ČEZ v zahraničí prodělal 5,1 miliardy
Balkánská noční můra nekončí. Společnost ČEZ opět počítá ztráty svých zahraničních dceřiných společností. Největší podíl na tom tentokrát mají větrné parky v Rumunsku.
5 miliard v rumunských větrných parcích, 1,5 miliardy v maďarských rafineriích a plynárnách, 1 miliarda v bulharské uhelné elektrárně. To je výčet ztrát ČEZu v zahraničí v uplynulém roce. Po přičtení zisku a ztrát dalších společností v Polsku, Rumunsku a Maďarsku činí ztráty téměř 5,1 miliardy korun.
Hospodaření nejvýznamnějších dceřiných společností ČEZ v zahraničí má v posledních třech letech klesající tendenci. Po čistém zisku 5,5 miliardy v roce 2012 zaznamenaly předloni společnosti ztrátu více než půl miliardy korun.
Balkán opět noční můrou, tentokrát větrné parky v Rumunsku
Problematickými se stávají opět investice na Balkáně. Po neúspěších v Albánii a Bulharsku v minulých letech zaznamenaly v loňském roce největší ztráty rumunské větrné parky za téměř 30 miliard korun s celkovým výkonem 600 MW. Jedná se o Cogealac se 101 větrnými turbínami o výkonu 252,5 MW, který byl uveden do provozu v roce 2012, a Fantanele o výkonu 347,5 MW, uvedený do provozuv roce 2010.
Oba větrné parky vyrobily dohromady téměř 1,2 GWh elektrické energie, tedy zhruba stejně jako v roce 2013, problém nastal ovšem s podporou, která je v Rumunsku vyplácena prostřednictvím zelených certifikátů.
Z důvodu pozastavení přidělování certifikátů pro park Fantalele v listopadu roku 2013 byl předloni ČEZ nucen snížit hodnotu svých aktiv v Rumunsku o 3 miliardy korun vytvořením opravných položek. „Nejedná se o odepsání hodnoty, ale o vytvoření opravné položky k těmto dlouhodobým aktivům,“ říká mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. „V případě budoucího zlepšení výhledu hodnoty těchto aktiv může dojít k rozpuštění této opravné položky do výnosu,“ dodává mluvčí.
V minulém roce zasáhly problémy s pozastavením vyplácení zelených certifikátů také park Cogealac a ČEZ byl proto nucen opět snížit hodnotu svých aktiv, tentokrát o hrozivých 6,6 miliardy korun.
„Zejména z důvodu poklesu cen zelených certifikátů, jejichž prostřednictvím je v Rumunsku vyplácena podpora pro obnovitelné zdroje energie, pozastavení části přídělu těchto certifikátů a poklesu cen elektřiny v Rumunsku vyšlo aktuální ocenění nižší než účetní hodnota,“ uvádí Půlpánová.
Problémová podpora OZE v Rumunsku
Rumunsku se podobně jako České republice podpora obnovitelných zdrojů vymkla z rukou. Na základě štědrého modelu podpory nejprve nalákalo řadu zahraničních investorů do výstavby solárních a větrných elektráren a elektráren spalujících biomasu.
Zdražování cen elektřiny se koncovým spotřebitelům nezamlouvá a Rumunsko se snaží situaci řešit zpětně. V roce 2013 rumunská vláda rozhodla o snížení podpory větrné energie na polovinu s platností od července 2013 do roku 2018. V té době začal ČEZ uvažovat o prodeji menšinového podílu svých rumunských aktiv, ze kterého nakonec sešlo.
Podle zákona č. 220/2008 o obnovitelných zdrojích je pro obnovitelné zdroje o instalovaném výkonu vyšším než 125 MW nutná individuální notifikace v Evropské komisi. U obou větrných parků vypršela dočasná dvouletá akreditace pro příděl zelených certifikátů a Evropská komise nemůže schválit individuální notifikace dříve, než schválí úpravu podpory obnovitelných zdrojů rumunské vlády. V současné době tedy nezbývá než čekat.
Situace v Bulharsku
Zatímco situace v Rumunsku vypadá alespoň trochu nadějně a existuje zde šance, že navrhovaný zákon bude v budoucnu schválen, hůře se jeví investice v sousedním Bulharsku.
ČEZ v Bulharsku vlastní uhelnou elektrárnu Varna o výkonu 1 260 MW, kterou před devíti lety zakoupil za 8,7 miliardy korun. Z této investice se ovšem vrátila méně než polovina a po opatření bulharského energetického regulačního úřadu z předminulého roku je výkupní cena tak nízká, že se provoz elektrárny stal ztrátovým.
Nezbytnou podmínkou dalšího provozu elektrárny v roce 2015 je investice na snížení emisí síry a oxidů dusíku ve výši 68 milionů euro. Tato investice ovšem není při současných podmínkách ekonomicky návratná a elektrárna je proto od začátku roku odstavena z provozu.
Pro ČEZ ovšem není situace ztracená a společnost v současné době jedná se zájemci o pronájmu či prodeji elektrárny.
Další bulharské problémy
Další problémovou investicí, která hrozí výraznými ztrátami, je 67% podíl v distribučních a obchodních energetických firmách na západě Bulharska. V roce 2013 byly totiž společnosti nařčeny z porušování pravidel například v rámci odpočtů elektřiny u zákazníků. Následně začala bulharská vláda opakovaně snižovat ceny elektřiny a podkopávat tak nohy zahraničním investorům.
S další ránou přišel v minulém roce bulharský antimonopolní úřad, který obvinil ČEZ společně s českou Energo-Pro a rakouskou EVN ze zneužívání dominantního postavení na trhu. Důvodem bylo přes dva tisíce chyb, kterých se tyto společnosti měly údajně dopustit. Podle Půlpánové byla ovšem pochybení čistě organizační či administrativní povahy bez jakéhokoliv poškození spotřebitelů.
Tím ovšem výčet nekončí. Třetinové snížení výkupních cen energie z biomasy, o kterém rozhodl bulharský regulační úřad začátkem letošního roku, znamenají, že investice ČEZu ve výši 17 milionů euro se stává nenávratnou.
ČEZu nezbývá než se pokusit bojovat například mezinárodními arbitrážemi, skrze které v minulém roce získal část svých financí zpět například v Albánii.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se