Bateriové úložiště

V Austrálii vyroste obrovská solární farma s největším bateriovým systémem na světě

V Jižní Austrálii bude vybudována obrovská solární farma s největším bateriovým úložištěm svého druhu. Farma bude mít výkon 330 MW a bateriové úložiště zhruba 100 MW. Pravděpodobně se nebude jednat o jediné úložiště těchto rozměrů v Austrálii.

Zpravodajský portál The Guardian informoval, že Jižní Austrálie se bude moci pyšnit novou solární farmou v hodnotě jedné miliardy dolarů spolu s největším bateriových systémem na světě. Projekt bude vybudován v oblasti Riverland v Jižní Austrálii a má být uveden do provozu do konce letošního roku.

Bateriový systém má být dle výrobce Lyon Group největší svého druhu na světě. Celý solární projekt se bude skládat z 3,4 milionů solárních panelů.

Společnost prohlásila, že stavba začne za několik měsíců a projekt bude dokončen bez ohledu na výsledek tendru Jižní Austrálie na velký bateriový systém za účelem skladování elektřiny z obnovitelných zdrojů. David Green z Lyon Group sdělil, že bateriový systém financovaný investory bude významným stimulem pro Jižní Austrálii.

„Kombinace solární energie a baterií významně posílí dostupný výkon na trhu Jižní Austrálie. Vidíme jako nevyhnutelnost mít velký solární projekt s bateriovým systémem, pokud chceme dekarbonizovat. Jakákoliv krátkodobá rozhodnutí jsou, řekl bych, pouze šumem při procesu,“ prohlásil David Green z Lyon Group.

Nové bateriové systémy

Premiér Jay Weatherill chválil iniciativu společnosti Lyon Group, která přinese 330 MW solárního výkonu a alespoň 100 MW v bateriovém systému. Dle premiérových slov projekty tohoto typu představují budoucnost.

Navíc Weatherill sdělil, že společnost je jednou z mnoha, která projevila zájem o vybudování 100MW bateriového systému v Jižní Austrálii. Svůj záměr o vybudování velkého úložiště elektřiny oficiálně prohlásila místní vláda tento měsíc a bude financován částkou 150 milionů euro z fondu obnovitelných zdrojů

Autor:



17 odpovědí na V Austrálii vyroste obrovská solární farma s největším bateriovým systémem na světě

  1. Martin_C napsal:

    Odhaduji cenu fotovoltaiky cca 1,200million euros/1MWpeak
    Dle obdobneho projektu ve Francii (360 million/300 MWpeak)
    https://www.pv-magazine.com/2015/12/02/frances-300-mw-cestas-solar-plant-inaugurated_100022247/
    System 330MW by mohl mit cenu 330MWx1,2million euros/1MWpeak=396million euros.
    Pokud se jedna o australske dolary, coz u informace od australskeho subjektu predpokladam vychazi cena celeho projektu pri kurzu 0,711Eur/1AUD 1000million AUD=711million euros.

    Ze stranek developera Lyon Group je u projektu Kingwisher uvedeny technicke udaje 20MWdc of solar PV plus a minimum of 2MWhr (faze I)
    http://www.lyoninfrastructure.com/kingfisher.html
    a tak predpokladam, ze uvedena hodnota 100MW baterioveho systemu je hodnota ulozene energie (tedy 100MWh) ve zdroji tomto clanku
    https://www.theguardian.com/environment/2017/mar/30/south-australia-to-get-1bn-solar-farm-and-worlds-biggest-battery

    Pak cena pouze batreioveho systemu vychazi
    711-396=315million euros
    315million euros/100MWh = 3150euros/1kWh

    Nize pro srovani prikladam udaje projektu Ashalim_Power_Station
    solar thermal energy CSP 121 MW instalation
    photovoltaic energy PV 10MWpeak
    natural gas
    Dle https://en.wikipedia.org/wiki/Ashalim_Power_Station

    Dle
    http://www.timesofisrael.com/in-israeli-desert-worlds-highest-solar-tower-looks-to-future/
    je cena 500 million euros za CSP 121 MW instalovaneho vykonu, tedy cca 4,130 million euros/1MW = 4130 euros/1kW instalovaneho vykonu a to vcetne akumulace, která je skalovatalena velikosti zasobniho tanku.

    Cena se ma snizovat naslednymi fazemi (druha a treti) projektu, ale je na investicni kalkulaci jestli se akumulace v tomto rozsahu skutecne vyplati s ohlkedem na cca dvaapulnasobnou instalacni cenu.

    ZAVER: Bez dostatacne velke pridane hodnoty baterioveho systemu v podobe ultra rychle spickove zalohy, pokrocile stabilizace odchylek site,… vychazi system fotovoltaika+bateriova akumulace draze nez srovnatelna akumulace termalni.

    • Jan Veselý napsal:

      Slušelo by se dodat, že podle australských zdrojů má být ta baterie mít výkon 100 MW a kapacitu 400 MWh. Cena je v australských dolarech, tj. vychází to na cca 700 milionů EUR. V ceně projektu jsou i dvě přípojky do VVN.
      Pro Martina_C: Baterie jsou v té investici zajímavé, protože během večerní špičky je vyšší cena elektřiny, pokrývání špiček spotřeby během vln veder je mimořádně lukrativní, Jižní Austrálie jsou aktuálně díky nízké konkurenci vysoké platby za regulační služby. Ale to poslední zkásnou jen ti rychlí.

      • Martin_C napsal:

        Dobry den pane Vesely, akumulace je samozrejme zajimava, ale rad bych ekonomicky srovnal srovnatelne

        A)solar thermal energy CSP with thermal energy storage
        B)PV plant wth battery storage system

        Nize nekolik kusych informaci bez hlubsich zaveru, kdy vychazi bateriove uloziste mirne drazsi ale s vyrazne mensi akumulaci a zustava otazka jestli se pro danou oblast vyplati

        A)solar thermal energy
        -vyroba elektriny na generatoru pripojeneho k turbive
        -technologie akumukace tepla v zasobnicich
        -evropsky referencni projekt
        https://en.wikipedia.org/wiki/Andasol_Solar_Power_Station
        Nameplate capacity 150 MW
        Storage capacity 7.5 hours
        total cost of building estimated to €900 million euro

        B)PV plant with battery storage system
        -vyroba elektriny na menicich fotovoltaiky + menicich na betriich
        -technologie akumukace v chemicke vazbe baterii
        -australsky referencni projekt vyse uvedeny
        Nameplate capacity 100 MW
        Storage capacity 4 hours
        cena projektu 711million euros

  2. Vláďa napsal:

    Při slunečním svitu 8 hod budou střídače pracovat na plný výkon 12 hod. A co zbývající doba?

    • Jan Veselý napsal:

      Protože nežijeme v binárním světě, mohou střídače posílat do sítě i menší výkon delší dobu. Baterie nemají jedinou funkci (dodávat elektřinu po západu Slunce), v reálu mohou a budou zdrojem několika dalších zdrojů příjmů za realizované služby. Rozhodně budou dělat frekvenční regulaci, napěťovou regulaci, špičkový zdroj, demand response, odlehčovat transformátorům, …

      • Vláďa napsal:

        Jakou mají střídače regulační charakteristiku při regulaci frekvence při ohledu na zbývající kapacitu úložiště?

        • Jan Veselý napsal:

          Tady najdete odpovědi. Přeji příjemné studium.

          • Vláďa napsal:

            Tak že nic nevíte ale jenom si dáváte „Možná“ informace dohromady tak jak se vám to hodí.

          • Jan Veselý napsal:

            Ne, já tyhle údaje nikdy nepotřeboval a odmítám je pro vás zjišťovat. Snažte se taky trochu sám jestli vás to zajímá. Nebo chcete jen prudit?

    • energetik napsal:

      Například neomezeně dlouhou dobu můžou „vyrábět“ jalovinu pokud nevyrábějí činný výkon a kompenzovat tak účiník. Záleží na míře liberalizace a otevřenosti trhu co jim bude umožněno, technologie střídačů dnes již není v nikde omezujícím faktorem.

  3. Martin Pácalt napsal:

    Docela by mě zajímalo, jaká bude energetická náročnost jednou tuhle sérii baterií zlikvidovat. Akumulační zálohy by podle mně nikdy neměly stát jen na přečerpávacích elektrárnách, JEN na tlakových zásobnících nebo JEN bateriích, v toto směru je různorodost, myslím, žádoucí. Ale baterie bych s jejich chemickým složením řadil mezi ty nejhůře zlikvidovatelné, i když za svoji životnost mohou udělat hodně dobré práce.

    • Jan Veselý napsal:

      Po tom, co jsem viděl tohle video, si nemyslím, že by měl být s recyklací třeba Li-ion baterek nějaký problém. Jen se bude muset zjistit jestli bude lepší udělat linku, kde se ty články budou demontovat nebo jestli bude lepší ty články rozsekat na kousky a ty potom (třeba gravimetricky) separovat podle složení.
      Recyklaci olověných baterek, což je mnohem větší svinstvo, jsem viděl naživo v Kovohutích Příbram. To je dávno zvládnutý a skvěle vychytaný proces.

    • Milan Vaněček napsal:

      Recyklace všech baterií je standardní věc, v USA například recyklují 97% standardních baterek co má každé auto. V EU bych tipnul, že to bude ještě víc. A bude se to týkat též Li-ion baterií.
      Nevyřešenou recyklaci (recyklace 0%) mají pouze jaderné elektrárny.

      • Martin Hájek napsal:

        Jistě, recyklace olověných akumulátorů je zvládnutí a vyřešená. Recyklace Li-ion baterií zdaleka v tomto rozsahu vyřešená není a rozhodně nelze dnes tvrdit, že se podaří dosáhnout 97 %. Takže pane Vaněčku, prosím, přestaňte si alespoň na chvíli vymýšlet.

      • Petr Závodský napsal:

        To už je fakt diagnóza…. Jak do svého příspěvku nedáte jádro nebo ČEZ, tak neusnete?
        Že je ten Váš absolutní blábol k jádru nesmyslný nepochybujete ani vy sám, že ne?

        • Milan Vaněček napsal:

          Myslím, že uhelná a teplárenská loby by se měla zabývat rekutivací dolů, jaderná loby trvalým úložištěm odpadu když už neumí rekultivovat jaderné elektrárny (kdo rekultivoval A1 v Jaslovských Bohunicích, kdo 3. miles island, kdo Černobyl?) Fukušima je už 6 let nejdéle trvající obrovskou průmyslovou havarií (s žhavým radioaktivním palivem mimo reaktorovou nádobu, …). Mám dále pokračovat???
          Místo toho dojemná péče o recyklaci solárních panelů (ve skutečnosti je to velmi ziskový business) a nyní i o recyklaci Li-ion baterek z aut (i když automobilový průmysl má velmi dobré výsledky s recyklací stovek milionů Pb baterií).
          Pánové, zklidněte se.

          • Petr Závodský napsal:

            S Vámi to nemá cenu a již na Vás nebudu reagovat.
            Nejdříve píšete o recyklaci, pak o to otočíte na Fukušimu. Dnes jen jáchymovské doly a političtí vězni chybí.
            Samozřejmě dokola lžete, jako důchodce na to máte asi čas.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *