Domů
Elektřina
CVVM: Podle půlky Čechů lze výrobu elektřiny v klasických zdrojích nahradit OZE
Větrné a fotovoltaické elektrárny.
Zdroj: National Grid

CVVM: Podle půlky Čechů lze výrobu elektřiny v klasických zdrojích nahradit OZE

Elektřina
23 komentářů
13. září 2018, 12:28
ČTK

Zhruba polovina Čechů si myslí, že výrobu elektrické energie z klasických zdrojů lze nahradit výrobou elektrické energie z větru, slunečního záření nebo ze spalování biomasy. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Loni se v České republice podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyrobilo z obnovitelných zdrojů 11 procent elektřiny vyrobené v Česku.

V aktuálním průzkumu podíl těch, kteří míní, že klasické zdroje mohou být nahrazeny, meziročně stoupl o čtyři procentní body, oproti letům 2012 a 2013 pak narostl o osm procentních bodů.

Skeptičtěji se k možnosti nahrazení klasických zdrojů výroby elektrické energie výrobou elektrické energie z takzvaných obnovitelných zdrojů staví absolventi vysokých škol, obyvatelé Prahy a Jihomoravského kraje, lidé, kteří příznivě hodnotí současnou ekonomickou situaci a ti, kdo si myslí, že by se podíl výroby elektřiny z jádra měl do budoucna zvyšovat. Naopak optimističtější jsou například odpůrci dostavby Temelína.

uhelný důl a elektrárna
Ilustrační foto

Z průzkumu také vyplývá, že 71 procent lidí se kloní k názoru, že spotřeba elektrické energie v Česku bude stoupat. Necelá pětina pak míní, že zůstane na stejné úrovni a pět procent uvedlo, že spotřeba elektrické energie bude klesat.

„V porovnání s předchozím výzkumem a fakticky i v porovnání se všemi výzkumy od roku 2012 přitom došlo k statisticky významnému nárůstu podílu těch, kdo si myslí, že se spotřeba elektrické energie do budoucna bude zvyšovat,“ uvedli autoři průzkumu.

Meziročně činil nárůst šest procentních bodů.

Loni podle ERÚ spotřeba elektřiny v Česku meziročně vzrostla o 1,9 procenta na 73,8 terawatthodiny (TWh). Byla to nejvyšší hodnota od roku 1981, od kdy jsou údaje k dispozici.

Dále průzkum zjišťoval zájem o energetickou politiku země. Více než třetina lidí se o ní zajímá, naopak zhruba tři pětiny ne. V porovnání s loňským květnovým průzkumem deklarovaný zájem o energetickou politiku ČR vzrostl o 12 procentních bodů.

Více se o ní zajímají vzdělaní lidé a ti, kteří životní úroveň své domácnosti hodnotí jako dobrou nebo ti, kdo pozitivně hodnotí ekonomickou situaci v ČR.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(23)
Milan Vaněček
13. září 2018, 12:39

Před deseti lety nás považovali za blázny. Dnes už polovina lidí ne. Uvidíme za dalšich deset let jaké bude score. Tipuji 70% lidí pro OZE.

Petr
13. září 2018, 17:52

Hrdý na to, že...

Považovali vás za blázny, a teď už jen za dotované zasírače polí jako řepkaře.

Až na to, že řepkaři udržují peníze víc v místě, kdežto vy je posíláte hlavně do Číny.

Západní koncept dotací na spotřebu je naprosto šílený.

Výrobny se postavili většinou jinde, a ještě to jde primárně na ta pole.

Kdyby se dotoval raději hlavně výzkum, tak se pár let počká na tenkostěnné články, a ty se pak levně budou napínat na střechy v místě spotřeby.

Svetr
13. září 2018, 23:26

H+nupe? To by bylo asi spravne osloveni cloveka, jenz je mimo. Neco si precti o pocasi a zemepise - pak mozna nebudou padat blitky z huby - toliko k 1. casti. K te druhe casti bych dodal, ze ac se zda strasne slechetna, tak je bohuzel sc-fi prave pro neznalost/neochotu lidi (zejmena tech v CR) jakkoli podporit ekologii, protoze to neni levne a navic bych musel neco udelat. Skodovka rulezz.

Pavel
14. září 2018, 17:03

Jeden magor větší než druhý.

Petr
14. září 2018, 07:51

Nedávno nám motovalí klimatizaci na RD vnítří a venkovní jednotku klíma stála 12000kč samozrejmě že z číny. Cena montáže 10000kč

Marek Klouda
13. září 2018, 12:40

Tak za mě například - jsem jak pro JE tak OZE. Pokud bych měl volit mezi těmito dvěma - jsem pro OZE. O ekologii se bavit nemusíme, o financích - dotace z EU využíváme naprosto mizerně a mizivě s porovnáním k ostatním členům - a je to jen NAŠE chyba. To, že v Praze řije mnoho chytrých lidí víme, ale naprosto stejné procento blbů nevyjímaje (je to jen 10% naší země a jak dobří, tak zlí se mezi nimi vyskytují). Dokud hojně přeprodáváme přetoky z JTE do zahraničí, tak dlouho nejsou třeba uhelené či jiné zastaralé elektrárny.

Apropos - jsem VŠ a nežiju v Praze - asi se nehodím do statistiky... Jsme národ notorických stěžovatelů a komunistů - zasloužíme si co máme (resp my nic pořádně nemáme) - Hrabiš Babinský a Vožrala jest toho důkazem.

Carlos
13. září 2018, 13:46

Souhlasím.

Tak a teď vymysleme jak to změnit. Hmm, co kdybychom zkusili místo východních národů do montoven začít přitahovat větší procento mladých lidí ze starých zemí EU, kde jsou problémy s prací? A při tom bychom měli samozřejmě začít odzdola měnit strukturu ekonomiky. Jsem si celkem jistý že by se to dalo udělat i bez ohledu na tu bandu co vládne. Pak by se to mohlo začít měnit. Se mzdami problém být nemusí, když se to sjede přes paritu, tak tady na tom nemusí být o moc hůř než v domovské zemi.

Petr
13. září 2018, 17:33

A proč myslíte, že se tahá nejvíc černochů do Španělska, Francie a Itálie kde mají šíleně obří nezaměstnanost mladých?

Polsko kam pustili skoro 2 miliony Ukrajinců a Česko jsou země EU předurčené k nejsnadnějšímu zužitkování "východní" pracovní síly na celém světě.

Jen se to musí řídit s tvrdou disciplínou na kterou jsou naštěstí tamní lidé také daleko zvyklejší než třeba ti nadržení Afričani.

Petr Poruban
14. září 2018, 13:00

Prostě ti vzdělanější a informovanější jsou skeptičtější. To je významný signál.

Určité střízlivění je vidět i z faktu, že více lidí si uvědomuje, že spotřeba dále poroste.

V budoucnu přibude zjištění, jak moc. Nebude to málo...

Navíc i po letech nemalých investic pokrývají OZE pouze 11% současné spotřeby.

Trochu flustrující.

Další věc je, jaká je životnost OZE. Jak dlouho vydrží větrník nebo solární panel? Na nahrazení jedné JE je potřeba spousta drobných OZE. Ty je potřeba udržovat, nahrazovat, neustále kolem nich běhat. Projeví se to, až dnešní nová infrastruktůra, která pokrývá těch 11% spotřeby zestárne.

Navíc je zde stále nevyřešená otázka ukládání energie z OZE. Existuje již poměrně dlouho spousta slibných technologií, jak ukázal pan Wágner v zajímavém přehledu, nicméně jejich praktické masové nasazení je zatím silně za potřebou. Otázka je proč? Když se již tak dlouho testuje tolik technologií a výsledky nejsou nic moc, je potřeba zamyslet se, jestli jim v cestě nestojí nějaké fundamentální překážky. Ne jen doufat, že se to mávnutím kouzelného proutku zítra změní a za dvacet let budou jen OZE a super baterie. Vize jsou super, ale realita má svou váhu.

Je důležité rozvíjet nové technologie jako OZE, ale současně neopouštět ty stávající, když nové ještě nejsou a nemusí být nikdy. Opravdu OZE nemusí dlouhé desetiletí být schopné pokrýt 100% naší spotřeby. S uhlím a ropou to dál kvůli globálním změnám klimatu nepůjde. JE fungují desítky let a nevidím důvod, proč by jsme je neměli další desítky let využívat. Staví se další, bude jich přibývat. Je tedy důležité je také rozvíjet.

Milan Vaněček
14. září 2018, 15:13

Víte jak dlouho může vydržet jaderný reaktor (bezpečně pracovat)? To je dáno silnou radiací uvnitř a vznikajícími radiačními defekty.

Životnost solárního panelu v kosmu je též omezena radiačními defekty. Ale na Zemi může být životnost i stovky let, jako třeba má sklo v katedrále. Jsou to staletí, když je válka nerozbije.

Současné kvalitní panely se prodávají se zárukou 25 let, za tu dobu již vzhledem k jejich vývoji zastarají a jsou nahrazeny novými s větší účinností. Každý rok se zvyšuje průměrná účinnost nově instalovaných panelů (alespoň v USA, podle jejich statistik).

A teprve až účinnost panelů narazí na jejich teoretické meze, pak bude mít smysl vyrábět panely co vydrží třeba 60 nebo 100 nebo i více let. Tož to je moje informace pro "ty vzdělanější a informovanější", aby byli ještě více informovaní. ?

Pavel
14. září 2018, 17:02

Jinými slovy, teď jsou v provozu reaktory, které bez problému dokážou pracovat 50 let a solární panely, kterým po 25 letech provozu výrazně spadne účinnost. Vzhledem k pomalosti vývoje technologií v oblasti fotovoltaiky (přes ty bilionové tunely, které se oderály v německu či u nás) se budou vyrábět panely s životností 100 let v době kdy bude běžně k dispozici fúzní energetika.

Ta "vzdělanost" se ovšem tebe, vaněčku, netýká.

Milan Vaněček
14. září 2018, 18:31

Nevím to jistě ale asi žádný komerční reaktor nad 500 MW ještě 50 let nikde ve světě nepracoval (s problěmy nebo bez problémů).

A nejstarší fotovoltaické elektrárny (mnohem menší) jsou tak 40 let staré.

Tož tak.

Pavel
16. září 2018, 01:05

A to sis vycucal z kterýho prstu? To je jako kdybys trvdil, že 40 roků nosíš stejný spoďáry. I když podle těch blábolů, co tady vypisuješ bych se ani nedivil. Tady je řeč o délce provozu konkrétních zařízení a ne o tom, že na jednou placu něčemu 10x vyměnili střeva. Lidi, kteří problematice, na rozdíl od tebe, skutečně rozumí říkají, že reaktory, které jsou v provozu 30 let mohou být v provozu dalších 30 let (na rozdíl od po pár letech zcela nefunkčních panelů).

Carlos
14. září 2018, 18:41

Životnost panelu se definuje jako pokles nameplate výkonu panelu na 80%, buď to může dál sloužit, nebo to prodáte na repas a pokračuje jako panel s menším výkonem, což bude asi celkem běžná situace protože se účinnost FVE s časem zvedne a vyplatí se panely vyměnit za modernější.

Jestli je vývoj v oblasti FVE pomalý, tak v jaderné energetice zkameněl.

Pavel
16. září 2018, 01:07

Tvoje dojmy jsou srandovní. Biliony vyIité ze státního do oze parodií na elektrárny žádnému zrychlení nepomohly. Přesto, že propagátoři těchto tunelů to tvrdili.

Carlos
16. září 2018, 02:04

Ne, opravdu nevznikl celý průmysl, opravdu nesletěla cena panelů na desetinu, ne to se opravdu nestalo, že?

Ale máte pravdu, pro neschopnost našich politiků a lobbing tu posledních 8 let, nemáme žádný pořádný rozvoj. Proč? Protože se to prostě zařízlo a nakydal se na to hnůj aby se zakrylo že místo činnosti kterou parlament má dělat se rvali jak besné svině o koryta. Co to znamená? Že se zaplatil rozjezd, ale nejsme z té investice schopní teď vybírat.

Že to dneska instalují země kde to díky oslunění dá 1,5-2x tolik co u nás, to je prostě realita a další ukázka toho že jsme díky politikům projeli vhodné období na to to vybrat.

Pavel
16. září 2018, 22:10

Celý průmysl zkrachoval, po té co jej díky minimálním sociálním a ekologickým nákladům zlikvidovala levnějších konkurence z číny. Ty minimální sociální a ekologické náklady panelů z číny byly jedinou příčinou poklesu cen panelů za posledních pár let, a to přes biliony vyIité do kanálu oze parodií na elektrárny.

Žádný pořádný rozvoj nemáme proto, že na biliony jdou oze tunelářům na to aby ve velkém provozovali technologii, která není hotová na využití v masovém průmyslovém měřítku. Kdyby byl před lety dotován vývoj nových materiálů a hlavně levnějších materiálů než křemík (a samozřejmě také na akumulaci a na využití tepla) aspoň desetinou toho co šlo na oze tunel, tak bychom byli dnes mnohem dál.

Antonín Mikeš
14. září 2018, 22:57

K prvním dvěma větám vašeho příspěvku mi nezbývá než citovat jednoho místního mudrce: " Protože v oboru nepracuje, neumí zhodnotit úskalí resp. potenciál jednotlivých technologií….

Prostě: neumí.

Tož tak."

K dalším tvrzením bych se rád zeptal, pokud se nemýlím už jste tady zmiňoval, že důležité je aby se do panelu nedostala vlhkost, protože výrazně urychluje stárnutí panelu. Jak to tedy je s těsněním okenních tabulek v katedrálách, které nerozbila válka. Opravte mne pokud se mýlím ale i kdyby byl panel z obou stran zasklený, jsou tyto dvě tabule jen slepeny tmelem, kolik stovek let má životnost tmel?

Rád se vzdělám.

Carlos
14. září 2018, 23:26

Sice nejsem pan Vaněček, ale katedrální okna jsou zasazená do olova, pokud máte vhodnou slitinu se stejnou roztažností jako sklo (tu máme), tak v principu lze navrhnout "věčný" solární panel, jen se musí dodržet pár věcí.

Milan Vaněček
15. září 2018, 06:57

Otázka jde mimo realitu, Váš tmel se neužívá. Nápověda: Pracoval jste někdy jako malý chemik se sklem a kahanem?

Carlos
15. září 2018, 11:10

To se dělá už takto? Co jsem viděl panely tak je to sklo, železo (možná tedy hliník) a plast. I u těch celoskleněných když jsem se díval na net to vypadalo jako záležitost s využitím tmelu, nebo nějakého jiného materiálu.

Milan Vaněček
15. září 2018, 11:24

Běžný panel to je sklo, průhledná folie, aktivní Si sluneční články a zadní specielní mnohavrstá folie silně omezující přístup vlhkosti. Dvě skla se užívají především u "building integrated fotovoltaics".

A když v budoucnu budete chtít mít dlouhoživotný panel tak musíte ty skla po obvodu zatavit nějakým sklem s nižším bodem tání.

J.Moučka
17. září 2018, 23:49

Pane Vaněčku, byl byste ochoten, jako odborník na fotovoltaiku, napsat článek nebo sérii článků, které by popisovaly historii FV článků a jejich možný vývoj, technologii výroby, ekologické dopady výroby a likvidace, použití v FV elektrárnách a jich přehled, ceny, výhody a nevýhody a další, co mne zrovna nenapadá?

Představoval bych si něco podobného, jako píše p. Wagner o atomových reaktorech na oslu.

Pokud už něco uceleného existuje, stačil by i odkaz, i když ten v diskusi zapadne. Článek by byl lepší.

Byla by to informace i pro ty méně vzdělané a neinformované, aby byli více vzdělaní a informovaní.

Děkuji

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se