Domů
Elektrárny v ČR
Vláda schválila úpravy komunikací pro přepravu částí nových jaderných bloků
Jaderný reaktor Dukovany

Vláda schválila úpravy komunikací pro přepravu částí nových jaderných bloků

Vláda dnes schválila návrhy na úpravu silnic, mostů a vodních cest, které jsou nutné pro přepravu součástí nových jaderných reaktorů a dalších rozměrných zařízení pro jaderné elektrárny v Dukovanech a v Temelíně. Tyto úpravy komunikací si vyžádají stovky milionů korun. Na internetových stránkách to oznámil Úřad vlády. Ministerstvo chystá prohloubení dna Labe a Vltavy, demolici nevhodných mostů a výstavbu nových, a také podepření dalších mostů, přes které by měla projíždět nákladní auta naložená zařízeními pro jaderné elektrárny.

Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR počítá se stavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách.

Reálně se nyní mluví o stavbě jednoho nového bloku, zatím ale není jasné financování projektu. Prioritu má dostavba Dukovan. Nový blok by měl nahradit současné dukovanské bloky, které budou odstaveny zhruba v letech 2035 až 2037.

jaderná elektrárna dukovany
Ilustrační foto

V případě Jaderné elektrárny Dukovany se počítá s možností přepravy až 7,5 metru vysokých zařízení o šířce devět metrů a hmotnosti 750 tun. Předběžně se předpokládá, že by se zařízení přepravovala z Hamburku.

Tyto komponenty by se měly v první fázi přepravovat po Labi do Týnce nad Labem a dále po silnici do Dukovan. Trasa do Temelína pak vede z Labe do Vltavy, po které lodě doplují s objížďkami slapské, kamýcké a orlické přehrady do Týna nad Vltavou. Z něj pak do elektrárny zařízení poputují na korbách nákladních aut.

Tato varianta předpokládá možnost přepravy strojů o rozměrech 7,5 metru krát 8,5 metru a hmotností přesahující tisíc tun. Trasy pro dopravu zařízení do jaderných elektráren vypracovalo ministerstvo dopravy na základě nařízení výboru pro jadernou energetiku.

Aktualizovat trasu přepravy je nezbytné proto, že nová zařízení budou mít pravděpodobně větší rozměr než nynější vybavení elektráren.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(9)
energetik
24. říjen 2017, 12:55

Hmm, už je po volbách, už o nic nejde, takže stovky milionů tam, stovky milionů sem, atd...

Dělá už někdo průběžný rozpočet toho jaderného tunelu?

Podle zmocněnce vlády pro dostavbu Temelína Václava Bartušky investoval (vícestátní) ČEZ do zrušeného tendru „zhruba 2 miliardy korun“ (Interview ČT24, 6.5.2014).

Takže prozatím zhruba za 3 roky a 2 miliardy v prdeli a na další stovky milionů se chystají a zatím žádná vyrobená kWh. A to plánují ještě utratit minimálně 32 miliard korun než se vůbec rozhodnou o stavbě. Schválně kolikrát to překročí než pochopí že je to celé nesmysl? Já typuji tak 3 x.

No a nakonec je potřeba ještě připočíst miliardy na hlubinnou skládku jaderných odpadků.

Petr
24. říjen 2017, 13:57

Pokud to nebudou stavět přežraní západáci třeba v čele s úpadkovými Francouzi nebo Italy, tak žádné takové násobné překročení ceny nehrozí.

Čína , Rusko i Jižní Korea zvládaní normálně stavět za dohodnuté ceny.

A vysoceaktivní odpad se nejčastěji skladuje v areálech jaderek s nic moc náklady na až 100 let, tolik doby máme na čekání jestli se z toho "odpadu" nestane náhodou po světovém vykoupení většiny uranu Čínou vysoce ceněné druhotné palivo pro přepracování, už dneska se to dělá, ale zatím je samozřejmě levnější nerecyklovat, ovšem to bylo před 100 lety i u oceli, a dnes se globálně recykluje z 90%.

stavitel
24. říjen 2017, 17:18

my už jaderky stavět neumíme, respektive ti, co to uměli jsou v důchodu, a firmy, co to uměly děljí něco jinéjho, nebo zanikly.

nedávno jsem četl, že řetězec firem, které dstavěly od JE Bohunice po Temelín už neexistuje a nový nikdo vybudovat nechce. Se podívejte na Vítkovice, ty se díky zrušení dostavby Temelína dostali do konkursu a nejsou sami. Nemáme firmy, umějící stavet takové invstiční celky, buďme realisté.

C
24. říjen 2017, 18:37

Zásadní problém je že východní dodavatelé mohou být z mnoha důvodů neprůchodní. Rusko protože Rusko, Čína protože jsme už slyšeli o jejích referencích na klasické elektrárny a v zahraničí JE nikdy nestavěli, korea je na tom tak nějak napůl, nevíme jestli s JE nebude také končit.

A na ten uran bych moc nesázel. Celá velká energetika čím dál tím více začíná připomínat obra na hliněných nohou, nebo kolos, který se musí pod svou vlastní vahou zbortit, částečně se tak v některých zemích už děje, byť trochu zahrály roli dva faktory, ekonomická krize a podpora OZE.

Vzhledem k tomu že solární články pracují také dle Carnotova cyklu, ale rozdíl teplot emitoru - slunce - a kolektoru - článek - je obrovský, tak je teoretická účinnost jdoucí k 1, dnes jsme na 20-30% prostor pro zlepšení tu je, co bude až se dostaneme na 40-50, či přes 60%? Pokud by vzrostla účinnost 3x a cena 2x, tak pořád to bude levnější než dnešní technologie. Nehledě na to že se pozitivně do ceny promítne zmenšení záboru na jednotku výkonu.

Navíc se nám dostala do pasti používaného média - vody. Parní kotle mají problémy a tlakovodní jaderky mají dost dobře známý limit, ten nepřekročíme a nikdo moc není schopný udělat skok k plynem chlazeným reaktorům, trochu se daří se sodíkem, ale to zase asi nedají z rukou Rusové. Pokusy o varné reaktory mohou narazit na stejné, ne-li větší, problémy jako elektrárny uhelné. Pokud tam prasknutí jedné trubky v kotli lze přežít, prasklina na reaktoru je hodně velký problém a konec daného bloku. Ekonomicky by to mohla zabít spotřeba ocele.

Pokud se něco zásadně nezmění, tak NJZ může být z poslední generace JE, pokud bude pokračovat cenový pokles u OZE, tak dříve či později začnou porážet ostatní zdroje i v zemích doposud poněkud mimo hlavní proud rozvoje OZE a třeba Rusko by bylo samo proti sobě, kdyby investovalo do mnohem dražších řešení. Nevím kolik to vezme let, ale je možné že celé Povolží bude vypadat jako Holandsko, plné větrníků. Když si vezmeme jak jsou tam na tom, ale i v Bělorusku, na Ukrajině, se vztahem občan-stát, jak lidi smýšlí, tak postavit tam obrovské farmy nebude problém. Možná i to klima bude menší komplikace než to vypadá, možná budou VtE dokonce toto klima příznivě ovlivňovat, ale to jen hádám. Navíc je tu ideální kombinace s hydroelektrárnami. Pak by i jejich schopnost stavět JE mohla dost výrazně klesnout a zůstali by u malých reaktorů pro vojenské účely. Na druhou stranu je zase pravda že musí řešit dodávku tepla v severních regionech, což zase JE nahrává.

energetik
25. říjen 2017, 06:58

Já psal hlavně o nákladech co už byly prohýřeny nebo ještě budou ještě před zahájením stavby , tedy ještě než přijdou Číňané, Rusové, Korejci atd...

C
24. říjen 2017, 18:18

Kolik dáte když Vám na to udělám stránku abyste si to tam mohl dávat a pak nás všechny s tím seznámit?

Odhadem bych to viděl na cca 5mld.

energetik
25. říjen 2017, 07:14

Tak veřejnou tabulku v Google docs na webu zvládnu také. Hlavní problém je v tom, že spousta veřejných nákladů bude neveřejných s skrytých. Už je problém v tom, že Bartuška mluví o dvou miliardách a Pačes z ČEZu přiznává pouze stovky miliónů (OVM, 8.6.2014). Také je možné že každý mluví o něčem jiném a z jiného pohledu. Bartuška o celkových nákladech z pohledu státu a Pačes jen o nákladech z pohledu ČEZu.

Takže v současné době neveřejných investic z veřejných financí tu tabulku správně těžko někdo vyplní.

energetik
25. říjen 2017, 07:22

Už rekonstrukce rozvoden a vedení pro vedení výkonu z nových jaderných reaktorů a minimalizace negativního vlivu velkých centralizovaných a špatně řiditelných zdrojů je veřejnosti lživě prezentována jako že to jsou investice které vyžadují OZE a také jsou díky této lži na tyto akce čerpány různé dotace.

C
25. říjen 2017, 08:15

Tak to chce prostě pořádně projít. Ale půjde to dát, jistě se k takovému projektu přidá i někdo kdo má s takovými sledovacími akcemi zkušenosti. :) Divím se že se do toho ještě jisté organizace nepustily. Co nás zajímá je z tohoto pohledu kolik ta celá sranda bude stát stát. Jestli si byť vícestátní společnost hraje za své peníze, tak je to jedno, pokaždé je šance brát proud od někoho levnějšího.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se