Domů
Čistá mobilita
V Ústí nad Labem budou vyrábět bionaftu z odpadního kuchyňského oleje

V Ústí nad Labem budou vyrábět bionaftu z odpadního kuchyňského oleje

Společnost Chemoprojekt plánuje již na konci září či počátku října letošního roku zahájit výrobu bionafty z odpadního kuchyňského oleje v areálu bývalé chemičky Setuza v Ústí nad Labem. Jde o první projekt v Česku, který se zaměřuje na výrobu tzv. biopaliva druhé generace.

Výrobní linka bude zpracovávat odpadní olej na smažení a bude schopna zpracovat až osm tisíc tun suroviny měsíčně. Společnost Chemoprojekt byla první v České republice, která započala s výrobou biopaliva z řepkového oleje. Nyní přeorientovává svou činnost na výrobu z oleje kuchyňského a do projektu investovala již několik desítek milionů korun, jak pro Hospodářské noviny uvedl ředitel odboru biodiesel společnosti Chemoprojekt Radomír Kučera.

„Jednotku v současné době předěláváme na použitý fritovací olej, protože se domníváme, že biopaliva druhé generace mají větší budoucnost. … Počítáme s tím, že výrobu z použitého fritovacího oleje rozjedeme na přelomu září a října. … Nebudeme používat živočišné tuky.“ – Radomír Kučera

Ač je efektivita biopaliva z environmentálního pohledu často zpochybňována (především kvůli tomu, z jakých zdrojů suroviny pochází), jejich přínosy v podobě nižší emisní náročnosti jsou značné. Pálení bionafty z řepkového oleje (tedy biopaliva první generace) vyprodukuje o 35 % méně emisí skleníkových plynů než ekvivalentní paliva ze zdrojů fosilních. U bionafty druhé generace, která bude vznikat v Ústí nad Labem, jde o snížení emisí až o 85 %.

První versus druhá generace biopaliv

Energetické plodiny tzv. druhé generace mají mnohem vyšší transformační potenciál na biopaliva než plodiny generace první. Proces výroby je ale mnohem složitější a náročnější. Mezi biopaliva první generace řadíme bioethanol (vyrobený například z cukrové řepy či kukuřice), metylester či modifikovaný etylester řepkového oleje, metylester mastných kyselin (kontroverzní, jelikož je vyráběný z palmového či slunečnicového oleje) či biobutanol.

Biopaliva druhé generace (tedy například opět bioethanol či methanol) jsou vyráběna z nepotravinářské biomasy, jako jsou lesní těžební zbytky, zemědělský odpad (sláma či řepkové zbytky) nebo z biologického odpadu z domácností. Z pěti tun biomasy lze většinou vyrobit 0,5 až jednu tunu biopaliva.

Úvodní obrázek: List dávivce černého, z jehož oleje může být bionafta vyráběna. Zdroj: Commons

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(6)
Martin Pácalt
29. červen 2018, 13:48

Asi budu za hnidopicha, ale " Pálení bionafty z řepkového oleje (tedy biopaliva první generace) vyprodukuje o 35 % méně emisí skleníkových plynů než ekvivalentní paliva ze zdrojů fosilních. " je informace, vypovídají jen o tom, co jde z výfuku traktoru , který jede na naftu/ bionaftu 1. generace. Jakmile dáme do srovnání veškeré externality, dojdeme k přibližnému poměru 1 tuna spálené konvenční nafty / 0,9 tuny vyrobené bionafty. Čili emisně mnohem větší zhovadilost.

Obecně mají nejlepší enviromentální a zároveň nejlepší ekonomický výsledek provozy, jako jsou např. bioplynky, do kterých teče kal samospádem (nejsou nutné přečerpávací stanice nebo doprava cisternami ) nebo právě biopaliva, která vyrobíte jen tak mimochodem z odpadu (výrobna je poblíž zemědělského nebo potravinářského komplexu, přesuny jsou energeticky nenáročné).

Abych to parafrázoval, zajímavé např. je, že naši předkové o poruchách v klimatu a lidskému podílu na nich neměli ani podezření a přesto stavěli železniční tratě na dopravu dřeva v mírném spádu jednoduše proto, aby ušetřili drahé uhlí a nebo kdejaká strouha sloužila k napájení akumulačních vodních nádrží nad pilami s "hydropohonem".

Budu rád, pokud se vedle paliv 2. generace do budoucna zakáže vývoz živin z českých lesů do Německa a dřevní štěpku bude nutné spalovat lokálně, např. do 10km od místa těžby.

Martin Kubů
29. červen 2018, 15:54

Dovolte mi vás opravit, současná biopaliva opravdu reálně šetří dokonce až 65 % emisí ve srovnání s fosilním ekvivalentem, a to zcela prokazatelně (auditováno podle mezinárodních standardů, platných v celé EU), a to v celém tzv. LCA cyklu, tj. včetně započítání energie na pěstování, přepravy surovin, zpracování apod. Je škoda, že se ještě dnes sem tam někdo neobtěžuje se s těmito skutečnostmi seznámit, když dnes každý výrobce musí nutně být dle těchto standardů průběžně certifikován, jinak fakticky nemůže na trhu v EU prodávat. A to nejen v ČR, ale kdekoli, aby si snad někdo zase nemyslel, že to je v ČR nějak jinak.... M. Kubů

VAL
30. červen 2018, 12:11

EU certifikuje vše co je kryto ziskem. A zení jsou ti, kteří to , samozřejmě za peníze, kryjí. Až na zelené výjimky, kterých si vážím. Sečení lik Arnia a pod. Hezký den a nevěřte tomu co vyleze z počítače a z kamery. Vše se dá padělat. Vsadím se, že nafta z fritovacích olejů bude o dost dražší než ta "obyčejná". Proč by to dělai, když by na tom nechtěli vydělat, pane Kubů.

Pavel Dostál
3. červenec 2018, 21:05

Podstatnější je informace o tom, že linka zpracuje 8000 tun měsíčně. Kde je nakoupí? V ČR to nebude. Bude tedy celková emisní úspora 65%, když surovinu dovezou? Kde budou nakupovat? V Evropě těžko.

Asuan
8. říjen 2018, 14:50

to se v ČR dá v pohodě

každá větší restaurace či fastfood vlastní fritézu, objem jedné je kolem 9l

měrná hustota řepkového oleje je 910-920 kg/m^3 (nevím kolik bude po použití)

z toho nám vychází 8.19 Kg oleje na fritézu

restaurace a fastfoody obvykle jedou denně, pro jednodužší výpočet budu počítat s 30 dní/měsíc a výměnnou oleje alespoň 1x denně, u fastfoodů to bude pochopitelně častěji

245.5 Kg/měsíc z jedné restaurace

což je přibižně 32.5 tisíce restaurací (i v hotelech), fastfoodů, jídelen (školní, firemní) a dalších stravovacích zařízení

odhadovaný počet restaurací je 35 tis takže je zde ještě rezerva

Jiří Tabrea
30. červen 2018, 14:04

Společnost Chemoprojekt plánuje již na konci září či počátku října letošního roku zahájit výrobu bionafty z odpadního kuchyňského oleje v areálu bývalé chemičky Setuza v Ústí nad Labem. Jde o první projekt v Česku, který se zaměřuje na výrobu tzv. biopaliva druhé generace. TO JSOU KECY! V Bohumíně už tato výroba běží několik let.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se