Bateriové úložiště

IRENA: Globální akumulační kapacity vzrostou do roku 2030 až trojnásobně

Význam akumulačních prvků v elektrizačních sítích bude se vzrůstajícím podílem obnovitelných zdrojů v elektroenergetických mixech nadále růst. Podle Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA) se globální akumulační kapacita může za příznivých podmínek do roku 2030 až ztrojnásobit. Nejrychleji má růst akumulace v bateriových systémech.

Oblasti akumulace elektrické energie stále bezprecedentně dominují přečerpávací vodní elektrárny, které se na globálním instalovaném výkonu v akumulačních zařízeních o hodnotě 176 GW podílely k polovině letošního roku 96 %. Zbylou část výkonu poté doplňují s 3,3 GW tepelná akumulace (1,9 %), baterie s 1,9 GW (1,1 %) a mechanické akumulátory s 1,6 GW (0,9 %).

Přečerpávací vodní elektrárny jsou podle agentury technologicky i komerčně vyspělou technologií, která má dominantní postavení jak v instalovaném výkonu, tak v celkové akumulační kapacitě. Téměř polovina veškerého výkonu se přitom nachází v pouhých třech zemích – Číně (32,1 GW), Japonsku (28,5 GW) a ve Spojených státech (24,2 GW). Mimo to jsou tyto trhy rovněž perspektivní pro rozvoj dalších forem akumulace elektrické energie.

Z hlediska celkové globální kapacity poskytují akumulační zařízení v současnosti zhruba pouhých 4,67 TWh (hodnota je dle agentury zatížena velkou nejistotou vzhledem k nedostatku podrobných statistik). Pokud by došlo k naplnění referenčního scénáře, vzrostla by celková kapacita pouze na hodnoty mezi 6 až 8 TWh. V případě, kdy by mělo dojít ke zdvojnásobení podílu obnovitelných zdrojů na globálním energetickém mixu, by celková kapacita mohla za stejné období dosáhnout více než 15 TWh, tedy trojnásobku současné hodnoty.

Předpokládaný vývoj akumulačních kapacit do roku 2030 podle agentury IRENA

Předpokládaný vývoj akumulačních kapacit do roku 2030 podle agentury IRENA. Zdroj: Electricity storage and renewables: Costs and markets to 2030

Nejrychleji rozvíjejícím se typem akumulace elektřiny jsou v posledních letech bezpochyby bateriové systémy, ačkoliv jejich souhrnný výkon prozatím dosahuje pouze necelých 2 GW. I když se v případě bateriové akumulace postupně objevují nové technologie s potenciálem k dalšímu růstu, odvětví stále dominují lithium-iontové akumulátory, jež tvoří zhruba 60 % celkového výkonu v bateriích.

Rozvoji bateriové akumulace pomáhá zejména pokles nákladů, kdy například v Německu cena malých lithium-iontových systémů pro domácí akumulaci poklesla od konce roku 2014 o více než 60 %. Zlepšující se ekonomika tak bateriovým systémům postupně otevírá nové možnosti aplikace.

Výkon v bateriích má do roku 2030 vzrůst až stonásobně

Podobně jako fotovoltaické panely nabízejí bateriové systémy pro akumulaci elektrické energie podle studie IRENA značný potenciál pro využití a snížení nákladů. Do roku 2030 by tak celkové náklady na jejich instalaci mohly klesnout mezi 50 % a 60 %, a to zejména díky optimalizaci jejich výroby spolu se sníženým využíváním materiálů. Životnost i výkonnost baterií se má i nadále zlepšovat, což pomůže snížit náklady na poskytované akumulační služby. Cena stacionárních lithium-iontových úložišť by mohla do roku 2030 klesnout až pod 200 USD za kilowatthodinu akumulační kapacity.

Instalovaný výkon ve stacionárních bateriových úložištích je tak podle agentury IRENA na dobré cestě vzrůst z necelých 2 GW v polovině letošního roku na přibližně 175 GW, čímž by se přiblížil k přečerpávacím elektrárnám, jejichž výkon má do roku 2030 dosáhnout 235 GW.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *