Domů
Elektrárny v Evropě
Environmentální organizace napadly žaloby proti emisním standardům pro velké spalovací zdroje
Německo uhelná elektroenergetika
Zdroj Flickr: @dé.wé.https://www.flickr.com/photos/83096448@N06/

Environmentální organizace napadly žaloby proti emisním standardům pro velké spalovací zdroje

Žaloby proti novým emisním standardům Evropské unie pro velká spalovací zařízení (Large Combustion Plants BAT reference documents – LCP BREF) jsou nyní zpochybňovány ze strany nevládních organizací zabývajících se životním prostředím, které se rozhodly zapojit do procesu a obhajovat postup Evropské komise.

V listopadu loňského roku provozovatelé uhelných elektráren a lobbistické skupiny zahájili žalobu proti Evropské komisi v souvislosti s revidovanými normami kvality ovzduší LCP BREF, které členské státy EU schválily v dubnu.

Nyní se environmentální skupiny European Environmental Bureau (EEB) a ClientEarth rozhodly zasáhnout. Napadají tvrzení uhelného průmyslu, že Evropská komise při stanovování norem nedodržovala správné postupy a oponují, že aktualizované limity nejsou nic víc než „skromným krokem vpřed“, vyžadujícím, aby elektrárny snížily znečištění v souladu s vyzkoušenými a osvědčenými technikami, které byly používány po desetiletí.

„Znečištění z evropských uhelných elektráren má podíl na 20 000 předčasných úmrtích, 458 000 astmatických záchvatech dětí a nákladech na zdravotní péči přesahujících 50 miliard eur za rok, přesto případ uhelné lobby uvádí že nová opatření nepřiměřeně zatěžují provozovatele zařízení,“ uvádí EEB.

O celé záležitosti bude muset nyní rozhodnout soud.

Předmětem sporů jsou především emise oxidu dusíku

LCP BREF je součástí směrnice EU o průmyslových emisích z roku 2010 a vztahuje se na elektrárny s tepelným příkonem přesahujícím 50 MW. Národní orgány mohou poskytnout oprávněným zařízením derogaci od nových přísnějších norem, která je posuzována případ od případu a pod veřejnou kontrolou. V opačném případě musí být při překročení limitů elektrárny uzavřeny, nebo musí být snížena doba jejich provozu na maximálně 1500 hodin za rok.

Kontroverzním je zejména limit průměrných ročních emisí NOx ve výši 175 mg/m³ pro uhelné elektrárny o tepelném příkonu 300 MW a výše s fluidními kotli uvedenými do provozu před 7. lednem 2014 nebo s práškovými kotli spalujícími hnědé uhlí. Tato norma bude pravděpodobně pro řadu hnědouhelných elektráren vyžadovat instalaci zařízení pro snížení obsahu NOx ve spalinách.

Nejvíce ohrožené jsou elektrárny ve střední a východní Evropě, kde je okolo 25 GW instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren nad limity NOx. V Německu dle odhadů cca 10 GW instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren nemá zařízení pro řízení emisí NOx, z čehož 2,8 GW bude převedeno do hnědouhelné rezervy.

Evropské komise byla žalována uhelnými asociacemi a Polskem

Euracoal, evropská asociace zastřešující evropský uhelný průmysl, podporovaná německým hnědouhelným průmyslem, podala žalobu proti normám pro oxidy dusíku a rtuti z evropských hnědouhelných elektráren.

Žaloba se zaměřuje na údajné procedurální chyby, které učinila Evropská komise v době před hlasováním členských států o revidovaných limitech. Případ, který byl uveřejněn v Úředním věstníku EU v lednu, tvrdí, že EK nerespektovala závazné lhůty zavedením změny návrhu rozhodnutí a vyzvala k okamžitému hlasování, čímž „porušila svou povinnost“ shromáždit maximální podporu „objektivním způsobem“.

Věcná rozhodnutí, zejména [emisní limity] pro NOx a rtuť, zásadně nezohledňují požadavek na technicko-ekonomickou dostupnost, která vyplývá přímo ze směrnice 2010/75 /EU, a tím neúměrně zatěžují provozovatele zařízení, kterých se tato pravidla dotýkají. Tato situace nevyhnutelně vyvolává dojem, že obsah sporných pravidel byl založen na politických rozhodnutích, které jsou při vypracovávání závěrů o BAT nepřípustné,“ stojí v žalobě.

„Tímto způsobem Komise znovu zneužila své postavení a překročila své pravomoci,“ stojí dále v žalobě.

Zatímco se případ zaměřuje na emisní limity pro NOx a rtuť, požaduje zrušení celého rozhodnutí, vztahujícího se přibližně na 2900 velkých spalovacích zařízení využívající různé druhy paliv.

Polsko, podpořené Bulharskem, také zpochybňuje aktualizované standardy v samostatném případu podaném v říjnu loňského roku. Připojení k této žalobě zvažovala i Česká republika, vláda na svém zasedání nakonec rozhodla o nepřipojení se k žalobě.

Stejně jako případ Euracoal se Polsko zaměřuje na údajné procedurální chyby před přijetím limitů. Polsko tvrdí, že EK při přijetí napadeného rozhodnutí použila „nevhodný způsob výpočtu kvalifikované většiny“, stanovila nové limity „na základě nepřesných a nereprezentativních údajů“ a neprovedla posouzení dopadů na rozhodnutí před stanovením „nadměrně vysokých“ limitů.

Polská asociace pro elektřinu (PKEE), která sdružuje čtyři vertikálně integrované státem vlastněné energetické společnosti, odhaduje, že 23 GW uhelných elektráren, téměř veškerý instalovaný výkon země, vyžaduje dodatečné investice pro splnění revidovaných limitů.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(6)
Jan Veselý
20. březen 2018, 07:47

Opatření jsou drahá, lobbisti levní. Takže nejdříve budou na obou stranách manévry lobbistů a právníků. Podle výsledku se potom najmou nebo nenajmou technici, aby ta opatření naprojektovali a zprovoznili.

Martin Hájek
20. březen 2018, 10:13

Aktuální informace z 28.2. :-), navíc totálně pokroucená. Tvrzení, že žaloby jsou předmětem žalob, je úplně nesmyslné, to naštěstí není možné dokonce ani v EU. Každý má právo bránit svá práva a žalovat koho chce, i když environmentální organizace zpravidla takové právo uznávají jen pro sebe. Ve skutečnosti se environmentální organizace chtějí zapojit do soudního sporu na straně žalované Evropské komise jako tzv. vedlejší účastník. To ovšem nemá na průběh samotného sporu téměř žádný vliv (i pokud jim to Evropský soud uzná, což není zdaleka jisté), ale dá se to dobře prodávat neznalým čtenářům jako hrdinný boj se zlou uhelnou lobby. Mimochodem kdyby ekologisté neprosadily zcela nesmyslné a čistě ideologicky motivované snížení některých limitů oproti původnímu návrhu Evropské komise, tak by ten návrh ve výboru podpořilo i Německo, byl by zcela právoplatně přijat a Komise by nemusela vymýšlet různé kličky a porušovat procesní pravidla no a dnes by nikdo nepodával žaloby, nebo by bylo zcela jasné, že nemají šanci na úspěch. Kdo by čekal, že se ekologisté chytí za nos, že prokázali životnímu prostředí medvědí službu, pokud Komise ten spor prohraje, ten je na omylu. Ochota přiznat svou hloupost mezi ctnosti ekologických aktivistů nepatří.

David Vobořil
20. březen 2018, 15:42

Děkujeme za komentář, nepřesnost v článku byla upravena.

Tvrzení o přesvědčování čtenářů o "hrdinném boji" environmentálních organizací se "zlou uhelnou lobby" mi přijde jako přehnaná reakce, nic takového z článku nevyznívá. Článek nestranně konstatuje stanoviska obou stran.

Martin Hájek
20. březen 2018, 16:22

To o "hrdinném boji" nebylo na Vás, ale týkalo se to původní tiskové zprávy EEB. Nicméně ta podstatná informace v článku stále chybí a chápu, že u environmentálních organizací se jí nedozvíte. Takže, stávající limit na oxidy dusíky dle směrnice o průmyslových emisích je 200 mg na m3. Původně ho Komise chtěla v rámci závěrů o BAT zpřísnit na 180 mg. Nevládky prosadily další snížení na 175 mg, což už některá zařízení nemusí zvládnout a tím vznikl celý tento spor. A pak se nestydí psát patetická prohlášení o strašlivé uhelné lobby, která chce lidem zničit zdraví.

Petr
21. březen 2018, 14:13

To je stará známá metoda, jen na ještě vyšším levlu.

Ekoterorističtí aktiviské jsou placeni, aby maximálně na Západě škodili a buď zcela rozložili nebo přinutili k totálnímu předlužení evropský průmysl, a pak budou finálně vražedným nátlakem konečně po celém kontinentu továrníci a dělníci donuceni přijmou mesiášskou nabídku na "dobrotivou záchranu" od banksterů, kdy jim bude v EU euro svěřeno do rukou už zcela a bez demokratické kontroli, takže si ho budou moci tisknou úplně neomezeně a porobené dlužníky vyplácet výměnou za totální kontrolu nad jejich životy.

Petr
21. březen 2018, 14:52

Jenom má ten geniální plán židozednářů modelovaný typově hlavně na ovládání líných jižanů dvě chybičky.

Germány v Německu se stále nedaří díky jejich zkušenostem dostatečně předlužit, a Slované sice otročí docela ochotně, ale jen pro své kmenové vládce, kteří jim zaručí ochranu před multikulturní genocidou.

Jenže jelikož s kontinentální robotizací už začala Čína a USA s Trumpem, tak jestli se ten super zákeřný plán "dobroserů" nestihne do pár let tak 2020, nebo se nedohodnou na kompromisu ohledně nejvyšších míst skutečných zákulisních vládců v Evropské říši minimálně s Němci a Poláky, tak to celé kreativní destruování a skončí jen rozpadlou a ve většině oblastí deindustrializovanou Evropou.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se