akumulace energie do zkapalneneho vzduchu

V Anglii otestují akumulaci energie do zkapalněného vzduchu. Dokáže tato technologie konkurovat bateriím?

Pilotní projekt na severozápadě Velké Británie má ověřit myšlenku, zda je možné efektivně skladovat elektřinu nejen v bateriích, ale i v „tekutém“ vzduchu. Podle proponentů má tato technologie potenciál stát se levnější než bateriové systémy.

První zařízení svého druhu na světě má otestovat technologii, která má dle svých zastánců potenciál stát se levnější variantou skladování elektřiny než lithium-iontové baterie a zároveň má být schopna dodávat elektřinu déle než bateriová řešení. Technologie má pomoci integraci stále rostoucího podílu OZE na tamějším energetickém trhu, zejména solární a větrné energie.

Pilotní zařízení, které se nachází u městečka Bury, nedaleko Manchesteru, využívá přebytků výroby z obnovitelných zdrojů, nebo levnou energii dodávanou do sítě mimo odběrové špičky. Principem je stlačit vzduch a ochladit jej na teplotu -196 °C, kdy dojde k jeho zkapalnění. Poté je v tomto stavu vzduch skladován v kovových tancích do doby, než je potřeba elektřinu do sítě opět dodat. V tom případě dojde k ohřátí kapalného vzduchu, který následně expanduje a může být použit jako hnací médium pro turbínu vyrábějící elektřinu. Výhodou jsou nulové emise a snížení závislosti na dovozu zemního plynu.

„Pokud chcete skladovat elektřinu jednu hodinu, pak jsou baterie dobré řešení. Ovšem ve skutečnosti lidé potřebují úložiště energie, které uloží přebytky z obnovitelných zdrojů a dodá je ve špičce, která obvykle trvá 4 hodiny nebo déle.“

Gareth Brett, ředitel Highview Power

Zdroj: Highview power / The Guardian

Pilotní zařízení má výkon 5 MW, ale podle výrobce Highview Power může být rozšířeno až na stovky MW. Brett přiznal, že celý cyklus má menší účinnost než klasické bateriové úložiště, ale na rozdíl od baterií s postupem času nedegraduje.

Zdroj úvodní fotografie: Highview Power Storage

Autor:



18 odpovědí na V Anglii otestují akumulaci energie do zkapalněného vzduchu. Dokáže tato technologie konkurovat bateriím?

  1. Vinkler napsal:

    Tento typ úložiště může celkem snadno produkovat vyšší výkon než je uložený, pokud se použije přitápění plynem. Účinnost to sice nezvyšuje, ale výkon významně, za cenu celkem malé produkce CO2.

  2. manasek napsal:

    Takže nebudou ohřívat planetu nepřímo pomocí skleníkových plynů, ale přímo zkapalňováním vzduchu. Super

  3. Petr napsal:

    Jediné co mě na tom článku skutečně zajímalo v podrobnostech tam není – účinnost.

    • Mirek napsal:

      Účinnost při stlačováni vzduchu kompresorem a následné expanzi ( pneu nářadí , lokomotiv v dolech apod.) je kolem 14%. Vzduch bude nutné vysušit a přefiltrovat , to účinnost dále sníží. Lepší by bylo pumpovat vodu na kopec 🙂

      • jan napsal:

        Tuto technologii jsem ústně nastínil před jedenácti lety řediteli Ekosolarisu v Kroměříži a moc se na to netvářil. Původní záměr byl akumulovat elektřinu bez použití baterií, které ztrácejí časem účinnost, narozdíl od tlakové nádoby. Takový systém lze použít právě v takových lokalitách, kde nelze vodu zajistit a lze vytvořit miliony samostatných elektráren nezávislých na rozvodných sítích. A účinnost byla 11%

        • Carlos napsal:

          No to už snad raději objednejte akumulační parní lokomotivu ze Setuzy a někde nechte udělat parní stroj na mokrou páru, bude to možná jednodušší. Rozhodně je tam větší potenciál pro nějaký rozvoj, řekl bych. Zvlášť pokud by se podařilo udělat nějakou látku se skupenskou změnou kolem 280°C a toto teplo musí být o dost větší než to které se dá na úzkém rozmezí (cca 30°C) uložit o vody.

        • Martin Pácalt napsal:

          Ta tlaková nádoba by dostala omezenou záruku na bezpečný provoz. Jde o dynamické namáhání a tedy jednou dojde k únavě materiálu. Takové nádrže na LPG nebo CNG mívají záruku max. 10 let a pak šrot. Ale rozhodně jde o jednodušší zařízení – nic proti tomu.

      • Petr napsal:

        Takže asi půjte jen o experiment, jak účinnosr zvednout „až“ revolučně o padesát procent, ale stejně to nikdy nemůže být výhodnější než vodní elerktrárny.

  4. jozef heinrich napsal:

    pokial ta velka nadrz na videu sluzi na uchovanie tepelnej energie pri kompresi a znova jej pouzitie pri zohrievani, ucinnost nemusi byt taka zla.

  5. Vinkler napsal:

    Obsah využitelné energie kapalného vzduchu je téměř nulový. Finta je asi v tom, že teplo ze vzduchu a ze stlačování (původně EE) se převede někam. Nádrž si nedovedu představit a tedy nutno odvést do okolního vzduchu. Při ohřevu a expanzi se musí tedy čerpat teplo zpět z okolního vzduchu. Toto vidím jako kámen úrazu metody.

  6. mykanec napsal:

    Video naprosto o ničem 🙁
    O vysvětlení vlastního principu a popisu očekávaných parametrů zde není ani nejmenší zmínka.
    Rovněž je odpudivá snaha o zviditelnění se ničím neodůvodněnou proměnlivou rychlostí běhu videa.

  7. Milka napsal:

    Kdysi vyšel v Technickém týdeníku článek na téma akumulace energie pomocí stlačování vzduchu, né tedy přímo zkapalnění. Ú činnost tam nejdříve byla zoufalá, později, když to spojili s akumulací energie, tak se výrazně zvedla, tuším, že tam bylo tak 80%. Ještě by se to dalo vylepšit, kdyby se při expanzi využilo odpadní teplo, např. z jaderných elektráren. Fyzikální účinnost by se sice nezvedla, ale konečně by toto teplo bylo i v létě využitelné (aktuálně se nevyužívá ani v zimě).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *