Domů
Obnovitelné zdroje
Solární letoun pro stratosféru má za sebou první zkušební let
Solar impulse

Solární letoun pro stratosféru má za sebou první zkušební let

První solární letoun, který má dosáhnout stratosféry, dnes ve Švýcarsku úspěšně zvládl svůj první zkušební let, samozřejmě v nízké výšce. Oznámila to agentura AFP, jejíž fotoreportér byl na místě.

Letoun SolarStratos vzlétl ze své základny na letišti Payern na západě Švýcarska v 8:00 SELČ. Zkušební pilot Damian Hischier během sedmiminutového letu dosáhl výše 300 metrů, než s prototypem přistál. Organizátoři označili první let za „perfektní“.

SolarStratos má v budoucnu létat ve výši téměř 25.000 metrů, což je pro stroje s klasickým pohonem nedosažitelný výkon. Letoun je 8,5 metru dlouhý, rozpětí křídel dosahuje bezmála 25 metrů. Váží přibližně 450 kilogramů, a to i se solárními panely o ploše 22 metrů čtverečních, které mu mají zajistit zhruba čtyřiadvacetihodinovou výdrž.

Švýcarský dobrodruh a loďař Raphaël Domjan, který stál u zrodu projektu, chce uskutečnit první let ve stratosféře příští rok.

Ve výši 25 kilometrů jsou hvězdy vidět i za dne, lze sledovat i zakřivení Země. Vládne tu však mrazivá teplota minus 70 stupňů, atmosférický tlak je zredukován na dvacetinu.

Kvůli váze nebude letoun vybaven přetlakovou kabinou, což znamená, že pilot bude muset být jako kosmonaut navlečen do skafandru, plně spoléhajícím na sluneční energii, což také bude světová premiéra.

Let do stratosféry potrvá podle AFP asi pět hodin: polovinu času zabere stoupání, čtvrthodinku let s hlavou mezi hvězdami a další tři hodiny se bude klesat na přistání.

Domjan v roce 2012 dokázal obeplout Zemi se solární lodí, katamaránem Turanor PlanetSolar.

Oblet Země loni v červenci dokončili švýcarští vědci a dobrodruzi Bertrand Piccard a André Borschberg v letounu na solární pohon Solar Impulse 2.

Úvodní fotografie: Solar Impulse 2

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
Milan Vaněček
5. květen 2017, 13:49

Švýcaři jsou obecně dost konzervativní. Ale je mezi nimi i hodně snílků kteří neznají "to nééjde". A když to spojíte dohromady, spolu s jejich referendy o všem možném, tak máte Švýcarsko na té posici (technické, finanční, životní prostředí, spokojenost) na jaké je (=špička).

C
5. květen 2017, 14:25

Jj, světu ukazují, jak se mají věci dělat tak, aby stát dobře fungoval, už dost dlouho. Bohužel to nejsme sto ani opsat.

Pavel
6. květen 2017, 11:25

Tak, tak, dobře vědí, že pokus nahradit jadernou energetiku oze parodiemi na elektrárny za pomocí lití bilionů do kanálu, který provedli němci a my a jiní v Evropě to od nich opsali, je zcela absurdní a výsledky jsou tristní. Soustřeďují se na základní výzkum a vývoj smysluplných aplikací. V energetice pak spoléhají na přírodní zdroje, kterých mají dostatek (tj. vodu) a jádro.

Pete
7. květen 2017, 07:34

Nejdřív je potřeba vydělat peníze. Úplně nejlépe v bankách kde nechají vyprat všechny "poctivce" z celého světa. Pak se dá promile těchto peněz využít na takovýto smysluplný projekt. Nějak nechápu ten "základní" výzkum. Fajn zpráva, která nevím jak patří do energetiky. Souhlasím s panem Vaněčkem. Jedná se bezesporu o průlom v letectví. Solární boingy a airbusy jsou za dveřmi a nic není nemožné. Takové úspěšné projekty a soutěže, v kterých se jednotlivci podaří sníst i 40 hamburgerů dokazují, že fyzika a matematika se dá překonat a obejít pokud je dostatek vůle a nadšení! :-))))

Milan Vaněček
7. květen 2017, 08:26

Pro Peteho: základní výzkum je dvojí: jeden je ve stylu zkoumej si co chceš (a ten by měl být typicky pro profesory na universitě, vzešlé z mezinárodních konkurzů jako v Německu (a jejich studenty), druhý je cílený základní výzkum, třeba fotovoltaiky nebo storage. Teď během pár týdnů americký časpis Science publikovat dva články, které mohou silně změnit FV (články se strukturou perovskitu) a storage (obyčejné Zn-Ni články, dříve na jedno použití, lze změnou struktury Zn elektrody (jako 3D nano-sponge) změnit na zcela bezpečné, opakovaně nabíjecí akumulátory, s parametry obdobnými těm Li ion.) Výzkum dělala US Navy lab, ti potřebují 100% bezpečné články s nehořalavým elektrolytem). Ale obojí bude ve výrobě tak za 10 let.

Pete
7. květen 2017, 09:47

Ale já opravdu nemám nic proti FV. Jen spíše vidím jako hloupé, když nadšený elektrikář bojuje proti tradiční energetice a tradiční energetik nesnáší OZE. Stratosférický let má význam marketingový a myslím, že není dobře na základě takové show mluvit o energetice.

Vláďa
7. květen 2017, 11:55

Připadá mi to jako diskuse o ničem. Jaké jsou možnosti (základní otázka). To že se vědcům podařilo uskutečnit let solárním letadlem je opravdu unikátní. Jenom musely být splněny určité podmínky. S tímto omezením nemůže běžná energetika bohužel počítat. Zdroj el. energie vždy musí počítat se zálohou která mu umožní vyrábět el. energii když vzniknou vedlejší problémy. To znamená musí mít zajištěnu dostatečnou zásobu paliva na skládce. To platí pro jakýkoliv zdroj. OZE mají nevýhodu že nejsou schopné zajistit rovnováhu mezi výrobou a spotřebou. Pro teplofikační provoz je nejúčinnější teplovodní kotel nikoliv parní kotel. To by si měl uvědomit každý kritik teplofikačního provozu.

Milan Vaněček
7. květen 2017, 12:59

Výnam podobných akcí je propagační a technický. Z technickeho hlediska potřebujete nejučinnější a nejlehčí fotovoltaické články, totéž platí i pro baterie.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se