Jaderné elektrárny v německu

Nováková jednala s Korejci o spolupráci v jaderné energetice

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) jednala s generálním ředitelem jihokorejské společnosti Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) Če-hun Čungem o možnostech spolupráce v jaderné energetice. Úřad to dnes sdělil ČTK. Podle ministerstva se Nováková s Čungem shodli na „perspektivnosti společné spolupráce, a to v mnoha průmyslových odvětvích“. KHNP patří mezi zájemce o případnou stavbu nových tuzemských jaderných bloků.

„V případě budoucího rozhodnutí o dostavbě jaderných elektráren v ČR bude korejská účast ve výběrovém řízení vítána,“ řekla dnes Nováková.

Ministerstvo průmyslu (MPO) dále uvedlo, že padesátimilionová Jižní Korea se z hlediska zahraničního obchodu řadí mezi nejdůležitější mimoevropské obchodní partnery ČR.

„Vzájemná obchodní výměna mezi oběma zeměmi dosáhla v roce 2017 nové historické úrovně 109,7 miliardy korun,“ podotkl úřad.

„Vzhledem k tomu, že Jižní Korea má bohaté zkušenosti s rozvojem a využíváním jaderné energie, spolupráce obou zemí v této oblasti je do budoucnosti přínosná. V současné době je v Korejské republice v provozu více než dvacet jaderných reaktorů, které pokrývají obdobně jako v ČR okolo 30 procent energetické produkce země,“ dodalo MPO.

O stavbu nového jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea, americký Westinghouse a právě jihokorejskou KHNP.

Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v ČR dlouhodobě brzdí nejasnosti o způsobu financování. Premiér Andrej Babiš (ANO) v nedávném rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že chce, aby rozhodnutí o financování nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany, která patří firmě ČEZ, padlo do konce letošního roku.

Agentura tehdy uvedla, že ČEZ odmítá investovat do nových elektráren bez určité formy státní podpory. Minoritní akcionáři společnosti se navíc bojí toho, že pokud by výstavbu nového bloku platil ČEZ, poškodil by je pokles ceny akcií firmy.

ČEZ proto navrhl svoji transformaci, která by znamenala, že by se jaderné a konvenční zdroje oddělily od distribuce a takzvané nové energetiky. Tradiční zdroje jako uhlí a jaderná energie by zůstaly v rukách státu.

Podle Babiše je ČEZ dostatečně velký na to, aby mohl postavit nové jaderné reaktory bez toho, aby byl rozdělen. V rozhovoru zopakoval návrh, podle kterého by stavbu nového bloku měla zajistit dceřiná společnost ČEZ.

Postup by měl být následující: zhodnocení aktiv Dukovan, jejich vložení do dceřiné společnosti, zahájení tendru na poskytovatele technologie, financování a možné vytvoření společného podniku. Stát by mohl být ručitel, pokud by se objevily problémy. Tým expertů by pak měl posoudit možnost, že by stát koupil divizi ČEZ, která by stavěla elektrárnu.

Autor:



8 odpovědí na Nováková jednala s Korejci o spolupráci v jaderné energetice

  1. energetik napsal:

    Co furt vymýšlejí za nesmysly a za státní prachy? Vždyť je to přece tak jednoduché. Jestli chce něco stát stavět a má na to peníze i s plnou podporu investorů – tedy občanů, tak ať si vypíše výběrové řízení. Jestli chce stavět ČEZ a má na to peníze i podporu investorů – akcionářů, tak ať si vypíše výběrové řízení ČEZ. Cokoliv jiného je jen tunel a podvod.

    • Petr Závodský napsal:

      Přesně. Hlavně zrušit dotace (i na OZE) a pak se vše ostatní vyplatí stavět.

      • energetik napsal:

        jistě, po narovnání trhu a odškodnění všech škod a postižených a pozůstalích po 60 leté dotované a neúspěšné snaze o komerční provozování jaderné energetiky, již nebudou žádné kompenzace pro narovnání trhu potřeba.

      • Carlos napsal:

        Musím souhlasit s energetikem, pokud mají končit dotace na OZE, tak hezky fosilní a jaderná energetika navalí zpátky každý haléř na dotacích a zaplatí za škody, které způsobila zásahy státu do právního systému v jejich prospěch. Ovšem dopočítat se kolik je to v dnešních korunách a dohledat příjemce těch financí by bylo velmi zdlouhavé.

        Třeba dle dat zde: energetika. tzb-info. cz/elektroenergetika/12142-vyroba-elektriny-z-uhli-je-dotovana-vice-nez-obnovitelne-zdroje

        energetika. tzb-info.cz/energeticka-politika/14235-uhelny-byznys-skryte-dotace-a-nesplacene-dluhy

        Čekám tedy kdy budou odškodněni majitelé po válce zabavených elektráren, dolů, lomů, kdy budou zpětně vyplaceny náhrady za zabavený a zničený majetek pro těžbu uhlí a výstavbu elektráren a kdy začnou být vypláceny kompenzace za škody na majetku a zdraví z provozu uhelných elektráren. 😉

        • Martin Pácalt napsal:

          A nemělo by se vynechat období, kdy za jadernou a uhelnou elektřinu v minulosti nebyla náhrada v podobě dnešních druhů OZE? Přitom poptávka po el.energii již byla dávno masivní?

          • Carlos napsal:

            Hmm, myslíte ten předstih VtE o dobrých 10 let před JE? Akorát tedy nebylo materiálu na pořádnou konstrukci skrze válku (první 1MW větrník se točil v USA už někdy ve 40. letech) tak s tím byly nějaké problémy, ale kdyby konstruktér znal trochu více elektroniku, tak už tehdy mohli jet přes invertor, ať mechanický či rtuťový, a nemuseli čekat na otáčky, koeficient využití by prudce vzrostl. Jak se tak dívám na časovou osu, tak to vzalo nějakých 20 let se dostat ze 75kW VtE na 1.5MW VtE, pokud bych celé toto posunul do těch 20.-40. let, kdy ten vývoj také běžel, tak by období „bez alternativy“ trvalo u nás tak 30 let mezi zákonem o „ukradení sítí“, pardon všeužitečných elektrárnách, a možností rozvoje VtE, kdy ale bylo pořád možné pokrýt velkou část spotřeby proudu z hydroelektráren, pokud by se chtělo. Navíc tam byla válka, takže reálné období tak 20 let. Místo toho ale bylo období státními zásahy ve světě prodlouženo na minimálně 60-70 let. Nemyslím že je za vlasy přitažená možnost že při mírně jiných událostech po válce by z nějakých 2500MW instalovaného výkonu bylo > 20% ve VtE. Pokud by křivka postupovalo jako postupovala od 90. roku, tak by někdy kolem roku 1950 asi byly instalovány první 3MW VtE… Je to spekulace, ale možné to celkem bylo.

            Bohužel větrníkem nemůžete pohánět ponorku, takže se to celé posunulo na blbou kolej, řekl bych. Stejně jako s ropou po první válce, kdy se zase i ve slunečných oblastech lidstvo vrátilo k pálení ropy a v okusech se solární energií se nepokračovalo snad 40-50 let.

            Nehledě na to byla vždy alternativa k povrchovým lomům v těžbě hlubinné či podzemním zplyňování, které má poněkud menší dopady a generovaný plyn je čistější a je možné jej dále čistit, takže naprosto mizí emise spojené s popílkem a emise síry by se asi mohly redukovat také. Obecně čištění uhelného plynu bylo už ve 30. letech na velmi pokročilé úrovni, takže přečištění uhelného plynu ze země by nebyl problém. Bylo možné už tehdy nasadit plynové motory nemalého výkonu (o výhodnosti se psalo už za C.K., bohužel u nás nebyl příliš rozšířen plyn zemní), ale to už fakt spekuluji o tom co bylo možné. 🙂

            Jinak tehdy měla jet energetika na komerčním principu, ne s podporami.

          • Martin Pácalt napsal:

            To je právě to. já mám na mysli, jak to bylo, nikoliv jak to mohlo nebo mělo být. Válku a odborovou lobby a po…laný socializmus minulosti už nikdo neodpáře. Jde o dnešek a zítře a sám bych byl zvědavý, jak by srovnání zdrojů EE dopadlo, kdyby se zákonnou úpravou dotace škrtly univerzálně.

          • Carlos napsal:

            Myslím že vývoj by byl následující, situace by prvních pár let kopírovala poslední dekádu u nás, nerozvoj OZE, jenže po čase by se nedotace začaly projevovat v klasické energetice, musely by byt plněny normy a to by se prodražilo, stejně tak by došlo k zavírání lomů a dolů. Toto by vedlo k růstu cen elektřiny a případě nutnosti stavby dalších elektráren.

            Jenže ještě před tím by se objevily, pokud by to nemohly elektrárny zastavit lobbingem, zdroje u spotřebitelů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *