Žaloba kvůli dostavbě Temelína půjde opět k soudu. Nejvyšší správní soud zrušil původní rozhodnutí

Kromě dalších problémů je dostavba JE spojená s jedním, na který slyší skoro všichni, byť každý po svém. Plánovaná cena dostavby byde, dle zahraničníchi domácích zkušeností přibližně 3x vyšší. Osobně bych si tipoval něco kolem 750 miliard.

Leda by to stavěli Francouzi.

Zatím, ale skutečně není s kopním kam spěchat, protože s dnešním stavebním zákonem je to prakticky nepostavitelné.

Jestli by nebylo lepší za těch 250 miliard koupit 50GWh bateriové úložiště a krmit ho levnou až zápornou elektřinou z německých větrníků :).

To jako by Němci prodávali levnou el. energii. Cena je tržní a nízká proto že pro ni momentálně není jiné využití. Proč si Němci neodstaví "špinavé" uhelky?

To se budete muset zeptat Němců, ale myslím že to má právě co společného s tím že mají problémy s akumulací a tu současnou drží tak, že se ji nevyplatí pomalu provozovat, což je podle mne naprostý nesmysl. Něco mi říká že od technologicky realizovatelné Energiewende přešli už definitivně k neomarxistické demontáži Německa.

Zatímco Energiewende je sice drahá, ale zvládnutelná, tak pokud likvidují zdroje a zařízení na ukládání energie, ty pak nahrazují možná, protože takovou kapacitu prostě nenahradíte, mnohem, zatím, dražšími formami, nebo něčím s mnohem menší účinností, tak to už nemá se snahou přestavby energetiky co dělat a opravdu je to spíš jenom politický tanec.

Ano, souhlas s tím technologickým zvládáním Emergiewende. Ale technická řešení, která německý průmysl zvládá, naráží na silný aktivismus zelených, snahu socdem zachovat pracovní místa v uhelném průmyslu a efekt NIMBY u obyčejných Němců.

Tímto ale nelze ospravedlnit zatížení proudu pro současné PVE poplatky za OZE, to by jim mohlo dost pomoct s akumulací, ale bohužel jsou dnes vinou legislativy ekonomicky na hraně a pokud bude třeba generálka, tak je spíš zavřou. A to je problém.

Otázka je jestli bychom na tom nemohli třeba také nějak vydělat, kolik by u nás stálo postavit několik PVE a natáhnout si z Německa 2x 2x800kV DC, jednu linku ukončit ve vhodné oblasti Čech a druhou protáhnout třeba do Sokolnice.

Zatížení ceny elektřiny pro PVE dotacemi do obnovitelných zdrojů je plně ospravedlnitelné. I tak pořád ty PVE těží z těch dotací. Jsou totiž přímo zaměřeny na využívání obnovitelné energie a jejich nízké ceny (díky dotacím) na trhu s elektřinou. Takže jejich podíl obnovitelné elektřiny je vyšší, než u jiných spotřebitelů, a těží s platby EEG jinými (hlavě domácnostmi).

I kdyby se jim to ale zrušilo, což by jim jistě pomohlo, tak to věc nevyřeší principiálně. Rakouské PVE tak vysoké poplatky za OZE nemají. Přesto se přestávají PVE i tam vyplácet. Základní problém je, že PVE jsou ideální a ekonomicky perfektní, když vykrývají špičky v denním diagramu (tedy třeba právě jaderné zdroje, nebo fotovoltaické). Pak každý den vydělávají a fungují. Pokud mají vykrývat větrné zdroje, které několik dní produkují přebytek a pak zase řadu dní téměř nic, tak jsou pro to PVE i baterie téměř k ničemu. A tím, že budou řadu dnů a dohromady týdnů stát (buď plné bez potřeby nebo prázdné s nemožností čerpat) se jejich ekonomika hroutí.

To je pravda, leda by měli kapacitu vyšší než výkon třeba o dva řády, pak by mohli týden čerpat a týden produkovat, ovšem náklady a enviromentalní dopady tak velkých vodních děl by se asi nelíbily většině lidí.

Technická poznámka k diskusi o akumulaci: pan Wagner má pravdu když říká že PVE jsou ideální pro JE nebo FVE. Jen bych to doplnil následovně: když chcete akumulaci na více dnů až týdny, pak jako horní nádrž k PVE potřebujete Lipno nebo něco takového (i to navrhoval pan C). A pak to bude fungovat i pro VtE.

Co se týče bateriové akumulace, opět na krátkodobou akumulaci jsou vhodné Li baterie - viz Elon Musk v Australii. A pro větrné elektrárny pak vidím jako vhodnější průtočné baterie, tam lze, podle velikosti reservoáru na elektrolyt dosáhnout mnohem vyšší kapacity než je výkon.

Ale obecně je nejvíce ekonomické co největší část akumulace nahradit pružnou výrobou a chytrou sítí a menší přebytky cpát do elektrického ohřevu vody.

Pružná spotřeba je super nápad, přebytky cpát do ohřevu, takže až ve špičce FV prijde i výkon z FVE přitížíme síť pomocí HDO.

Já jsem si pak uvědomil že je další kritérium poměru kapacita/ výkon. Totiž ať se ten poměr vychýlí na kteroukoli stranu vzdy to zřejmě ekonomicky utne projekt. Velká nádrž bude příliš drahá, mala turbina na ni nevydělá.. záleží na tom jak se to nastaví v globalu, dotujeme už kde co, tak proč ne precerpavacky (ty co už stojí, aby se využilo OZE a pomohlo stabilizaci)

Překlep, správě mělo byt "takže až ve špičce VE prijde i výkon z FVE přitížíme síť pomocí HDO."

Pane Mikeš, o tom jak se jim vyplatí obrovský elektrokotel mluvil a obrázky z instalace ukazoval člověk ze Škoda-energo. Návratnost prý 3-4 roky. Myslím, že oni nejsou blbci (nebo amatéři v akumulaci, jako já).

Jak pan Vaněček připomenul, existuje tu projekt velké PVE mezi Lipnem a Dunajem. To je příklad takové PVE která by těžila z dlouhodobého cyklu. Dále jsem tu před asi dvěma týdny uváděl tunel na Niagaře převádějící 500m^3/s Podobný tunel by umožnil spojit Slapy a Orlík, vlastně i kdybychom vzali příklad z Lipenského tunelu, tak by bylo možné převádět mezi nimi asi 300m^3/s, což by vedlo na výkon nějakých 225MW a každá změna hladiny Slapské přehrady o 1m by odpovídala 10h provozu.

Ovšem nejenom VtE jsou součástí Energievende, jsou tam i solární elektrárny, které mají pravidelné polední špičky a večerní sedla, tedy ideální místa pro funkci PVE. Teď je otázka jak často běží oboje zároveň, tedy vítr i slunce. Když se podíváme na data za květen minulého roku, tak je tam vidět že slunce mělo pravidelné špičky a vítr jen nepravidelné, to je zajímavé i pro PVE klasické konstrukce. Červen to stejné, červenec také, srpen trochu jinak, ale v podstatě také. Takže i klasické PVE by se mohly dost podílet na tom aby se dařilo více integrovat OZE, byť si lépe rozumí s FVE.

V Rakousku můžete realizovat podobnou přečerpávací elektrárnu jako je navržená u Lipna mezi Dunajem a Ottensteiner Stausee, byť toto by byla asi PVE klasičtější konstrukce, tedy s kratším cyklem než by umožnilo Lipno. Kolísání hladiny o 10m by tam třeba při 200m3/s vydrželo na 60h provozu. Výkonově by to bylo asi 560MW Teď to podělme 2 a jsme na 120h a 280MW, při 200MW je z toho 168h cyklus. Teď je otázka kolik ta hladina může jít nahoru a dolů, jaký tedy může z tohoto být výkon, jaké sou další parametry. Je toho dost co se musí zjistit, ale lze takové elektrárny budovat.

Otázka je tedy jenom kolik procent PVE chceme dlouhodobých, kolik jich chceme třeba jenom na 24-48h provozu. Prostě kolik toho má jít ze solárních špiček, kolik toho má být na chytání ujetí VtE na jednu či druhou stranu, na regulaci nerovnoměrností odběrů a kolik toho má existovat jako překlenovací záloha.

Rozhodně by to chtělo prověřit, možnost PVE mezi Lipnem a Dunajem a mezi Ottensteiner Stausee a Dunajem, potom jestli lze realizovat propojení mezi Orlíkem a Slapy.

Trapně jednoduché, solární spičky po měkolik měsíců se budou vyrovnávat větší konzumerozací domácností na běžné využívání klimatizací a příkazem nosit do kanceláří obleky.

Skutečným problémem v centru Evropy jsou větrníky přez chladný půl rok.

Každá domácnost se chová podle svých potřeb. To zmamená že spotřeba musí odpovídat požadavku. Tak že tady asi cesta nevede.

Účelem je pokrýt maximum z OZE, ne chovat tučňáky.

I v tom chladném půlroku z toho máte regulační zdroj tak že nebudete muset používat nic jiného. Navíc mají velmi rychlý reakční čas. Podívejte se na diagramy z agorametru, abyste nějak srovnal výkyvy obého, jak odběru tak výroby, tak budete potřebovat tak jako tak nějaký zdroj s regulací na obě strany, teď je otázka jestli to bude 5, 10, 15, 20GW 40/80/90/160GWh. Po nás by platilo že by bylo třeba asi těch 5GW a spíš kolem 50GWh.