The Hongrin dam. Zdroj: http://www.alpiq.com/

Přečerpávací elektrárna FMHL je po navýšení výkonu o 240 MW druhou největší ve Švýcarsku

Od 11. května je švýcarskou druhou největší přečerpávací elektrárnou Forces Motrices Hongrin-Léman (FMHL). Ve čtvrtek byly totiž do provozu uvedeny dvě nové 120MW turbíny, které zdvojnásobily instalovaný výkon elektrárny.

Přečerpávací elektrárny jsou ve Švýcarsku jedním z důležitých prvků pro udržování stability sítě. S rostoucím podílem intermitentních zdrojů v síti a s tím, jak je kladen stále větší důraz na bezpečnost dodávek elektřiny, poptávka po službách přečerpávacích elektráren rychle roste. Na začátku loňského roku uvedli ve Švýcarsku do provozu tamní největší přečerpávací elektrárnu o výkonu 1 GW.

Nyní mohou švýcarští dispečeři k regulaci sítě využít dodatečný výkon 240 MW, o který se rozrostla přečerpávací elektrárna FMHL. Navýšení výkonu elektrárny přišlo na 331 milionů švýcarských franků (8 mld. Kč). Za rozšířením elektrárny stojí konsorcium společností Romande Energie (41.14%), Alpiq (39.29%), Groupe E (13.14%) spolu s městem Lausanne (6.43%).

„Rozšířením elektrárny FMHL pomůžeme švýcarské energetice vypořádat se s výzvou v podobě efektivní integrace obnovitelných zdrojů do soustavy. Navýšení výkonu elektrárny je zcela v souladu s Energetickou strategii 2050,“ uvedl Pierre-Alain Urech, předseda představenstva elektrárny FMHL.

Deset let od první studie proveditelnosti byly tento týden uvedeny do provozu dvě nové turbíny elektrárny FMHL. Tyto turbíny se nacházejí v 100 m dlouhé, 25 m široké a 56 m vysoké kaverně. Očekává se, že přečerpávací elektrárna ročně dodá do sítě 1000 GWh elektřiny v odběrových špičkách.

Kaverna přečerpávací elektrárny FMHL. http://www.alpiq.com/

Přečerpávací elektrárna Švýcarsko.
http://www.alpiq.com/

Švýcarsko, země vodním elektrárnám zaslíbená

Švýcarsko má obecně pro vodní elektrárny výhodné podmínky, kterých také využívá. K začátku letošního roku bylo ve Švýcarsku 643 vodních elektráren s výkonem alespoň 300 kW.

Vodní elektrárny dodávají průměrně něco málo přes 36 TWh ročně, což představuje více než 55 % roční švýcarské produkce elektřiny. Interaktivní mapu všech typů vodních elektráren, včetně těch přečerpávacích, naleznete zde.



5 odpovědí na Přečerpávací elektrárna FMHL je po navýšení výkonu o 240 MW druhou největší ve Švýcarsku

  1. Milan Vaněček napsal:

    Podívejte se na odkaz zde na švýcarskou „Energetickou strategii 2050“ aby jste nepodlehli mystifikacím některých diskutujících zde o výhledu energetiky ve Švýcarsku. Uvedu její 3 body:
    1)zvýšení energetické účinnosti (výhledově má celková spotřeba energie ve Švýcarsku klesat, ale spotřeba elektřiny poklesne jen málo.
    2) zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie (pozvolné, ještě v roce 2020 plánují Švýcaři, že ještě nedosáhnou např. tolik instalací fotovoltaiky co už měla ČR na konci 2010)
    3)odchod od jaderné energie. JE nechají dosloužit (jediné kriterium pro ukončení činnosti je bezpečnost).

    To je jasný, konzervativní, velmi pozvolný a ekonomicky šetrný proces rozumných hospodářů.

    Nám takový jednoznačný cíl chybí, strategii určuje lobysmus velkých hráčů v naší energetice. Čili ne zájmy občanů (Švýcaři budou opět tento plán schvalovat v referendu) ale zájmy těch, co chtějí vydělat co nejvíce peněz do vlastní kapsy (ať již díky tomu, že vypouštějí jedy do vzduchu, vyrábí nebezpečný odpad či vylobují si extrémní dotace).

    • Pete napsal:

      Mají až 55 % z vody. Jinak je jejich koncepce na rozdíl od německé divočiny rozumná. Nechají dožít stávající zdroje. Jaderné z ideologických důvodů předčasně neodstraňují. U nás bude pravděpodobně nutné JE obnovit.

    • Martin Hájek napsal:

      Švýcaři ovšem také ovšem uvádějí, že elektřina bude dražší a bude potřeba zavést novou přirážku 2,3 centu/kWh. Bohužel ta analýza fakticky neříká nic o tom, jak přesně Švýcarsko nahradí elektřinu z jaderných zdrojů. Zřejmě půjde o kombinaci OZE, paroplyn, dovoz (úspory jsou v případě elektřiny dlouhodobě spíše chiméra). Jinými slovy emise CO2 z energetiky mírně vzrostou, což bude možná kompenzováno v silniční dopravě. Takže shrnuto a podtrženo, strategie do roku 2050 sice počítá s postupným dožitím jaderných kapacit (které ovšem do roku 2050 nevydrží) aniž ovšem srozumitelně říká, čím se tyto kapacity nahradí a jak se zajistí provozovatelnost soustavy. Navíc Švýcary stejně jako Němce trápí nemožnost prosazení výstavby nových vedení, což se v dohledné době nezmění a bude to dále ty plány komplikovat.

      • Milan Vaněček napsal:

        Naprosté kecy. Jen ta navrhovaná přirážka sedí. Ale všimněte si obrovského rozdílu: u nás může parlament svévolně prosadit přirážku přes 10 Kč na kWh z velkých FVE (a taky to udělal v roce 2009). Ve Švýcarsku ne, ta přirážka 50 haléřů (půl naší koruny) je na vše, i na sítě, další hydro, …
        A parlament si ji bude muset nechat posvětit lidovým hlasováním.
        Zkrátka jiný kraj jiný mrav. A těch švýcarských mravů se naši šejdíři bojí….

        • Martin Hájek napsal:

          Bohužel musím konstatovat, že jste nebyl schopen žádnou ze mnou uváděných skutečností rozporovat. Označení něčeho za „kecy“ neberu jako argument, pokud chcete diskutovat, zkuste nějaký najít.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *