Británie může do roku 2021 vybudovat 12 GW v bateriích, ve hře je však mnoho neznámých

Spojené království by podle závěrů tamní Asociace pro obnovitelné zdroje a skupiny tamních poslanců mohlo do 4 let navýšit výkon v bateriových úložištích až na 12 GW. Podle některých názorů je však tato hodnota až příliš optimistická, i podle samotných autorů je pravděpodobnější naplnění nižšího, středního scénáře. Report nicméně hovoří pouze o výkonu úložišť, a ne o jejich celkové kapacitě.

Navýšení výkonu v bateriových úložištích z přibližně 60 MW v roce 2016 až na 12 GW report předpokládá ve scénáři vysokého nasazení. Dosažení takto vysoké hodnoty by si nicméně vyžádalo značnou legislativní podporu včetně naplnění všech částí plánu britské vlády Smart systems and flexibility plan a zavedení daňových úlev.

„Žádná země dnes nemá v mezinárodním měřítku významný náskok ve výzkumu, vývoji a nasazení systémů v oblasti skladování energie, avšak mnohé z nich se snaží dostat do vedoucí pozice. Kdokoliv, kdo zvítězí v tomto závodě, tohoto vítězství nedosáhne, aniž by nejprve vytvořil prosperující domácí trh,“ uvádí autoři reportu.

Pro naplnění vysokého scénáře by rovněž bylo nutné, aby 40 % britských fotovoltaických elektráren bylo vybaveno bateriovým úložištěm, v případě větrných elektráren by podíl musel dosáhnout 25 %. Celkově by tak výkon úložišť instalovaných v místě výroby solárních a větrných elektráren musel dosáhnout 8 GW.

Reálněji se tak jeví střední scénář, který předpokládá dosažení 8 GW. Podle Franka Gordona, vedoucího analytika reportu, je však již nyní velká část „hnacích sil“ potřebných k jeho dosažení v pohybu. Střední scénář počítá se 3 GW výkonu v bateriových úložištích u solárních elektráren a 2 GW u větrných.



7 odpovědí na Británie může do roku 2021 vybudovat 12 GW v bateriích, ve hře je však mnoho neznámých

  1. Vinkler napsal:

    máte prosím někdo ponětí co stojí v bateriích zdroj řádově 1GWh?

    • Jose napsal:

      kolem 1000 Kč za kWh => 1 miliarda Kč za 1GWh
      bez elektroniky okolo

      • frank napsal:

        nějak mi to nevychází viz :

        http://oenergetice.cz/elektrina/tesla-v-australii-postavi-nejvetsi-bateriove-uloziste-na-svete/

        píše se tam, že cena za 100 MW úložiště s kapacito 129 maegawathodin je +- 50 milionů dolarů tedy asi milarda korun

        • Milan Vaněček napsal:

          Těch cca 10 GW úložného výkonu nelze budovat z Muskových baterií. Ty lze s výhodou použít, jak to udělal Musk, pro propagaci a pro menší úložiště. Vždyť jsou to jen baterie do notebooků, jen upgradované na větší systém do auta. Pro energetiku budou průtočné baterie, zde ještě asi není dost průmyslových dat pro definování learning curve. Ale budou určitě levnější než Li autobaterie.

          • frank napsal:

            No však on Musk do aut Li autobaterie nepoužívá, dává tam olověné 🙂

      • Petr napsal:

        Spíš to i s elektronikou vychází dnes na pamatovatelných zhruba 10 miliard Kč za 1 GWh.
        Takže ten střední scénář Británie na 5 GW po určitě víc jak jen hodinu denně, bude za víc jak 100 miliard Kč, menší částku by pro národní plán tak dlouho složitě nevyjednávali.

    • Petr Hariprasad Hajič napsal:

      Hrají tam různé faktory. Pokud bude úložiště Li-On a nových bateriích, tak počítejte s cenou 250$-350$/kWh. Pokud budou baterie repasované z aut, tak s nižší, někdo kolem 100$-250$/kWh. V případě intenzívního využívání se vyplatí baterie s dlouhou životností Na-S nebo Ni-S, případně vanadové VRFB, které mohou mít mnohem vyšší počet cyklů. U posledně jmenované se uvádí 12 000 Cy. Nejde tedy jen o cenu, ale i o životnost, resp. návratnost investic.

Napsat komentář: Petr Hariprasad Hajič Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *