jaderná elektrárna dukovany

Beneš: Investiční model dostavby Dukovan doporučí skupina ČEZ v březnu

Investiční model pro zajištění stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany doporučí pracovní skupina vládě do konce března, předpokládá generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš. Debata se týká tří variant, o nichž loni v červnu rozhodl vládní výbor pro jadernou energetiku. Podle nich by měla výstavbu prostřednictvím svých společností zajišťovat polostátní firma ČEZ, nebo stát. Beneš uvedl, že podle energetické koncepce schválené vládou by měla být výstavba provedena do roku 2035.

„V tuto chvíli neřešíme, jestli na to ČEZ, nebo stát má peníze, ale jaký má být ten model, který je návratný a který nepoškodí žádného akcionáře,“ řekl Beneš novinářům při dnešním výjezdním zasedání sněmovního hospodářského výboru v dukovanské elektrárně.

Diskuse o tom, kdo by měl být investorem nového jaderného bloku, se podle Beneše kromě členů výboru účastní i zástupci ministerstev.

Předseda hospodářského výboru Radim Fiala (SPD) k tomu uvedl, že ještě nemá dost informací, aby mohl mluvit o nějakém závěrečném rozhodnutí.

„Nicméně je jasné, že bez jaderné energetiky Česká republika v budoucnu asi bude moci velmi těžko existovat,“ řekl.

JE dukovany

Ilustrační foto

Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové je volba mezi variantami možné výstavby jaderných bloků jedno z klíčových národohospodářských témat. Podotkla, že ať už je bude stavět kdokoliv, bude muset vyhovět platné legislativě.

Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v ČR dlouhodobě brzdí nejasnosti o financování. Premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš ještě jako ministr financí v minulé vládě několikrát uvedl, že výstavbu bloku by měl financovat ČEZ. Beneš dnes zdůraznil, že jaderné bloky se všude ve světě budují v nějakém souladu se státem.

„Je to věc, kterou s panem premiérem diskutujeme,“ řekl Beneš bez podrobností.

Dodal, že je potřeba rozlišovat mezi finanční kondicí energetické společnosti a mezi tím, jaké rozhodnutí může ČEZ udělat vzhledem ke svým akcionářům.

Se stavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho v jaderné elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách počítá Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR.

Dostavba bloku v JE Dukovany

Ilustrační foto

Přednost má podle dlouhodobých vyjádření vládních představitelů stavba bloku v Dukovanech. Za prioritu ji minulý týden označil i ministr průmyslu v demisi Tomáš Hüner (za ANO).

Vládní výbor pro jadernou energetiku loni rozhodl, že se bude zabývat jen třemi variantami možného zajištění dostavby Dukovan.

První je stavba prostřednictvím dceřiných společností ČEZ, druhou je výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil tyto dceřiné společnosti, a třetí je výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil přímo část ČEZ. Vládní výbor podle Beneše zasedal v úterý, znovu se sejde v březnu.

Dukovany s instalovaným výkonem 2040 megawattů pokrývají pětinu spotřeby elektřiny v ČR. Dukovanský blok číslo jedna slouží od roku 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan od roku 1987. Podle dřívějších vyjádření firmy ČEZ by mohly být v provozu ještě minimálně 20 let.

Autor:



15 odpovědí na Beneš: Investiční model dostavby Dukovan doporučí skupina ČEZ v březnu

  1. C napsal:

    Toto před hodinou vyšlo:
    byznys. ihned. cz/c1-66035070-cez-se-chysta-na-rozdeleni-stat-by-si-nechal-jaderne-a-uhelne-elektrarny-a-zbavil-se-distribuce-a-obnovitelnych-zdroju

    Tak neví, aby to nedopadlo tak že se budou socializovat ztráty a privatizovat zisky, také se ale nabízí to že by kvůli takto těsnému propojení mohlo dojít k nežádoucímu vzájemnému ovlivňování mezi státem a ČEZem, které by mohlo vést k tomu že se nebude rozhodovat v zájmu veřejnosti, ale v zájmu někoho, jehož služby může poskytnout mnoho jiných subjektů.

    • energetik napsal:

      Také na to hledím, oni jsou schopni kvůli tomu jadernému tunelu rozložit i dosud nedotknutelný a vydržovaný ČEZ. Tak to bude asi fakt vážné 🙂
      Takže stát se vzdá distribuční sítě kterou za státní peníze mnohdy i na černo na soukromých pozemcích vybudovali naši předci. To jsem zvědavý jak se s tím soukromá firma vypořádá když nebude mít za zády stát. Nebo se tým myslí distribuce jako správce sítě a držitele licence?

      „Nicméně je jasné, že bez jaderné energetiky Česká republika v budoucnu asi bude moci velmi těžko existovat,“ řekl.
      Jen aby s jadernou energetikou nějakou náhodou která je prý velmi málo pravděpodobná nepřestala existovat tato planeta. To jsou zase manipulační kydy a jaderný Newspeak pro strašení ovčanů.
      To jako bez dalších nových reaktorů přestane existovat Česká republika? A co tu jako bude? Jestli Rakousko nebo Německo, tak to už se docela těším a už aby to bylo. Konečně tu bude trochu pořádek a méně korupce.
      Ještě tam chybí Okamůra s prohlášením že bez nových jaderných reaktorů nás sežerou muslimové a budou to mít jaderníci kompletní a ovčani už začnou posílat peníze na účet.

      A ty diskuze nad něčím co nemá žádnou návratnost, ale hledají prý model návratnosti který nikoho nepoškodí musí být tedy velmi plodné:-) Přitom je jim všem jasné že z hovna bič neupletou a někoho stejně nakonec okradou. Troška by o tom mohl něco natočit, ať se za ty vyhozené peníze alespoň veřejnost pobaví.

      • Pete napsal:

        Ty Vaše komentáře opravdu svědčí o značné neznalosti. Nevědět proč je v ČR jiná situace než v jiných zemích. Myslet si, že jaderné elektrárny mohou zničit planetu. Nestálo by za to se o energetice opravdu něco naučit a něco nastudovat?

      • C napsal:

        Také nevím co myslí pod distribucí, ale asi dráty, tak to bude jako Eon a že by s nimi co do drátů byl problém… No rozhodně jsem neslyšel že by u nás dělali to co ČEZ ohledně sloupů, zrovna loni je měnili, posun max 0,5m a to v poli protože se to měnilo za provozu. Ale to jak se budovala síť hlavně po válce je zvěrstvo, bez diskusí.

        No já nevím, Rakousko se snad dá, Německo nevím, ale co kdyby se u objevilo Rusko, nebo Čína?

        Pete:
        Energetik spíš narážel na větu která se dá vyložit že když nebudou reaktor, zanikne ČR. Ale bylo by zajímavé někde ověřit, nechat zjistit, co se stane když JE zasáhne jaderná zbraň, případně co se stane pokud by náhodou AZ nateka do přibližně kulovitého útvaru. Ovšem v kontextu by to taky mohla být nadsázka, když jsem to četl tak mne hned napadly Vogonské demoliční lodě, spíš než výbuch JE.

        • Pete napsal:

          ČEZ je vlastníkem ČEZ Distribuce, která vlastní distribuční síť 110kV, 35 a 22 kV až po vedení nn 400 V, které vede k Vám domů. Provozuje distribuční soustavu mimo Prahy (tam je Pražská energetika) a mimo Jižních Čech a Moravy (Eon). Co se týká JE, opravdu není možné z ní vyrobit nějakým náhodným způsobem atomovou bombu. Při živelné katastrofě dojde k zastavení reakce, ale co je důležité pokračovat v odvádění tepla z reaktoru. To se nedařilo ve Fukusime. Současné projekty ve výstavbě jsou opět o řád bezpečnější v zajištění havarijního chlazení. Ale tady ať mě někdo doplní. Co se týká napadení jadernou zbraní záleželo by na mnoha okolnostech. Výstavba distribuční sítě po válce je stejné „zvěrstvo“ jako výstavba silnic, průmyslu a infrastruktury. Je to věc veřejného zájmu a vedla bezesporu k současné životní úrovni.

          • C napsal:

            No dát někomu na pozemek sloup a neplatit za něj, moci mu vstoupit do pole a to všechno bez ptaní, zvěrstvo je.

            Průmysl si ve všech normálních zemích, kde se ctí práva, staví zásadně na vlastním, dráhy se také stavěly na vlastním a když to někdo postavil na cizím, tak z toho dotčení sedláci udělali pozdvižení málem až ve Vídni. I za republiky si stát musel dotčené pozemky vykoupit, byť už s obrovskými omezeními pro lidi proti C.K., soukromá společnost prostě nemohla mít glejt na „všeužitečnost“, ale dráty se tahají a tahaly jak elektrárny chtějí.

            Výstavbu čehokoliv státního na zelené louce za minulého režimu za precedent neberu pro jeho zlotřilost a svévolnost.

            Opravdu to nejde? Nepamatuji se přesně, ale za války snad Němci spočítali že by bylo třeba 10t přírodního uranu na uvedení objektu v jaderný výbuch (ale uznávám že to je už opravdu hodně velké JPP), proto se ptám.

            Pasivní odvod tepla samozřejmě ano, fukušima ano, ale možnost selhání i tohoto tu je a co se pak stane, kdyby náhodou tavenina zaujala přibližně kulovitý tvar?

            Zásah myslím výbuch poměrně blízko reaktoru.

          • energetik napsal:

            Jako veřejný zájem by se to dalo nazvat pouze v případě že by tato sít sloužila opravdu věřenosti a nebyl by blokován nesmyslnými a technicky neopodstatněnými důvody přistup k této „veřejné“ síti vybraným firmám a občanům. A správce věřené sítě by musela být nezisková organizace s otevřeným účetnictvím aby se tomu dalo říkat „věc veřejného zájmu“.
            V případě že stát vydržuje monopolní postavení firmy, které zaručuje nijak veřejností nekontrolovatelný zisk, tak se to nedá nazvat veřejným zájmem, protože tam budou vždy naplňovány jiné priority a potřeby než je skutečný veřejný zájem.
            Tedy podnikání na cizím pozemku bez svolení a uzavřené výhodné smlouvy s majitelem pozemku je úplně stejné zvěrstvo jako když Babišové firmy podnikají na cizích polích a ještě na to vybírají dotace.
            Na silnicích které jsou na soukromých pozemcích které nejsou ve vlastnictví majitele silnice a plní veřejný zájem není vybíráno mýto a poplatky k jinému účelu než k údržbě této části silnice.
            Podobně i policie nemůže vybírat pokuty za špatné parkování na soukromém parkovišti bez svolení majitele parkoviště.

            K tomu aby jaderná elektrárna zničila život a dnešní podobu planety nemusí nutně dojít k jadernému výbuchu, jak jsme si již několikrát přesvědčili a dalo by se říct že bylo to bylo několikrát i velké štěstí i když následky nebudou ještě tisíce let zahlazeny a stále se může ještě něco objevit.

  2. Pete napsal:

    Věci veřejného zájmu slouží společnosti/lidem někdy i na úkor vlastnických práv. Pokud byste zvolil řešení výkupu pozemků kolem distribučních sítí (elektřina, voda, plyn) zajisté by se to následně objevilo lidem na faktuře. Vlastníci by určitě jásali nadšením. Zejména ti co vlastní velké pozemky (zemědělci, lesy, bohatí investoři, a dnes již i církve apod). Ti co jim vede jedna linka 22 kV přes pozemek a myslí si jaké se jim děje příkoří by vystřízlivěli už po prvních fakturách za energii. Pokud by palivo JE zůstalo bez chlazení došlo by k jeho tavení a uvolňování radionuklidů do okolí. Nevím zda by hrozil vznik nekontrolované štěpné řetězové reakce, protože neutrony je třeba moderovat (zpomalovat), aby vznikla. Mimochodem i v přírodě byly nalezeny místa, kde v minulosti probíhala řetězová štěpná reakce jako je to v elektrárně. Ale jaderná zbraň? Kdyby stačilo poskládat nadkritické množství štěpného materiálu do koule, měly by ji všechny státy.

    • C napsal:

      Jaderná zbraň je nadkritická koule štěpného materiálu, vysoce obohaceného.

      No problém je v tom kdo a jak veřejný zájem definuje a tyto zájmy jsou často proti sobě, například veřejným zájmem je čisté ovzduší a veřejným zájmem je elektřina, dobře a co když já začnu blokovat stavbu stožáru VVN z uhelné elektrárny, který má být na mém pozemku? Nejednám náhodou také ve veřejném zájmu? Který z těch zájmů je zájmovitější? Zkuste to vysvětlovat lidem co jim elektrárny zlikvidovali půl zahrady, plot, pokácely stromy, aby jim před barák dali nový sloup s trafem, který měl být o 5 metrů jinde na obecním pozemku a nemají se k nápravě, zato vyžadují svá „elektrárenská práva“. Nebo těm co jim postavili dvojité vedení nad zahradami s drobnými stavbami a opět se dožadují toho aby je lidi odstranili, vykáceli stromy a pod., navíc když porušili i stavební povolení, které znělo rekonstrukce vedení, přičemž po akci vzniklo vedení zcela nové a jiných parametrů a uspořádání. Takové jednání s dovolením nemůže být bráno za veřejný zájem, nehledě na to že definice veřejného zájmu je na vodě.

      Když se podíváte do minulosti tak na začátku tam byly minimálně dohody o tom že se přes pozemek něco potáhne, kompenzace tam byly různé, třeba sleva na vodu a podobně. Když se stavěly dráhy a silnice, tak na nich občas vznikly úskoky, někomu/něčemu se musely vyhnout a už to tam zůstalo.

      • Pete napsal:

        Doporučuji přečíst „jaderná zbraň“ na Wikipedii a bude jasné proč v reaktoru podobné riziko nehrozí. Jinak jsem se snažil vám zprostředkovat jiný pohled na věc ohledně distribuce elektřiny. Bylo by i dobré rozlišovat elektrárny a distribuci. Jde dnes o samostatné a povinně oddělené společnosti. Nevím zda jste také tak nadšeným podporovatelem OZE jako pan Vaněček. Pokud ano je dobré si uvědomit, že právě přechod na OZE povede k rekonstrukcím a novým připojením fotovoltaik a VE. Spojených s výstavbou a rekonstrukcí apod. distribuční sítě. Samozřejmě nechci hájit postupy z 50 tých let. To jsem přehnal.

        • C napsal:

          Jadernou zbraň klasické konstrukce znám, mám tu o tom velmi přehlednou knížečku z nakladatelství Naše Vojsko, ovšem ta je dost stará a diskutují se tam jenom asi 2-3 typy, je to spíš dneska taková kuriozita, jaderné zbraně jsou i v některých učebnicích fyziky pro 2. stupeň zš. Ovšem nikdy jsem nenašel právě co se může stát pokud tavenina přírodního uranu, respektive mírně obohaceného uranu, zaujme nevhodný tvar. Co si pamatuji nehody z projektů za WWII tak tam třeba jenom nalití roztoku do kulovité baňky, jako nouzovka, vedlo k prudkému nárůstu počtu neutronů, tedy muselo dojít ke štěpné reakci, navíc i jinak „balastní“ uran 238 lze štěpit rychlými neutrony, pokud jsem správně pochopil princip superkritického vodního reaktoru (SCWR). Teď se zase objevila teorie podle které možná v Černobylo mimo parních/vodíkových explozí došlo i k malé jaderné se sílou maximálně několika tun.

          Přírodní reaktory samozřejmě znám, pracovaly právě v době před jedním poločasem rozpadu uranu, kdy tam byla „reaktorová“ koncentrace paliva, myslím že by bylo zajímavé zkusit pátrat i v starých geologických vrstvách po tom kolik takových přírodních reaktorů v minulosti pracovalo, pokud by se ve starých vrstvách toho objevilo více, tak by to mohlo ovlivnit možná i pohled na vývoj planety, nebo třeba jen některých oblastí, podzemní zdroje tepla totiž dost ovlivňují povrch, takže pokud by někde pracovaly přírodní reaktory mohly tam být jiné, přijatelnější podmínky (možná by to vysvětlovalo přežití některých prastarých rostlin).

          Ano, distribuce, přenos a elektrárny jsou tři oddělené věci, nicméně přípojka uhelné elektrárnu bude mít jistě stejný status jako sloup 22kV v poli, v tomto příkladu spíš šlo o to ilustrovat to „veřejné dobro“ či „veřejný zájem“. V tom poli se to ještě jaksi dá, ale průšvih je to v momentě kdy to natáhnou pro úsporu pár desítek metrů tak blízko domů že máte ochranné pásmo v kuchyni, vzhledem k tomu co je s ochranným pásmem spojené by se nadzemní vedení neměla vyskytovat v takové blízkosti zástavby (a vice versa u nových domů) aby tam byl překryv, je to 7-10m od krajního vodiče, to je prostě moc. V zástavbě nebo tam kde je plánována jedině do kabelů a pod veřejnými pozemky, tedy pod chodníky, silnicemi. U nás tak dělali zrovna tak loni či předloni museli dělat pár kilometrů přeložek, protože ten stav byl prostě neúnosný. Trasa vedení z 20. roku byla prostě v roce 2016 už příliš velkou zátěží pro město.

          Podle mne je dneska nutné, no spíš vhodné, postupovat směrem k decentralizaci, posunout výrobu blíže k místu spotřeby, zbytečně to neblokovat, což tedy nelze vždy. Zaměřit se třeba na posílení role kogenerace a to nejen ve smyslu klasických KGJ, ale třeba i biomasových kotlů + ORC, nebo využití odpadního tepla spalin v procesech, kde teplo uniká jen tak do vzduchu. Přesunout biomasu dnes spalovanou ve velkoelektrárnách zpět do závodů a tepláren, zejména tam kde se dodnes pálí uhlí nebo mazut.

          Co se týče OZE jako takových, tak tam mne poněkud štve pokud někdo tvrdí že to nelze realizovat a že jediné řešení jsou JE, síť i s dominantním podílem by realizovat šla, otázkou zůstává jenom co se k tomu musí všechno udělat.

          • Pete napsal:

            Zkuste si na chvíli představit roli projektanta vedení. Jste zaměstnancem malé projekční firmy, která připravuje výstavbu nové přípojky. Tak tomu totiž ve většině případů je. Projekty nedělají zaměstnanci nenáviděného EONu nebo ČEZu. Ve stanoveném čase musíte vyprojektovat novou trasu, kontaktovat majitele nemovitostí a získat souhlasy a věčná břemena na výstavbu. Ten mazec co si tito lidé užívají, když vyjednávají s obcemi a sousedy kam vedení umístit … Samozřejmě mezi nimi budou i slabší vyjednavači a odborníci jako všude. Celou dobu na ně tlačí ti, co čekají až budou mít elektřinu na svém pozemku. V Německu kvůli komplikované výstavbě nejsou schopni dovést elektřinu ze severu na jih.

          • JM napsal:

            Pokud tavenina zaujme nevhodný tvar, může se rozběhnout zase štěpná řetězová reakce, což je nežádoucí, protože se bude znova produkovat teplo ze štěpení a navíc štěpné produkty, které svým rozpadem také přispívají k zahřívání. Problím je to hlavně v tom, že by tavenina chladla podstatně déle a také je to problém z hlediska záření, protože máme tam neutrony ze štěpení a dále záření z rozpadu štěpných produktů. Ale nikdy se z toho nestane atomová bomba. U atomové bomby chceme, aby nám zreagovalo. co nejvíce štěpného materiálu. Proto je potřeba vysoké obohacení, aby stihl zreagovat tak rychle, než bude vlastní explozí rozmetán. To s nízkým obohacením nedosáhnete a 238U vám v tom vůbec nepomůže.
            To k čemu došlo v Černobylu v konečné fázi, by se teoreticky dalo považovat za atomový výbuch, ale jen ve smyslu neutroniky. Tam právě došlo k tomu, že většina štěpného materiálu byla právě rozmetána dřív, než by stihla zreagovat a uvolnit dostatečné množství energie. A to právě díky nižšímu obohacení.
            Co se týče reaktoru chlazeného nadkritickou vodou (SCWR), tak tam ten název nadkritický nemá s neutronikou vůbec nic společného. Vztahuje se k parametrům chladiva, kdy máme vodu o nadkritických parametrech (kritický bod 22 MPa a 374 °C). Je to pořád lehkovodní reaktor, který operuje s neutrony o tepelných energií a štěpí se hlavně 235U. Motivací, proč používat vodu o nadkritických parametrech, je vyšší termodynamická účinnost.

    • C napsal:

      Jo a abych nezapomenul, to vedení spíš slouží společnostem, nejenom u nás, protože když se podíváte do doby vzniku tak to spíš vypadá že společnost slouží elektrárnám, ten vznik totiž nebyl vůbec čistým způsobem. Navíc v dnešní době můžeme taktéž znova tuto veřejnou prospěšnost rozporovat s nástupem nových technologií. Pak totiž zjistíme že v některých oborech nikdy ani neexistovala.

  3. Milan Vaněček napsal:

    Rozdělení ČEZu je další tunelování majoritně státní firmy aby se změnila na menší výnosnou firmu pro soukromé, tuzemské i zahraniční akcionáře a na větší státní firmu se všemi nechtěnými aktivy. A ta velká státní firma by se měla zadlužit pro financování ekonomicky ztrátových investic.
    A příklad prý je Německo. Ani náhodou, v Německu se dělily privátní firmy EON a RWE. Naopak, stále úspěšný Vattenfall ve Švédsku je stále státní firmou s velmi širokým portfoliem elektráren, od jádra po OZE a nedělí se. Proč taky, ve Švédsku je tunelování trestné.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *