Domů
Akumulace energie
Výstavba 2GW australské PVE Snowy Hydro je možná, ale dražší než se předpokládalo
Jedna z elektráren australského Snowy Mountains komplexu. Zdroj: Snowy Hydro

Výstavba 2GW australské PVE Snowy Hydro je možná, ale dražší než se předpokládalo

Studie proveditelnosti vybudování australské přečerpávací vodní elektrárny Snowy Hydro 2.0 potvrdila technickou i finanční proveditelnost projektu. Cena plánované elektrárny ovšem přesáhne původně předpokládané náklady o miliardy dolarů.

Studie proveditelnosti podporovaná australským premiérem Malcolmem Turnbullem prokázala technickou a finanční proveditelnost elektrárny Snowy Hydro 2.0, jejíž instalovaný výkon by měl dosahovat 2 GW a kapacita úctyhodných 350 GWh, což znamená, že elektrárna by byla schopna dodávat plný výkon po 175 hodin, tedy více než týden. Shrnutí studie je dostupné zde.

Studie uvádí náklady na vybudování projektu ve výši 3,8-4,5 mld. USD (82,5-97,7 mld. CZK), což je dvojnásobná hodnota oproti 2 mld. USD (43,3 mld. korun) odhadovaných Turnbullem, když podpořil projekt na začátku roku.

Odhady nákladů ve studii neobsahují bližší podrobnosti, jelikož obsahují důvěrné informace, uvádí ovšem, že nárůst nákladů je daný potřebou rozsáhlého posílení navrhovaných konstrukcí projektu kvůli náročným geologickým podmínkám, které byly odhaleny během průzkumných vrtů.

Dle deníku The Guardian jeden z odborníků na čistou energii varoval, že náklady by se mohly vyšplhat až na 6 či 7 mld. USD (130-152 mld. CZK).

„Neočekávám, že projekt bude mít kladnou NPV (čistou současnou hodnotu). Myslím, že by to byl ztrátový projekt, ale spousta velkých infrastrukturních projektů není výdělečných, takže to nemusí být překážkou,“ uvedl vedoucí lektor univerzity Monash Roger Dargaville pro Fairfax Media.

Elektrárna má být umístěna ve strategické lokalitě mezi Sydney a Melbourne, kde má prostřednictvím 27 km dlouhých podzemních přivaděčů propojit dvě existující nádrže. Samotná kaverna elektrárny vybavená reverzními turbínami má být umístěna téměř 1 km pod povrchem. Pokud by k zahájení výstavby došlo v nejbližší době mohla by být elektrárna spuštěna od roku 2024.

Projekt Snowy Hydro 2.0 má být rozšířením stávající soustavy vodních elektráren nazývaných souhrnným názvem Snowy Mountains. Jedná se o sedm elektráren postavených mezi roky 1949 a 1974, celkem 16 vodních přehrad a 225 km vodních přivaděčů. Celkový výkon elektráren je 4,1 GW.

Úvodní fotografie: Jedna z elektráren australského komplexu Snowy Mountains. Zdroj: Snowy Hydro

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(51)
C
28. prosinec 2017, 12:28

Je to škoda že se to prodražuje, ale měli by myslím u toho projektu setrvat, možná jenom zvýšit výkon, ale zase je to týdenní akumulace o výkonu Temelína, to už je velmi pěkné a hodilo by se to v podstatě každé zemi, nebo každé oblasti ve které je možné počítat s nasazením většího množství OZE, nebo lze OZElektřinu dovážet.

Je škoda že se více nepracuje na projektu Lipn-Dunaj, který by mohl mít kapacitu asi 168GWh, při kolísání hladiny v Lipnu asi o 3m, nehledě na to že by výkon mohl víc než 8x takový proti současné elektrárně a že by se dal obnovit přirozený průtok na Vltavě mezi Lipnem a Vyšším Brodem. Co s elektrárnou? Možná zakonzervovat, možná upravit pro start do tmy, nevím, šla by z ní udělat další PVE, ale její kapacita by byla proti hlavní malá, jenom 300GWh, počítáno pro kolísání Lipna II o 3m, nebo by muselo být připuštěno větší kolísání hladiny. Také by se mohla dát použít celá soustava pro rozjezd hlavní PVE, kdy by podle potřebného výkonu do tmy mohla naběhnout VD Lipno II, následně rozjet VD Lipno I a z toho nakonec rozjet PVE Lipno-Dunaj.

Zajímavé by bylo také mít možnost přečerpávat ze slap přes Kamýk do Orlíku při kolísání hladiny VD Slapy o +-2,5m, tedy o 5m dohromady, by bylo k dispozici 16110m^3s^-1h^-1 (toto je objem který může být čerpán maximálně po dobu jedné hodiny, vím je to divná metrika a poněkud zvěrstvo to takto zapsat). Limitujícím faktorem je tu Kamýk, který má maximální hltnost turbín 4x90m^3s^-1, tedy 360m^3s^-1, ovšem dále je tu Orlík s turbínami o hltnosti 150m^3s^-1, pokud by byly do PVE zapojeny jen 2, bavíme se o průtoku 300m^3s^-1, takže tu vzniká mírný problém s čerpáním. Nicméně při průtoku 300m^3s^-1 se bavíme o době provozu 53h a uložené energii v podobě 53*(180+33)MWh, tedy asi 11.2GWh. to je velmi málo proti Snowy Hydro nebo PVE Lipno-Dunaj, ale už je to prvek s kapacitou o poznání vyšší, než mají všechny naše současné PVE dohromady.

C
28. prosinec 2017, 12:29

Edit: 300GWh má být samozřejmě 300MWh.

Jan
28. prosinec 2017, 13:25

Nejste náhodou pan Cink? Takhle detailní znalost PVE a zvlášť projektu Lipno-Aschach je až podezřelá :-)

C
28. prosinec 2017, 14:43

Ne, nejsem, ale četl jsem o tom hodně, co se dalo, pak se k tomu přidávají z jiných veřejných zdrojů. Výkon opravdu je ze stránek projektu, stejně jako provozní čas, ale třeba změna hladiny je počítaná z dat povodí Vltavy, přečerpávání Orlík-Slapy jsem ještě nikde jinde neviděl. Takových zajímavých projektů o kterých se dá přemýšlet, nebo které člověka napadnou je po celém světě až podezřele moc, jenže se na nich nepracuje. Podobné přečerpávání jako mezi Vltavou a Dunajem je možné mezi velkými jezery, jenže tam raději už po Xté upravují existující elektrárny místo pořádné nové PVE a regulačního opatření u odtoku z Erijského jezera.

Vzhledem k tomu jaké problémy naše spotřeba energie vytváří je žádoucí nahradit co nejvíce fosilních zdrojů a to se asi bez podobných obrovských projektů neobejde. Zdaleka nevyužíváme prostředí efektivně a používáme berličku fosilních zdrojů tam, kde to nepotřebujeme. To vede k nemalým finančním ztrátám, když už tu je potřeba všechno vyčíslit. U nás jsou škody, přímé i nepřímé, z uhelné energetiky odhadnuty na asi 51mld korun ročně, v uhelných elektrárnách vyrobíme asi 40TWh, bokem si za tuto elektřinu zaplatíme 1250Kč/MWh, asi 48€. Škody mohou být ale i větší tam kde se používají zastaralé technologie. Tato akumulační zařízení by nám mohla pomoci zbavit se nemalé části elektřiny produkované ze špinavých zdrojů aniž by se musel zvyšovat import plynu.

Lipno-Dunaj například umožní v kombinaci s OZE (zejména FVE) odstavit 1 blok Temelína, dále umožní třeba i to aby se po zapojení patřičných počítačových modelů rozpojila vazba mezi průtoky Vltavy a rytmem průmyslu, který ovlivňuje chod nynější elektrárny. Pokud ze současné bude PVE, tak se dá rozšířit ta nainstalovaná na hrázi a na základě srážek a přítoku řídit odpouštění vody do koryta tak aby to odpovídalo tomu když tam nebyla přehrada, to stejné ve Vyšším Brodě, čímž dostanete na skoro 80km toku průtoky těm, které tam mají v daném období být.

C je derivováno z nicku který používám jinde, tady to vzniklo náhodou když jsem nevěděl při první diskusi co napsat, jaký nick, tak jsem zmáčkl jenom první písmeno niku z jiné stránky. A jak se to rozjelo tak už to bylo v podstatě nemožné změnit.

Martin Pácalt
28. prosinec 2017, 14:11

Tyhle veliké projekty mají svoje místo na slunci, podle mě nejde jen obecně o mix zdrojů ale i o mix velikosti instalovaných výkonů. Podobně jako u jisté rozumné kapacitě FVE elektráren na střechách mi by se líbila např. cílená obnova (podobně jako je tomu u tzv. kotlíkových dotací) několika desítek průtočných vodních elektráren s výkony většinou pod 1MW, které na našem území byly postaveny v letech 1850 - 1938. Samozřejmě by šlo o to mít rozptýlené malé zdroje, které by podobně jako FVE tvořily v případě kolapsu sítě ostrovní systémy (úplně stejný systém jen pro oblasti bez středních a malých toků by šel vymyslet pro biomasové kogenereční kotelny). Kouzelné na těchto malých přehradách bylo to, že každá měla svůj náhon a rybí přechod , a to v době, kdy téma ekologie nahrazoval prostý zájem o zachování obživy rybolovem.

C
28. prosinec 2017, 15:07

Desítek? Přitlačte, hodně přitlačte, jsou to stovky ne-li tisíce mlýnů, elektráren a pod, které zanikly a ještě nebyly obnoveny. Někde to jde špatně, protože se provedla regulace, ale spád se neztrácí, takže tam někde stejně je nevyužitý regulační stupeň. Jenom je problém na to nasadit moderní turbíny a je otázka jestli se to i všude hodí. Při rekonstrukcích je třeba problém že turbína byla propita (u nás prý tak zmizela bronzová kola turbin kolem 200kW), tak zmizelo prý i dost starých vlečkových lokomotiv a co naplat i celá cukrovarská rafinerka, a musí se osadit nový velmi drahý stroj, na což nejsou prostředky, něco co se podobá starým francisovým turbínám dělají snad jenom Strojírny Brno. Ale bylo by zajímavé si nechat udělat srovnání nákladů a výnosů kaplanovy turbíny a francisovy v oblasti kde se tyto používaly před 120 lety protože jiné nebyly.

Kdyby ta kaskáda už nestála, tak s nimi nikdo nebude asi moc čarovat, ale protože stojí a máme mimo jiné průmysl a vypadá to že se jej chceme dále držet (inspirace Japonskem?), robotizovat a přechod na ekonomiku služeb nebude tak horký, tak se nám budou hodit ve světě pak zase, třeba u Erijského jezera, protože existují velkoměsta, která budou potřebovat centrální zdroje a takové velké akumulátory by mohly pomoci výrazně zefektivnit jejich zásobování z OZE.

Milan Vaněček
28. prosinec 2017, 16:06

U nás (myslím v ČR) by šlo hodně dělat na téma sluneční a větrné elektrárny a vodní akumulace. Bohužel partička co má za úkol prosadit stavbu nových jaderných elektráren to nepřipustí dokud se nerozběhne stavba nových Dukovan. Pak teprve přestane pomlouvání a bagatelizace OZE.

Tož tak.

Petr Závodský
28. prosinec 2017, 17:39

Ach jo. Nikdo OZE nebrání a nebagatelizuje (naopak, dotujeme, přednostně vykupujeme, jaderky regulují...). Jen je potřeba říci, v podmínkách ČR:

- reálná výroba ze solárů / náklady

- reálná výroba z větru / náklady

- reálná výroba z geotermálu / náklady

- reálná výroba z biomasy / náklady (plux externality - NOx, potravinová (ne)závislost)

- zálohování (náklady)

- potřebné úpravy v sítích (náklady)

- plyn (náklady, externality ....)

a pak tedy potvrdit nebo upravit mix.

Jinak mimo téma, jen pro Vás - dle Eurostatu při vyjádření v kupní síle byly nejnižší ceny elektřiny zjištěny ve Finsku (12,8 PPS - standard kupní síly) a nejvyšší ceny v Německu (28,7 PPS). V ČR to bylo 21,9 PPS. takže nejen nejvyšší cena absolutně (spolu s Dánskem 300€/MWh), ale již ve vztahu ke kupní síle.

Milan Vaněček
28. prosinec 2017, 17:54

Ach jo, podobná partička z marketingových důvodů (ideální reklama proti FVE, jak dokazuje i pan Závodský) vyrobila 2GW nejdražśiho fotovoltaického výkonu v té době (2009-10) na světě a již 7 let nás (spotřebitele) vysává.

Nyní bychom za stejné peníze měli 10GW výkonu FVE a kdybychom počkali dalších 10 let měli by jsme FVE jako vůbec nejlevnější zdroj elektřiny v ČR, zcela bez dotací a to v době o cca 5-10 let dřívější než budou stát nové drahé Dukovany.

Tož tak.

A co myslíte tou kupní sílou, myslíte tím kupní sílu průměrného důchodce???

Petr Závodský
28. prosinec 2017, 18:28

Kupní síla je ekonomický termín, najděte si to.

Partička ... opravdu jste v roce 2009 bojoval proti solárním instalacím? Varoval jste jako expert politiky? Nebo teď jen hledáte výmluvy?

Jestli je FTV tak levná jak říkáte, a jestli bude ještě tak masivně zlevňovat jak říkáte, tak proč teď podporujete dotace do solárních instalací? nebylo by moudřejší tedy těch 10 let nic neinstalovat???

Jinak jste mi zase neodpověděl na max. výrobu podle zdrojů, ale to je v pohodě, já to ani nečekal.

Martin Pácalt
28. prosinec 2017, 18:30

Petru Závodskému: Jen pro pořádek, osobně jsem při psaní o biomase nepomyslel na nic jiného než na kotelnu nějakého horského městečka , kde se pálí dřevní odpad z místní pily. ;-)

Milan Vaněček
28. prosinec 2017, 18:57

Pane Závodský, co je to kupní síla si hledat nemusím, myslím že i Vy víte jak je to manipulovatelný a neurčitý termín (záleží na definici kupního koše, co tam dáte).

Jinak asi svou odpověd adresujete někomu jinému než mě, já žádné dotace NEPODPORUJI, například ty současné do střešních fotovoltaických instalací jsou jeden velký komplot, když se zeptáte u malé firmy na skutečnou cenu, tak zjistíte že Vám to nainstalují za cenu (bez dotace) jako je cena inzerovaná třeba ČEZem, ale ta až po odečtení dotace (dotaci si tedy de facto shrábne ČEZ či jiný velkoinstalátor za to že zařídí všechna povolení a schválí připojení). Někdo se akorát snaží dělat z lidí blbce...

Kolik může fotovoltaika na střechách poskytnou, to jsem Vám již popsal ve svém příspěvku ze v sekci Názor, přečtěte si to...

oenergetice.cz/nazory/strecha-bez-fotovoltaiky-jako-pole-ktere-nechavame-lezet-ladem/

Na ostatní OZE se zeptejte příslušných odborníků, kteří v oboru dělají, ne těch co si jen něco o tom přečetli...

Já jsem jen zvědav, zda Vám Babiš odsouhlasí, že zaplatí nové Dukovany nebo zda opět řekne: ať si to zaplatí ČEZ.

C
28. prosinec 2017, 20:06

Pane Závodský,

v ČR nemáme v právním řádu bohužel nikde zakotveny postupy jak do budoucna řešit OZE a rozvoj nejen OZE, ale i jiných zdrojů. Nemáme mechanismus aukcí ani jiný mechanismus, který by třeba umožnil instalaci velkých FVE, které mají energetickou výtěžnost minimálně 100x lepší než řepka a spol., a které by umožnily dosáhnout právě těch nízkých cen. Toto je třeba první vyřešit než bude možné zase začít nějaký rozvoj v oblasti OZE, pokud se nepřipraví dobré podmínky, tak budeme, z ekonomických důvodů, dovážet i proud a mohli bychom skončit s flotilou velmi starých elektráren do kterých se bude muset dovážet i uhlí.

Podle mne by bylo velmi vhodné se podívat na to co se dá změnit aby se buď začaly OZE vyplácet komerčně, což ale může začít dělat problémy klasickým elektrárnám, například by mohla být uhelným nad 100MWe naúčtována daň 1000Kč/MWh zdravotní daně, nebo se musí najít model aukcí, či jiné podpory výstavby.

Vyberte si co je podle Vás lepší.

Jak již bylo řečeno, vysoké náklady na FVE byly způsobeny politiky a dodnes se kolem některých táhnou soudy, protože u nich existuje podezření na podvod. Větrné elektrárny mají dlouhé roky náklady na kWh mezi 2-2.5Kč. Geotermální energii u nás nikdo neprovozuje pro výrobu proudu, otázka je irelevantní v tento moment. Biomasu si zkuste dohledat sám, možná zkuste napsat vašim kolegům do Hodonína.

Situace s výrobou potravin v EU je taková že se nevyplácí skoro nic bez dotací, to znamená že to je něco mnohem horšího než biomasa a nemá cenu ji teď moc řešit, protože celé potravinářství je zralé, no spíš společnost, na to začít o jídle přemýšlet jinak. A jestli nám jde o potravinovou, ale nazvěme to raději ekologickou bezpečnost, tak musíme urychleně provést korky k nápravě škod na krajině způsobených za posledních 60 let.

Kapitální průšvih je že patrně jakékoliv zdroje zvolíme tak se vystavujeme finančně-bezpečnostním problémům, někde větším, někde menším.

Petr Závodský
29. prosinec 2017, 11:13

Takže snaha o vyřešení mixu zde v komentářích se nepovedla :-)

Jen souhlasíme s tím, že kapacita biomasy je téměř vyčerpaná a měla by být spíše na vytápění / kogeneraci.

Ještě chvíli budeme diskutovat a zbytečně "bojovat" jádro vs OZE a vyhraje ten třetí, plyn a to tu vlastně jde.

C
29. prosinec 2017, 13:00

Pane Závodský,

ten mix nevyřešíme dokud si nestanovíme i okolní priority, například politickou orientaci a průmysl či zemědělství, protože to také ovlivňuje energetiku a to jaký mix budeme mít. Realizovatelné jsou skoro všechny, jak čistě jaderný, tak jaderný + něco, tak OZE scénář, tady se nemáme o čem moc bavit. Neshody nastávají v tom zbytku.

Aniž bych měl něco proti Rusku, současná politická situace, dění kolem sociálních sítí, hoaxy, většinou to vede k petrohradskému Trollhausu, nevím jestli je dobré jim svěřovat stavbu strategického zdroje, jestli se v energetice na ně orientovat, pak nám ale zbývá jen Korea s nejasným postojem vlády k jádru. To může být problém pro jadernou energetiku. Navíc nám zase asi začne dělat problémy Rakousko, jak se ale postaví k tomu když bychom po nich výměnou požadovali 14TWh ročně a 2GW dostupného výkonu, v každý moment po neomezenu dobu, na 60 let a cenu proud 50€/MWh?

Nemáme ujasněno jak moc velká priorita je pro nás tradiční průmysl, jestli chceme zůstat montovnou/strojírnou Evropy, nebo jestli se chceme posouvat směrem k moderním technologií, nebo jestli chceme krok zpět k agro-průmyslové zemi jako je Polsko. Eventuálně jestli tu využijeme zámků a zbytků kde čeho, opravíme to do vystavovatelného stavu a budeme sem vozit turisty se dívat na rozsypanou koňku u Budějovic, vozit je lesem kolem Lán, ukazovat jim Karlštejn a Vyšehrad, opíjet je ve sklípcích pod Pálavou...

Problém je třeba že se tu lidi až, nevím na kolik za tím stojí propaganda minulého režimu, nezdravě upínají na chiméru potravinové soběstačnosti za každou cenu. Přitom se tu produkce nevyplácí, ceny nepokrývají náklady a musí se dotovat, do toho na nezanedbatelné ploše roste řepka (ploch snad větší než by bylo potřeba pro 100TWh/rok FVE), regály jsou plné a ceny takové že to nemá žádný precedent v naší historii, větší problém je obezita než podvýživa. (Jak se ale zjišťuje tak existuje i podvýživa ve smyslu nevhodné skladby potravy a s tou je to horší, za tím je ale částečně právě potravinářský průmysl)

Takže nelze mít třeba díky této fixaci racionální debatu kolik kilometrů čtverečních můžeme alokovat pro energetické využití ve formě FVE, kolik pro biomasu, kolik pro technické plodiny jako len, konopí a pod., nebo jestli třeba podpořit více sadařství dlouhodobě drahých - luxusních - potravin, například ořechů. Náš nevyřešený vztah k zemědělství nám neumožní se podívat racionálně na možnost a výhody/nevýhody alokace třeba 2% rozlohy ČR pro výrobu elektřiny z FVE, respektive lidi budou křičet jak dojde hladomor, kobylky a pod.

Nemáme rozhodnuto o tom kam s průmyslem chceme směřovat, to také dělá problémy, kolik let se tu všichni bili v prsa jak jedině tradiční průmysl je cesta a přitom ignorovali vznik naprosto nového odvětví ve kterém během pár let vznikají multimiliardové (v korunách) společnosti. Ať už je to seznam, nebo nedávno prodané kiwi. Chceme tu mít v každém kraji automobilku, lokomotivku či strojírnu, do toho ocelárny, ať to stojí co to stojí, nebo půjdeme do lehkého a středně těžkého průmyslu a IT? Vždyť to se také projeví na odběrech elektřiny a v energetice.

Nebo půjdeme cestou prázdninových ekonomik? Tedy budeme podporovat umělecké směry ve školství, cestovní ruch, skutečnou péči o památky? Dalo by se na tom vydělat a zase se to projeví v odběrových diagramech a požadavcích na energetiku.

Já se vážně obávám že bez tohoto opravdu vyhraje, ani ne plyn, ale dovoz proudu ze zemí kde se o tom rozhodnou. Ten bude prodávat proud zaručeně zelený z Německa, ten zaručeně nejlevnější z Polska a ten zase zaručeně jaderný z Uherska. Přičemž se tu z toho stane místo odkud všichni schopní před touto nerozhodností a byrokracií odejdou a zbytek se bude hádat o tom jestli vedení natáhne po pravé či levé straně silnice, v Brně spadne mašina do podchodu, protože na nádraží ani nechytnou, a jediné co tu zůstane budou nadnárodní koncerny a jejich montovny.

Obávám se že toto musíme vyřešit před tím než se v energetice pustíme do něčeho jiného než udržovacího scénáře. Ale zase buďte rád že jako energetici na tom jste líp než lidi od dráhy, ti stále zapřahají povoz před koně a místo přizpůsobení lokomotiv tratím přizpůsobují tratě lokomotivám, neboli nemůžeme tam dát vyšší rychlost protože a milion řečí o tom jak rychlá jízda mezinárodního vlaku bere kapacitu nákladní dopravě (že to vozí 50 let starými pomalými křápy neřeknou, stejně tak že je jim líto 2000m kolejnic a 4 výhybek navíc na zastávku na dvojkolejce).

petr
28. prosinec 2017, 16:13

http://mve.energetika.cz/index.htm

Na uzemí ČR roku 1930 bylo 11000 tisíc mlýnu hamru přádelen

tet máme 1600ks mve +-

Pete
29. prosinec 2017, 10:13

A není to z důvodu, že energetika v té době byla decentralizovaná ? Pokud jste chtěl svítit bylo nutné zkrotit nejbližší potok či řeku. Když bylo možné se do sítě připojit, bylo toto drahé řešení opuštěno. Stejně se dnes mele v o hodně menším množství mlýnů a je to i levnější ;-). Nic proti malým vodním elektrárnám, ale jako technik a ekonom bych místo miliard na podporu neefektivních zdrojů, tyto finance investoval do vědy, výzkumu a vývoje.

C
29. prosinec 2017, 11:57

Ano, energetika, chcete-li tomu tak říkat, byla decentralizovaná, ale nebylo to kvůli výrobě elektřiny, navíc seznam vodních děl z roku 1930 nezahrnuje cokoliv co mělo pod 2ks, to se daňově ignorovalo, ale k pohonu mechanických zařízení, mlýny, pily, čerpadla, dílny... Nehledě na to, tyto pohony měly často do ideálního využití, z dnešního pohledu, daleko. Navíc to bylo i podstatně lacinější než dovážet a spalovat uhlí, později kapalná paliva, byť to se pak také používalo když bylo sucho.

Problém vynaložení prostředků na V&V bych viděl v tom že je to zhruba stejná černá díra jako neefektivní MVE, jenom s tím rozdílem že zatímco existuje šance, celkem pěkná, že ty peníze u skutečně malých skončí v regionu a nějak lidem pomohou, tak u V&V skončí bůh ví kde a lidi si stejně ještě si za jeho výsledky musí zaplatit většinou jednou.

Co se týče připojení do sítě a opouštění "drahého" řešení, tak to bývalo v podmínkách o připojení že ukončí provoz svého zdroje. Například když se připojovalo Brno k Oslavanské elektrárně, tak se upsalo k tomu že definitivně ukončí provoz své vlastní elektrárny. Během pár let se to ukázalo jako pitomost, protože elektrárna v Oslavanech nestíhala navyšovat výrobu a výkon (a to ještě byl generátor v původní brněnské spalovně, o připojení továren nevím) Při připojení Olomouce k dálkovému rozvodu, už po prví světové, bylo v podmínkách že její elektrárna v Hlubočkách se změní pouze v záložní zdroj... Na střední Moravě mělo několik velkostatkářů elektrizační družstvo s hydroelektrárnou, zase v podmínkách o připojení k síti veřejné elektrárny byly klauzule o minimálních odběrech z dálkové sítě... Takže vážně pochybuji o tom že se nechávala běžným odběratelům možnost mít paralelně vlastní zdroj, nebo dokonce proud dodávat do sítě. Nevím do jaké míry byly tehdy asynchronní stroje prozkoumané, ale principiálně nic nebránilo použití asynchronních motorů jako generátorů.

Další problém fixace "radši to dejme na výzkum" je v tom že ať si budete zkoumat jak chcete tak nikdy takto nezajistíte pokles ceny na úroveň kdy je to široce použitelné. Ono se s tím třeba dost často argumentuje u solárů, ale pokles ceny vyvolala jen a pouze poptávka a s tím související změny na úrovni firem, ne ve státem placených vědeckých ústavech, to bychom neměli levné solární elektrárny dodnes.

Nebo si vezměte kolik stály čipy do satelitů před lety a co se tam dává dnes. Tehdy se tam dávaly drahé speciální součástky, dneska tam bez problému můžete dát to co si v GMku koupíte za stokorunu. A vážně pochybuji že nějaká vláda zaplatila velký program na "zodolnění čipů do praček".

"Raději plaťme vědu a výzkum" je sice hezká mantra, ale s pochybnými výsledky pro každodenní život a jeho zlepšení v dohledném horizontu. ITER se táhne snad 30 let a dalších 20 se potáhne, nic z toho zatím nevylezlo, krom něčeho na čem by se zasekl i babišovač (pokladna EET), ale je to V&V. Jenže za tu sumu se mohlo lidem v EU pořídit 4.7GW střešních FVE, nebo 14.7GW utility scale, a za roční náklady by bylo možné postavit buď asi 350MW utility scale fotovoltaiky, nebo 116MW střešních FVE ročně. Co má větší šanci zlepšit životní prostředí a situaci obyvatelstva? (tedy nejlépe by bylo ty peníze lidem nechat ale...)

Pokud bychom se dostatečně dlouho a podrobně babrali v historii, tak najdeme místa a předpisy, které vedly k velkému usnadnění podnikání velkým energetickým korporacím na úkor městských a družstevních podniků a i jednotlivců. A takové předpisy se podaří najít i v "nejkapitalističtější" a nejindividualističtější zemi světa - USA.

Pete
2. leden 2018, 14:05

Nepodporujete vědu a výzkum. Odpovězte si sám na otázku: Proč ? Rozumím tomu vůbec ? Podle mého názoru je právě fúzní reaktor typickým příkladem, kdy nedostatečně tlačíme projekt dopředu a neinvestujeme dostatek prostředků. Když bylo nutné vyrobit atomovou bombu, USA brutálně financovali, posbírali chytré hlavy z celého světa a projekt úspěšně dokončili během pěti let. Stejně jako dostali člověka na Měsíc z politických důvodů. O fúzi bezpečně víme, že funguje. Vyřešila by energetické potřeby s obrovskou převahou. Je tragické jak se v projektu ITER utrácejí prostředky za obranu jaderného zařízení, když žádné palivo, které by mohlo nekontrolovaně zářit v takovém reaktoru není. Přitom samotná výstavba reaktoru se vleče. Alespoň jednu věc by ta EU mohla zvládnout a přispět světu. Vyvinout a vyrobit fúzní reaktor.

C
2. leden 2018, 20:54

To si trochu vymýšlíte co jsem tak úplně neřekl, nicméně pokud se ITER potáhne tak dlouho a na konci budeme mít akorát ohřívač vzduchu, tak takový výzkum se podpořit rozumě nedá.

Už někdy od 90. let je pomalu, za minimální pozornosti lidí, skupinou techniků a vědců propočítáván koncept fúsní elektrárny se stellarátorem, odhadovaná cena asi 200mld Kč/500MWe, původní ITER se také seškrtal, z elektrárny udělali další hračku pro pár vědců.

V celém tom kolektivu tisíců lid nenajdou nikoho kdo by byl schopný k tomu přitáhnout lidi, nadchnout pro to politiky, nebo investory, ani veřejnost. Takový výzkum, kde 30 let staví ohřívač vzduchu a po jeho spuštění za dalších 20-50 budou mít možná něco použitelného se moc vážně nedá brát. Buď si mají vydupat dostatečné prostředky aby to do 10-15 let měli hotové a pokud možno přifázované k síti, nebo se na to mají vykašlat a peníze použít jinak, lépe k řešení akutnějších problémů které jako lidstvo máme.

V úplně nejhorším se dá relativně rychle položit plynovod a vydlaždičkovat kus světa modravými panely, nebo můžeme postavit klasický reaktor, to je jedno, ale nemůžeme dále ignorovat například problémy s vodou, krajinou... Otázka jestli ITERácký rozpočet použitý na zalesnění a zadržení vody na úrovni obcí (či moderně komunit), nepomohl více než čistá energie možná za 50 let.

Jan Veselý
29. prosinec 2017, 13:01

V USA, na Pláních, bylo běžné, že farmy měly vlastní větrnou turbínu s akumulací do Pb nebo NiFe baterií. Bylo to ve své době vcelku rozvinuté průmyslové odvětví. Kompletně je zlikvidoval program rozvoje venkova v 30. letech 20. století. Elektrické utility tehdy za státní prachy elektrifikovaly tyhle oblasti s osamělými farmami. Podmínkou připojení byla likvidace vlastního zdroje elektřiny, přece nebudou centrální zdroje tolerovat konkurenci?

Pete
2. leden 2018, 13:43

Jasně a "automobilové utility" za státní prachy stavěli silnice, aby se jim prodávali dobře auta. Bylo to v USA spiknutí proti lidem jehož vedlejším efektem je blahobyt obyvatel a první místo na světě mezi státy. Chudáci Američani, ti dopadli.

C
2. leden 2018, 20:22

Tak si to zkuste najít o tom jak dopadla kolejová MHD v USA po válce, opravdu zajímavé a mimochodem z toho byly soudní procesy. Zkuste si najít něco jako streetcar scandal, nebo tak něco, v podstatě po válce došlo k prudkému zavírání tramvají a S-bahnů v USA jejich nahrazení prvně autobusy a později tedy individuální dopravou. U nás se něco podobného, v mnohem menší míře, také stalo.

Co se týká jejích systému tzv. Interstate, tak to vzniklo primárně jako vojenská infrastruktura, pro veřejnost byly otevřené až později, traduje se že se Eisenhowerovi zalíbily dálnice v Německu a fakt že se jim po nich snadno přesouvalo.

Samozřejmě tam byly ještě nějaké další vlivy v tom bohatnutí a zpětně se to zase ovlivňovalo a tak pořád dokola. Třeba bohatnutí podpořilo suburby, to auta, to dálnice...

C
29. prosinec 2017, 16:26

Myslíte to vodní čerpadlo vzadu? :) Toho bylo i na Moravě hafo. Halladayovy turbíny dělali snad v Sobotíně.

Díky za info, myslel jsem si to že nějaké takové zvěrstvo museli i oni vymyslet. Chápu důvody utilit že do toho šly, že využily státu, ale nechápu že jim na to tolik lidí skočilo.

Takové projekty elektrifikace venkova z velké centrální sítě by neměly vůbec vznikat. V konečném důsledku to může být pro obyvatelstvo kontraproduktivní a problematické, zbytečný další transfer prostředků od lidí do centra. Celkem by mne zajímalo jestli si někdo dal práci a stanovil finanční benefity takto decentralizované sítě, nejspíš v podmínkách USA, nebo rozvojových zemí kde jsou větší vzdálenosti mezi sídly než u nás. Bylo by zajímavé vědět jestli náhodou o korunu dražší elektřina vyrobená v obci místním podnikatelem či samotnou obcí, není nakonec pro místní lepší než o korunu levnější elektřina z elektrárny kdesi v severních Čechách.

Přijde mi že jsme s centralizací kdečeho v minulém století šlápli dost vedle, že snaha o to všechno řídit extra racionálně, vědecky, centrálně, určit každému místo, kontrolovat pohyb osob, že jsme s tím šlápli neskutečně vedle a teď že se to bude jenom dost složitě napravovat, protože, co je horší památka na to zůstává, nezmizí a bude nás pořád ohrožovat tím že někdo ty myšlenky vytáhne, tak jako nás bude ještě pár století ohrožovat marxismus.

Milan Vaněček
29. prosinec 2017, 13:07

Pane Závodský ve světě boj OZE versus jádro neexistuje. To je naše české specifikum že se "jádro" snaží zadupat OZE. Ve vyspělých zemích (tím myslím ekonomicky vyspělých) OZE jsou nejvíce prosperující technologie, vztah k jádru je pak určen pouze existujícími či neexistujícími obavami obyvatelstva z jaderné energie. Proto Japonci zavřeli JE, němci je chtějí ukončit do 2022 ale velká většina ostatních je chce nechat dožít ale nové už neplánují.

Co se týče vědy a výzkumu, zase, celosvětově je velmi potřebný. Ale vědecký základní výzkum na lokální úrovni (třeba ČR) nemá cenu, musíte být součástí celosvětového výzkumu, musíte být v tom co děláte nejlepší na světě. To jsem se vždy taky snažil.

Ale co se týče aplikací tady je pro stát nejdůležitější býtnejlepší lokálně a pomoci českému průmyslu v aplikacích, třeba v mé fotovoltaice. Zde je spousta příležitostí ve vývoji systémů, levný fotovoltaický panel z Číny je jen jedna součástka, zde jsou příležitosti pro ČR.

Tož tak.

Petr Závodský
29. prosinec 2017, 13:24

Víte a já myslím, že je to přesně naopak. OZE a hlavně plynová lobby bojuje proti jádru z ryze ekonomických důvodů a je úspěšná (dotace OZE, plyn čeká až bude jádro zablokováno ...). Já se tu jen snažím vyvracet omyly a lži o jaderné energetice...

Velká většina zemí neplánuje JE .... říkáte Vy.

Já (krom Německa s nejvyšší cenou elektřiny) zase tak jednoznačnou situaci nevidím... Egypt, Turecko, Bangladéš, Indie, Čína, UAE, Saudská Arábie ...a v Evropě Finsko, Maďarsko, UK, Bělorusko... atd. atd... I to Japonsko vidí, že musí restartovat své JE z ekonomických důvodů.

I Francie mírní své přehnaně zelené vyjádření a posouvá rozhodnutí za rok 2025...

Atd. atd. ....

Co se výzkumu a průmyslu týče, to je Vaše parketa. I zde si ale myslím, že ÚJV Řež je špičkou v jaderném oboru a český průmysl má násobně větší potenciál v jaderných projektech ve třetích zemích, než v montáži panelů (to opravdu zvládne místní malá firma).

C
29. prosinec 2017, 13:30

Myslím že ten boj OZE vs. Jádro je v dalších zemích V4, zbytek zemí nemá asi cenu moc komentovat, bohužel se nás za nimi někdo snaží odtáhnout.

Lokání základní výzkum je myslím ještě pozůstatek studené války, nikdy, když se na to podíváme, to takto striktně nefungovalo, když se podíváme do historie tak pokaždé někdo vytvořil místo/tým, kam přitáhl nejlepší z celého světa, nebo z tehdy dostupné vzdálenosti, a pak pohnuli osou světa.

Bohužel se ale, vypadá to tak, snaží hnát všechno přes výzkumné ústavy, byť by to bylo mnohem rychlejší pokud by to dělal někdo bez dotací ve firmě, navíc je to plýtvání kapacitami takového pořádného výzkumného ústavu. Bohužel to asi jinak nejde mnohdy pro předpisy a pod.

C
29. prosinec 2017, 15:28

Pane Závodský,

pan Vaněček píše o vyspělých zemích, Egypt tam byl naposledy někdy při návštěvě Marka Antonia u Kleopatry. Takové státy jako Bangladéš, pouštějící se do jaderné energetiky vypadají asi jako páťák snažící se dokázat dospělému že je chytřejší než on, protože umí bez chyby vyjmenovat něco co se učil minulý měsíc, přitom nechápe co říká. Není to tak dávno co snad přímo v Bangladéši našli betonové sloupy nacpané prázdnými plechovkami, stát se to u JE tak je to kardinální problém. Takové státy, podle mne, nejsou na jadernou technologii ještě pořádně připravené.

Nechci nějak shazovat průmysl v Turecku, moc o něm pravda nevíme asi ani jeden, ale mám pochybnosti o jejich schopnosti dodat alespoň část komponent pro tu elektrárnu, což je může nechat kompletně závislé na zahraničí, nebo hůře, improvizacích. Arabské země jsou na tom podobně, ty se bez importu pracovníků, mnohdy do otrockých podmínek, neobejdou.

Z Evropy tam máte, ve výčtu, 2x jadernou mocnost 1x zemi u polárního kruhu a 3x postsocialistickou zemi (a jednu polodiktaturu), když si doplním ještě Slovensko. To není dobrý reprezentativní vzorek, na druhou stranu tu máme země jako Německo, Itálie, Řecko, k JE se stavící ne moc dobře a pak Holandsko, Belgii, Portugalsko a Španělsko, které nějakými plány na rozvoj moc nehýří.

V Japonsku to může být složitější než jenom ekonomika, jejich premiér totiž je poněkud nacionalistický a společnost nezadržitelně stárne, hroutí se, velmi rád bych viděl podporu pro JE podle věkových skupin, to je v ekonomikách jako Japonsko, ale ostatně i ČR dost důležité. Pokud je silná ve starších ročnících, pak může roli hrát to že jedou v zaběhaných kolejích a pokud je v zemi výrazně nevyvážená demografie, pak celková podpora může ještě před dostavbou JE výrazně poklesnout.

petr
29. prosinec 2017, 14:54

Pane Petr, neefektivních MVE za 2 kačky kilowatt s rozptýlenou výrobou po celé republice, to moc velký hospodář teda nejste. Druhá věc je, čím víc lidí bude nějaký el. zdroj provozovat, tím lépe. Budeme si platit mezi sebou a třeba se posílí enviromentální myšlení větší části obyvatelstva.

Pete
2. leden 2018, 13:37

Nerozumím. Co to je za číslo - "2 Kč za kW". Já jen vím, že stavět malé elektrárny se dnes bez podpory nevyplatí. Určitě je to případ od případu a jsou i kladné projekty, ale prostě peníze, které utratíte za výstavbu MVE se vám do konce života za prodej elektřiny nevrátí.

Martin Pácalt
2. leden 2018, 15:13

Neberte to teď osobně, váš příspěvek mi jen připomenul něco, co se tady v diskuzích objevuje často a to je srovnávání pouze v ekonomickém slova smyslu. Armáda se také nevyplatí v době míru, ale každý, kdo kouká dál než na špičku svého vlastního nosu, si spočítá, že ji mít je zkrátka vhodné. Dtto rozptýlené malé zdroje, které sice nedají víc než 5-10% inst. výkonu, který potřebujete ve špičce, ale jakmile vám jde v energetice o to nestát jen na dvou silných pilířích, ale třeba na jednom silném a několika středních či malých a počítáte s tím, že se "někdy něco semele " a pojedou jen oblasti s částečným pokrytím vlastní spotřeby , pak jakékoliv srovnávání je podle mě serióznější.

C
2. leden 2018, 20:27

Návratnost MVE se počítá tak na 25 let. MVE Bulhary stála cca 100 milionů (pokud se dobře pamatuji) a má výkon 750kW, pro roční výrobu se to násobí asi 3000h, granatovaná výkupní cena byla tehdy myslím 2.5Kč/kWh. tedy to máme 5.6 milionu ročně, 56 za 10 let, za 20 let je to 112 milionů a za dalších 5 let to máte 28 milionů, MVE nemá problém se zaplatit a samotná stavba trvá nanejvýš dva roky.

Pete
2. leden 2018, 20:48

To Martin Pácalt: to je dobrý argument. S tím souhlasím.

Milan Vaněček
29. prosinec 2017, 13:56

Pane Závodský, já mluvil o ekonomicky nejvyspělejších zemích, vezměte si třeba prvou desítku a neargumentujte: Egypt, Turecko, Bangladéš .....

Milan Vaněček
29. prosinec 2017, 14:59

A ještě jedna upřesňující poznámka pro pana Závodského: díval jste se na spotřební koš Českého statistického úřadu, jak silně zkresluje realitu? Příklad: váha čistého nájemného je zde 35 promile. Řekněte mi který důchodce co bydlí v nájmu (já ne, mám dům po dědovi z první republiky) utratí za nájem jen 3,5 procenta svého důchodu? Ten důchodce je šťastný když utratí "jen 35%" svého důchodu. Takže, stejně jako u jiných nezbytných položek, jsou silně zkresleny současné vysoké náklady na bydlení tím že uměle je snížena jejich váha v českém spotřebním koši.

Ale podle "statistik" jsme na tom dobře.....

Petr Závodský
29. prosinec 2017, 15:22

Pane Vaněčku, vy máte problém, že už ani nevíte co píšete??? Nebo nechcete vědět.

Napsal jste: "většina ostatních je chce nechat dožít ale nové už neplánují". Když Vám odpovím argumenty, tak napíšete: "ekonomicky nejvyspělejších zemích". To si musíte vybrat.

Takže znovu, i v USA staví JE Vogtle, v UK připravují 4 lokality a 4 různé projekty (EPR, ABWR, APR1400, HPR1000), Finsko - Hanhikivi, nevím jak vyspělá je pro Vás Jižní Korea, Spojené arabské emiráty, Čína.

Jihoafrická Republika, Argentina, Turecko, Maďarsko, ...

Spotřební koš neurčuji já ... statistiku dělal Eurostat, jen jsem Vám chtěl ukázat, že Váš argument u 300€/MWh je pro Němce v pohodě. Možná ano, ale díky Energiewende mají nejdražší elektřinu jak absolutně, tak v přepočtu na kupní sílu.

O tom, že se máme dobře jsem nic nepsal.... ale to je zase jen Vaše interpretace.

C
29. prosinec 2017, 16:06

Promiňte, budu se opakovat, UAE, JAR, Saúdská Arábie, Turecko, ani Argentina nejsou vyspělé země, ale země s primitivním nacionalismem, polodiktatury, absolutní monarchie, či země s potřebou něco dokazovat světu. A popravdě si ani V4 co do politické kultury nestojí moc dobře. A jejich průmysl skončil také neslavně.

Budu parafrázovat scénku se žížalo z Ať žijí duchové: "A nebude jako důkaz vyspělosti stačit když postavím JE?"

"Ne to je jenom důkaz že umíš vyplnit objednávku"

Sice se je Vogtle staví, ale jenom protože ji zachraňuje federální vláda, Británie dělá bůh ví co, ale kope se jenom na Hinkley Pointu, navíc patří do jaderného klubu, který si bude s jadernou energií hrát i kdyby tragače padaly. Takže nám tu zbyla jenom Jižní Korea a Finsko. Přičemž Finsko je kdesi u polárního kruhu a Jižní Korea nedávno vyhrožovala odchodem od jádra, uvidíme jak se to vyvine. Problém ale také je že bez vlády, to bohužel už žádné zdroje, se JE nepostaví a pokud to nevyjde, tak do rozpočtu zůstane dost velká díra. Vím že neustále říkáte že to třeba u Temelína nehrozí, že si novináři těch 100€/MWh vymysleli, také že jste před rokem mluvil o tom že to bude někde do 80€/MWh, jenže za ten rok se nám OZE jaksi přes aukce posunuly do pásma 40-60€/MWh, v některých případech až pod ně. Kde budou za rok? 35-50? Kde za tři či čtyři? 20-40€/MWh?

Nezdá se Vám že pak bude obyvatelstvo případně zcela právem rozčílené že musí platit něčí předraženou hračku? Ano v tento moment Němci platí 300€/MWh, jenže jejich průmysl, který může tvořit cca polovinu odběrů, neplatí na OZE, pokud vím, nic, platí se ještě dobíhající historické dotace OZE, kolik byly ceny za OZE před deseti lety? Vážně pochybuji o ceně pod 50€/MWh, když jsem se na to díval, na nějaký stará Lazardovic report, tak to byl tak dvojnásobek. Takže to bude nějakým způsobem teď dobíhat, dokonce to mají myslím někde spočítané kdy to začne klesat.

Petr Závodský
29. prosinec 2017, 16:31

Reagoval jsem na „většina ostatních je chce nechat dožít ale nové už neplánují“. a pak jsem byl nařčen, že se mluví o vyspělých zemích (v tom původním příspěvku nic takového nebylo). Prostě vždy jak se to hodí, jednou staví diktatury, podruhé jaderné mocnosti, potřetí nikdo ...

Psal jsem tu dotaz, kolik TWh můžeme vyrobit reálně ze solárů a kolik z větru. Konkrétně v ČR. Ale bylo to bez reakce... respektive obecné, že je solár a vítr levný.

Víte, Ti Angličané staví jaderky, protože 1) dekarbonizují energetiku a vítr je nezachrání. Může být jen částí mixu.

Ceny za vítr na pobřeží nelze aplikovat na ČR, navíc kolik TWh může být v ČR z větrných elektráren? Chráněná území, obydlená území, území kam nedovezete dlouhé lopatky ... atd. atd.

Lazard ... no jejich ceny jsou pro USA (viz např. plyn) a jsou to finanční poradci. Zkuste se zeptat finančního poradce na energetiku a samozřejmě Vám poradí, abyste investoval tam, kde jsou dotace (OZE).

Vše dobré v novém roce ....

Milan Vaněček
29. prosinec 2017, 16:52

Pane Závodský, kolik může fotovoltaika TWh poskytnout (a to jen na střechách) jsem Vám i všem tady psal. Od jarní do podzimní rovnodenností může drobná i velká fotovoltaika určitě nahradit Temelín i Dukovany po skončení jejich plánované životnosti (2052 a 2037). Jen kdyby je museli zavřít hodně předčasně mohl by být problém.

No a na zimní období se zeptejte odborníků na kogeneraci teplo plus elektřina a na vodu a vítr. A sledujte Německo, stejně jako ho musí sledovat celý náš průmysl.

C
29. prosinec 2017, 16:59

No tak FVE, se dá udělat buď od oka, nebo z ČEPS, přičemž od oka je to rychlejší a zhruba stejně přesné jako stahovat celé ty soubory po týdnu, což vezme odpoledne (vyzkoušeno), výroba by měla být někde kolem 1.8TWh. Vítr má nějakých asi 250MW, to dá ročně zhruba 500GWh. Ale jsou to jenom řádové odhady.

Ano, Lazzard sice jsou Američani, ale cena pro FVE a VtE by měla být +- shodná, nebo máte nějaký lepší zdroj pro Evropu? Ani Fraunhoffer nemá nic pro Evropu, jenom pro Egypt, v tento moment lepší zdroj, aktualizovaný každý rok, nemáme.

Samozřejmě, dekarbonizují a za tím účelem dováží také dost dřeva, ale odhadem 8GW JE je moc nezachrání. Do toho budou budovat velké přílivové elektrárny. To co bude třeba je změna ohledně akumulace energie, ta bude třeba i v Německu, nebo kdekoliv jinde kde by se rozhodli pro velký nástup OZE, tedy pokud nemají velký podíl hydroelektráren. Bez tohoto to neudělají, pokud nebudou JE schopné regulovat výrazně výkon aniž by to vadilo zařízení, tak tam můžou zůstat jako kůl v plotě.

Petr Závodský
29. prosinec 2017, 17:06

Děkuji. Takže fotovoltaika v ČR dle Vás vyrobí nějakých 32TWh. Ještě prosím, jakou plochu k tomu potřebujete?

Petr Závodský
29. prosinec 2017, 17:11

Pane C, my ale potřebujeme nějakých 70TWh ročně ....

C
29. prosinec 2017, 17:17

To si můžete zase spočítat zpětně, pořád jsou to odhadové výpočty.

1GWh potřebuje 1MWp a 1MWp potřebuje 1ha. 32 TWh potřebuje 32 GWp tedy 32 000ha, to je 320km^2, 0.4 % ČR, pokud mi někde něco neujelo o řád.

C
29. prosinec 2017, 17:26

Měl jsem za to že navazujete na minulou otázku ohledně současnosti. Pak máte odpověď už jednou napsanou a staří ji příslušně vynásobit cca dvěma, tady zhruba 0.8 % rozlohy ČR, toto číslo ovšem neodpovídá skutečnosti protože nezahrnuje akumulaci a její účinnost, na to by bylo potřeba asi 210TWh ročně, což je 7*0.4 (+-), tedy 2.8 % rozlohy.

Milan Vaněček
29. prosinec 2017, 18:18

Pane Závodský na 15 GW špičkového výkonu FVE což Vám v ČR dá 12-15 TWh za rok vám stačí plocha střech v ČR s vhodnou orientací. To je při současné průměrné účinnosti fotovoltaických panelů, až skončí Dukovany tak ta průměrná hodnota vzroste ze 17 na 30%. A pak tu máte brownfields, takže když nebudete chtít platit za zatravněnou zemědělskou půdu tak nebudete muset.

Tedy 32 TWhodin někde okolo 2050 vyrobit ve FVE nebude potřebovat zemědělskou půdu, i když řada zemědělců si dá panely na svou půdu a ještě bude mít seno či bude pást ovce na zatravněném pozemku.

Jediná podmínka, která se naplní v příští dekádě (tj po roce 2020) je výstavba bez dotací a rozšíření současných možností akumulace (to ale bude potřebné až po roce 2030).

Plocha pro fotovoltaiku opravdu není problém, na spočítání stačí trojčlenka a data českého statistického úřadu.

Vláďa
30. prosinec 2017, 09:39

Cokoliv na střechách domů musí platit majitelé domů. Jaká je pravděpodobnost že s tím budou souhlasit?

C
30. prosinec 2017, 10:18

Pokud to bud výhodné a dobře to zpropagujete, tak to udělají.

Vláďa
30. prosinec 2017, 11:03

Domkáří nejsou žádní blbcí. Zatím podpora nic moc.

Pavel
30. prosinec 2017, 23:25

Prozatím obyvatelstvo platí za předražené hračky, které mají formu oze parodií na elektrárny, a to jak v USA tak v EU tak v UK a je kvůli tomu zcela právem rozčílené. OZE magoři tvrdili, že dotování oze parodií na elektrárny povede ke snížení cen elektřiny. Výsledek byl přesně opačný. Země nejvíce postižené oze magořinou mají nejvyšší ceny elektřiny. Dneska oze magoři tvrdí to samé. Jenže je prakticky jisté, že opět a zase budou mimo mísu. Nemají vyřešen transport energie z místa výroby (u oze tradičně stovky kilometrů daleko od místa spotřeby) nemají vyřešenu akumulaci za cenu, která by nebyla astronomická, vesele ignorují názory odborníků (podpořené neblahými zkušenostmi), že bez velkých stabilních zdrojů se žádná síť neobejde, přičemž ty stávající zdroje v dohledné době doslouží, a přes to budou do roztrhání těla tvrdit, že JE stavět není nutno. Uhlí jim nevadí, evidentně proto, že jejich zemi zaslíbené tedy Německu, taky nevadí.

Milan Vaněček
29. prosinec 2017, 16:40

Pane Závodský, já vím že z titulu své funkce musíte nové stavby JE hájit, i když nemáte argumenty. Tak JE Vogtle byla naplánována před mnoha lety a teď mohou jen přemýšlet že ji dokončí nebo zavřou a rozeberou. Takže: o plánech na nové JE v USA nevím, máte nějaké informace? Já akorát vím, že chtějí dotace i pro staré JE, dávno již zaplcené, ale neschopné konkurence.

V Britanii nové plánují (víte dobře s jakými obrovskými dotacemi) ale o realizaci mimo Hinkley Point C lze úspěšně pochybovat. Ale mezi tím postaví v Britanii mnohem více Gigawattů OZE než proběhne stavba (doufám že úspěšně, bude to podobný památník jako FVE v Čechách v letech 2009-10, dokumentace nejdražší možné výstavby, dokumentace toho, co už nikdy s takovou cenou nezopakovat).

Co se týče Jižní Korei, Vy opravdu nejste informován o jejich současném přístupu k jaderné energetice?? Tomu nemohu uvěřit, neklamte nás.

Máte to těžké, hájit neobhajitelné.... Chybí nám v ČR poctivá diskuse o energetice, o možnostech současných technologií, o tom jak zase obnovit vývoz energetických celků, což jsme kdysi uměli, ale teď (viz Turecko)....

Petr Závodský
29. prosinec 2017, 17:09

Pane Vaněčku, neztrapňujte se.

Před 2 týdny jsem jednal s panem korejským ministrem průmyslu, hospodářství a energetiky. O JE v Jižní Koreji opravdu strach nemám. Jejich volba je podobná jako u nás, buďto jádro, nebo dovezený plyn (nebo dovezené uhlí). A na rozdíl od nás mají moře a ani offshore větrné farmy tam nestaví. Asi vědí proč.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se