Domů
Elektřina
Analýza rizik jaderné energetiky a 15 nejdražších havárií v její historii
Three Mile Island
US Government material

Analýza rizik jaderné energetiky a 15 nejdražších havárií v její historii

Tým expertů pro hodnocení rizik vytvořil dosud největší analýzu jaderných havárií v historii. Na základě této analýzy usuzuje, že havárie podobná té v Černobylu či Fukušimě se může stát dříve, než si veřejnost uvědomuje. Výzkumníci z University of Sussex (UoS) v Anglii a Spolkové vysoké technické školy v Curychu (ETH) analyzovali více než 200 jaderných nehod a jejich dopad na jaderný průmysl. Dle jejich názoru jsou zjištění znepokojivá.

Přestože četnost jaderných havárií se výrazně snížila a i závažnost havárií je nižší, autoři analýzy odhadují, že havárie na úrovni Fukušimy a Černobylu se může stát častěji než jednou až dvakrát za století a nehody srovnatelné s roztavením paliva na Three Mile Island v USA z roku 1979 se mohou opakovat i častěji než každých 10-20 let.

Doktor Spencer Wheatley, hlavní autor studie, vysvětluje: „Zjistili jsme, že pravděpodobnost jaderných nehod je poměrně vysoká. Přestože jsme schopni zaznamenat pozitivní dopady reakce jaderného průmyslu na předchozí havárie, jako na Three Mile Islandu a Černobylu, nebyla úplně odstraněna možnost jejich vzniku, jak se následně ukázalo ve Fukušimě. Pro výrazné snížení možnosti havárie podobného rozsahu by jaderný průmysl vyžadoval obrovské změny. Jednalo by se především o nahrazení současné II. generace jaderných reaktorů, které jsou v provozu.“

University of Sussex; Zdroj: UoS
University of Sussex; Zdroj: UoS

Studie byla prezentována ve dvou článcích publikovaných časopisem Energetický výzkum & sociální věda (Energy Research & Social Science) a Analýza rizik (Risk Analysis), požaduje větší transparentnost údajů o jaderných událostech.

„Chybná a žalostně neúplná“ jsou veřejně dostupná data ze vzniklých událostí, která mohou vést jaderný průmysl k přehnanému sebevědomí, varuje studie. Výzkumný tým navíc upozorňuje, že jejich vlastní nezávislé analýzy obsahují třikrát více dat než analýzy uveřejněné samotným jaderným průmyslem. Vyslovují také hypotézu, že Mezinárodní komise pro atomovou energii, která má za úkol zprávy sestavovat a zveřejňovat, zastává ve skutečnosti dvojí roli. Funguje jako regulátor tohoto odvětví a zároveň se snaží o jeho propagaci.

Výzkumný tým pro tuto práci shromáždil svá data ze zpráv, akademických prací, tiskových zpráv, veřejných dokumentů a novinových článků. Výsledkem je soubor dat, který dosud nemá obdoby. Je dokonce dvakrát obsáhlejší než ostatní nezávislé analýzy. Autoři zdůrazňují, že tato databáze je důležitým zdrojem, který je potřeba neustále rozšiřovat a sdílet s veřejností.

Profesor Benjamin Sovacool ze Sussexké energetické skupiny na UoS, který je spoluautorem studie, říká: „Naše výsledky naznačují, že stávající metody Mezinárodní agentury pro atomovou energii, zvláště co se týče následků mimořádných událostí, jsou neuspokojivé.“

„Příští jaderná havárie může nastat mnohem dříve a může být závažnější, než MAAE veřejně prezentuje.“

Chernobyl_Nuclear_Power_Plant
Pohled na pozůstatky jaderné elektrárny Černobyl

Tým také vyzývá k přehodnocení toho, jak jsou dnes nehody hodnoceny. Argumentuje tím, že současná metoda (sedmibodová stupnice INES) je značně nepřesná, špatně definovaná a nekonzistentní.

Ve své nové analýze znázorňuje výzkumný tým náklady každé jaderné nehody v amerických dolarech. Zohledňuje přitom škody na majetku, náklady spojené s řešením mimořádné události, sanaci životního prostředí, evakuaci a pojistné plnění. Každé úmrtí je v analýze zastoupeno škodou ve výši 6 milionů dolarů, čímž se ztotožňuje s údaji americké vlády pro výpočet hodnoty lidského života.

Tato nová analýza ukázala, že havárie ve Fukušimě z roku 2011 a v Černobylu z roku 1986 stály celkem 425 miliard dolarů, což je pětkrát více, než všechny ostatní havárie v historii jaderného průmyslu dohromady.

Přestože jsou tyto havárie hodnoceny na stupnici INES stupněm 7, což je nejvyšší hodnota, Fukušima samotná by pro přesnější vyjádření všech následků potřebovala hodnocení stupněm 10-11.

Stupnice INES; Zdroj: MAAE
Stupnice INES; Zdroj: MAAE

Profesor Sovacool dodává: „Výsledky naznačují, že havárie jako ta ve Fukušimě nebo Černobylu, nejsou pouze relikty minulosti.“

„I když zavádíme nové jaderné technologie, stále jsou provozovány starší elektrárny, které nadále nesou svá rizika a dokud budou v provozu, riziko další jaderné havárie zůstává.“

Autoři studie zdůrazňují, že jejich analýza nemá žádný srovnávací charakter. To znamená, že nekvantifikuje rizika jiných energetických zdrojů. Poskytuje pouze posouzení rizika jaderné energetiky. Posuzuje jediný energetický zdroj podle jednoho kritéria, kterým je vznik nehody. Napříč celým energetickým portfoliem by bylo nutné posoudit každý energetický zdroj z pohledu celé řady kritérií.

Spoluautor profesor Didier Sornette zdůrazňuje: “Přestože studie poukazuje na některé nedostatky v jaderném průmyslu, při jejich řešení má jaderná energetika rozhodně značný potenciál být do budoucna atraktivním zdrojem elektrické energie.“

Jedním ze zástupců moderních reaktorů 3.generace je i AP-1000 od firmy Westinghouse; Zdroj: Westinghouse
Jedním ze zástupců moderních reaktorů 3. generace je i AP-1000 od firmy Westinghouse; Zdroj: Westinghouse

Celá studie je výsledkem pravděpodobnostních analýz a pouze matematicky vyjadřuje možnost vzniku nehody spojené s jadernou energetikou. Současní provozovatelé jaderných elektráren jsou neustále nuceni k investicím do zvyšování jaderné bezpečnosti a například tzv. pofukušimská opatření zvýšení bezpečnosti dopadla na všechny světové jaderné elektrárny.

Události vyhodnocené vědeckým týmem jako 15 historicky nejnákladnějších:

  1. Černobyl, Ukrajina (1986) — $259 miliard
  2. Fukušima, Japonsko (2011) — $166 miliard
  3. Tsuruga, Japan (1995) — $15.5 miliard
  4. TMI, Pennsylvania, USA (1979) — $11 miliard
  5. Bělojarsk, USSR (1977) — $3.5 miliard
  6. Sellafield, UK (1969) — $2.5 miliard
  7. Athens, Alabama, USA (1985) — $2.1 miliard
  8. Jaslovské Bohunice, Československo (1977) — $2 miliard
  9. Sellafield, UK (1968) — $1.9 miliard
  10. Sellafield, UK (1971) — $1.3 miliard
  11. Plymouth, Massachusetts, USA (1986) — $1.2 miliard
  12. Chapelcross, UK (1967) — $1.1 miliard
  13. Černobyl, Ukrajina (1982) — $1.1 miliard
  14. Pickering, Kanada (1983) — $1 miliard
  15. Sellafield, UK (1973) — $1 miliard

Zdroj úvodní fotografie: Centers for Disease Control and Prevention

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(5)
Milan Vaněček
22. září 2016, 22:59

Tak to je ještě horší než jsem si myslel, cituji ..." havárie na úrovni Fukušimy a Černobylu se může stát častěji než jednou až dvakrát za století a nehody srovnatelné s roztavením paliva na Three Mile Island v USA z roku 1979 se mohou opakovat i častěji než každých 10-20 let."

Mohli by jste dát přímý odkaz na ty články?

Jiří Puchnar
23. září 2016, 10:09

Do samotné databáze vytvořené vědci z UoS se mi bohužel nepodařilo dostat. Můžete zkusit své štěstí na této adrese: https://innovwiki.ethz.ch/index.php/Nuclear_events_database.

Odkazy na zmíněné články ve vědeckých magazínech jsou však bez problému dostupné:

Reassessing the safety of nuclear power

http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2214629615301067

Of Disasters and Dragon Kings: A Statistical Analysis of Nuclear Power Incidents and Accidents

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/risa.12587/full

Podle mého názoru však není důvod pro znepokojení. Jedná se jen o statistickou pravděpodobnost vycházející z předchozích událostí. Jaderný průmysl se rozhodně nenachází ve stavu, který by byl pro obyvatele naší planety hrozbou. Jaderná energetika má dokonce na svědomí mnohem méně úmrtí než například vodní, či fotovoltaické elektrárny. Hezky udělaný rozbor nabízí kniha "Perspektivy české energetiky".

energetik
23. září 2016, 09:59

A teď ještě ty utajované.

Jiří Puchnar
23. září 2016, 10:24

Těžko soudit na jakém základě se autoři studie domnívají, že velké množství údajů z jaderných havárií je utajováno. Pokud k takovéto utajované databázi mají přístup, nevidím důvod proč by ji nemohli zveřejnit.

Celkově jsou ale havárie jaderného průmyslu popsány dobře, jsou běžně dostupné a situace se oproti předchozím letům (především zveřejněním údajů o haváriích v bývalém Sovětském svazu o kterých neměla informace ani MAAE) dost zlepšila. Nedostatky mohou být právě v některých aspektech na kterých jsou založeny tzv. PSA, tedy pravděpodobnostní analýzy. Tyto analýzy jsou především dokladem toho, jak lidstvo potřebuje všechny oblasti své činnosti kvantifikovat. Určitě se nejedná o nástroj, který by dokázal říct, že příští rok se na americké elektrárně stane událost na úrovni INES 3.

Milan Vaněček
23. září 2016, 12:42

Děkuji za reference, článek Reassessing the safety of nuclear power (volně přístupný) doporučuji každému k přečtení.

Ještě bych rád ocitovat z něj z paragrafu 4: Six conclusions...:

Za šesté, frekvence a závažnost nehod jsou asi neakceptovatelně vysoké. Zatímco jaderný průmysl může být charakterizován impresivním vylepšením v prevenci nehod a bezpečnostních procedurách.....naše data ukazují, že když jaderná událost se škodou alespoň 20 milionů dolarů vyskytne, pravděpodobnost že se změní v katastrofu se škodou větší než miliarda dolarů je téměř 10 procent......

A, více obvyklé ale stále nákladné 20 milionové události se budou vyskytovat s frekvencí jedna za rok - což dělá nehody relativně rutinní částí budoucnosti jaderné energetiky.

Podívejte se též na graf III z Fig. 1 jak statistika sedí na Paretův fit s několika "outliers" nazývaných zde "dragon-kings".

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se