Investoři o stavbě jaderných zdrojů neslyší rádi, akcie PKN Orlen odepsaly téměř 5 %

Akcie polské společnosti PKN Orlen se po oznámení, že jednou z možností dalšího rozvoje společnosti je i účast na stavbě jaderného zdroje v Polsku, propadly o téměř 4,5 %. Poměrně nečekaný krok způsobil druhý největší pokles na tomto akciovém titulu za letošní rok.

Investoři energetických společností zřejmě velice neradi slyší o plánech energetických společností na výstavbu jaderného zdroje. Nejen v České republice je pro investory ČEZu negativním signálem potenciální stavba jádra, totožná situace je i v Polsku.

To dokazují nedávná prohlášení (a reakce akcií na prohlášení) místopředsedy představenstva Miroslawa Kochalského, který pro Reuters uvedl, že PKN Orlen mimo jiné zvažuje účast na výstavbě první jaderné elektrárny v Polsku. Reakce akciových trhů následující den ukázala, že investoři takové plány nevidí v dnešní době vůbec pozitivně.

„Projekty jako je stavba jaderné elektrárny potřebují zejména rozhodnutí vlády a dále individuální analýzy zainteresovaných společností. PKN Orlen sleduje veškeré možné projekty, které budou vhodné s ohledem na strategii společnosti, včetně stavby jaderné elektrárny.“ Miroslaw Kochalski, místopředseda představenstva PKN Orlen

Současně ale Kochalski dodal, že veškeré investice společnosti musí splnit přísné požadavky z pohledu návratnosti, než se k takové investici společnost rozhodne.

PKN Orlen již nyní provozuje několik elektráren, včetně nedávno zprovozněné paroplynové elektrárny o instalovaném výkonu 463 MW v polském městě Wloclawek. Pro PKN Orlen, i přes primární zaměření na rafinaci ropy a obchod s ropnými produkty, tedy není výroba elektřiny zcela neznámým oborem.

Je sice pravdou, že hlavní odpovědnost za stavbu první jaderné elektrárny v Polsku má nést hlavní výrobce elektřiny v zemi, PGE, nicméně finanční pozice společnosti byla oslabena po převzetí místních aktiv v oblasti teplárenství a výroby elektřiny od francouzské EDF.

Polská uhelná elektrárna Rybnik.

Polská uhelná elektrárna Rybnik. Autor: Szymcar @WikipediaCommons

PGE je vhodnějším kandidátem i z hlediska vlastnické struktury – zatímco v PKN Orlen má polský stát podíl pouze cca 27 %, v PGE disponuje většinovým, 57% podílem. K rozhodování o stavbě, případně výkupu ostatních akcionářů k realizaci stavby, má tedy vláda silnější mandát než v PKN Orlen.

Současný postoj polské vlády ke stavbě jaderné elektrárny je přitom poměrně jasný. Na konci ledna se ministr pro energetiku Krzysztof Tchórzewski vyjádřil k hlavním prioritám energetického sektoru v Polsku a jmenoval mimo jiné i rozhodnutí o stavbě jaderného zdroje.

Podle názoru Tchórzewski je jaderná energetika v Polsku nutností a dodal, že vláda bezpochyby rozhodne v první polovině tohoto roku. Klíčová je stavba jaderného zdroje i z hlediska polské závislosti na výrobě elektřiny z uhlí.

Výroba elektřiny v Polsku. Více na: Energostat



8 odpovědí na Investoři o stavbě jaderných zdrojů neslyší rádi, akcie PKN Orlen odepsaly téměř 5 %

  1. Martin Pácalt napsal:

    No, pokud se naplní předpověď ohledně činnosti naší nejbližší hvězdy (a počtu slunečních skvrn, které jdou ruku v ruce se zářivým výkonem), tak se možná jaderný průmysl nezastaví až do šedesátých let. Ať to bude jak to bude, Polsko by do toho jít mělo. Rychleji by se vyčistil vzduch ve střední Evropě.

    • C napsal:

      Na co konkrétně narážíte? Ony existují jakési protichůdné předpovědi jak to bude.

      • Martin Pácalt napsal:

        Narážím na studii ruských vědců, emigrantů žijících v Londýně (vedoucí skupiny je žena, jméno jsem již zapomněl), podle které se s minimem slunečních skvrn kryje pokles výkonu Slunce o několik jednotek procent a historicky se shoduje např. s tzv. Malou dobou ledovou (metrový led na řece Temži), nebo obdobím chladných zim raného středověku spojených s devastací úrody a hladomory v Evropě nebo s chladným obdobím s tuhými zimami, které v době Třicetileté války vyhovovaly jedině Švédům v jejich ofenzivách ve střední Evropě.
        V zásadě má jít o to, že od roku 2023-2025 do poloviny století má být třicet let tuhých zim podobných těm co jako zažívá Kanada a USA nyní. Má jít také o poslední time-out pro moderní civilizaci k vyřešení nadbytku CO2, protože pokles výkonu Slunce má mnohem větší vliv než „tloušťka izolace“, kterou vyrobil člověk. Na studii se mi líbí, že připouští hlavní vliv Slunce a člověka jako činitele až v závěsu.
        Pokud ale říkáte, že existují i jiné studie, berte moji poznámku jen jako článek do celkové mozaiky. Tvrdím jen, že chladné zimy a s množstvím srážek stlačí výrobu z FVT a větru dolů a naopak by „prospěly“ termálním zařízením jako jsou jádrovky.

        • C napsal:

          Jo tuhle, o té jsem slyšel, četl jsem nějakou rešerši, dává to smysl, ovšem vachrlaté je to právě na předpovědi toho minima. Problém je se v tom množství studií vyznat, nějak je filtrovat, velmi snadno totiž v klimatických studiích lze udělat chybu.

          Nejznámější je asi případ kdy se do měření pustili Američané, kteří na rozdíl od Britů odebírali vodu z moře kýblem a lanem, Briti na to měli kohoutek ve strojovně, což už udělalo nějakou desetinu stupně a když se pak daly dohromady řady ze stejných míst, ale jedny staré britské a jedny nové americké tak hned měli změnu teploty o nějakou desetinu a v 60. z toho vyvodili začátek doby ledové. Nebo nedávno psali o hrozném tmavnutí Arktidy aby jim za nějaký měsíc bylo vysvětleno že kamery slepnou,

          Říká se že se s CO2 dá prý zatočit celkem snadno tím že se moře „pohnojí“ sloučeninami železa, ale je s tím myslím nějaký problém ohledně mezinárodního práva.

          • Martin Pácalt napsal:

            Ono je v zásadě pravda to, že k poklesům výkonu Slunce v historii došlo a docházet bude. Čili pokud se úplně netrefí na rok přesně, začátek studené periody bude „odložen“ o rok dva pět dále, ale nezmizí.
            Jsem trochu překvapený, čekal oponenturu od dalších obvyklých doskutérů (kteří zde vystupují v zásadě ve prospěch na Slunci přímo závislých zdrojů energie). O komentář „Petra“ nestojím, obvykle jeho úvahy začínají planým “ je to blbost“ apod.

          • C napsal:

            Mě spíš jde o to že se na ně není moc dobré spoléhat, jasně je jedno jestli to bude 2023 či 2030, tam se dá nasekat tolik chyb v měření že to až nebývá pěkné. Vvýkon 10% nebude zásadní jakoby, to nám předhoní pokles ceny, horší je jak se bude vyvíjet oblačnost a jaké dopady to bude mít na cirkulaci vody a zemědělství. Z toho bych měl větší strach než z problémů s elektřinou. Když to vezmu tak kdyby teď spadl výkon slunce o 10% a my jsme měli instalovaných 20GW FVE (což jet řeba pro letní OZEprovoz a taky akumulace atd) tak do 2-4 let jsme schopní výpadek 2GW nahradit, vysoké tempo instalace FVE jsme si již vyzkoušeli.

            Ona v zásadě malá doba ledová, ani opačný extrém nejsou pro nenarušení životní prostředí problém, problém je že jej už dobrých 50 let jedeme na dřeň a byť máme technologie jak tak nejet, tak je nepoužíváme a případně uvažujeme dost zastarale. Kapské Město teď bude bez vody, vypili všechny přehrady kolem, přitom jsou na pobřeží, odsolovačky nemají, ne o dostatečné kapacitě, podobně jsou na tom i jinde. Pan Wagner teď nedávno básnil o tom jak vysokoteplotní reaktory budou odsolovat vodu, odsolován varem je energetická pitomost, příliš náročné na energie, reverzní osmóza či MVC to udělá za mnohem méně energie. (jenže elektromotoru je jedno kde se elektřina vezme)

            A tak je to všude, u nás se za posledních 50 let podařilo zničit zádržnou kapacitu rovnající se 4 miliardám kubíků vody, někde z desítek centimetrů ornice je už jenom pár centimetrů na písčitém základu a zemědělci chtějí ekonomickou záchranu, ale změnu přístupu nehodlají udělat. S dovolením nechci zachraňovat někoho kdo zničí pronajatou půdu (=cizí majetek), písek z toho mám v baráku a ten se nehodlá změnit.

            Toto bude spíš problém než slunce. +-10% to by se ustálo, kdybychom nenadělali tolik škody na ŽP. Z toho mám podstatně větší strach než z celého slavného GZK, pokud všechno ostatní funguje, druhy se posunou, dočasně se změní klima a druhová skladba, pak to půjde zase dolů, to tu bylo tolikrát…, ale tím co jsme udělali se to celé narušilo a dovedlo do stavu že každá drobná změna možná může vést k nepředstavitelné katastrofě.

  2. Vinkler napsal:

    V zásadě souhlas, jen upozornění, že malá doba ledová byla pokles plus mínus autobus tak 0,1% ze slunce. 10% je na ledovou kouli. Ale i to tu bylo.

  3. Milan Vaněček napsal:

    Tak se mi zdá že CO2 hysterie, podporovaná jadernou lobby by mohla být vystřídána „sluneční hysterií=pokles slunečního záření“, kterou bude opět jaderná loby podporovat (atom nás zahřeje).
    Což takhle míň katastrofismu a více vědeckých pozorování a méně „pseudovědeckých“ spekulaci?!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *