Odvrátí Belgie hrozící brownouty navzdory kritickému nedostatku výkonu jaderných elektráren?

Belgický provozovatel přenosové soustavy Elia řeší, jak se vypořádá s nedostatkem výkonu v nadcházejících měsících. Chybět totiž má až 4,9 z necelých 6 GW instalovaného výkonu belgických jaderných elektráren. Belgie si také poprvé po pěti letech nezajistila výkon pro nadcházející zimu v strategických rezervách. Zemi přezdívané srdce EU tak reálně hrozí, že zde může docházet k tzv. „brownoutům“, tedy řízenému omezování dodávek elektřiny. 

Včera měla společnost Elia představit belgickému ministerstvu energetiky svůj plán na zvládnutí situace v přenosové soustavě během příštích měsíců. Belgii totiž čeká spolu se sezonním nárůstem spotřeby souvisejícím s příchodem zimy také výrazné omezení produkčních kapacit jaderných elektráren.

Jaderné zdroje jsou zatím pro Belgii klíčové, jelikož zajišťují více než 50 % tamní výroby elektřiny. V Belgii si tak v reálném provozu ověří připravenost přenosové soustavy na plánované postupné odstavování všech jaderných reaktorů v letech 2022 až 2025.

Nejkritičtější bude situace v listopadu, kdy má dodávat elektřinu do sítě pouze jeden ze sedmi belgických reaktorů. Oním posledním mohykánem bude 3. blok jaderné elektrárny Doel, který má instalovaný výkon 1 GW.

„V plánu sice je dostupnost 3. bloku elektrárny Doel. Ovšem nejsem si jistý, zda se Belgie může na dostupnost tohoto bloku spoléhat, vzhledem k tomu, že posledních 5 let byl v provozu pouze 45 % doby (historie provozních dat k dispozici zde, pozn. redakce). Jedná se o historicky bezprecedentní situaci. Bez ohledu na dostupnost Doel 3 bude pokrytí poptávky po elektřině v Belgii záviset na dalších faktorech jako je teplota a rychlost větru ,“ řekl pro web Montel konzultant v oblasti energetiky Kris Voorspools.

Bude nakonec k dispozici více elektřiny z jádra a plynu?

Jedním z možných řešení listopadové napjaté situace v belgické přenosové soustavě je podle jejího provozovatele zrušení plánované odstávky bloku 1 jaderné elektrárny Thiange. Odstávka tohoto bloku má začít 20. října a potrvá do konce listopadu. Dostupnost Tiange 1 by znamenala navýšení výkonu dostupného pro výrobu elektřiny v Belgii téměř o 1 GW. Podle společnosti Elia je další možností také zprovoznění záložní plynové elektrárny Vilvoorde o výkonu 385 MW.

Další alternativu představují omezení na straně spotřeby. Jednak mohou být spuštěny mechanismy omezující spotřebu velkých průmyslových podniků. Se zvládáním situace v síti může pomoci také omezení spotřeby domácností i firem v době špiček. Očekává se, že obdobně jako během minulé zimy, se bude i letos v zimním období špičkové zatížení soustavy pohybovat okolo 13 GW.

Zatížení belgické sítě v listopadu 2017. Zdroj: Elia

Zatížení belgické sítě v listopadu 2017. Zdroj: Elia

Nebude-li zima, pomůžeme

Belgie se v nadcházejících měsících bude muset pravděpodobně spoléhat na import elektřiny z Francie a Nizozemska. V letošním roce došlo k navýšení kapacit přeshraničních vedení, což mělo pomoci se zajištěním výkonové rovnováhy pro nadcházející zimu.

Popisek grafu Více na: Energostat

Množství dodané elektřiny ze sousedních státu však bude primárně záviset na počasí. V případě mrazivých dnů budou Francie i Nizozemsko řešit pokrytí své spotřeby a možnosti exportu elektřiny z těchto zemí do Belgie budou značně omezené.

Popisek grafu Více na: Energostat

Blackoutům mají zabránit brownouty

Belgie se již musela s napjatou situací v přenosové soustavě potýkat před čtyřmi lety. Tehdy pomohly s řešením problémů s nedostatkem disponibilních výrobních kapacit tzv. „brownouty“, neboli řízené omezování dodávek v některých oblastech země, jehož cílem je zabránit rozpadu sítě a předejít úplnému „blackoutu“. Elia uklidňuje veřejnost prohlášením, že udělá vše, co bude v jejich silách, aby zabránila celkovému kolapsu sítě.

Plánované rozvržení případného omezení dodávek v jednotlivých regionech již zveřejnilo belgické ministerstvo energetiky. Belgie je podle tohoto plánu rozdělena do 6 oblastí, každá z nich představuje zatížení soustavy 500 MW. V případě hrozícího blackoutu bude jedna z oblastí odstavena. Odstavování jednotlivých oblastí se bude postupně střídat. Brownouty pak nemají trvat déle než 3 hodiny a jejich výskyt má být omezen na období mezi 17:00 a 20:00. Velká města mají být vzhledem k hustotě zalidnění brownouty nedotčena.

Belgii trápí nedostatek rezerv

Také v Belgii stejně jako v Německu řeší otázku zajištění výkonu pomocí tzv. strategických výkonových rezerv, které mohou v případě nedostatku výkonu pomoci stabilizovat soustavu. Belgické ministerstvo energetiky se však rozhodlo poprvé po 5 letech nezajišťovat strategickou rezervu pro nadcházející zimu.

Rozhodnutí o strategické rezervě padlo před několika týdny na základě informace od společnosti Elia a Engie, že Belgie bude mít dostatek výkonu pro zajištění výkonové rovnováhy. Vývoj situace však přinutil ministra energetiky zahájit krizové vyjednání s oběma společnostmi, jehož předmětem bude možnost dodatečného zajištění strategické rezervy pro nadcházející zimu.

Blížící se zima v kombinaci s nedostupností výkonu jaderných elektráren tak bude pro belgickou přenosovou soustavu náročnou zatěžkávací zkouškou. Následující měsíce naznačí, jak bude belgická soustava schopná vypořádat se s definitivním odstavením jaderných elektráren po roce 2025.

 

Zástupce společnosti Elia, Pieter Vanbaelen, vystoupí jako přednášející na konferenci Share Your Energy, jejímž organizátorem je web oEnergetice.cz. Více podrobností a informace o dalších zajímavých hostech najdete na strákách konference shareyourenergy.eu.



12 odpovědí na Odvrátí Belgie hrozící brownouty navzdory kritickému nedostatku výkonu jaderných elektráren?

  1. Petr napsal:

    Záměrné připravování a spouštění krizí obhajované j“elitou“ nutností řídit politiku je hlavní důvod proč Čína dokázala (když se od toho zvládla totálně odstřihnout drtivým vítězstvím nacionalistů nad liberály 1989) tak snadno během pouhých 30ti let předehnat Západ.
    A nakonec na Čínu nezabraly ani nejzákeřnější židozednářské metody, kterými roku 1929 sundali USA, protože v monokulturní Číně se drtivé většině lidí i při ještě docela nízkých platech žilo pohodlně v klidu.

    • Tom napsal:

      A v jaké době, že se to v té Číně žilo pohodlně??
      V minulém století, kdy tam propukali největší hladomory lidstva?
      Nebo v tomto století s 12 hodinami práce 7 dní v týdnu ?

      • Petr napsal:

        Teď těch posledních zhruba 30 let, poslední velká neodstíněná židozednářská rána, která zasáhla obyčejné rodiny, byla než se usadila politika jednoho dítěte.

      • Petr napsal:

        V Číně to skoro celou dobu vypadalo pro většinovou společnost asi jako u nás na vesnicích v 80. letech, mírně se bohatlo a chlapi mohli každodenně odpoledně od dvou do osmi popíjet či hrát karty v hospodách, melouchařit na vlastním, nebo makat intenzivně v provozech a bohatnout rychleji jako u nás v JZD Slušovice.

        • Pavel napsal:

          Jinými slovy, u nás v 80. letech byl koncentrák.

          • Petr napsal:

            Jestli je koncentrák povinnost 20 hodin týdně skutečně pracovat a v případě plných úvazků ještě dalších minimálně 20 hodin práci předstírat, pak ano.

            Ale režim v Česku spíš než na skutečnou nespokojenost dojel koncem 80. let na to, že neměl dostatečně mocnou třídu místních vyžírků, které by se vyplatilo ho před zahraničním tlakem maximální silou bránit.

            Naopak většina klíčových lidí dostala přísliby valutových půjček, aby to tady mohli skoupit.
            Průser pro Západ nastal tím, že se na Východě na rozdíl od Jihu dlouhodobě utáhli opasky, takže slovanští multimilionáři nakonec ty i vysoce úročené valutové půjčky k dnešku většinově splatili, a dlouhodobě nejdůležitější majetek zůstal místním.

          • Petr napsal:

            Takže dlužní otroctví pro Západ z Východní strany právě končí, a to vyvolává tu „příšernou“ krizi a ohrožení takzvané liberální demokracie lichvářů.

  2. Milan Vaněček napsal:

    Že stav belgických jaderných elektráren není dobrý jsem věděl ale že je tak špatný, to jsem netušil. Francie a Belgie byly nejvíc jaderné země v Evropě, doufám že Francie nedopadne jako Belgie.

  3. Václav Kopal napsal:

    O Belgii se píše každou chvíli, ale že hlavní město Praha nemá žádnou výrobu elektřiny, je závislá jen na ČEPS, potřebuje minimálně 300MWe a co jako záloha slouží Křetínský poslal do šrotu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *