uhelná elektrárna

Jižní Korea hlásí odklon od uhlí a rozsáhlé investice do OZE

Jižní Korea plánuje do roku 2025 uzavřít deset zastaralých uhelných elektráren. Čtvrtá největší asijská ekonomika se tímto krokem snaží snížit svou závislost na fosilních zdrojích a dostát závazkům z Pařížské klimatické konference. Soul zároveň plánuje do roku 2020 investovat 37 miliard dolarů do obnovitelných zdrojů energie. 

Uhelné elektrárny produkují v současné době zhruba 40 % elektřiny v Jižní Koreji. Kromě emisí oxidu uhličitého představuje vysoký podíl uhelných elektráren také problém v oblasti emisí tuhých znečišťujících látek.

Korejské ministerstvo energetiky v této souvislosti podle zahraniční agentury Reuters uvedlo, že do roku 2025 uzavře deset zastaralých uhelných elektráren a do budoucna omezí výstavbu nových zdrojů spalujících uhlí.

„V reakci na rostoucí obavy ohledně tuhých znečišťujících látek snížíme podíl výroby elektřiny z uhlí uzavřením starých uhelných elektráren a omezíme výstavbu nových uhelných elektráren v budoucnu,“ uvedlo ministerstvo.

Snížení emisí skleníkových plynů o 37 %

Podle ministerstva energetiky dojde díky uzavření nejstarších uhelných elektráren ke snížení emisí skleníkových plynů o zhruba 6 %. Jižní Korea se na Pařížské klimatické konferenci zavázala snížit do roku 2030 tyto emise o 37 % ve srovnání se současným stavem.

I přes odhodlání k omezení závislosti na elektřině z uhlí počítá Jižní Korea s výstavbou 20 nových uhelných elektráren do roku 2022. Proto je v krátkodobém horizontu očekáván růst spotřeby uhlí v zemi.

Soul podle Reuters dále uvedl, že do roku 2020 investuje 37 miliard dolarů do OZE, které v současné době tvoří zhruba 4 % výroby elektřiny v zemi. Pokud jde o zbytek energetického mixu, 30 % elektřiny je vyráběno v jaderných elektrárnách a zhruba 25 % ze zemního plynu.

Autor:



10 odpovědí na Jižní Korea hlásí odklon od uhlí a rozsáhlé investice do OZE

  1. Vladimír Wagner napsal:

    Možná pro doplnění. Celkově má nyní Jižní Korea v jádře 23 GW výkonu. V následujících dvou letech by měla dokončit tři bloky o celkovém výkonu 4,2 GW. V plánu je dalších osm bloků s celkovým výkonem 11,6 GW, z nichž čtyři by se měly začít stavět už v následujících třech letech. Odstaven by měl být po 40 letech jeden malý blok o výkonu 0,6 GW. Zároveň by mělo dojít u některých bloků k vylepšením a zvýšení výkonu. Pokud to vše proběhne, bude přes 50 % elektřiny z jádra. Pokud se navíc podaří zvýšit razantněji výkon i podíl OZE a příspěvek plynu spíše stoupne než klesne, tak se může výroba z uhlí omezit i velice radikálně.

  2. Jan Veselý napsal:

    On se dá udělat vcelku rozumný odhad příspěvku OZE. S největší pravděpodobností budou dominovat investice do větrných a fotovoltaických zdrojů. Takže při současných cenách by dostali okolo 24 GW výkonu. Vzhledem k tomu, že to bude během příštích 5 let, bude to spíše okolo 30 GW. V produkci elektřiny to bude něco mezi 60-90 TWh/rok.

    • Vladimír Wagner napsal:

      To znamená, že se v maximu (těch 90 TWh) zvýší podíl obnovitelných zdrojů na necelých 20 %. Takže v ideálním případě jádro se blíží k 50 %, OZE k 20 % a fosilní klesá postupně ke 30 % s důrazem na plyn. Tak může opravdu poměrně rychle dojít k omezení využívání uhlí a poměrně rychlému přesunu k nízkoemisní elektroenergetice. Ovlivnit to pochopitelně může růst spotřeby elektřiny a i potřebné produkce a také řada nečekaných problémů na cestě. Bude však v každém případě zajímavé sledovat, jak tato cesta kombinující OZE a jádro, bude vypadat ve srovnání s německou Energiewende a japonským omezováním jádra.

      • Martin Hájek napsal:

        Pane Wágnere, oba dobře víme, že takový mix s větrem a fotovoltaikou nemůže ve skutečnosti rozumně fungovat.

        • Vladimír Wagner napsal:

          Pane Hájku, u 50 % produkce jádra (hlavně základní zatížení) a 20 % výroby z OZE (nejen vítr a slunce) doplněné 30 % výroby z plynovek (pokud tam nebude to uhlí) opravdu není nic extrémního, co už není ve světě ověřené a může to být velice efektivní a dobře fungující mix. Připomínám třeba Francii. Ontário., kde se k silnému podílu jádra stále výrazněji zapojují OZE. A vytvořil se velmi nízkoemisní energetický mix.

          • Martin Hájek napsal:

            Tak Francie má z jádra 75 procent elektřiny a zbytek jsou vodní elektrárny, podíl plynu je zanedbatelný. Kombinace jádra a vody samozřejmý funguje, to nikdo nepopírá, alezjevně to nebude případ Jižní Korey.

    • Martin Hájek napsal:

      Asi jste neviděl nikdy Koreu. Kde tam při té hustotě osídlení chcete ty skvělé vše řešící větrníky stavět?

      • Jan Veselý napsal:

        Asi jste si nevšiml, že tu výstavbu neplánuju já, je to oficiální korejská politika. Jisté je, že střech mají dostatek. A taky jsem si při zběžném pohledu všiml, že u Soulu/Inčonu i u Pusanu jsou pásy malých ostrůvků, tj. mělké moře. Na jihu poloostrova je to vyloženě laguna, kdyby nic jiného nešlo, tady lidi nežijí. Jenže i zběžný pohled na satelitní snímek z GoogleMaps jasně ukáže, že polovina Jižní Korei jsou hory, kde je osídlení dost řídké. Je tam dost podobná situace jako v Japonsku, kde je taky většina populace namačkána v několika málo rovinách a při pobřeží.

        • Martin Hájek napsal:

          Ano, jsou tam asi dvě méně osídlená pohoří, ale kdybyste googlil pečlivěji, tak byste zjistil, že jsou to národní parky.

          • Jan Veselý napsal:

            Tady je topografická mapa Jižní Koreje. Tady je seznam národních parků tamtéž. Národní parky zabírají 6.6% území státu, hory okolo poloviny. Hustě osídlené horské hřebeny jsem v Koreji nenašel nikde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *