Bulharsko zaplatí Rosatomu za nedokončený projekt

Mezinárodní arbitrážní soud v Paříži přiznal kompenzaci ve výši přes 16,7 miliard Kč za zrušený projekt dvou jaderných bloků v bulharském Belene. Po letech příprav a vyjednávání podepsala v roce 2008 bulharská státní energetická firma NEK kontrakt na dodávku dvou jaderných bloků typu VVER-1000 (temelínský typ) do lokality Belene s ruskou firmou Atomstroyexport, což je dceřiná firma státního Rosatomu. V roce 2010 byl však projekt pozastaven a o dva roky později rozhodl bulharský parlament o úplném ukončení projektu zejména z důvodu nejasné finanční návratnosti projektu.

Již od roku 2011 žádal Atomstroyexport bulharskou stranu o zaplacení náhrad za zrušený projekt. Podle ruských zdrojů žádal Rosatom částku kolem 1 miliardy Eur, podle bulharských zdrojů to bylo až 1,2 miliardy. Arbitrážní soud nicméně uznal pouze část nároků. Podle jeho vyjádření se jedná o náhradu za již vyrobené komponenty a další prokazatelně proinvestované náklady. Soud neuznal kompenzaci za ušlý zisk, dodatečné finanční ztráty nebo náklady vynaložené po oficiálním ukončení kontraktu. Podle vyjádření ministryně energetiky zaplatí firma NEK určenou částku, ale bude požadovat dodání všech zaplacených komponent. Později uvedl bulharský premiér, že se společně s firmou Rosatom pokusí najít pro tyto komponenty kupce.

Oficiální vyjádření bulharské vlády mimo jiné uvádí, že se nejedná o pokutu, ale pouze o platbu za objednané zboží a že rozhodnutí soudu je logické. Kdyby si to bulharští představitelé uvědomili dříve, mohli si ušetřit několik let soudních tahanic a značné náklady na jejich vedení. Podle některých politiků by mělo Bulharsko uvažovat o obnovení projektu, protože komponenty budou dodány a řádně zaplaceny. Tuto možnost vláda vyloučila a snaží se najít kupce.

Ztráta při prodeji zařízení dosáhne až 13,5 miliardy Kč

Podle šéfa bulharského energetického fóra může ekonomická ztráta při prodeji uvedených komponent dosáhnout až 13,5 miliardy Kč. Podle jeho odhadu je cena dodaných komponent až 27 miliard Kč a reálná cena, kterou Bulharsko za tato zařízení může získat je 13,5 miliardy Kč. Upozorňuje také na to, že Bulharsko musí postavit v horizontu 15 let nové jaderné elektrárny a že prodej do zahraničí bude nevýhodný.

Ztráta však nebude tak velká. Jak je uvedeno výše, zaplatí Bulharsko kompenzaci ve výši 16,7 miliardy a pokud by se mu podařilo komponenty za 13,5 miliardy prodat, dosáhne ztráta „pouze“ 3,2 miliard Kč. V souvislosti s touto iniciativou se objevily první zprávy o možné koupi zařízení ze strany Íránu.

Írán zvažuje bulharskou nabídku

Podle některých zdrojů došlo mezi Bulharskem a Íránem k dohodě, což ovšem v úterý vyvrátil předseda íránské atomové agentury. Potvrdil, že s bulharskou stranou probíhají jednání a že padla velmi výhodná nabídka, ale potvrzení kontraktu zatím nedošlo.

Írán připravuje projekt svého druhého energetického reaktoru v lokalitě Bušéhr, kde má být postaven jaderný blok stejného typu jako v bulharském Belene (více jsme o íránském jaderném programu psali zde). Bulharský premiér odjel na návštěvu do Teheránu, aby o projektu vyjednával. Hlavním bodem vyjednávání se zdá být cena.

Před odjezdem se ovšem vrátil k úvahám o obnovení projektu Belene. Jedním z návrhů, které Bulharsko zvažuje je, že vyčlení celý projekt Belene do samostatné firmy a nabídne tuto firmu investorům. Podle vyjádření ministerstva energetiky se investor už objevil. Podobný postup zvolila česká firma ČEZ v případě nových bloků v Temelíně a Dukovanech. Projekty vyčlenila do oddělených dceřiných firem, aby umožnila případný vstup budoucích investorů nebo úplný prodej firem.

Jaderná elektrárna Bušéhr

Jaderná elektrárna Bušéhr

Nejlogičtějším vysvětlením těchto obratů je cíl na zvýšení tlaku na Írán a tedy na zvýšení prodejní ceny komponent. Bulharsko má v současnosti přebytek kapacity a v nejbližší době nové zdroje nepotřebuje.

Slovenská paralela

Zajímavé je, že projekt Belene do jisté míry připomíná situaci na Slovensku. Projekt nových bloků v Belene vznikl již v 80. letech, ale kvůli finančním a politickým problémům byl v 90. letech zastaven. Rozjel se znovu až v roce 2008 podepsáním smlouvy s Rosatomem. Podobná situace se odehrála i na Slovensku s jadernými bloky Mochovce 3, 4, kde se projekt zastavil a byl obnoven také v roce 2008, kdy se ceny elektrické energie pohybovaly kolem 90 Eur/MWh. Více o problémech se slovenskou stavbou, prodražování a prodlužování projektu zde.

Chladící věže JE Mochovce

Jaderná elektrárna Mochovce na Slovensku

Druhou paralelou je odstavení čtyř bloků jaderné elektrárny Kozloduy kvůli vstupu do EU. Jednalo se o jaderné bloky VVER440/230. Stejné typy muselo kvůli tlaku Rakouska Slovensko odstavit také před vstupem do EU.

Nové bloky v elektrárně Kozloduy

A právě v Kozloduyi jsou v provozu jediné dva bulharské jaderné bloky – Kozloduy 5, 6. Již několik let vyjednává Bulharsko s firmou Westinghouse Electric Company o stavbě bloku 7. Má se jednat o typ AP1000, který byl také jedním z kandidátů na nové bloky v Temelíně. Bulharsko s americko-japonskou firmou stále jedná, ale zásadním problémem jsou opět finance.

Design jaderné elektrárny AP-1000 od Westinghouse

Design jaderné elektrárny AP-1000 od Westinghouse Electric Company

V průběhu vyjednávání chtěla bulharská strana, aby Westinghouse převzal 49% podíl v projektu, a navíc nechtěla garantovat výkupní cenu. Odhadované náklady na jeden blok AP1000 byly kolem 130 miliard Kč. Pokud se započítá vybudování infrastruktury a náklady na půjčky, dosahuje cena projektu až k 190 miliardám Kč. Elektrárna by následně vyráběla energii za zhruba 70 Eur/MWh.

Čínské zapojení do projektu

Za těchto podmínek se Westinghouse s Bulharskem nedohodl, a tak začalo hledání strategického partnera, který se objevil v Číně. Na podzim minulého roku oznámil bulharský premiér předběžnou dohodu s čínskou firmou SNPTC, se kterou Westinghouse silně spolupracuje a která také „vyvinula“ čínskou kopii AP1000 nazvanou CAP1400. Podmínky dohody měly být podobné jako původně s firmou Westinghouse. K dohodě však nedošlo. Na jaře vyzvala bulharská ministryně k dalším jednání s Čínou a v červnu navštívila Bulharsko čínská delegace, která měla o budoucí dohodě vyjednávat. Ministryně také zdůraznila, že v žádném případě nechce garantovat ceny pro nový projekt, jak je tomu například v případě britské elektrárny Hinkley Point C.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *