Domů
Elektrárny v Evropě
JE Sellafield je podle BBC plná bezpečnostních nedostatků
Skladování použitého jaderného paliva tzv. mokrou formou; Zdroj: Sellafield Ltd.
Zdroj: Sellafield Ltd.

JE Sellafield je podle BBC plná bezpečnostních nedostatků

Na základě vyšetřování BBC trpí sklad jaderných materiálů Cumbria, umístěný na území jaderné elektrárny Sellafield (dříve známé jako Windscale), řadou závažných bezpečnostních chyb. V investigativním pořadu Panorama reportéři odhalili některé bezpečnostní problémy, které se v jaderném úložišti vyskytují. V tomto skladovacím komplexu je uložen téměř veškerý jaderný odpad Velké Británie.

Vyšetřování bylo zahájeno na základě podnětu informátora pracujícího na jedné z vedoucích pozic elektrárny Sellafield. Zaměstnanec uvedl, že má obavy o bezpečnost z důvodu degradujícího stavu budov, kde jsou skladovány vysoce radioaktivní materiály. Navíc prý zařízení dlouhodobě trpí personálními problémy.

Pro reportéry BBC anonymní zdroj uvedl, že má každodenní starost o bezpečnost celého skladovacího komplexu. Pořad Panorama například odhalil, že radioaktivní chemikálie jsou skladovány v plastových lahvích v místech, kde smějí být použity pouze pro přechodnou dobu.

Navzdory snahám vědeckých pracovníků ze Sellafieldu o vyřešení tohoto problému odhalila reportáž více než 2000 lahví s toxickými materiály na místech určených pro krátkodobé uložení.

Areál britské JE Sellafield
Areál britské JE Sellafield

Doktor Rex Strong, vedoucí jaderné bezpečnosti na Sellafieldu, řekl: „Naše organizace se nyní zaměřuje na nápravu problému podfinancování pramenícího z dřívějšího provozu a snížení nebezpečnosti a množství paliva, které se v Cumbrii nachází.“

Provozovatel elektrárny Sellafield později ve svém oficiálním stanovisku uvedl, že vzorky plutonia a uranu jsou skladovány bezpečně a tvrzení, že tyto materiály jsou přechovávány nevhodně, se jednoduše nezakládá na pravdě.

Anonymní informátor BBC přesto tvrdí, že největší katastrofou pro celý komplex by byl požár jednoho ze skladovacích sil – následky by byly katastrofické. „Pokud by v tomto skladovacím komplexu vznikl požár, způsobil by radioaktivní mrak, který by mohl putovat napříč celou západní Evropou.“

Vyšlo také najevo, že podobné jednotky často nemají dostatek personálu pro zajištění základní úrovně bezpečnosti. Vyšetřující novináři odhalili, že v období 12 měsíců mezi červencem 2012 a 2013 byly porušována pravidla základní bezpečnostní úrovně.

Nicméně doktor Strong trvá na tom, že nízký počet zaměstnanců nemá žádný vliv na úroveň bezpečnosti zařízení a dodává: „Vytvoříte alternativní uspořádání tak, že věci, které musí být splněny, splněny jsou a v případě, že bychom to v našich jednotkách nebyli schopni zajistit, tak je nebudeme provozovat a odstavíme je – v žádném případě se nejedná o nebezpečný stav.“

Použití tzv. Mokré metody ukládání použitého paliva v JE Sellafield
Použití tzv. Mokré metody ukládání použitého paliva v JE Sellafield

Jedna ze zpráv o místní infrastruktuře uvádí, že stav odpovídá letům zanedbávání, které vyústily v „nedostatečný stav“ Sellafieldu. Tvůrci pořadu v tomto smyslu poukazují na incident z roku 2013, kdy v závodě explodovala elektrická rozvodna. Kvůli špatnému stavu budov došlo k rozšíření radioaktivního prachu do ostatních částí celku.

Tisková kancelář Sellafieldu na opakované pokusy o rozhovor po pondělním odvysílání pořadu nereaguje.

Přesto BBC získala vyjádření Nuclear Management Partners, kteří provozovali Sellafield do začátku tohoto roku. Tvrdí, že bezpečnost a zabezpečení celého objektu bylo pro ně „prvořadou prioritou“ a že za posledních osm let dosáhl komplex „nevyšší bezpečnostní úrovně v celé své historii.“

Vedoucí jaderné bezpečnosti dr. Strong dodal: „V posledních několika letech došlo k obrovským investicím do infrastruktury Sellafieldu. Bezpečnost je naší prioritou, daří se nám tento nelehký úkol naplňovat a úložiště plné nebezpečných radioaktivních materiálů udržovat bezpečné.“

Zdroj obrázků: Sellafield Ltd.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(16)
Jan Veselý
12. září 2016, 19:39

Odpověd Petrovi: Dal jsem si trochu práce s hrubým odhadem. Zastavěná plocha budovami je podle údajů ze ZABAGED přibližně 813 km2. Dnes prodávané FV panely mají rozměr 1,6x1m (ať nežeru, zaberou 2m2) a výkon 250W. Prostou trojčlenkou mi vyšlo, že na českých střechách je dost místa minimálně na 100 GW panelů. Samozřejmě spousta střech nebude mít vhodný směr, vhodný sklon, bude stíněných, ... Takže v reálu bude dobrých lokalit, dle mého skromného odhadu, na cca 10 GW (nestíněné střechy na J, JV, JZ, ploché střechy), ty bude výhodné začít intenzivně využívat někdy okolo 2020. Po dalším očekávaném zlevnění panelů (2030+) se otevřou pro využití další desítky GW na suboptimálních střechách.

Jsou to teoretické údaje, reálná výstavba závisí na tolika ekonomických, legislativních, správních, technologických a dalších faktorech, že si vůbec netroufám odhadovat.

Martin Hájek
12. září 2016, 22:09

Gratuluji k výpočtu. Jenom bych upozornil, že letní maximum zatížení je v ČR kolem 6 GW a o víkendu to může být i ke 4 GW. V zimě je to 10+, to ovšem jaksi je fotovoltaika využitelná pouze na marketing. Bez sezónního skladování elektřiny je tato vize zcela nereálná i v případě, že by fotovoltaické panely byly zdarma. Ono to totiž je stále méně o vlastní ceně technologie OZE a stále více o dalších vyvolaných nákladech, o kterých OZE nadšenci nechtějí nic vědět.

Milan Vaněček
12. září 2016, 23:05

Pane Hájek, pamatuji se že na Evropské fotovoltaické konferenci před 20-25 lety jeden Vám podobný (byl to Francouz, placený zřejmě EdF) argumentoval stejně: i kdyby byla fotovoltaika zadarmo, tak je drahá, protože půda na které to instalujete je velmi drahá (asi to platí pro centrální Paříž, ale tam to nikdo neinstaluje). A že nejlepší je jádro.No a kde je teď EdF s jádrem? Mimochodem, letos vybudovala obrovské výzkumné centrum pro fotovoltaiku v Saclay.

Když Vy si myslíte že je něco nereálné a tisíce vědců a inženýrů v Evropě a USA vidí že to reálné je (a i konzervativní investoři jako Warren Buffett do toho investují svoje miliardy) tak kdo asi bude mít pravdu???

Martin Hájek
13. září 2016, 01:03

Já pokrok v technologii FVE vůbec nepodceňuji. Na VŠ jsem měl spolužáka, který si nedal říct, a počítal výhodnost FVE elektráren, no vyšla mu tenkrát výkupní cena asi 20 Kč/kWh a všichni jsme se mu smáli, že takové pitomosti vůbec počítá, vždyť je jasné, že naše generace tohle řešit nebude. Pak se ukázalo, že stát má zbytečných 20 miliard, aby to dostatečně zadotoval a pak se ukázalo, že kdyby 5 let počkal, tak to mohlo být za relativně přijatelné peníze. Takže já dnes vůbec nepodceňuji vývoj technologií. Ale přátelé těch technologií by zase neměli podceňovat potíže s jejich integrací do trhu. Mimochodem, jaká byste řekl, že bude cena elektřiny ve 12:00 ve všední den v srpnu, pokud bude v ČR 5000 MW fotovoltaiky? Odpověď je, že logicky záporná. O víkendu ani nemluvě. Tohle jsou ovšem fakta, která pokrok ve vlastní technologii OZE nevyřeší a nemá smysl s ním argumentovat. Může to vyřešit jen skladování elektřiny, což je problém, který lidstvo řeší už více než 200 let a zatím se průlom nepodařil. V zásadě jsme se od dob pana Volty zase až tak moc neposunuli.

Milan Vaněček
13. září 2016, 08:40

Pane Hájek, jako "insider" vidím, že pokrok ve FV i storage je obrovský. Do deseti let to uvidí i ostatní (lobysté za klasické energetické technologie dělají, že to tak není a nebude, samozřejmě, je to jejich povolání). Budete mít elektromobily v seriové výrobě s dojezdem cca 500 km. A doma či na firemním parkovišti si je zdarma dobijete fotovoltaikou.

Bude se stavět stále více energeticky soběstačných budov, nejen se storage den-noc ale i léto-zima.

Souhlasím, že okamžitá cena elektřiny okolo 12 hodiny na jaře, v létě až do října bude extrémně nízká (za 15 let).

Pokrok to není o vynalezení perpeta mobile. To je mimo fyzikální zákony. Pokrok je v průmyslové realizaci řešení které již existují v laboratořích.

A já mám štěstí, že jako bývalý vědec a nyní svobodný pensista o tom mohu psát a nemusím zastávat názory "klasické energetiky", která se mění - to je "Energy transition" (teď už to nemusíme nazývat německy, teď už jsou průkopníci nejen v Německu ale po celém technicky vyspělém světě).

Petr
13. září 2016, 08:18

Škoda že já jako spotřebitel a zákazník Věrný pouze elkřině (tepelné čerpdlo) tuto případnou nižší cenu nepocítím.

energetik
8. září 2016, 23:07

Koukám že je to všude stejné Sellafield, Majak, Seversk/Tomsk atd...

Peníze až na prvním místě.

energetik
10. září 2016, 12:54

Na tom posledním je zodpovědnost.

Pavel
9. září 2016, 19:41

... BARD offshore 1 ... jsi zapomněl dodat.

Ano všude je to stejné. Peníze až na prvním místě, to je heslo provozovatelů oze parodií na elektrárny.

Jan Veselý
10. září 2016, 08:36

A copak tam na tom BARDu dělají tak strašného? Co jsem pochopil, tak si teď už spokojeně točí vrtulemi a posílají do sítě elektriku.

C
10. září 2016, 17:44

Jenže když někdo něco zanedbá na offshore větrné farmě, nebo třeba i na lithiové akumulátorové stanici, uhelné nebo plynové elektrárně, nadělá nejvýše škody v okolí, které se podaří relativně snadno odstranit.

Pokud ale někdo, patrně pro finanční zisky uvede zařízení jaké Windscale do stavu kdy požár může způsobit mrak radioaktivity nad hustě obydlenou západní Evropou, je to dost na pováženou. Pokud takto každým rokem zjišťujeme jako veřejnost nová a nová vážná porušení bezpečnosti a postupů na jaderných zařízeních, pokud energetické firmy na takto složité systémy kašlou, když nejspíš klesá úroveň personálu, pak zjevně nic jiného než OZE nezbývá. Vyřešit podružné problémy zjevně bude stále rychlejší a jednodušší než vyřešit problémy jaderného průmyslu.

Začíná být pomalu jedno jestli máme podporovat JE cenou 100€/MWh, nebo jestli máme podporovat i velké FVE kde je cena zhruba někde kolem 90€/MWh, energeticky a možná cenově to vyjde asi lépe než řepka. Dokonce plynové elektrárny jsou zjevně stavebně provozně levnější než JE, zhruba 70€/MWh.

Pokud jsme v roce 2011 zjistili že technologicky asi nejvyspělejší země na světě má problémy s jaderným dozorem a neohlídá si neutopitelnost záložních systémů, pokud jsme loni zjistili že se u nás se tak šetřilo že se neudělaly dobře rentgeny svárů v Dukovanech a elektrárna se asi úplně nedostavila pro nemožnost ji následně opětovně spustit (prodat najížděcí kotle byla hloupost). A pokud teď dovídáme o tom, ano stále to může být jen vyřizování účtů, že se nejspíš na tak citlivém místě jako je Windscale, pardon Sellafield, kde se pracuje s velmi nebezpečným materiálem, které je navíc pro Británii strategického významu, nedodržuje bezpečnost, otazníků přibývá.

Mezi lety 1950 a 2000 došlo k 21 únikům radioaktivity mimo toto zařízení a ví se že v 50. a 60. letech docházelo k únikům oxidů uranu a plutonia do atmosféry. Zdá se Vám v tomto světle že může jaderný průmysl vůbec žádat po veřejnosti podporu?

Nemyslím si. Těch havárií, škod a průšvihů v oboru, který by měl být nejlépe zabezpečený ze všech, bylo nejen v minulosti ale i v poslední době celkem dost. Některé se dodneška nepodařilo vyřešit.

Pokud pořizovací cena OZE klesá, všimněte si že někdy před necelými deseti lety aby se FVE zaplatila, bylo třeba 12Kč/kWh jako výkupní cena a dnes by se ziskem stačila cena 2.5Kč/kWh, pokud cena záložního zdroje v podobě PPE pro celou naši elektrizační soustavu, tedy asi 11GW je někde kolem 150-160mld a cena MWh je kolem 70€, přičemž tyto zdroje lze kombinovat velmi snadno, i třeba s dalšími, je celá nutnost JE otázkou.

Jan Veselý
11. září 2016, 12:18

Nezbývá než souhlasit. Jen dodám, že už i údaj 90 EUR/MWh z velkých FVE je dnes zastaralý. Němci aktuálně vysoutěžili v aukci 72,3 EUR/MWh (link). Elektrárny musí být v plné provozu do dvou let.

Ale je fakt, že v ČR by to bylo dražší. Německý stát je důvěryhodný partner, o kterém se ví, že drží slovo a je ve své politice konsistentní. To dost zlevňuje financování.

Petr
12. září 2016, 09:42

P Veselý. S jakým výkonem muže ČR počítat pokud osadí své střechy FV panely

Milan Vaněček
12. září 2016, 10:56

Odpověď pro Petra: Na střechy a fasády se u nás vejde přes 5 GWp výkonu slunečních elektráren (velmi hrubý odhad, vycházející z toho že přes 40 procent obyvatel žije v rodinných domcích). Pro instalace na rekultivovaných a jiných "brown fields" a na nevyužitých vojenských újezdech počítejte s cca 10GW nainstalovaných na plochu menší než 10x10 km2. Takže plocha je z hlediska ČR zanedbatelná. Chce to počkat, až cena FV instalací dále klesne, do 10 let to bude polovina současné ceny, žádné dotace nebudou potřeba a FV okolo roku 2030 FV nebude mít konkurenci.

Ten nepotrestaný zločin co tu proběhl v roce 2010 se nesmí opakovat (nejvyšší dotované ceny na světě pro instalace na polích, největší počet instalovaného výkonu na obyvatele na světě za rok 2010 ).

Petr
12. září 2016, 12:20

P Vaněček, To sváma souhlasím mega tunel a démonizovaná fotovoltajika v medijích je vysledek. Píšete cca 5GWp a jaká bude roční výroba?

Milan Vaněček
12. září 2016, 13:08

Minimálně 5 TWh za rok, ale ve špičce spotřeby, v útlumu spotřeby (=noc) to bude nula. Další možné využití střech západně a východně orientovaných umožní další výrobu a rozprostření výroby od rána do večera (ale trochu na úkor celkové vyrobené elektřiny).

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se