Domů
Elektrárny ve světě
USA: V Nevadě má vyrůst největší solární elektrárna fungující i v noci (video)

USA: V Nevadě má vyrůst největší solární elektrárna fungující i v noci (video)

V americké Nevadě by podle plánů společnosti SolarReserve měla vyrůst největší koncentrační solární elektrárna na světě. Projekt Sandstone má mít výkon 2000 MW a možnost vyrábět elektřinu i v noci. Výstavba koncentrační elektrárny má v přepočtu vyjít na 122 mld. Kč (5 mld. USD).

Ještě před několika lety čelily projekty koncentračních solárních elektráren kritice pro svoji vysokou cenu a omezenost provozu pouze ve dne. S postupným vývojem v oblasti ukládání tepla do roztavených solí se situace mění a začínají se tak objevovat nové projekty. Jedním z nich je i plánovaná elektrárna od společnosti SolarReserve, která má vyrůst v  Nevadě.

Výkon jako jaderná elektrárna

SolarReserve pro svůj nový projekt s názvem Sandstone hodlá využít celkem 10 koncentračních věží se 100 000 koncentračními zrcadly. Instalovaný výkon takto rozsáhlého systému má dosáhnout 2 GW, což podle společnosti odpovídá spotřebě cca 1 milionu amerických domácností. V současnosti tak jde o největší projekt koncentrační solární elektrárny na světě. Instalovaný výkon je srovnatelný s vodní elektrárnou na Hooverově přehradě, nebo větší jadernou elektrárnou s několika bloky.

Výdaje na výstavbu zařízení se odhadují na 5 miliard USD, což je při současném kurzu přibližně 122 miliard Kč. V současné fázi projektu se investor snaží vybrat nejvhodnější lokalitu. Prozatím jsou ve výběru dvě místa v Nevadě a finální rozhodnutí o lokalitě má padnout do půl roku. Zařízení má po výstavbě zabírat mezi 15000 – 20000 akry (48,5 – 81 km2) půdy.

Splečnost SolarReserve plánuje vybudovat největší projekt koncentrační solární elektrárny na světě. Zdroj: SolarReserve
Splečnost SolarReserve plánuje vybudovat největší projekt koncentrační solární elektrárny na světě. Zdroj: SolarReserve

Ukládání solární energie do roztavených solí

Hlavní výhodou projektu oproti jiným solárním zařízením je možnost vyrábět elektřinu i v noci. Technologie využívá nádrží na roztavené soli, do kterých se během dne ukládá tepelná energie. V nočních hodinách se uložená energie využívá pro ohřev vody a výrobu páry, která následně vyrábí elektřinu pomocí parní turbíny (jako v klasických elektrárnách). Díky tomu je elektrárna schopna dodávat elektřinu po 24 hodin denně.

Společnost SolarReserve má v USA s koncentračními elektrárnami již zkušenosti. V lokalitě Tonopah provozuje elektrárnu s názvem Crescent Dunes o instalovaném výkonu 110 MW. Toto zařízení vzniklo díky státní podpoře ze strany amerického ministerstva energetiky (Energy Departement). Podpora měla formu státní garance za půjčku ve výši 737 mil USD.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(12)
C
18. únor 2017, 18:50

Myslím že se jedná o ideální řešení pro mnohé země, zejména pro oblasti jako Kalifornie a Nevada, Nové Mexiko atd. stejně tak jako pro severní a jižní Afriku, Střední východ, Austrálii a možná v jisté míře i Kazachstán a okolní bývalé republiky SNS.

Pokud se projekt osvědčí a bude ekonomicky provozovatelný, myslím že by mohl, znamená to že je definitivně otevřená cesta k čisté a bezjaderné energetice v těchto oblastech. Navíc tato technologie může být bez výčitek, na rozdíl od jaderné, dodána komukoliv.

Milan Vaněček
18. únor 2017, 18:54

Všimněte si té ceny, 2 GW s akumulací pod cenou 1 GW jaderné elektrárny (a s kratší dobou výstavby, bez výdajů a problémů s ukládáním jaderného odpadu). My u nás Nevadskou poušť nemáme (naštěstí), ale spousta rozvojových zemí může využít zkušeností z budování této elektrárny.

Jan Veselý
18. únor 2017, 20:28

Připadá mi trochu podezřelá ta cena investice, je totiž asi čtvrtinová oproti tomu kolik uvádějí Lazardi, že je za tyhle zdroje obvyklé. Snažil jsem se dohledat údaje a Solar Reserve uvádí "kapitálové výdaje více než 5 miliard USD". Do celkové investice ještě tedy asi kus chybí, ale i tak by se měli určitě vejít do cca 7G USD, což je i tak super cena.

Vladimír Wagner
18. únor 2017, 21:22

Podrobný popis o fungování těchto elektráren, jejich historii, je v článku: http://www.osel.cz/5664-slunecni-tepelne-elektrarny.html . Tento typ elektráren je ovšem vhodný jen pro velice specifické podmínky. Jde o oblasti s velmi vysokým slunečním svitem a s velmi velkými volnými plochami. Připomínám, že plánovaná elektrárna má zabírat až 80 km2 (celý areál Temelína zabírá necelé 2 km2). Elektrárna je tak levná jen v případě, že využité pozemky jsou v podstatě zadarmo. Problém pro využití v pouštních oblastech je stejný jako u všech tepelných elektráren, včetně těch jaderných, že potřebujete zajistit chlazení, ať už do moře nebo jiného vodního zdroje.

Většinou tyto elektrárny fungují v režimu, že přes den dodávají maximální výkon a v období při a po západu slunce nižší. Většinou tak jejich koeficient využití výkonu bývá menší než je třeba u jaderných bloků. Což však nevadí, protože v místech jejich využití jsou často potřeby elektřiny dány potřebami klimatizace a v noci jsou výrazně nižší. Jen je z toho možno říci (projekt reálně deklaruje, že jeho instalovaný výkon bude mezi 1500 až 2000 MWe), že ve výrobě elektřiny v reálu půjde zhruba o něco mezi jedním blokem VVER1200 až EPR. Tedy jde o ekvivalent jednoho bloku, který se plánuje pro Temelín nebo Dukovany.

Existují ještě dva problémy. Tak rozsáhlá volná území se vetšinou vyskytují pouze značně daleko od obydlených a průmyslových oblastí, takže infrastruktura pro propojení může být i finančně dost náročná. Druhým problémem je, že je třeba, aby to byla území, která nezasahují do míst, kde jsou tahy ptactva a jejich hromadnější výskyt. U již existujících koncentračních elektráren se vyskytují problémy se seškvařeným ptactvem.

Souhlasím však, že i přes zmíněné problematičtější stránky to může být zajímavý příklad hlavně pro pouštní přímořské oblasti. A bude zajímavé sledovat, jaká bude nakonec v reálu cena elektrárny. Zatím totiž byly již postavené elektrárny výrazně dražší. Zde však půjde o první takto velký blok a to by mohlo přinést deklarované zlevnění.

Jen bych chtěl ještě upozornit, že je otázka, jestli doba výstavby bude kratší než u jaderných bloků, není tak jasná. Alespoň podle toho, co jsem našel. Předpokládá se, že stavební práce by měly být zahájeny za tři roky a budování bude trvat sedm let. A to jsou plány. Připomenu, že všechny předchozí projekty měly při budování zdržení. Pochopitelně držím palce, aby to co nejlépe vyšlo, protože tento typ by mohl být atraktivním doplňkem rozmanitého mixu přizpůsobeného podmínkám příslušných regionů. Jen jsem chtěl upozornit, že to nemusí být tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

Vladimír Wagner
18. únor 2017, 23:15

Ještě doplnění po nahlédnutí na další stránky firmy. Koeficient ročního využití výkonu se předpokládá 40 %, což odpovídá podobným menším elektrárnám tohoto typu, které už jsou v provozu. Vyrobená elektřina tak odpovídá jednomu jadernému bloku spíše o výkonu pouze 1000 MWe, čili menší než je VVER1000 nebo EPR. Zároveň ta uváděná cena 5 miliard dolarů není asi cena projektu, ale deklaruje se, jak už poznamenal pan Veselý, že nejméně tolik do toho firma do projektu investuje a tyto peníze rozhýbou místní trh. Reálná cena tak bude nejspíše vyšší. Takže to spíše vypadá, že cena odpovídá té ceně v jádře a posun blíže k ceně uváděné Lazardy, o které mluví pan Veselý, pak ještě může být dán cenou pozemků a také poměrně náročnou péčí o tak rozsáhlé dílo a tedy provozními náklady.

energetik
18. únor 2017, 23:25

"Připomínám, že plánovaná elektrárna má zabírat až 80 km2 (celý areál Temelína zabírá necelé 2 km2"

Pokud to chcete takto srovnávat tak k těm 2 km2 připočtěte ještě plochy přečerpávacích elektráren které ho zálohují a uchovávají jeho noční přebytky a také areály pro těžbu a zpracování paliva, odpadků a také trvale zlikvidované a zamořené tisíce km2 prostoru vývojem této slepé energetické cesty. Protože to k Temelínu také patří a i z těchto chyb těží.

A "seskvaření" ptáci padají do jezera Karačaj při jeho přeletu úplně zbytečně již desítky let, jen díky nezodpovědnosti a rozmaru.

Peppa
19. únor 2017, 09:38

Tepelné elektrárny zamořují miliony km2 prostoru nejen jedy, ale i slabou radioaktivitou.

energetik
19. únor 2017, 10:47

To je přirozené, stejně jako každé "kopnutí" do země. V některých místech hluboce poryjete zahrádku a hned máte vyšší přirozené záření. V takovém Ralsku máte ještě v podzemní vodě jako bonus kyselinu sýrovou po rabovaní uranu loužením aby bylo "levné" palivo a nezodpovědní atomteroristi se mohli plácat po ramenou za ve skutečnosti předraženou elektřinu 0,6Kč/kWh z Dukovan. Často to co se vytěží a dostane na povrch Země má větší přirozenou aktivitu a to platí i pro uhlí. Ale nejsou tam žádné umělé a jedovaté radionuklidy dlouhodobě škodící a shromažďující se v živých organizmech.

Pavel
19. únor 2017, 19:25

Jako obvykle blábolíš cesty sÝrová kyselino. Haldy s elektrárenským popílkem mají několikrát vyšší radiaci než je přirození pozadí, a to hlavně zde ve střední Evropě, protože zdejší uhlí obsahuje uran, který se spálením uhlí v popílku koncentruje. A toho popílku, díky německým zeleným vylízancům a jejich úchylné představě o "levné" a ve skutečnosti mnohonásobně dražší elektřině z tzv. oze, bude čím dál víc. Jak bylo odborníky avizováno, oze parodie na elektrárny jaderné elektrárny sto nahradit nejsou a nebudou, takže v Německu se ve velkém pálí uhlí.

C
19. únor 2017, 21:20

Byly by za jistých podmínek a tou zásadní je vymyšlení, nebo spíše vybudování akumulačních kapacit, kterými se budou dát ořezat špičky a řešit sedla výroby. Otázkou zůstávají náklady, jít na to přísně ekonomicky, tak skončíme jako Polsko.

Pavel
19. únor 2017, 19:02

Co má psychopatický režim, snažící bez ohledu na následky vyrábět zbraně hromadného ničení, společného s Temelínem? To za prvé. A za druhé, jestli je někde něco třeba připočítat, tak těžkými kovy totálně zdevastované oblasti kolem čínských fabrik na výrobu fv panelů a baterií nezbytných k nebezpečnému, extrémně nákladnému, ideologickému a hlavně od začátku k neúspěchu odsouzenému pokusu nahradit JE oze parodiemi na elektrárny.

http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2008/03/08/AR2008030802595.html

https://www.sciencedaily.com/releases/2011/08/110831115918.htm

C
19. únor 2017, 10:58

Dovolím si jenom pár poznámek.

Ten problém s ptáky je asi mnohem menší než se myslelo, jeden z důvodů byl problém s nastavením zrcadel do prostoru nad věží, kde vzniklo neviditelné ohnisko.

spectrum. ieee.org/energywise/green-tech/solar/reassessing-bird-deaths-from-solar-power-towers

Existuje i tzv. suché chlazení, kde se voda chladí uzavřeným chladičem, který je ofukován proudem vzduchu, buď nuceným, nebo přirozeným tahem. Takový systém pak nepotřebuje moc vody. enexio. com/products/dry-cooling-systems/heller-indirect-dry-cooling-systems/

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se