Studie: Probíhající změny v dopravě a jejich vliv na využívání energií v osobní dopravě – 1. část

Výzkumný institut Oxford Institute for Energy Studies vydal studii o dopadech nyní probíhajících změn v dopravě na využívání energií v osobní dopravě. Studie vznikla na základě workshopu, který institut pořádal a kterého se účastnili experti z oblasti energetiky, automobilového průmyslu a experti na mobilitu a další technologie. Studie popisuje osm klíčových poznatků. Tento článek je první částí textu. 

Elektromobilita není jedinou alternativou v dopravě

Elektromobily ze všech zkoumaných technologických alternativ v dopravě v současnosti přitahují nejvíce pozornosti. Elektromobilita je podporována zejména ze strany vlád. Mnoho jiných technologií je ale rozvíjeno díky soukromým investicím.

Některé z těchto technologií cílí na vylepšení efektivity spalovacích motorů. Další možností jsou tzv. e-paliva, která mohou mít různou podobu. Kupříkladu během záporné ceny elektřiny, tedy v případě jejího nadbytku vlivem vysoké výroby OZE, je vhodné energii uskladňovat například v podobě vodíku. Další možností je využití technologie pro zachytávání CO2 před tím, než opustí automobil. Touto metodou by bylo možné zachytit 30–50 % CO2, nicméně tato technologie není v malém měřítku příliš ekonomicky výhodná. Výhodnější je zaměřit se v souvislosti se zachytáváním CO2 na velké zdroje emisí, například uhelné elektrárny.

Mezi další možnosti patří palivové články a vodík. Využití těchto možností v dopravě aktivně zvažuje například Japonsko. Největší výzvou této technologií jsou náklady, infrastruktura a podoba zásobníku vodíku v automobilu.

Ilustrativní foto.

Plně automatizovaná vozidla jsou stále otázkou budoucnosti

Rozvoj plně automatizovaných vozidel, která již vůbec nepotřebují lidského řidiče, s sebou nese dva zásadní problémy spojené se strojovým učením. Zaprvé, vytvořit velmi přesný model reálného světa a zadruhé, využít tento model tak, aby systémy byly schopné najít smysl ve sbíraných datech. Tyto technologie tedy s největší pravděpodobností budou vyvíjeny v konkrétních městech, či dokonce na konkrétních trasách.

I přesto že potřebné technologie mohou existovat už během nadcházejících pěti, nebo deseti let, v jejich vývoji budou hrát významnou roli, mimo jiné, postoj veřejnosti, politika a vytvoření regulatorního a licenčního rámce. V neposlední řadě není dopad plně automatizovaných vozidel na využívání energií stále jasný a nutně nemusí znamenat změnu jejich využívání.

Náklady jsou jedním z mnoha faktorů ovlivňujících rozšíření baterií

Náklady akumulátorových baterií klesaly v letech 2000-2015 v průměru o 12-14 % a v roce 2016 se pohybovaly v rozpětí 200-300 USD/kWh. Americké ministerstvo energetiky cílí na náklady 125 USD/kWh do roku 2022. Podle některých tato částka činí elektromobily konkurenceschopné. Reálně to ale záleží na mnohem více faktorech, jako je například zdanění pohonných hmot, dotacích elektromobilů, počtu kilometrů ujetých za rok, ale také na rozšíření technologie a preferencích zákazníků.

Na využití baterií mají vliv mnohé jejich charakteristiky – odolnost, energetická hustota, plnění bezpečnostních standardů nebo recyklovatelnost. Mimo samotné náklady baterií jsou zohledňovány i tyto charakteristiky. Studie zmiňuje například potřebné změny v recyklaci, aby baterie mohly být využity i po recyklaci (nyní tomu tak není a recyklovaný materiál má jiné průmyslové využití).

Na vývoji nákladů baterií je zajímavé, že cena baterií kontinuálně klesá, ale ceny materiálů v poslední době začaly růst. Někteří výrobci baterií zjevně obětují část svých zisků ve snaze získat co největší podíl na trhu, zajistit si kontrakty a zajistit se tedy do budoucna. Rovněž z globálního hlediska existuje přebytek baterií ve srovnání s elektromobily – baterií se vyrábí více než elektromobilů. Výrobci baterií se tedy i z tohoto důvodu snaží získat co největší podíl trhu a například pokračují ve výstavbě továren na baterie, protože očekávají, že poptávka po bateriích, mj. i díky podpoře elektromobilů vládami, poroste. Z těchto důvodů ceny baterií klesají.

Ceny lithium iontových baterií a kobaltu. Zdroj: OIES Disruptive Change in the Transport Sector:
Eight Key Takeaways

Hlavními materiály pro výrobu baterií jsou lithium, kobalt, grafit, nikl, hliník, měď a mangan. S rozvojem elektromobilů by se dodávky těchto zdrojů mohly dostat pod tlak. Jsou koncentrované v několika zemích a jejich těžba je ovlivněna, mimo jiné, tamějšími regulacemi. Podle výzkumu realizovaného v USA je 65 % zásob lithia koncentrováno pouze ve třech zemích, v Argentině, Chile a Bolívii. Podobně 65 % kobaltu pochází z Demokratické republiky Kongo. Přestože v dlouhodobém výhledu mohou výrobci usilovat o vývoj jiných typů baterií s využitím jiných materiálů, či jejich využití v menší koncentraci, tak krátkodobě je nutné cenovou volatilitu těchto zdrojů zohlednit. Podobně budou potřebné obrovské investice do rozvoje těžby klíčových zdrojů, kupříkladu lithia.

Zdroj úvodní fotografie: flickr.com, autor: Noya Fields



5 odpovědí na Studie: Probíhající změny v dopravě a jejich vliv na využívání energií v osobní dopravě – 1. část

  1. Josef napsal:

    článek vyznívá tak ,že rozvoj EV je nejistý ,ale není to tak , ta kola už se roztočila , tohle už nikdo nezastaví a je docela jedno kolik bude stát lithium , když bude drahé najde se náhrada. To podstatné totiž je , že do EV proudí ohromné množství peněz , které každý rok raketově roste. Zatím to není příliš vidět, ale po roce 2020 se z EV roztrhne pytel. Mnozí si myslí ,že růst poptávky bude lineární a že ještě desítky let budou v prodejích dominovat klasické vozy , tak to nebude nová auta si kupují ti co jezdí a jak bude výhodné mít EV bude se klasickými vozy konec. Poroste produkce a ceny půjdou dál dolů, ojetiny klasických vozů ztratí cenu , protože bude ohromný rozdíl v provozních nákladech EV a klasiky. Dnes si koupíte 10 leté auto , které je levné a má stejnou spotřebu jako nové , takže se vyplatí koupit a najezdit s ním klidně i 200 000 km , ale na trhu s EV za takových 15 let už toto pro auta se spalovacím motorem platit nebude budou pro většinu zákazníků nevýhodná a budou je chtít jen ti co málo jezdí. Z tohoto hlediska si myslím že spotřeba ropy v osobní dopravě začne klesat tak do 7 let a v nákladní dopravě to se ještě uvidí.

    • Peppa napsal:

      Růst poptávky po BEV bude několik příštích let exponenciální.

    • Tomas Jirka napsal:

      Trochu nesouhlasim s tou kvantifikaci, pro koho je elektro: podle mne bude idealni elektrika pro kohokoliv, kdo jezdi pravidelne. Podle tohoto pravidelneho najezdu si vybere velikost baterky pro sve pohodli, a moznosti nabijeni. Coz muze byt i to jezdeni „malo“ .

      Osobne jsem fandou elektroaut, ale pro mne pouziti, ktere se uspesne snazim drzet: v tydnu MHD ci kolo nebo pesky, a o (prodlouzenem) vikendu bud ceske hranicni hory, nebo Alpy, tzn 200 az nejakych 600 km jedna cesta, si porad myslim, ze ten spalovak jeste dlouho bude lepsi …

      Ale jinak s rustem poptavky urcite souhlasim, roste nabijeci sit, klesaji ceny za kWh, roste povedomi lidi … 🙂

      • Martin Pácalt napsal:

        Spalovací motor v dopravním prostředku pro dálkové jízdy není vůbec špatné řešení, pokud spaluje syntetický benzín a zemní plyn vyrobený z nízkoemisního zdroje. Elektrovůz využije každý, kdo realizuje cesty po velkém městě a nejlépe má své soukromé chráněné nabíjecí místo.

    • Kryštof napsal:

      Vše je o ceně a komfortu. Dokud budou elekromobily dotované, nebo jinak násilně vynucovány, tak budou růst. Viz Norsko nebo Čína, tam je spotřebitel „donucen“ si BEV pořídit, protože se mu to díky tamní legislativě vyplatí a má řadu výhod.
      Dokud bude BEV 2x dražší než konvenční vůz, tak si ho bez dotací koupí jen nadšenci.
      Osobně věřím spíš CNG nebo vodíku. Elektrovozíky mají zase dobré využití ve výrobních halách. Jezdí po stále stejné trase, můžu si měnit baterie několikrát za den a pak je v noci dobít a jsou bezemisní.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *