solar-cells-594166_640

Ceny solárních projektů v poslední indické aukci se přibližují rekordům z Chile a SAE

Ceny elektřiny ze solárních projektů v Indii v posledních dvou aukcích poklesly pro tuto zemi na rekordně nízké hodnoty. Společnosti vedené japonskou skupinou SoftBank Group a tchajwanskou společností Foxconn Technology podaly v indickém tendru jedny z nejnižších nabídek za jednotku vykupované elektřiny v rámci solárních elektráren na celém světě.

Ve dvou indických dražbách z minulého týdne byly zaznamenány nejnižší nabídky pro kontrakty o dodávkách elektrické energie z obnovitelných zdrojů ve výši 2,44 rupií za kWh (0,92 koruny za kWh). Tato hodnota je výrazně pod předchozí rekordně nízkou nabídkou z dubnové aukce, která dosahovala hodnoty 3,15 rupií/kWh (1,19 korun/kWh), a první letošní lednovou aukcí s nabídkami ve výši 3,30 rupií/kWh (1,25 korun/kWh). Nabídky z aukcí konaných před rokem dosahovaly výše 4,34 rupií (1,64 korun/kWh).

Prvenství v nejnižší nabídce pro dodávku elektřiny ze solárních elektráren stále drží srpnová aukce z Chile následovaná Spojenými arabskými emiráty.

solar_tenders

„Nízké nabídky ponechávají jen velmi malý prostor pro to, aby byly schopné absorbovat nepředvídané výdaje, a tak představují riziko pro investory a věřitele,“ uvedl Shantanu Jaiswal, analytik společnosti Bloomberg New Energy Finance v New Delhi a dodal, že několik nových developerů úspěšně nabídlo nižší ceny ve srovnání se zavedenými společnostmi, aby získalo vstup na rychle rostoucí trh v Indii.

Minulý týden bylo předmětem aukcí celkem 700 MW výkonu

V páteční aukci o získání kontraktu na 500 MW instalovaného výkonu solárních elektráren podala nejnižší nabídku indická skupina Acme Group s 2,44 rupií/kWh, která získala 200 megawattů. SBG Cleantech, společný podnik mezi japonskou společností SoftBank Group, indickou společností Bharti Enterprises a tchajwanskou technologickou skupinou Foxconn, podal nabídku ve výši 2,45 rupií/kWh (0,93 korun/kWh) a získal zbývající část. Uvedl to Sanjay Sharma, generální ředitel společnosti Solar Energy, vládní agentury pro obnovitelné zdroje v Indii.

Ve středeční aukci pro kontrakty na 250 MW instalovaného výkonu dosáhly nabídky hodnoty 2,62 rupií/kWh (0,99 korun/kWh). Z celkových 750 MW výkonu z posledních dvou aukcí získala Soft Bank Group projekty o celkovém instalovaném výkonu 400 MW.

Indie patří mezi rostoucí seznam zemí, které používají aukce k navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a zároveň tak snižují požadovanou výši podpory pro jednotlivé projekty. Modiho vláda má ambiciózní plán na instalaci 175 GW obnovitelných zdrojů energie do roku 2022, aby uspokojila rychle rostoucí potřeby elektřiny v zemi a omezila znečištění.

21 odpovědí na Ceny solárních projektů v poslední indické aukci se přibližují rekordům z Chile a SAE

  1. Milan Vaněček napsal:

    Je to velmi positivní pro rozvoj FVE ve světě. Konečně fotovoltaika vítězí i v nejchudší (když počítáme celkový počet lidí žijících v chudobě, pod 1,9 USD na den) zemi na světě. Takže FVE mají podporu v nejbohatších i nejchudších zemích světa, hi tech fotovoltaika skutečně pomáhá.

    • Martin Hájek napsal:

      Je úplně v pořádku a logické, že Čile, UAE nebo Indie rozvíjí fotovoltaiku, stejně jako je úplně stupidní, aby ji při dnešních podmínkách rozvíjela střední Evropa, kde má instalovaný výkon panelů 4 až 5x menší roční využití. Ostatně výsledky Nové zelené úsporám ukazují, že fotovoltaiky na budovách v ČR dnes není příliš konkurenceschopná ani s masivní dotací.

      • C napsal:

        Jestli on ten nezájem nebude spíše v tom že se tu od roku asi 2009 proti FVE vedla(vede) kampaň a stejně tak i proti ostatním OZE.

        Rozdíl v myšlení je krásně vidět z kopců nad Mikulovem, když se podíváte do Rakouska (když je náhodou dobře vidět), tak už pár kilometrů za hranicí je vidět větrníky, když se podíváte do našeho vnitrozemí, jedinou elektrárnu kterou uvidíte bude elektrárna v Dukovanech.

        Jak se dívám do mapy, pak u nás ročně dopadá na 1m^2 asi 1000kWh, v Africe asi 2400kWh.
        sminpowergroup. com/wp-content/uploads/2016/06/SolarGIS2en.png
        britishbusinessenergy. co.uk/wp-content/uploads/SolarGIS-Solar-map-Europe-en.png

        • Milan Vaněček napsal:

          Je to tak. Partičce všehoschopných lumpů se podařilo v roce 2009 zaříznout fotovoltaiku v ČR. Byl to dokonalý marketingový tah (pro klasickou a jadernou energetiku).
          Takže radost mě může dělat akorát úspěch fotovoltaiky ve světě. V ČR to bude (do doby než tu začnou stavět několik JE) jen sprosté slovo.

          • Petr Závodský napsal:

            Co jste si to vysnil…. jak jsem několikrát psal, ten solární tunel protlačili zelení. Zaříznout čím??? Těmi šílenými dotacemi? Naopak pan Sedlák teď na konferenci tvrdil jak dotace nastartovaly OZE…. tak nevím, udělejte si v tom jasno.
            Jinak bez multidotací stavte cokoliv. A než zase začnete plácat o ČEZ, tak jen z rozhovoru s p. Pačesem: „Musel jste v této funkci („Pačesova komise“) čelit velkým tlakům politiků a lobbistů?
            Kupodivu ne. Jediným, kdo na mě vyvíjel nátlak, byl předseda Strany zelených pan Bursík. Byl v té době ministrem životního prostředí a jedním z těch, kdo mě požádali, abych komisi předsedal. Když ale závěry komise neodpovídaly jeho
            představám, tak se mě dost hrubě snažil ovlivnit. Především se to týkalo jaderné energetiky. Byl to on, kdo přišel s tou nesmyslnou podporou fotovoltaiky. Také chtěl, abychom se přeorientovali na plyn. Kde bychom dneska byli, kdybychom
            museli dovážet tolik plynu z nestabilních států?“
            Asi o tom ví víc než vy.

          • C napsal:

            Bohužel.

            Nicméně tím, že by se rozjela stavba několika jaderných elektráren v dohledné době nějak nepočítám. Změna ve Francii by totiž mohla být další politickou silou, která případné rozhodnutí ovlivní a odloží. Pokud bude opravdu nový president restartovat jaderný průmysl, mohl by myslím chtít aby se podílel i na projektu (projektech) zde, to by mohlo finální rozhodnutí opět oddálit.

            Bez Británie, s dvourychlostní EU a s hrozbou rozjezdu ekonomiky Francie a sblížení Berlína s Paříží se mohou dít ještě nevídané věci, jistě bude snaha z tendru dostat Rusko, možná i další.

          • C napsal:

            Pane Závodský,
            s panem Vaněčkem jsme „mluvili“ o náladě mezi lidmi, kde ten průšvih vedl k tomu že FVE a mnohdy OZE obecně, považují za něco špatného.

            Neschopnost rychle a smysluplně zasáhnout, přičemž se pak v podporách a pravidlech udělal chaos, který se teprve nedávno začal napravovat, navíc ta pravidla nebyla úplně připravená na domácí FVE a samovýrobu, také se na určitou dobu vyhlásil stopstav, mohla vést k tomu že lidé začali ještě více OZE odmítat, respektive je nikdy nepřijali ani jako alternativu, nanejvýš jako hračku a pokusnou technologii (výjimkou je snad jedině hydroenergetika).

            V podstatě asi každý kdo se tou dobou kolem toho motal a byl v pozici něco dělat má jistým způsobem máslo na hlavě. Problém byl v samotném zákoně a vysoké podpoře, to ano, ale i v tom že politická reprezentace tou dobou nebyla sto dostatečně účinně a rychle zasáhnout. SZ byla jazýčkem na vahách koalice, ale pro změnu zákona se mohla hledat i podpora v opozici.

            Domnívám se že se neměla podpora úplně zrušit, ale minimalizovat. Dodnes mi trochu hlava nebere proč na MVE je podpora asi 3Kč/kWh a na FVE 0, nebo byla když jsem se díval naposledy někdy v Lednu.

            Myslím že oblast podpory OZE potřebuje řešit s chladnou hlavou a navrhnout znova.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ďábel je skryt v detailu. Když vypíšete nejvyšsí podporu ve světě pro velké fotovoltaické instalace na polích, a to jsme udělali (tedy ti všehoschopní), tak se k Vám vrhne kapitál nejen z ČR ale z celého světa aby realizoval zisk který mu nikde jinde nenabídnou. Kdyby podpora byla přiméřená, cca 8-9 Kč za kWh tak se zde nainstalovalo místo 2 GW jen cca 200-500 MW. Když pak podpora klesla na 6 Kč instalace spadly na nulu.
            Tak to bylo, to je realita. Extrémní výše podpory rozhodla.

          • Petr Závodský napsal:

            Pane C, pane Vaněčku. To co píšete, tak s tím v podstatě souhlasím. Říkám, že zelená ideologie napáchala škody i na OZE. Hledejme za tím Bursíka … a pak ty, kteří to účelově využili.
            Racionální mix, racionální přístup, … racionáloní podpora. Dát zlomek z těch 44 miliard ročně do vědy a výzkumu, tak tady zůstane mnohem víc než soláry na polích vlastněných zahraničními investory.

          • C napsal:

            Otázka kolik by se toho třeba za desetinu dalo vyzkoumat, na druhou stranu by to byla vítaná injekce pro ITER či jiný fúzní projekt.

  2. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Za zajímavý detail považuju to, že tahle výstavba nebude realizována specializovanou energetickou společností, ale finančníky. To ukazuje na dvě věci, výstavba je jednoduchá a vzhledem k tomu, že banky a fondy mají peněz více než dost, bude se stavět fakt hodně, všechno co bude mít dlouhodobou perspektivu zisku.

    • Petr napsal:

      Já teda spíš doufám, že to ukazuje, že to budou stavět na polopouštích, protože kdyby to mělo být na úrodných polích jak u nás, tak to je další celosvětové pokračovnání zelených průserů.

      • Rasťo napsal:

        no ono by sme to u nás tiež stavali na polopúšťach – som o tom presvedčený. Problém je, že v Európe ich moc nie je

      • C napsal:

        Vzhledem k tomu že se musí evropské zemědělství neustále dotovat, pak myslím nějaké obavy o ohrožení produkce potravin nejsou na místě. Mimo opravdu extrémní případy jedinců podvýživa nebo hladomor v Evropě nehrozí nehrozí. Takže zábor půdy by vedl spíše k přiblížení cen potravin cenám produkčním a tedy omezení nutností dotací.

        Navíc zábory pro FVE, které by u nás pokryly spotřebu elektřiny a možná i dalších energií jsou v jednotkách procent z celkové rozlohy, tady bych se nějakých velkých dopadů nebál, navíc lze jít i do plovoucích FVE, které již při poměrně malém záboru z celkové vodní plochy dosahují výkonu vyššího než je instalovaný výkon hydroelektrárny. Například Lipno má plochu kolem 4800ha, odhadem 1ha = 1MWp, pokrýt jen 10% plochy překročí výkon hydroelektrárny asi 4x.

    • C napsal:

      Navíc když se podíváme na ty ceny, samozřejmě je to asi bez akumulace, tak se dostávají k tomu čím vyhrožují v Maďarsku pro Paks II a hluboko pod tím co má být pro Hinkley Point C. Bylo by dobře, kdyby se brzy dalo podobných cen dosáhnout i v Evropě, bohužel v některých zemích se bude narážet na tvrdý odpor politiků provázaných s energetickým sektorem.

      V momentě kdy prolomí FVE cenu 1Kč/kWh, byť ve velkých instalací, mohl by to být impulz i pro rychlejší industrializaci dalších zemí, pokud tedy budou jejich vády dostatečně osvícené. pokud by cena opravdu klesla na 1Kč/kWh během roku, je to již velmi blízko ceně za kterou jsou sto produkovat hnědouhelné elektrárny. FVE tak aspirují opravdu na to být nejlevnějším nekonvenčním zdrojem elektřiny.

      • Rasťo napsal:

        tu vidím minimálne dva aspekty, ktoré do tohto sektoru vstupujú:
        1) neexistuje len jeden pohľad na FVE (OZE všeobecne) – a to ekonomický. Iný môže byť ekologický, energeticky viac sebestační, energetická bezpečnosť, zahraničná politika, politika pripájania retailových mikrozdrojov …….
        2) ak máme uvalené clá na FVP, nákladný daňovo odvodový systém, … tak pod tú 1Kč/kWh sa bude podliezať ťažko a dlho.

        • C napsal:

          Samozřejmě, faktorů je více a někdy se lidé rozhodnou podle něčeho tak „nepochopitelného“ jako je třeba svědomí pro nákladnější řešení.

          1] Těch pohledů je více a budou vždy ackentovat přesvědčení lidí, nejhmatatelnější příklad je Rakousko, kde se rozhodli že JE, jejíž proud by byl tehdy asi levný, se nespustí a místo toho se budou paliva dovážet. Teď zase se rozhodli že uhlí bude končit a už to bude primárně jen plyn.

          Bohužel lidé u nás a asi i na Slovensku budou zejména slyšet na cenu, stejně jako lidé v mnoha chudších zemích. Ani se tomu z historických důvodů nedivím (nojo kam jsme to dopracovali po válce? Z 10., či kolikátí jsme byli, nejvyspělejší země na světě až za Portugalsko? Pravda dost toho dlužíme i C.K. monarchii a tehdy vzniknuvším koncernům), pokud máme ještě co dohánět, lidé jen neradi akceptují něco co zasahuje do jejich příjmů.

          Je to tak, jediné zdroje, které jsou zcela nezávislé na politice jsou ty vyskytující se v dané zemi.

          2] Pravda, a o tom právě píši výše ohledně politiků a jejich provázání s energokoncenry, pokud by se udělaly lepší podmínky, nebo méně strašné podmínky, pak by jejich rozvoj mohl být lepší. Nicméně toto není pravda globálně a mnoho zemí je nebude takto zbytečně zatěžovat. Na druhou stranu je pravda že není možné tolerovat aby se cena snižovala zanedbáváním ekologie a vypouštěním nebezpečného odpadu do prostředí.

          • Petr Závodský napsal:

            Víte, k tomu Rakousku…. Nespustili dostavěný Zwentedorf, po referendu, které dopadlo 50,4% : 40,6% – a vlastně nebylo o jádře ale o premiérovi (kolik z lidí hlasujících vědělo něco o energetice a o jaderné…. ale nechtěli vládu a premiéra). Místo toho postavili uhelku a dováželi (z jádra/uhlí). Dráž a s podstatně větším dopadem na životní prostředí. Tady bych spíš kritizoval Rakousko než nás a Slovensko….
            Energokoncerny, …. ano pracuji v ČEZ (a odpustím si tentokráte kolik ČEZ dá přes dividendo do státní kasy :-). Ale vezměte si kdo jiný než státní / polostátní koncern na sebe může vzít rizika a zodpovědnosti s energetikou? Vlastníky OZE nezajímá (a dobře, proč by měla?) energetická bezpečnost státu…. A když to srovnáte, kdo si může dovolit stavět jadernou elektrárnu kromě státu, nebo polostátní firmy? Jen pro srovnání – státní firma MVMII staví Pakš II a cena bude 55€/MWh. Zahraniční investor (EdF Energy) staví v UK Hinkley Point C a cena bude 93Ł/MWh ….

          • Petr Závodský napsal:

            pardon 49,6%

          • C napsal:

            A ještě bych dodal že palivem zavezený :).

            Ano, bylo mimo jiné o premiérovi a s takovýmto výsledkem bych se buď obrátil na ústavní soud, jestli je to závazné, protože je to fakt málo, nebo se pokusil referendum opakovat, jeho konání nebylo myslím také zcela čisté ohledně načasování. Výsledek s rozdílem 20 000 je při jistě mnohem větší neúčasti prostě nebezpečně malá odchylka. I tak ale muselo být jasné že to povede na zvýšené náklady výroby proudu. Chování premiéra nechme asi stranou, víme co pak neudělal. To že Dürnrohr museli postavit místo toho samozřejmě vím.

            Nicméně pořád se raději rozhodli pro nákladnější řešení (v té době), než aby volili jedině podle toho co je levné, myslím že u nás k tomu chybí, přes veškerá prohlášení, odvaha a asi i nějaká společenská shoda. Není ideální všechno poměřovat jen cenou, což se bohužel v našich končinách často děje. Nejen v energetice, jsou to veřejné zakázky u kterých to někdy vede k tomu že se za krátký čas musí daná věc opravovat, je to i v chování lidí při nákupech. Toto je předmět asi nedobře napsané kritiky, to že se tady rozhodujeme jen na základě ceny, je jedno jestli je to energetika, dopravní stavby, nebo párky.

            V Rakousku je nějaká shoda že chtějí čistou (relativně) bezjadernou elektroenergetiku, akceptují zároveň dovozy paliv a elektřiny, podle toho také jejich krajina vypadá, dominantou se stávají větrníky. U nás je sice ASEK a dle anket tu je nadpoloviční většina pro jadernou energetiku, ale nic moc se neděje (dobře, na ČEZ či ministerstvo dovezli materiál na vlaštovky, hodně vlaštovek). Není tu tlak na uzavření uhelných elektráren, není tu tlak na výstavbu elektráren jaderných a popravdě ty plány nějaké zlepšení nepřinesou, 2x1200MW je příliš málo pro nějaké zásadnější změny poměrů. Ekoorganizace protestují asi jen aby splnily normu danou zahraničními matkami. To není dobré znamení, to uznáte asi sám.

            Podle mne není možné aby stát přizpůsoboval až příliš politiku přáním nějakého průmyslového odvětví, jedno jestli energetického, nebo jiného, případy známe z celého světa.

            Je ale zajímavé, že problém často vznikl ze snah něco urychlit nebo udělat ekonomičtějším, případně pokud poslanci a spol. podlehli tlaku průmyslu. Za všechno jmenujme třeba úpadek veřejné dopravy po 2. světové v USA a podporu rozvoje automobilismu, stejně tak ukončování provozů elektrické MHD v našich zemích a jejich náhradu „levnějšími“ autobusy.

            O tom, byl tak trochu i komentář výše, stát by buď neměl do oblasti zasahovat, nebo by v ní neměl jít někomu na ruku, neměl by v ní vytvářet zmatky a měnit zpětně co slíbil. V prvním momentě neuvážené zásahy vedly na problém, ten stát neřešil a pak pro změnu podporu OZE prakticky zrušil úplně. Nedávno tu byla snaha o změnu tarifů za jistič údajně aby majitelé FVE neparazitovali na infrastruktuře. Nedávno se hlasovalo o limitech na NOx z elektráren. Jestli se nepletu, mnohé zde prošly nedávno rekonstrukcí, nové limity ale nesplní, zástupci ČR hlasují proti. Je mi to trochu podezřelé, minimálně vedlejším efektem je drobný prospěch pro klasickou energetiku.

            Energetická bezpečnost je vůbec zajímavé téma, už jen z důvodu že mnoho paliv tak jako tak dovážíme a není tu program ukončení jejich používání. Něco málo řeší nová zelená úsporám, trochu jsou tu dotace na elektromobilitu, ale jinak také nic. Stát se ani nepokouší zjistit, nebo se o tom nemluví, jestli může dle pravidel EU dát na elektromobily nulovou DPH, ani do začátku jim neodpustí dálniční známky. Přitom za paliva utíkají ročně desítky miliard.

            Ano, na jednu stranu majitel OZE neřeší, nemusí jej zajímat, stejně jako soukromého majitele jakéhokoliv jiného zdroje, energetická bezpečnost státu. Na druhou stranu solární pole nepotřebuje dovézt ani gram paliva, větrník také ne. Jediné co musí existovat je „zimní“ záloha, o tom, kolik paliva se pro ni bude muset dovézt, jak moc velkou závislost to bude představovat, o tom rozhoduje to, kolik energie jsou OZE schopny během roku dodat, to zase závisí na tom jak je kvalitní a velká možnost tuto energii uložit, a jaké palivo má tato záloha spalovat, jestli je importní, nebo je možné jej těžit v dané zemi.

            I kdyby se stát prostřednictvím ČEZ pokusil rozjet bezpečnou energetiku pomocí jaderných reaktorů, dříve nebo později se narazí na limit v podobě hrozby vyšetřování pro monopol. Pokud by se takto s pomocí státu měla zajistit energetická bezpečnost, musí se udělat ještě ČEZ2, jinak tu bude vždy hrozba nějakého antimonopolního stíhání.

            Odpovědnost za energetiku, lokální, mohou samozřejmě na sebe ještě převzít města, jejich svazy, ale nevím jestli by se jim do takového kroku chtělo a pak jsme limitováni jejich přírodními podmínkami a tím že pro městské elektrárny se dá používat jen uhlí, plyn, odpad, ropné deriváty.

            Rozhodně bychom se ale v žádném případě neměli dostat do stavu kdy nařízeními a podmínkami prakticky zlikvidujeme možnost vlastní výroby energie, ať už pro podniky, nebo pro jednotlivce.

            Jinak je potěšující slyšet že se to v HPC podařilo stáhnout na 93€/MWh, už tu byly i částky kolem 120€/MWh.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *