Vodní přehrada Kölnbrein, Rakousko, zdroj: Verbund

Krize přečerpávacích vodních elektráren v Německu: EnBW ruší svůj projekt

EnBW ruší projekt přečerpávací vodní elektrárny Atdorf, která by se stala jednou z největších elektráren tohoto typu v Evropě. Společnost uvádí, že regulatorní podmínky v Německu nedoznaly potřebných změn pro ekonomicky výhodný provoz. Informace o ukončení projektu oznámila společnost 11. října ve své tiskové zprávě.

V uplynulých letech se podmínky v energetice a regulačním prostředí pro projekty v oblasti přečerpávacích vodních elektráren (PVE), jako je Atdorf, nevyvíjely pozitivně. Společnost ve své tiskové zprávě uvádí, že navzdory těmto náročným podmínkám na trhu vždy podporovala vývoj projektů přečerpávacích elektráren a rozšiřovala aktivity v oblasti skladování energie.

„V posledních několika měsících jsme komplexně prozkoumali výsledky třítýdenních jednání, stejně jako jednání se společností Schluchseewerk AG. Na základě závěrečného hodnocení jsme dospěli k závěru, že v projektu nebudeme pokračovat,“ uvedl Dirk Güsewell, vedoucí oddělení rozvoje portfolia společnosti EnBW.

Německá asociace pro energetiku a vodárenství (BDEW) poukázala na to, že provoz přečerpávacích vodních elektráren je zatížen síťovými poplatky dvakrát, za odebíranou elektřinu při čerpání i při následné produkci elektřiny, proto není jejich provoz příliš ekonomicky výhodný.  Z tohoto důvodu přistoupila k restrukturalizaci svých PVE společnost Vattenfall.

„Už konečně potřebujeme kompenzaci pro flexibilní skladovací služby,“ uvedl předseda BDEW Stefan Kapferer.

Elektrárna Atdorf, která měla být postavena na samotném jihu Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, by se se svým instalovaným výkonem 1,4 GW stala jednou z největších přečerpávacích elektráren v Evropě. Pro srovnání, největší PVE v České republice, PVE Dlouhé stráně, disponuje instalovaným výkonem 650 MW. Výstavbou elektrárny měla být pověřena dceřiná společnost EnBW a RWE – Schluchseewerk AG.

Německo v současné době dle údajů energetické agentury DENA, která opakovaně volá po zlepšení podmínek provozu těchto elektráren, disponuje 6,7 GW instalovaného výkonu v PVE.

Klasická bolest PVE – odpor environmentálních aktivistů

Projekt elektrárny byl plánován od roku 2014, kdy společnost RWE upustila od jeho realizace vlivem nejistoty ohledně ekonomické výhodnosti. Spuštění elektrárny, jejíž investiční náklady byly odhadovány na 1,6 miliardy euro (41 miliard Kč), bylo plánováno na rok 2022, dobu kdy má dojít k odstavení posledního jaderného reaktoru v zemi.

Výstavba elektrárny byla terčem kritiky pro svůj zásah do krajiny, obecně společně s vysokými investičními náklady jedné z největších překážek realizace projektů PVE. Asociace pro životní prostředí BUND vyjádřila spokojenost nad rozhodnutím EnBW a uvedla, že v případě realizace elektrárny by mnoho vzácných živočichů a rostlin nenapravitelně ztratilo svoje přirozené prostředí a zároveň by se jednalo o významný zásah do vodní bilance oblasti.

„Skutečnost, že EnBW upustila od vybudování přečerpávací vodní elektrárny Atdorf v této chráněné oblasti, je dobrá zpráva pro místní obyvatele, přírodu a životní prostředí,“ uvedla členka BUND Sylvia Pilarsky-Grosch.

Franz Untersteller, Ministr energetiky a životního prostředí Bádenska-Württemberska, uvádí, že rozhodnutí není zcela neočekávané. Uvedl však, že je politováníhodné a sám by byl rád, kdyby EnBW a její dceřiná společnost našly způsob, jak úspěšně dokončit plánování projektu.

Úvodní fotografie: Vodní přehrada Kölnbrein, Rakousko, zdroj: Verbund



11 odpovědí na Krize přečerpávacích vodních elektráren v Německu: EnBW ruší svůj projekt

  1. miro novak napsal:

    za tu sluzbu by nemali platit poplatky ani raz, nie to este dvakrat…
    Hlavne ze chcu realizovat Energiewende. Chore hlavy…

    • energetik napsal:

      V ČEZku je to ještě horší, zde mají výjimku z platby pouze přečerpávací elektrárny (mizerná účinnost pouze cca 65%) a možná ještě jeden větší „bojler“ řízený takovým pomalejším „HDO“
      http://oenergetice.cz/elektrina/teplarne-sko-energo-zprovoznili-15mw-elektrokotel-podpurne-sluzby-video/
      který na rozdíl od ostatních bojlerů řízených již asi 50 let pomocí HDO dostane dokonce zaplaceno za spotřebovanou energii.
      Ostatní akumulační způsoby energie i ty účinnější musí poplatky také platit.

      • C napsal:

        To je nádherný příklad minimálně úřednické nepružnosti a proč by se do toho stát neměl takto moc montovat. A je to všude kde se místo toho aby se nechal vývoj běžet samovolně dochází k jeho „usměrnění“ státními zásahy. Dost často to z dlouhodobého vede k mnohem větším problémům, než jaké to řeší. Velká část toho co se řeší zákony, vyhláškami a všemožnými úřady by vůbec nemusela být regulována a naopak to kde by bylo vhodné zaručení jisté rovnosti, například co se datových sítí týče, tak se nic moc nedělá.

        • Milan Vaněček napsal:

          Nejhorší je že na ty všechny poplatky ještě stát nasadí své 21% DPH. Teď jsem se dozvěděl v předvolební kampani že i na ty zlodějské poplatky exekutorům si též nasadí DPH
          Tím se stává spolupachatelem ….
          Co kdyby se tak inspirovali americkým DPH=0 nebo švýcarským DPH.

      • Petr napsal:

        Prakticky dosahovaná účinnost přečerpávacích elektráren je cca 75 %. Při optimálním provozu z pohledu účinnosti klidně i 81 %. Přemístit hmotné těleso o určitou výšku při přebytku energie a poté vyrábět elektřinu jeho spouštěním při nedostatku energie je jednoduché a lety ověřené řešení. Když se nad tím zamyslíte, bude volba VODY (jako tohoto hmotného tělesa) optimální řešení. Účinnost Francisovy turbíny přesahuje 90 %. Různí nadšenci a „energetici“ tu obdivují „nová – cool“ řešení, jako je třeba šibování s vlaky po nakloněné rovině, a zároveň odsuzují „staré – necool“ přečerpávací akumulátory.

        • hariprasad napsal:

          Už teď je jasné, že to vyhrají akumulátory. Můžeye to postavit kdekoli, v podstě okamžitě. Přivezete, zapojíte, odpojíte, odvezete. Cena jde také dost výrazně každým rokem dolů.

          • C napsal:

            Pokud budou místa kde je vhodný terén a již existují velké nádrže, tak tam PVE mohou snadno předehnat akumulátory, Například v Austrálii je teď v přípravě obrovský projekt Snowy Hydro 2.0 s výkonem 2GW a kapacitou 350GWh. Problém mnoha PVE je ten že jsou malé a akumulace obecně v tom, že se se nám tu motají stále elektrárny které musí z technologických důvodů jet i v noci a okupují poměrně značnou oblast, která by jinak mohly být postupně více a více zaplněna energií z akumulačních systémů, tedy i menších PVE.

            Bohužel akumulační systémy jsou chycené do své vlastní pasti kdy potřebují rychle se střídající období nadvýroby a nedostatku s příslušným rozdílem cen. Pokud budou k dispozici elektrárny s několikadenním cyklem, schopné vodu držet neomezeně dlouho, pak se situace dost zlepší. Ale to vyžaduje masivní investice do úprav hydroenergetických kaskád, nové propojení řek a podobně. Na druhou stranu se nabízí třeba v USA nabízí možnost obejít hydroenergetickým dílem Niagarské vodopád., Potom s výstavbou malé přehrady, spíš jezu, u Fort Erie, by bylo možné kontrolovat odtok vody a provádět akumulaci kdy i při malé změně hladiny by se jednalo o velké objemy uchované energie.

            Takováto řešení se zatím moc pozornosti netěší, protože doposud na světě nebyl levný a nestabilní zdroj energie, který by si vyžadoval takovouto akumulaci.

          • Petr napsal:

            Pravděpodobně myslíte chemické akumulátory. Fyzikální akumulátory jako jsou přečerpávací elektrárny, setrvačníky apod., ale také nabízejí určité výhody, které bych zejména ve velké energetice nezavrhoval. Synchronní generátory vodních elektráren mohou poskytnout potřebnou stabilitu a výrazně pomoci přechodu k fotovoltaickým elektrárnám s bateriovým úložištěm. Není to o souboji, ale o správném energetickém mixu akumulace energie.

          • Petr napsal:

            To Mr. C :
            Takové přečerpávací elektrárny již dnes existují. Přečerpávací akumulátory energie v Alpách a zejména třeba v Norsku opravdu nabízejí v Alpách týdny a Norsku měsíce spotřeby energie. V Norsku je celou dlouhou zimu v horách sucho. Sníh netaje a celá půlroční spotřeba je kryta akumulací a přečerpáváním vody z podzimu.

          • C napsal:

            Aha, tak takto to má být s tou „baterií Evropy“, dost dlouho jsem měl zato že se má jednat o krátkodobou akumulaci, díky za info. Teď je jenom otázka jak moc se dá současný sytém ještě rozšiřovat a upravovat. Dlouho se mluvilo a občas ještě mluví o PVE mezi Lipnem a Dunajem, to by byly další týdny, dalo by se přečerpávat mezi Orlíkem a Slapy, kdyby ve Slapech mohla voda kolísat o 10m během nějaké rozumní doby, smysl by to asi mělo.

            Bylo by celkem zajímavé prověřit, jestli by vytěžené uhelné lomy nešly propojit na PVE. mezi lomem Nástup a lomem Vršany by minimálně 50m spádu mělo být, pokud jsou oba plné po okraj, reálně by se dalo asi získat více a poměrně velké kolísání. Když jsem to narychlo spočítal, doufám že dobře, tak mi vyšlo asi 15GWh. To není moc, ale už se dá udělat akumulace na 15-30 hodin. Navíc by se asi jednalo o velmi zajímavý prvek protipovodňové ochrany dolního Labe, který by byl schopný výrazně omezit průtoky v Ohři a tedy i množství vody tekoucí do Německa.

            Lipno -Aschach je pak asi 56GWh a výkon 2GW, při kolísání +-0.5m. To je dost značná kapacita a dále je možné plnit elektrárny níže po proudu. Ale energeticky je to nevýhodné, pokud bude dost OZEnergie tak to nehraje roli, pokut to přebije finanční výhodnost. Navíc je možná zlepšit plavební podmínky Labe. A to už nelze určit pořádně kolik může být. U Orlíku by byla měrná kapacita asi 4GWh/m hladiny a u Slapské přehrady 1.3GWh/m hladiny. Přičemž 1m hladiny odpovídá u Orlíku asi 11h provozu a u Slap asi 8.9h provozu, zároveň ale přes Kamýk bude přitékat voda z Orlíku a tady nastávají právě ty problémy s odhadem.

            Nicméně se bavíme o nezanedbatelných kapacitách poměrně lehce dostupných kolem roku 2030-2040.

          • Pete napsal:

            Díky za jasný výčet. Bohužel právě článek pod, kterým diskutujeme jasně ukazuje na rozdíl mezi technickou logikou a současným spíše politickým vývojem. Všichni se shodují a předpokládají, že bude nutné akumulovat. Jakmile projekt sestavíte a ekonomicky vyhodnotíte je konec. Přečerpávací elektrárna/akumulátor Atdorf měl veškerá povolení a bylo do něj nainvestováno více než 100 mil Euro. Konec projektu je čistě z ekonomických důvodů. Té dámě co oslavuje ukončení projektu z ekologických důvodů nedochází kolik CO2 bude v důsledku rozhodnutí reálně uvolněno do prostředí. Myslím, že flexibilitu zajistí jiné emisní zdroje. Třeba provozem mimo optimální účinnost.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *