Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice. Zdroj: ČEZ

Výroba českých vodních elektráren je podobně jako loni podprůměrná

Výroba tuzemských vodních elektráren je podobně jako v loňském roce podprůměrná. Vyplývá to z vyjádření asociací a firem pro ČTK. Důvodem je podle nich především pokračující sucho. To je podle dřívějších vyjádření odborníků způsobeno především letošními vysokými jarními teplotami a vyprahlostí země už z loňského roku.

Z veřejně dostupných dat Energetického regulačního úřadu stav zatím zřejmý není. Úřad zatím zveřejnil pouze údaje o výrobě elektřiny v prvním čtvrtletí letošního roku. V něm výroba z vodních elektráren činila 643,3 gigawatthodiny (GWh), meziročně o třetinu více. Z toho malé vodní elektrárny do jednoho megawattu vyrobily 169,8 GWh, meziročně o 29,3 procenta více. Odborníci však upozorňují, že období nadprůměrně vysokých teplot bez deště nastalo letos především ve druhém čtvrtletí.

„Výroba v ročním celkovém přehledu z výroby elektrické energie z malých vodních elektráren byla loni na 60 procentech z ročního předpokladu. Letos, díky prvním třem měsícům roku, zimní vláze a mírnému odtávání, nenastal tak velký pokles, i když poslední dva měsíce jsou nadprůměrně horké a suché. V květnu a červnu museli někteří výrobci zastavit větší turbíny, které jsou nastaveny na větší vodu a nechali jet pouze malé zdroje,“ uvedl předseda Asociace hydroenergetiků ČR Zdeněk Nováček.

Velký úbytek vody je podle něj v posledních letech zaznamenáván například na řece Sázavě.

„Pro mnohé výrobce se čím dál tím více stává provozování malé vodní elektrárny spíše srdeční záležitostí, drahým koníčkem, protože náklady na provozování nepokryje příjem z výroby elektřiny,“ dodal.

Podle předsedy Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimíra Zachovala se provozovatelé snaží dopady změn klimatu eliminovat investicemi do zdokonalování technologie.

„Ale i to má pochopitelně své meze, jak technické, tak ekonomické. Z pohledu objemu výroby můžeme hodnotit loňský rok jako mírně podprůměrný, letošní rok, jak počasí naznačuje, bude významně horší,“ uvedl.

Z pohledu hydroenergetiků je podle něj situace zvládnutelná z pohledu vlastního provozování malých vodních elektráren.

„Přímou katastrofou pro provozovatele však mohou být povodně, kdy dojde ke vzniku reálně již nepojistitelných škod na majetku, kdy provozovatel za současného stavu již nebude mít prostředky na obnovení provozu,“ dodal.

Nižší výrobu proti normálu zaznamenává letos také ČEZ, který v ČR vlastní několik velkých vodních elektráren. Mluvčí firmy Martin Schreier ČTK řekl, že objem produkce těchto zdrojů se zatím pohybuje na podobné úrovni jako ve stejném období loni.

„I tak jde však o zhruba 70 procent dlouhodobého průměru,“ uvedl.

Malé vodní elektrárny firmy jsou pak podle něj na tom letos z hlediska objemu produkce ještě hůře, když jsou zatím nad 50 procenty dlouhodobého průměru.

Sucho podle Schreiera naopak nemá prakticky žádný vliv na obě tuzemské jaderné elektrárny.

„Zdánlivá nevýhoda neexistence mohutných vodních toků v tuzemsku a z toho plynoucí nutnost výstavby chladicích věží se tak v tomto případě stává silnou výhodou,“ dodal.

Autor:



34 odpovědí na Výroba českých vodních elektráren je podobně jako loni podprůměrná

  1. Carlos napsal:

    Na místě provozovatelů bych se nyní velmi obával dopadů kůrovcové kalamity, vzhledem k nutnosti vytěžit obrovské plochy lesa rychleji než bude možné je obnovit, (mimochodem je to prý zlatý důl a problém pro železnici zároveň, dřevo by se chtělo vozit po kolejích, ale není skoro jak, chybí lidi, vozy kapacita tratí), může dojít ke splavování půdy a následně se změní režim v tocích, z čehož budou období povodní a sucha, která se budou střídat velmi rychle. Navíc jsou dnes i podhorské toky regulovány v úzkých korytech, nemají moc aktivního území, takže voda půjde rychle dolů a do výšky, což bude problém. Stačí se podívat na historickou mapu na seznamu.

    Teď by bylo třeba začít zároveň s těžbou ničit pařezy a urychleně začít s výsadbou podle toho jaký les tam má být přirozeně, ne hospodářsky rychlý, ale ekologicky problematický smrk, to by snad mělo i pomoci se zadržením vody, což bude vhodné pro provozovatele hydroelektráren. Možná by nebylo také na škodu méně regulovat řeky, voda z krajiny mizí příliš rychle. Také by nebylo naškodu kdyby se začalo s obnovou maxima rybníků, které tu existovaly v minulosti, byť to bude na úkor zemědělské půdy, které máme i tak dost, dokonce jsem nedávno někde viděl že pokud by se z ní ukrojilo 6% a toto se převedlo na lesy a mokřady, výrazně by to pomohlo životnímu prostředí.

    Také by nebylo špatné se postupem času přeorientovat z akumulačních hydroelektráren na elektrárny přečerpávací, které sice potřebují umělé nádrže na kopcích a zdroj proudu pro čerpání, ale spotřebu vody mají malou, téměř nulovou.

    Problémy hydroelektráren jsou jenom důsledkem problémů v krajině.

    • tanečník napsal:

      Právě vytrhávání pařezů je největším problémem mýcení. Ty tam dokážou udržet velké množství zeminy. Jak je dáte pryč, tak první déšť spláchne velké množství hlíny.

  2. Milan Vaněček napsal:

    Čím budou chladit nové reaktory v Dukovanech? Když to bude tak pokračovat se suchem tak to může být v roce 2035 pěknej průser. Už teď říkali že tam nemůžou postavit 1,6 GW reaktor kvůli nedostatku vody na chlazení.

    • Carlos napsal:

      Nepletete si to trochu s tím že tam nejdou dát 2 1,6GW reaktory? Pokud vím, tak zdroje vody v podobě Dalešické přehrady jsou dost právě pro 2.7GWe. Takže 1.6GW blok by se tam vlezl jen jeden.

      Je ale třeba s tím začít něco dělat, jinak máme po krajině a všem tak nějak a asi by se to jenom tak nevzpamatovalo skrze kanalizaci řek a tím rychlá odtok vody. Chce to rozbít monokulturní lány které snad ani nemají obdoby jinde v Evropě, snad krom Ukrajiny a Ruska, je třeba na malých tocích kam je svedena dešťová kanalizace vybudovat nádrže které tuto vodu zadrží před tím než se dostane dále do toků kde je zadržení vody už složitější, zatímco někde pod průmyslovým areálem bude stačit malá nádrž, tak na řece by už byla třeba přehrada.

      • Martin Pácalt napsal:

        Zkušenost z jednoho lesa Nízkojesenicka , který osobně znám s výškou 510m.n.m. . Před 20 lety smrková monokultura s občasným ostrůvkem modřínů, sem tam jednotlivci jedla, dubu, borovice. Kůrovcová kalamita zasáhla les již dávno před rokem 2015 s jeho fatálně dlouhým a suchým létem. Lesníci tam začali vysazovat břízy jako půdokryvné rychlerostoucí a vláhově nenáročné dřeviny pro holoseče a pod ně jedle a buky s duby. Břízy po 10-15 letech řežou pryč (výška asi 4 m) , protože je pod nimi již etablovaný mladý les jedlí a buků (výška asi 2 metry). Fór je i v tom, že les má asi 20 vlastníků, čili výsadba je věkově rozrůzněná, každý to řešil v jiný rok. Dnes se tam houbařit ještě nedá, ale někdo už pár let po revoluci zapnul mozek a do 20 let bude podstatně stabilnější les na světě.
        Mimochodem, od 800-1000m n.m. jsou smrky již přirozené a dokonce snad se jich netýká ani kalamita východního Hrubého Jeseníku posledních let. Podle mého by se kůrovcová katastrofa nekonala ani kdyby měly lesy 33%ní podíl smrku od výšek 400m n.m., smrk je potřebný.

        • Vinkler napsal:

          Je třeba vzít v úvahu i spotřebu vody různých stromů. Smrk je nejnáročnější, odpaří až 700mm/m2 za rok. A tedy jen na horách.

          • Milan Vaněček napsal:

            Víte někdo kolik odpaří za rok chladící věže v Temelíně a Dukovanech? Asi to bude více než letní průtoky Vltavy či té řeky v Dukovanech, asi by to bez přehrady nešlo?

          • Jan Veselý napsal:

            Shodou okolností jsem se tenhle údaj naučil díky panu Závodskému a jeho „facebookovému“ obrázku. To číslo je pro jaderné elektrárny cca 2.5-3 miliony kubických metrů na 1 TWh vyrobené elektřiny. na jiném webu se to náhodou stalo předmětem diskuze a Josef (Šoltes z HK) někde vyštrachal údaj, ze kterého šlo dopočítat, že v případě JETE je to spíše to vyšší číslo.
            Jako jo, je to hodně, ale krajina je schopna pojmout při správném hospodaření tak o 3-4 řády více.

          • Petr Závodský napsal:

            Určitě, co zkusit pro začátek google? Vltava má pod Hněvkovicemi průtok 25 m3/s, to jste fakt tak naivní, že si myslíte, že toto množství odpaří elektrárna?

          • Vinkler napsal:

            Pokud stačí řád, tak chladící věže odpaří velmi zhruba stejně, jako je průtok páry do turbíny.

  3. Vinkler napsal:

    Výměna smrku za dub či buk by mohla hodit odtok tak 5 l/s km2. To je na plochu našich lesů set sakra hodně, pokud nedělám chybu.

  4. Milan Vaněček napsal:

    Pro pana Závodského: průměrný průtok má význam jen když jste si k elektrárně postavil regulující přehradu. Jinak jako malý kluk jsem mohl Vltavu v Praze přebrodit v létě u Modřanského cukrovaru, s šaty nad hlavou. To měla ten průtok mnohem menší, asi jako Jihlavka.
    V roce 2035 bude hodně nejisté zda v Dukovanech budete mít dost vody na chlazení

    • Martin Pácalt napsal:

      Přinejmenším by stálo za úvahu podpořit tamní povodí řek Jihlavy, popř. Rokytné, cílenou výsadbou smíšených porostů, mají na to 17 let, to už poznat půjde. A né že to nééééjde. 🙂

    • Vláďa napsal:

      Sice je to náročné na plochu ale je zde i „suché chlazení“.

      • Vinkler napsal:

        Ono plocha nebude problém (Viz FVE u každé vesnice), ale žere to elektriku na ventilaci a zvyšuje teplotu vody zejména v létě aspoň o 15°C a to je obojí pokles účinnosti.

        • Vláďa napsal:

          Dovolil bych si nesouhlasit. Teplota na „zadku“ je u suchého a u mokrého chlazení stejná. Bohužel ta ventilace je žrout el. energie. Otázka je poměr ceny vody a elektřiny pro chlazení. Když voda není tak je to s elektřinou u mokrého clazení také pochybné.

          • Vinkler napsal:

            Dovolím si nesouhlasit. Teplota vody z mokrého chlazení bývá blízko teploty mokrého teploměru a obvykle je asi 25 °C a to i je-li přes 30°C vzduchu. Kdežto suché chlazení potřebuje kladný spád voda/vzduch a bude se blížit 40°C. „Adiabatické “ chlazení dá nižší – no ale to na ty lamely stříkají vodu, což nechceme.

          • Vláďa napsal:

            V letních měsících je suché chlazení s nižší účinností ale voda zůstává v systému. Jediný problém je udržení celého obrovského systému pod vakuem.

    • Milan Vaněček napsal:

      Je to stejně z pohledu laika nesmyslné že každá naše JE potřebuje čtyři 1GW “varné konvice” na svůj provoz. Voda která se pracně sbírá přes potoky a říčky do řeky a přehrady se pak zbytečně odpaří a vítr ji zanese pryč.

      • Vláďa napsal:

        Bohužel je to cena za dodávku el. energie 24 hod denně.

        • Milan Vaněček napsal:

          Bohudík fotovoltaika s baterií tento problém nemá a vodu nepotřebuje (po 24 hodin každý den na jihu a po 8 měsíců v roce u nás, v zimě jí u nás musí pomoci plyn a vítr)

          • Martin Hájek napsal:

            Vážně? Ale nepovídejte… A zkuste se malinko zamyslete nad tím, co se stane, když krajinu přeměníte v poušť FVE panelů. Jestli náhodou v přepočtu na kWh vyrobené elektřiny díky tomu nevypaříte z krajiny více vody, než ta Vámi nenáviděná jaderná elektrárna.

          • Milan Vaněček napsal:

            Blábol.

          • Vláďa napsal:

            Vlastní fotovoltaika má nesporné výhody. Bohužel jsou baterie tím nejslabším článkem. Jsou drahé, mají krátkou životnost a jejich vývoj je zatím v plenkách. Další důležitý komponent je střídač který zatím neumí nic, jeho regulační schopnost je zatím nulová.

          • Milan Vaněček napsal:

            Vláďo, na baterie do domácí fotovoltaiky na střeše dávají záruku 10 let (TrinaHome, v ČR v prodeji, ta čínská firma patří mezi 5 největších výrobců fotovoltaiky) předpokládaná životnost 20 let,
            u panelů je to už 25 let a bude to víc a
            díky hromadné výrobě stále levnější, learning curve je pro panely i baterie zhruba: pokles ceny o 20% při zdvojnásobení celkové výroby. Na webu Solarninovinky.cz najdete informace i o moderních střídačích.

          • Vláďa napsal:

            Žádný střídač neumí vyhodnotit na jakém výkonu má být provozován aby vydržel do dalšího nabíjení a zároveň dokázal regulovat frekvenci.

          • Milan Vaněček napsal:

            Jsem laik ale mám otázku: proč bych měl s 3kW fotovoltaikou na střeše a 6kwh baterkou v garáži regulovat frekvenci? Teď jí taky nereguluju.😀
            Jsem připojen na síť, platím za to, v zimě si vyberu co jsem v létě navíc vyrobil. To už nabízí třeba eon.

          • Martin Hájek napsal:

            Pane Vaněčku – z jednoduchého důvodu, že tady pořád plácáte, že nic jiného než fotovoltaika nebude v létě už brzy zapotřebí, hlavě ne fuj jádro. No a pokud máte pravdu, notak bude muset regulovat frekvenci, protože jinak se ta síť zhroutí. Ono je moc príma plkal o obnovitelných zdrojích a jak to převezmou a současně počítat s tím, že základní funkce udrží někdo jiný (tedy ten ošklivý fosil nebo jádro, který to dělá dnes). Jenomže ono v praxi prostě nejde koláč sníst a zároveň ho mít. To umí jenom fotovoltaičtí demagogové ve virtuálním prostoru internetových diskusí jako je tato.

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Hájek OZE není jenom fotovoltaika. U nás fotovoltaika dosáhne tak na 50% výroby elektřiny. Ale všechny ostatní OZE jsou točivé klasické stroje-vodní turbiny, větrníky, plynové turbiny, stačí i klasické spalování biomasy, na to přece nepotřebujete zahřívat vodu jaderným rozpadem…😀
            Takze neplakejte nad tim že frekvenci bez jádra či uhlí neudržíte😀

  5. Petr napsal:

    Stačí v řekách postavit trubky, a v době sucha tu vodu zbytečně tolik nepouštět do zahraničí, ale přečerpávat ji v časech přebytku elektřiny zpátky do výše položených přehrad na kaskádě.

  6. Jan Veselý napsal:

    ad Hájek: Udělejte to správně a vaše FV farma má spotřebu vody fakticky zápornou. Pastvina jí udrží mnohem více než pole.

    • Martin Hájek napsal:

      Tak určitě :-). Reklamní obrázky jsou vždycky pěkné, realita ovšem úplně jiná. Podobně jako drůbežárny neukazují obrázky z reálného velkochovu, protože by z nich zákazníkům bylo šoufl, ale prezentují romantické obrázky slepiček zobajících červíky na louce, tak fotovoltaiky nastavují na webu tu romantickou tvářičku. Kupodivu to na spoustu lidí pořád funguje.

      • Jan Veselý napsal:

        Hlavně na ty, jako jsem já, kteří to takhle v reálu viděli. Jmenovitě u Litovle a v Trojanovicích. Ale já to chápu, vy už žijete ve světě post-pravdy a fake news, kde všichni lžou. Je to těžký život dělat PR mluvící hlavu.

        • Milan Vaněček napsal:

          Pane Veselý, naprostý souhlas. Já též věřím tomu co vidím na vlastní oči když jedu autem na chalupu v Náchodě okolo tří FVE. Vzorně zatravněné a udržované, půda si pod panely odpočine.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *