Domů
Elektrárny ve světě
Začalo mražení poslední části Fukušimské ledové bariéry
Jaderná elektrárna Fukushima
Jaderná elektrárna Fukushima. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/iaea_imagebank/

Začalo mražení poslední části Fukušimské ledové bariéry

V úterý bylo zahájeno zmrazování posledního úseku ledové bariéry obklopující 4 poškozené bloky japonské jaderné elektrárny Fukušima-Daichi. Po svém dokončení má podzemní ledová zeď zásadně omezit průsaky podzemní vody do podzemí elektrárny.

Po havárii v jaderné elektrárně Fukušima-Daichi v roce 2011 bylo podniknuto mnoho opatření k zajištění bezpečnosti postiženého místa a eliminaci úniků radioaktivity do okolí. Jedním z těchto projektů je také stavba podzemní ledové bariéry kolem všech čtyř jaderných reaktorů. Ta má za cíl omezit kontaminaci spodních vod.

Výstavba technologické části bariéry, někdy také označované jako „ledové zdi“, byla dokončena v únoru minulého roku. V okolí zmíněných čtyř bloků byla do země instalována síť rozvodů chladiva. Rozvody byly zapuštěny do hloubky až 30 metrů, obvod bariéry je 1,5 km. Od konce března začalo postupné napouštění chladiva do systému, které tak zmrazilo zem v okolí elektrárny. Použitým chladivem je solanka.

layout plan for Frozen Soil Wall(Ice Wall)
Schéma chladicího systému. Zdroj TEPCO

Zmrazením půdy v okolí poškozených bloků vznikne bariéra, která má zamezit podzemním vodám vtékat a vytékat z kontaminovaných částí elektrárny. Před začátkem stavby do budovy elektrárny vtékalo kolem 400 tun vody denně. V aktuálním stavu ledové bariéry je to již jen 120 až 130 tun/den.

Ledová bariéra kolem elektrárny nebyla vytvořena ihned po celé délce vytyčeného obvodu, neboť panovaly obavy, že v takovémto případě by mohlo dojít k nepříznivým změnám hladiny spodních vod. Z tohoto důvodu byl ponechán krátký úsek o délce 7 metrů nezmražen. Jeho mrazení bylo zahájeno toto úterý. Po dokončení se očekává snížení průtoku spodní vody na 100 tun/den.

Celý zmíněný projekt je financován japonskou vládou a jeho rozpočet se vyšplhal již na 320 milionů euro.

Zdroj úvodní fotografie: IAEA Imagebank

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(10)
energetik
25. srpen 2017, 07:33

a to se této v ČR takzvaně "bezemisní" energie vyplatí

Vinkler
29. srpen 2017, 06:06

Ví někdo porovnání škod na Fukušimě versus škody celkové za tsunami?

Milan Vaněček
29. srpen 2017, 08:45

Tsunami měla desettisíckrát víc obětí ale působila 1 den. Fukušina zamořila mnohem větší území po desítky let (desetitisíce dní). Za tsunami může příroda, za Fukušimu člověk. Tož tak.

Vinkler
29. srpen 2017, 10:12

p.Vaněčku, já myslel škody shrnuté do ekonomie.

I tak děkuji.

Co se týče toho, kdo za co může, s Vámi nesouhlasím.

Za vše může člověk. Kdyby tam nebyl, tsunami nic neudělalo. Že blbě postavil města, přístavy, a taky jaderku..... a nenachystal se, za to příroda nemůže.

Nepokládám proto za správné brát jiný metr na JE jako na ostatní škody.

Milan Vaněček
29. srpen 2017, 14:03

Vyčísleno v penězích jsou škody z jaderné havarie vyšší o několik řádů. Půda v Japonsku při pobřeží má mnohem vyšší hodnotu než budovy zničené tsunami. Opravené vyčíslení odstranění následků jaderné havarie již bylo zde na webu uveřejněno.

Souhlasím s Vámi že nejen za Fukušimu ale i za následky tsunami může člověk-resp. nenasytnost, snaha šetřit na nepravém místě. Hráz měla být vyšší (jako tomu bylo o pár km dál v jiné oblasti a jak chtěly i některé staré návrhy) a elektrárna měla mít náhradní zdroj energie někde výše na kopečku.

Teď už by to jaderný dozor nedovolil, dříve ano (protože ušetřili asi setiny procenta extra nákladů, ve srovnání se současnou škodou na jaderné elektrárně). Snaha šetřit a jaderná energetika-to nejde dohromady.

Vladimír Wagner
29. srpen 2017, 14:34

Trochu reality. U obou těchto událostí jsou uváděny odhady. Problém je, že se uvádějí hodně nesrovnatelné položky. U jaderné havárie téměř polovinu odhadovaných nákladů tvoří kompenzace škod obyvatelům. Ta se u cunami nepočítá vůbec. Podobně je to v případě postavení nových obydlí a vyčištění a revitalizace zničených území. V případě přírodní katastrofy, cunami, se většinou nezapočítává.

Bylo už zmíněno, že cunami mělo téměř 20 000 přímých obětí. Havárie ve Fukušimě žádnou. Takže vše závisí na tom, jak se započítá cena lidského života.

Do nákladů na řešení Fukušimy se počítají i kompenzace lidí, kteří primárně utekli před cunami a jejich obydlí byla zničena jím.

Dále bych chtěl korigovat tvrzení pana Vaněčka. Následky cunami nejsou jen na jeden den. Řada oblastí ještě pořád nebyla vyčištěna (chemické a další znečištění) a revitalizována a rekonstruvána. Je stále více lidí v přechodném obydlí, kteří byli evakuováni čistě kvůli cunami (jejich obydlí byla zničena), než kteří se evakuovali v oblasti Fukušimy, ať už čistě kvůli Fukušimě nebo kvůli Fukušimě a cunami.

Dominantní část zakázaného území kvůli Fukušimě už byla otevřena a vrátila se větší část evakuovaných. Zavřená zůstala pouze nejsilněji kontaminovaná území a jejich intenzivní dekontaminace probíhá. I tam se otevření předpokládá v dominantní části do roku 2022. Řada následků cunami nesouvisející s Fukušimou se také bude řešit až do této doby. Podrobněji zde: http://www.osel.cz/9294-sest-let-od-havarie-ve-fukusime-i.html a odkazech v tomto článku.

Odhady pro cunami jsou 300 miliard dolarů (odhad z roku 2015), ovšem je třeba říci, že se do toho spousta věcí nepočítá (viz výše). U Fukušimy jsou poslední odhady z tohoto roku 170 miliard. Ovšem 70 miliard z toho jsou kompenzace a počítá se do toho úplně vše, včetně psychické újmy, rekonstrukce území, úplná likvidace zničené elektrárny ...

hariprasad
28. září 2017, 22:27

Ja k uvádí sám pan Vagner, je výše ceny za sanaci škod v JE Fukušima řádově srovnatelná s cenou za sanaci škod po tsunami. Přitom cena ani v jednom případě není finální, ale zatímco u dekontaminace po tsunami to bude už relativně málo, u Fukušimy se to ani zdaleka tvrdit nedá. Vlastně jsou pořád jen v první fázi, kdy se snaží všemožně zabránit dalším únikům. Druhá fáze - dekontaminace už také běží, ale vlastní sanace, tj. kompletní rozebrání vážně poškozených reaktorů a odstranění zdroje kontaminace je pořád hodně vzdálená budoucnost. Z ekonomického hlediska je to katastrofa. Nemám informace, ale tohle žádná soukromá, byť nadnárodní, společnost nezaplatí. Musí to financovat stát už s ohledem na bezpečnost občanů. Kdyby takovou katastrofu potkalo několik takových zařízení najednou, tak se zřejmě státní ekonomika úplně rozvrátí.

Vladimír Wagner
28. září 2017, 23:06

Pane Hariprasade, prosím čtěte, co se píše a nevymýšlejte si nesmysly. To, co uvádím, jsou škody způsobené cunami. Tam se neuvádí ani cena sanace, odškodnění, ... Naopak u Fukušimy jde o odhad nejen škod, ale i úplné sanace a kompenzace. Takže v realitě, pokud by se uváděla srovnatelná čísla, tak by ty hodnoty byly řádově rozdílné. Podobně, jak to bylo v počtu obětí.

hariprasad
28. září 2017, 23:38

Pane Vagnere, víte sám nejlépe, kolik to stojí a dovedete si jako jaderný fyzik mnohem lépe spočitat, kolik to ještě přibližně stát bude a jak dlouho to bude trvat. Ekonomická katastrofa to rozhodně je. Kolik by stála nová JE o stejném výkonu teď? Vogtle se vyšplhal na cenu cca 20 miliard Euro a to je hodně nadprůměr. Celkem směšné, proti tomu co stojí a ještě bude stát sanace. Nevím, proč srovnáváte neporovnatelné a dáváte počty obětí po tsunami, tj. globální katastrofou přirodního původu do souvislosti s relativně malým zařízením vyrobeným člověkem. Nějaké oběti vlivem radiace tam jsou, ale vy jako zarytý zastánce jádra to budete bagatelizovat a tvrdit, že jde o neprůkazné dohady. V každém případě, pokud ta vaše zařízení (promiňte, ale s těmito monstry se nějak nedokážu ztotožnit) byla natolik nebezpečná, že by při každé příležitosti docházelo prokazatelně ke ztrátám lidských životů v důsledku radiace, tak se už dávno žádné JE nestaví. To by zřejmě byla poslední kapka. Nechte prosím tyhle experimenty se hrou o transmutace na přírodě. Ve vesmíru to vypadá hezky. Když se do toho vloží člověk, je z toho obluda...

Milan Vaněček
29. srpen 2017, 15:13

Trochu reality: hodnota půdy, kontaminované radiací, je mnohonásobně vyšší než čísla kolegy Wagnera. Ale počítá se že za několik desítek let se to možná zase navrátí do normálu (když se podaří, a to je otazník, je to stále a stále dražší a nebezpečnější, dekontaminovat a rozebrat všech 6 reaktorů). Zatím se situace u jaderných reaktorů spíše zhoršuje, snahou je ji stabilizovat a to už uplynulo 5 let. Decommissioning je hudbou velmi vzdálené budoucnosti.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se