Podpora OZE

OZE budou o podporu v ČR soutěžit v aukcích, stojí to v návrhu zákona

Výrobci energií z obnovitelných zdrojů energie budou po roce 2021 soutěžit o výši provozní podpory v energetických aukcích. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou. Vyplývá to z návrhu novely zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona. Materiál vypracovaný ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) je v připomínkovém řízení. Podobné aukce se uskutečňují v některých evropských státech.

Ministerstvo v důvodové zprávě uvádí, že u zdrojů do jednoho megawattu má být i do budoucna podpora poskytována formou hodinového „zeleného bonusu“ úředně stanoveného v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Bonus může výrobce elektřiny z podporovaných zdrojů získat za to, že elektřinu získanou z těchto zdrojů využívá pro svou osobní spotřebu a případné přebytky odevzdává do sítě. Aukce a takzvaný aukční bonus se bude podle resortu týkat zdrojů větších.

„Doba podpory bude zachována stejně, a to po dobu životnosti, tj. 20 nebo 30 let,“ dodává úřad.

„Pokud jsou systémy aukcí nastaveny správně, mohou pomoci státům zracionalizovat systém podpory. Je třeba se poučit z chyb, které se projevily v zahraniční praxi. Je například nemyslitelné, aby mohlo ministerstvo kdykoliv a bez udání důvodů aukci zrušit, jak je navrhováno,“ uvedl Filip Nečas z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti.

Podle kanceláře systém aukcí funguje například v Německu, Francii, Polsku a Velké Británii, někde i přeshraničně. V Česku má mít vyhodnocování nabídek v gesci MPO.

Podporu takzvaným zeleným zdrojům vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních čtyřech letech. Celkem bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno téměř 300 miliard korun. Navrhované aukce se mají týkat pouze nově postavených zdrojů, stará podpora zůstane zachována.

Komora obnovitelných zdrojů energie upozornila, že návrh novely zákona přináší také nový nástroj ke zvýšení efektivity využití bioplynových stanic, které dosud nenašly využití pro produkované teplo a dodávaly jen elektřinu.

„Především pro tyto stanice bude určena provozní podpora biometanu. Bioplyn se namísto spalování bude čistit a optimalizovat na kvalitu zemního plynu a bude vtláčen do plynárenské soustavy,“ uvedla komora.

Návrh novely obsahuje rovněž mechanismus ověření přiměřenosti podpory výroby elektřiny z podporovaných zdrojů energie, takzvané kontroly překompenzace. Princip ověření přiměřenosti podpory je založen na vyhodnocování výnosnosti u projektů uvedených do provozu v období let 2006 až 2015, a to vždy po deseti letech provozu.

Podle Hnutí Duha předložená novela opomíjí obnovitelné projekty obcí a místních lidí.

„Do roku 2030 musíme výrazně snížit spotřebu uhlí a obnovitelné zdroje jsou jedinou domácí cestou, jak jej nahradit,“ uvedl Tomáš Jagoš, expert hnutí na obnovitelné zdroje a komunitní energetiku.

Autor:



13 odpovědí na OZE budou o podporu v ČR soutěžit v aukcích, stojí to v návrhu zákona

  1. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    „Do roku 2030 musíme výrazně snížit spotřebu uhlí a obnovitelné zdroje jsou jedinou domácí cestou, jak jej nahradit,“ uvedl Tomáš Jagoš, expert hnutí Duha na obnovitelné zdroje a komunitní energetiku.
    S tím si dovolím nesouhlasit. v prvé řadě by šlo snížit spotřebu uhlí v ČR o cca 25%, stačilo by k tomu jen zamezit zbytečnému exportu elektřiny z ČR. Není českým zájmem takhle zbytečně plýtvat životním prostředím a omezeným zdrojem jako je hnědé uhlí.

    • Martin Hájek napsal:

      Nebojte, dočkáte se. Do roku 2025 propadne instalovaný výkon elektráren o cca 3 GW a těžba hnědého uhlí o nejméně 10 milionů tun a těžba černého uhlí podle stávajících prognóz na nulu. Něco málo se asi bude dovážet pro udržení části Dětmarovic a některých tepláren, ale bude to zlomek dnešní spotřeby, protože to uhlí bude logicky relativně drahé. Pochopitelně totéž se nebude dít jen v ČR, ale v celé střední Evropě, kde zmizí až 20 GW instalovaného výkonu. Brečet pak budou spotřebitelé, protože elektřina bude logicky zejména v zimních špičkách velmi drahá. To není výhružka, jen konstatování faktu. Situace, kdy je cena elektřiny pod celkovými marginálními náklady nového zdroje není dlouhodobě udržitelná.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Šel byste vytlouct okna Křetínskému, Tykačovi a Benešovi, že tak vzácný zdroj energie prošustrovali a bude tedy v budoucnu chybět? Podle mých odhadů se takhle zbytečně spálilo okolo 200 milionů tun uhlí. To by Vašich chlebodárcům stačilo na kolik? Na 50 let?

        • Martin Hájek napsal:

          Neprošustrovalo se vůbec nic, nejpozději po roce 2050 nám stejně EU pálit uhlí nedovolí, takže co bychom „ušetřili“ by stejně zůstalo v zemi. A naopak pokud by ČR těžila, co v té zemi i tak zůstalo, tak máme vystaráno na více než 100 let.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Myslím, že lidé v Horním Jiřetíně a v Litvínově se k tomu staví krapítek jinak.

          • Martin Hájek napsal:

            V Horním Jiřetíně a Litvínově je významná část lidí zaměstnána buď přímo v těžbě uhlí a nebo v chemickém průmyslu, který by tam bez těžby uhlí nebyl a nebo v dalších odvětvích navázaných na těžbu uhlí.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            A milují svou práci tak moc, že by jí obětovali svůj domov? A ta chemička v Záluží, pokud mě paměť neklame, zpracovává ropu. Syntetický benzín z uhlí dělali naposled snad někdy jako součást Herman Göring Werke.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Hájku, ten chemický průmysl tam může pokračovat, ale bude používat nadbytečnou energii z místních větrných a fotovoltaických elektráren, s použitím přečerpávaček, vybudovaných v rámci rekultivace. A bude fungovat především jako P2G, P2L. Celá oblast pak může fungovat jako rozšířená „zahrada Čech“ táhnoucí se z litoměřicka až do podkrušnohoří.
            OZE místo hnědouhelných elektráren mohou, za 20-40 let, celou oblast změnit k nepoznání. Ale říkám „mohou“, v našem kocourkově se to spíš nestane.

          • Martin Prokš napsal:

            Vaněček: chemický průmysl tam může pokračovat, ale bude používat nadbytečnou energii z místních větrných a fotovoltaických elektráren, s použitím přečerpávaček, vybudovaných v rámci rekultivace.

            Dobrý den p. Vaněčku. To myslíte vážně? Byl jste se tam někdy podívat? Víte alespoň zbla něco o chemii? Máte alespoň mlhavou představu o energetické náročnosti chemického průmyslu a problémům s přerušovanou výrobou? Přečerpávačky v Krušných horách – kde na ně vezmete vodu, zničíte kvůli nim celé hory…

            Omlouvám se že budu osobně hnusnej, ale Vaše výplody jsou vlhké sny chorého mozku. To se jinak pojmenovat nedá.

          • Carlos napsal:

            Pane Prokši,
            za ideu přečerpávaček v Krušných horách jsem tu na serveru zodpovědný já, počítám s tím že se pomalu zatopí jámy po uhelných lomech (místo ČSA bude opět jezero, které existovalo asi do 17. století) a vzniknou dvě horní nádrže na místních plošinách, které jsou poblíž lomů. Na ČSA mi to vychází na nějaký 1GW/8GWh, na Bílině asi 800MW a nějakých 6GWh. Mohl bych to dopočítat, horní nádrže jsou asi 800x300m, navrhl bych je jako z větší části hloubené jen s minimálním vystoupením nad terén. To bych za zničení hor nebral.

        • Martin Hájek napsal:

          P.S. Asi jsem to nenapsal úplně jasně, ten dovoz se týká černého uhlí a vychází z dosavadních předpokladů o konci jeho těžby v roce 2024, to se ještě nakonec může dost posunout.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            Čí je to předpoklad. Nedávno jsem v případě OKD četl o 2030, ale souhlasím, útlum bude, nová ložiska už nikdy nikdo v Ostravsko-karvinské pánvi otevírat nebude.
            Proč taky? U koksovatelného uhlí hutě stále snižují měrnou spotřebu a australské (i s dopravou) je levnější. A energetické má a bude mít velké problémy s konkurenceschopností a s environmentální regulací. Uhelná energetika bude prostě postupně dožívat, jestli to bude 10,20 nebo 50 let si netroufám odhadovat.

        • Petr napsal:

          Nic se neprošustrovalo, posloužilo to zabránění vzniku nebezpečné závislosti celé centrální Evropy na zahraničním plynu, která by se jinak kriticky projevila v nejbližších letech.
          Až se spustí jaderky na Slovensku a Maďarsku a zachovají v Německu, tak můžeme roku 2025 opustit spalování drtivé většiny uhlí na jaře a v létě.
          Pak bude boj s Bruselem jestli budeme moci v zimě naše vlastní uhlí spalovat do roku 2040 nebo 2050, a tím to definitivně zhasne.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *