Proč jsme na prahu velké bateriové revoluce, která zásadně změní českou energetiku?

Do roku 2019 může dojít k revoluci v oblasti skladování energie, a to díky výraznému poklesu cen lithium-iontových baterií až na 200  USD/kWh.  S tímto názorem souhlasí přední expert Sven Bauer, CEO společnosti BMZ Group, která je největším výrobcem Li-Ion baterií v Evropě. O vývoji trhu a nových trendech v akumulaci energie bude Sven Bauer hovořit na konferenci Smart Energy Forum v Praze dne 26. října 2017.

Co způsobí bateriový boom?

Motorem poklesu cen Li-Ion baterii bude prudký růst nových výrobních kapacit a nástup dalších inovací. Podle agentury Benchmark Mineral Intelligence se nyní v Číně buduje několik obřích továren  na výrobu baterií, které po uvedení od provozu v roce 2020 navýší výrobní kapacitu o více než 520 %. Pro srovnání, toto je téměř šestinásobek kapacity nové gigatovárny  společnosti Tesla v USA, která má být dokončena v roce 2018.

Obrázek: Vývoj nových výrobních kapacit Li-Ion baterii (zdroj: www.visualcapitalist.com)

Do bateriového boomu se však již brzy zapojí i Evropa, a dokonce i Česká republika. Od září se začíná rodit nový projekt „evropské gigatovárny“ na baterie TerraE v Německu s plánovanou kapacitou až 38 GWh ročně. Díky nové investici se na severní Moravě začala v těchto dnech stavět nová továrna na baterie od společnosti HE3DA s kapacitou 1 GWh. O plánech HE3DA bude na konferenci Smart Energy Forum hovořit její spolumajitel Radoslav Prus.

Jsme na prahu nové energetiky?

Výroba energie z fotovoltaických elektráren a její levná akumulace přinese zásadní průlom v energetice. Výroba elektřiny ze slunce je téměř zdarma, a díky akumulaci mohou domácnosti nebo firmy využít až sto procent vyrobené energie pro vlastní spotřebu. Toto přinese nejen snížení účtů za energii, ale také umožní dosažení vysokého stupně energetické soběstačnosti.

Díky levným bateriím však firmy i domácnosti  ušetří nejen za elektřinu, ale také za „jističe“. Právě kvůli jističům platí zákazníci vysoké částky za takzvaný rezervovaný příkon, a to často zbytečně. Další motivací k pořízení bateriového systému je rychle startující záložní zdroj elektřiny.

V neposlední řadě se díky levným bateriím zlevní i elektromobily, které  lidé budou napájet nejlevnějším palivem- vlastní solární energii. Vyrobená energie se již brzy bude sdílet mezi domácnostmi v rámci virtuálních sítí, což umožní nová evropská legislativa (tzv. Zimní energetický balíček).

O tom jaké nové obchodní modely přinese nová éra energetiky díky levné akumulaci energie se zmíní ve své přednášce přední německý expert Florian Mayr, partner společnosti Apricum z Německa, který vystoupí na konferenci Smart Energy Forum.

Vyplatí se to?

Díky novým dotacím pro domácnosti i firmy se návratnost investic zkrátí často na polovinu.
O tom, zda-li se vyplatí investovat do vlastní výroby solární energie nebo akumulátorů, se raději zeptejte expertů. Hned několik předních odborníků z ČR i ze zahraniční vystoupí během konference Smart Energy Forum, která se letos koná dne 26. října v Praze.

Součástí programu jsou 2 Odborné Workshopy na téma optimalizace a bezpečnosti bateriových a fotovoltaických elektráren. Registrovat se můžete na online ZDE.

V rámci Smart Energy Forum se uskuteční největší výstava rezidenčních bateriových systémů v Česku. Veřejnost má na výstavu na tuto výstavu BEZPLATNÝ VSTUP, ale je nutné se předem online registrovat

Návštěvníci výstavy si mohou prohlédnout kromě bateriových systémů také vysoce výkonné solární panely, inovativní hybridní fotovoltaické střídače a regulátory spotřeby energie. Premiéru na výstavě bude mít nová generace fotovoltaických střídačů HD-Wave od izraelské společnosti SolarEdge, se kterou lze nabíjet elektromobil. V neposlední řadě si návštěvníci Smart Energy Fora mohou prohlédnout a vyzkoušet elektromobily.

Na výstavu se můžete přihlásit online (vstup zdarma)

Na konferenci  a workshopy se můžete přihlásit online (zpoplatněný vstup)



12 odpovědí na Proč jsme na prahu velké bateriové revoluce, která zásadně změní českou energetiku?

  1. hariprasad napsal:

    Přestože tento článek je podle mého náru příliš optimistický – bez optimizmu by to nešlo. Uř teď je zřejmé, že Energievende se v Německu daři a že došlo k tomu, na co mnozí čekali a mnozí se toho obávali. A to je přeliv energetického obratu do celosvětového měřítka. Energetika je v souřasné době pravděpodobně nerychleji se měnícím a rozvíjejícím se odvětvím. Bez ohledu na některé minoritní státy, jako je např. ČR, se OZE nebývale daří i tam, kde k tomu nejsou ideální podmínky a pobídky. Když srovnám obnovitelné zdrojetřeba s pokrokem v jaderné energetice, tak mi nezbývá než se pozastavit nad tím, že přibližně za posledních 50 let udělala jaderná energetika velmi malý pokrok ve srovnámí s pokrokem v oblasti OZE za posledních 15 let.

    • Petr napsal:

      Německo může maximálně tak za větrníky, i když dřívě je masově rozvíjelo Dánsko.
      Světové největší kapacity v bateriích má Japonsko a Korea, a solární články se nejvíc dělají v Číně, která je může konkurenčně vyrábět díky superlevné uhelné elektřině.

      Ještě se teda můžou Německu připsat bioplynky, ale ty si doma nasadilo tak rychle, že obsadily celý trh ještě než stačila jejich cena klesnout na bezdotačně konkurenceschopnou.
      Čili se dá říct, že by spíš bylo lepší počkat 20 let a dělat to vše v masovém měřítku až tržně, pak by proti EU neměla pro klíčovou robotizaci Čína a USA tak nehorázně výhodnější ceny elektřiny.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Němci (ale nejsou v tom sami) mají zásluhu v tom rozjeli ten větrný a solární byznys jako opravdové průmyslově produkované technologie. Nadělali samozřejmě po cestě spoustu chyb. Ale po bitvě je každý generál. Důležité je, že se jim podařilo otestovat celou škálu možných nových zdrojů elektřiny a na celé čáře vyhrál vítr a fotovoltaika, které v současnosti (i) díky německé Energiewende tvoří cca 75% globálně instalovaných nových kapacit zdrojů elektřiny. Jen letos tyhle nové zdroje elektřiny vyrobí více elektřiny než německé uhelné elektrárny a příští rok jich bude asi ještě více, dělají fakt levnou elektřinu.
        Čili, buďme Němcům vděční, budeme mít jako lidstvo fakt hodně levné elektřiny o 20 let dříve, předplatili nám to a i tak na tom netratí.

        • Milan Vaněček napsal:

          Naprostý souhlas. A těch chyb Němci moc nenadělali.

        • Martin Hájek napsal:

          Ale no tak, pane Veselý… zkusím trochu krotit Váš zarytý optimismus.

          Rozvoj fotovoltaiky je v EU už za zenitem, statistická data jasně ukazují, že přírůstek kapacity je rok od roku nižší a většina států také byla už nucená odstranit net-metering. Ten v určité podobě zůstává dnes už v podstatě pouze v Německu, což je spolu s astronomickou přirážkou na OZE pro domácnosti důvodem, že se tam FVE ještě instalují.

          Co se týče větru, ten narazí už velmi brzy do síťových limitů. Ostatně Německo už zavedlo rozdílnou podporu větrných elektráren na severu a na jihu. Ovšem například v Bavorsku se s ohledem na pravidlo 10H už nepostaví vůbec nic. Bavoři mají větru plné zuby. Vítr se bude ještě chvíli stavět na moři, na pevnině už ho čeká také útlum.

          A teď to hlavní, světové trhy s technologiemi se EU obsadit nepodařilo. Takže s poklesem výstavby OZE v EU, který je víceméně nevyhnutelný, dojde také ke ztrátě pracovních míst. Ten bude ještě umocněn přesunem výroby do zahraničí (u fotovoltaiky dávno proběhlo, u větrníků právě probíhá).

          Výsledkem bude masivní dluh za výstavbu OZE, který bude EU (i ČR), splácet ještě 15 až 20 let, aniž by vznikla jakákoliv dlouhodobě udržitelná pracovní místa v OZE a zatímco zanikly statisíce míst v klasické energetice.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Hájek co to říkáte za nesmysly. Vy si jen do reality, odlišné od Vašich přání projektujete svoje přání. A prosím odlišujte ČR, EU a Německo. Rozdíly v přístupu k přeměně energetiky jsou obrovské.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Já to napíšu v heslech, abyste to pochopil i Vy:
            – (Hlavně) Němci zaplatili prudký pokles ceny elektřiny z větrných a FV elektráren.
            – Teď je za dobrou až skvělou cenu může kupovat a kupuje celý svět.
            – Tyhle zdroje naprosto dominují SVĚTOVÉMU trhu s novými elektrárnami.
            A teď Vaše chyby:
            – Net metering je specifická podpora v USA, v EU se používala minimálně.
            – S feed-in-tarify se opravdu končí, kvůli špatné regulovatelnosti výdajů (jde to lehce zkazit). Pro „utility scale“ instalace přechází celý svět na aukce výkonu a PPA s velkými odběrateli, jsme svědky naprosto zběsilé rychlosti poklesu ceny.
            – Na světovém trhu si evropské firmy drží vysoký podíl ve všech lukrativních částech OZE byznysu (financování, výstavba, řídící elektronika, výrobní linky, …) a jsou téměř bezkonkurenční ve větrných turbínách (zuby nehty se drží jen GE díky domácímu trhu a čínské firmy v Číně). To, že si Čína pro sebe za cenu obrovských vládních subvencí urvala tu nejhorší část FV byznysu (výroba panelů) s hrubou marží v jednotkách procent mi nevadí.
            – Německo je v tom všem dnes už jen malá ryba, oni si spokojeně budou instalovat svých pár GW/rok, přesně podle plánu.
            – A zániku celých znečišťujících, na státní podpoře závislých oborů, které navíc naši EU geopoliticky oslabují (uhelná a ropná energetika) já fandím. A taky chápu, že vy ne, Vás oni platí.

          • Martin Hájek napsal:

            Že vítr a slunce momentálně dominují světovému trhu s novými energetickými kapacitami jsem nezpochybňoval, takže mě poučujete zbytečně.

            Realita je, že sama věterná asociace předpokládá, že rok 2017 bude pro vítr rekordní a současně zlomový, protože pak už roční tempo instalace poklesne:
            https://windeurope.org/about-wind/reports/wind-energy-in-europe-outlook-to-2020/

            Také není bez zajímavosti, že 3/4 instalací se v příštích 4 letech mají odehrát jen v 6 zemích EU: Německu, Velké Británii, Francii, Španělsku, Nizozemí a Belgii. Jde tedy o přímořské státy ze severu a západu EU.

            Že si Evropské firmy drží velký podíl na globálním trhu s OZE vysoký podíl je Vaše zbožné přání, nikoliv ovšem realita, ta je úplně jiná. Pár čísel to rychle osvětlí.

            V roce 2016 se globálně instalovalo zhruba 54 GW větrných elektráren, z toho v EU 12,5 GW:
            http://www.gwec.net/wp-content/uploads/2012/06/Global-Installed-Wind-Power-Capacity-MW-–-Regional-Distribution-1.jpg

            Vestas (8,7), Gamesa (3,7), Enercon (3,5) a Siemens (2,1) dodali v roce 2016 celkem 18 GW pro suchozemské instalace, offshore trh byl globálně ve stovkách MW a můžeme ho pro další globální úvahu v klidu zanedbat.

            Za předpokladu, že dovoz větrných elektráren na trh EU byl minimální nám vychází, že kapacita výrobců větrných elektráren byla ze 2/3 závislá na trhu EU. Export necelých 6 GW na zahraniční trhy představoval 6/(54-12,5)=14,5 % instalací na těchto trzích. Jistě nejde o zanedbatelné číslo, ale také není žádný důvod se o něm vyjadřovat v superlativech.

            Pokud tempo instalací větrných elektráren v EU poklesne a zatím tomu vše nasvědčuje, mohou evropští výrobci snadno ztratit půdu pod nohama. Chápu, že to nechcete vidět, ale to neznamená, že to tak není.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Co kdybyste začal reagovat na to co píšu? Já píšu o tom, KDO je investor, vy reagujete na KDE se staví. Velkou část instalací v USA a Austrálii a skoro všechno v Jižní Americe má evropské investory (Enel Green Power, Neoen,E.On, DONG, …).

          • Martin Hájek napsal:

            Je přece úplně jedno, kdo je investor, z toho EU nemá vůbec nic, ani daně. Důležité je, kdo vyrábí a kde vyrábí. Z toho má EU případně pracovní místa a daně a tím se i argumentovalo při masivních veřejných investicích do OZE, že to přinese V EVROPSKÉ UNII pracovní místa a rozvoj ekonomiky. O kšeftu pro nadnárodní kapitál, z něhož EU nemá vůbec nic, se v letácích Evropské komise nic nepsalo.

  2. Milan Vaněček napsal:

    Vypadá to na moc zajímavou konferenci, bohužel pro pensisty moc drahou. Tak půjdu jen na výstavu. V roce 1987 jsme v Praze pořádali světovou konferenci o amorfních polovodičích (máte je v každém displeji před sebou) za 200 USD/5 dní=40 USD/den

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *