Čína se prosazuje na Balkáně, Bosna spustila čínskou uhelnou elektrárnu

První zcela soukromá elektrárna na západním Balkáně zahájila komerční dodávky do sítě. Uhelná elektrárna o výkonu 300 MW financovaná Čínskou rozvojovou bankou byla v úterý uvedena do ostrého provozu. Čína tak posiluje svůj ekonomický vliv také v balkánském energetickém sektoru. Změny v projektu elektrárny však vedou k pochybnostem o ekologických dopadech nového zdroje.

V severobosenském městě Stanari byla uvedena do provozu hnědouhelná elektrárna o výkonu 300 MW. Navzdory tomu, že je oblast západního Balkánu energeticky deficitní, se evropští investoři do financování energetických projektů v tomto regionu příliš nehrnou. Tento přístup otevírá volné pole působnosti pro rozpínavého čínského draka, který nabízenou příležitost využil.

Za projektem sice stojí srbská společnost EFT, která sídlí v Británii, technologické a ekonomické zdroje ovšem pocházejí především z Číny. EFT získalo v roce 2008 povolení na dobu třiceti let na výstavbu a provoz nové uhelné elektrárny a rozšíření nedalekého uhelného dolu.

Celková výše investice včetně rozšíření dolu je 560 milionů euro (15,1 mld. Kč). Čínská rozvojová banka na tento projekt poskytla úvěr ve výši 350 milionů euro (9,5 mld. Kč). Zbývající část investice byla uhrazena z vlastních zdrojů EFT.

„Dokázali jsme překonat velké množství komplexních problémů v souvislosti s touto investicí, nakonec vše vyústilo v podepsání dohody, s jejíž podobou jsem spokojený. Tento projekt je důkazem dobrého prostředí, které jsme vytvořili pro velké dlouhodobé investice do energetického sektoru v naší zemi,“ prohlásil k tomuto projektu bosenský prezident Milorad Dodik.

Výstavbu zajistila čínská společnost, změny v projektu však vzbuzují obavy

Generálním dodavatelem pro výstavbu elektrárny byla čínská společnost Dongfang Electric Corp, která patří k předním čínským výrobcům elektrárenských technologických celků. Vlastní výstavba začala v roce 2013. Předpokládá se, že elektrárny by měla ročně dodat do sítě 2 000 GWh elektřiny.

Původně byl plánovaný výkon elektrárny 420 MW při účinnosti 43 %. Elektrárna měla mít nadkritické parametry. Na tuto konfiguraci bylo schváleno posouzení vlivu na životní prostředí tzv. EIA. Díky změnám v projektu ovšem došlo ke snížení výkonu na 300 MW. Použita byla technologie podkritická a místo původního kondenzačního chlazení bylo použito suchého chlazení, čímž se účinnost elektrárny snížila na 34,1 %.

Vzhledem k tomu, že palivem pro elektrárnu je hnědé uhlí a že změny v projektu dle serveru bankwatch.org neprošly schvalovacím procesem EIA, vzbuzuje projekt obavy o ekologii výroby.

Protože v Bosně a Hercegovině platí pro energetiku stejné předpisy v oblasti životního prostředí a energetiky jako v EU již od roku 2006, nové parametry elektrárny nejsou v souladu s direktivou EU o velkých spalovacích zdrojích. Namísto limitů z této direktivy byly v případě Stanarské elektrárny aplikovány srbské emisní limity, které jsou dvakrát až třikrát vyšší.

Jedna odpověď na Čína se prosazuje na Balkáně, Bosna spustila čínskou uhelnou elektrárnu

  1. Martin Hájek napsal:

    Západní banky už v podstatě nemohou uhelné elektrárny financovat. A tak je v klidu financuje Čínská rozvojová banka a staví je čínské firmy. Tomu říkám vítězství ducha nad hmotou. Takovou regulaci by nevymyslel ani proslulý průkopník slepých uliček Jára Cimrman.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *