Uhelná elektrárna lippendorf

Klesající zisky německých uhelných elektráren povedou k jejich uzavíraní

Německý provozovatel uhelných elektráren Steag zvažuje uzavření více než třetiny svých uhelných elektráren dříve než původně plánoval. Podle norské konzultantské společnosti Nena může být předčasně v Německu uzavřena až čtvrtina černouhelných elektráren.

Kvůli poklesu marží německých uhelných elektráren začínají uvažovat jejich provozovatelé o jejich předčasném odstavování.

Pátý největší producent elektřiny v Německu společnost Steag zvažuje uzavření nejméně u pěti ze svých třinácti uhelných elektráren dříve, než bylo původně plánováno. Tuto informaci potvrdil agentuře Bloomberg mluvčí společnosti Steag, Juergen Froehlich.

Ziskovost plynových zdrojů v Německu v průběhu léta předčila uhelné zdroje. Data agentury Bloomberg

Ziskovost plynových zdrojů v Německu v průběhu léta předčila uhelné zdroje. Data agentury Bloomberg

Jak je patrné z grafu ziskovost uhelných elektráren po odečtení nákladů na palivo a povolenky – tzv. clean dark spread – má v průběhu posledního roku klesající trend.

Naopak ziskovost plynových zdrojů – tzv. clean spark spread – roste, v srpnu se vyšplhala nad nulu a dokonce předčila ziskovost uhelných zdrojů.

Vzhledem k tomu, že ziskovost německých elektráren je na úrovni pětiletého minima, dá se očekávat, že i ostatní provozovatelé uhelných zdrojů v Německu budou o jejich uzavíraní uvažovat obdobně jako Steag.

„V Německu je spoustu černouhelných elektráren, jejich vlastníci se musí nyní rozhodnout, zda do nich chtějí investovat a provozovat je i nadále,“ podotýká Bengt Longva, analytik společnosti Nena.

OZE v Německu rostou, fosilní paliva na ústupu

Ačkoliv jsou v Německu ceny silové elektřiny na nejnižší úrovni za poslední dekádu, celkový instalovaný výkon německých zdrojů narostl o více než 50 % v porovnání s rokem 2006.

Hlavní příčinou tohoto nárůstu je nástup obnovitelných zdrojů. Pokud jde o zdroje využívající fosilní paliva, tak jejich instalovaný výkon naopak za posledních deset let klesl o 11 %.

3 odpovědí na Klesající zisky německých uhelných elektráren povedou k jejich uzavíraní

  1. C napsal:

    Celkem by mne zajímalo co se stalo v Březnu s uhlím a co v srpnu s plynem. Samozřejmě je dobré slyšet že se konečně začíná dít to co by se dít mělo. tedy přechod k plynu místo uhlí. Otázka jestli by se to nestalo dříve, kdyby se nevypínaly jaderné elektrárny, ale vzhledem k tomu že se k rušení uhelných rozhodlo i Rakousko a zbývá odstavit asi jen dvě, je to zajímavé.

    Myslím že i lidé u nás, pokud se k nim toto dostane, budou přemýšlet o tom, proč musíme pořád pálit uhlí, ničit krajinu a do toho chtít stavět dalších X reaktorů. Nakonec vezmou na milost i „utility scale“ fotovoltaiku a větrné elektrárny, ještě pár let a bude to tak. Akcie ČEZ budou jako na houpačce, nebo v klesající spirále a nakonec může dojít k jeho rozdělení. Pokud takto vypadá situace v SRN, mohlo by to nastat i u nás.
    Začíná být otázka jestli by se neměl prodat celý na burze dokud je čas, jinak bych to viděl že do deseti let se do něj budou lít státní peníze aby se zachránil. V té době tam bude jen pár zajímavých aktiv, to budou hydroelektrárny a paroplynový blok. U JE to bude v závislosti na tom kolik se bude muset investovat a uhlí půjde snad brzy do kytek, snad.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Jsou to jen na jak na houpačce, se spoustou šumu, zachycené dva obecné trendy posledního roku. Cena energetického černého uhlí (hnědé se na burze vůbec neobchoduje) dosáhla začátkem roku dna a od té doby mírně stoupá, zatímco plyn je ještě stále v poklesu. Jaderné elektrárny by na to měly vliv jen tak, že by byl ještě brutálnější cenový tlak na pološpičkové zdroje, o kterých tenhle článek fakticky pojednává.

      • C napsal:

        Ano, je tam dost šumu a z jednoho roku se opravdu hádá poněkud zvláštně, ale i tak by to mohlo ledasco napovídat. Jenže ten růst ceny černého uhlí je z toho že se začaly uzavírat doly (ostatně se tu o tom psalo), to ale nemusí tak přímo platit pro plyn, ten by mohl pružněji reagovat na změny poptávek. Vrt se dá, pokud je známá lokalita, udělat za nějaké tři měsíce, s povolením třeba za rok, otevírat nový důl je na dlouho. Otázkou je asi i za jakou cenu se dá ještě produkovat a za jakou zřizovat nové vrty.

        Pokud nakupují hnědé uhlí na nějaké dlouhodobější kontrakty, mohla by se ještě objevit situace že bude jeho cena stlačena dolů, ale vzhledem k nastávajícím signálům okolo pařížské dohody je to spíše nepravděpodobné.

        Myslím že vyšší tlak na pološpičkové zdroje by se hodil. Celkem by bylo také zajímavé vědět jestli společnosti, které v minulosti zrušily PPE na jihu Německa, hodnotí tento krok jako špatný nebo ne.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *