Černouhelná elektrárna Moorburg

IEA: Uhlíková náročnost nově budovaných elektráren je stále nedostatečná

Dle zjištění IEA nedosahují v současnosti provozované elektrárny nezbytné uhlíkové náročnosti, která by vedla k naplnění klimatických cílů stanovených na COP 21 v Paříži. Nově uváděné zdroje i přes zlepšující se trend v této oblasti stále násobně převyšují požadovanou cílovou hodnotu.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala na konci minulého týdne tiskovou zprávu, ve které hodnotí současnou uhlíkovou náročnost energetiky a nově zprovozněných elektráren za rok 2015. Podle zjištění Agentury současné zdroje, stejně jako i nově spouštěné, nedosahují tak nízké uhlíkové náročnosti, jak by bylo třeba pro naplnění Pařížské klimatické dohody.

Uhlíková náročnost jednotlivých energetických zdrojů a současný stav uhlíkové náročnosti v roce 2016. Zdroj: IEA

Uhlíková náročnost jednotlivých energetických zdrojů a současný stav uhlíkové náročnosti v roce 2016. Zdroj: IEA

Uhlíková náročnost elektráren je určována jako množství vypouštěného CO2 během provozu elektrárny na jednotku vyrobené elektřiny (obvykle MWh). Současná průměrná úroveň uhlíkové náročnosti elektráren ve světě dosahuje 530 kg CO2/MWh. Nové energetické zdroje, uvedené do provozu v roce 2015 pak dle výsledků zprávy World Energ Investment 2016 dosáhly uhlíkové náročnosti 420 kg CO2/MWh. Tato hodnota značí dobrý trend, kdy uhlíková náročnost nových zdrojů postupně klesá. Stále ovšem násobně překračuje potřebnou hodnotu 100 kg CO2/MWh, která je stanovená jako cíl pro splnění klimatických závazků z Paříže.

Uhlíková náročnost jednotlivých zdrojů

Podle dat IEA stojí většina současných energetických zdrojů nad požadovanou hranicí 100 kg CO2/MWh, přičemž nejhůře jsou na tom uhelné elektrárny. Klasické uhelné elektrárny využívající podkritické parametry páry mají uhlíkovou náročnost téměř 1000 kg CO2/MWh a nové nadkritické bloky pak dosahují hodnot do 800 kg CO2/MWh. Lépe si pak vedou nové plynové elektrárny, které dosahují přibližně 350 kg CO2/MWh a rovněž i plánované projekty na zachytávání a uskladňování CO2 (CCS) s hodnotami do 130 kg CO2/MWh. Nejnižší hodnoty 0 kg CO2/MWh dosahují energetické zdroje, které při svém provozu nevyužívají spalování a neemitují tak žádné CO2 (větrné, solární, vodní a jaderné elektrárny).

Otázkou zůstává, jak do budoucna zajistit energetické potřeby stovek milionů lidí, kteří dnes nemají přístup k elektřině, a zároveň naplnit vytyčené klimatické cíle. Pro naplnění obou předpokladů bude nezbytné zásadně snížit uhlíkovou náročnost nových energetických zdrojů.

Úvodní fotografie: Černouhelná elektrárna Moorburg. Zdroj: Vattenfall

Autor:

Jedna odpověď na IEA: Uhlíková náročnost nově budovaných elektráren je stále nedostatečná

  1. C napsal:

    Problém není CO2 z výroby elektřiny, je to nejčistější pohonná síla jakou máme, snadno na ni měníme cokoliv od uhlí po kovy v roztocích, navíc se bavíme asi tak o 1/5 naší spotřeby kde snadno dosahujeme desítek procent skoro s nulovými emisemi. Problém je naše obecná energetická náročnost, kterou vlády zpětně krmí. Jen si vzpomeňme na slávu nových dálnic aby se pak řešilo co s auty, přičemž vedle se rozpadají kdysi rychlíkové tratě.

    Problém je jak chceme energii produkovat a z čeho. Nejlepší by bylo jí co nejvíce produkovat z vody, jenže z jistých důvodů i to je nemožné a to nemluvím jen o velkých přehradách, problém je i ve stavbě menších jezů, přitom na takových tocích je snad polovina světového potenciálu.

    Tyto cíle by mohly samozřejmě nahrávat i jaderné technologii, ale jak se ukazuje, jaderný průmysl není zdravý, samotné odvětví trpí mnoha nemocemi, které je táhnou ke dnu. Falšování záznamů a megalomanie. Neochota se změnit a neochvějná víra v sebe jsou receptem na tvrdý pád. A ten nastává, pomalu ale jistě, ku škodě mnohých. Zbytečně se produkuje obrovské množství odpadu, přes odzkoušení se nepoužívá thorium v reaktorech místo většiny uranu, což by mohlo redukovat odpad. (Ale to se zeptejme pana Wagnera proč přes úspěch v Shippingportu se takováto konfigurace s výměnou jedou za X let nepoužívá)

    Co je myslím lepší ukazatel než honění emisí u nových elektráren na minimum, je se dívat na celkové emisní náklady elektřiny, kdy se veškeré emise s ní spojené rozpočítají na vyrobený proud. Nemá moc smysl investovat do drahé uhelné technologie, která dodá jen 5% celkové výroby, zbytek je pak s minimem CO2/kWh. Pak i emise 975kg/MWh nemusejí znamenat nic. A navíc takový postup, kdy se nebude stavět ultra drahá elektrárna, ale něco levnějšího na pár stovek hodin ročně, může mít pro síť a prostředí lepší dopady než superdrahá CO2 neutrální uhelka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *