Deset největších vodních elektráren na světě

Vodní elektrárny jsou jedním z nejčistších a nejstabilnějších zdrojů elektrické energie. Díky možnosti rychlého najetí soustrojí mohou být využívány jako špičkový zdroj k pokrytí maxim zatížení elektrizační soustavy. Často také plní funkci rychle startující výkonové zálohy.

Kromě energetických účelů jsou přehrady využívány k regulaci toků řek, a tím k ochraně před povodněmi, a vzniklé vodní plochy mohou sloužit také k rekreačním účelům.

V následujících odstavcích budou představeny vůbec největší vodní elektrárny na světě. Čtyři vodní elektrárny patřící hodnotou instalovaného výkonu mezi deset největších jsou v Číně, kde se nachází také největší elektrárna na světě Tři soutěsky. Dva zástupce zde má Rusko a zbylé čtyři elektrárny se nachází v Severní a Jižní Americe.

Tři soutěsky (Čína)

Zdroj: www.scmp.com

Zdroj: www.scmp.com

Vodní elektrárna Tři soutěsky, která se nachází v provincii Yichang v Číně, je se svým instalovaným výkonem 22 500 MW vůbec největší vodní elektrárnou na světě. Byla vybudována na toku řeky Yangtze. Provozovatelem a vlastníkem je společnost China Three Gorges Corporation.

Výstavba tohoto obřího vodního díla začala v roce 1993 a dokončene byla v roce 2012. Voda je zadržována pomocí 181 metrů vysoké hráze, která je dlouhá úctyhodných 2 335 m.

Výroba elektrického výkonu probíhá na 32 soustrojích o výkonu 700 MW, které dodávají elektřinu do sítě, a na dvou generátorech s výkonem 50 MW, jež se starají o napájení vlastní spotřeby elektrárny. Všechny použité vodní turbíny jsou typu Francis.

Provoz elektrárny byl zahajován postupně mezi lety 2003 a 2012. V loňském roce vyprodukovaly Tři soutěsky 98,8 TWh elektrické energie. Pro představu, roční netto spotřeba elektřiny v České republice se pohybuje kolem 60 TWh.

Více informací o historii, výstavbě a provozu elektrárny si můžete přečíst v našem dřívějším článku.

Itaipu (Brazílie, Paraguay)

Zdroj: www.expedia.com

Zdroj: www.expedia.com

Vodní elektrárna Itaipu je se svým instalovaným výkonem 14 000 MW druhou největší elektrárnou tohoto typu na světě. Byla vybudována na toku řeky Parana na hranicích mezi Brazílií a Paraguayí. Provozovatelem elektrárny je společnost Itaipu Binacional.

Výstavba elektrárny probíhala mezi lety 1975 a 1982 a postaralo se o ní konsorcium tvořené americkou společností IECO a italskou společností ELC Electroconsult. Elektrárna začala dodávat do sítě výkon v roce 1984.

20 soustrojí, každé o výkonu 700 MW, ročně vyprodukuje kolem 98 TWh elektřiny a pokryje tak přibližně 17 % spotřeby elektřiny v Brazílii a 72,5 % v Paraguyai.

Xiluodu (Čína)

V Číně druhá a ve světě třetí největší vodní elektrárna Xiluodu je nejnovější vodní elektrárnou mezi desítkou největších. Do plného provozu byla uvedena teprve v létě loňského roku. Projekt výstavby elektrárny začal v roce 2005.

Elektrárna se skládá ze dvou podzemních elektráren, přičemž v každé je instaováno děvět jednotek po 770 MW. Souhrnný instalovaný výkon této vodní elektrárny je tedy 13 860 MW. Xiluodu hraje klíčovou roli v čínském plánu o elektrickém propojení východu a západu země.

Guri (Venezuela)

Guri

Venezuelská vodní elektrárna Guri, které se také říká Simón Bolívar, je se svým instalovaným výkonem 10 200 MW čtvrtou největší vodní elektrárnou na světe. Postavena byla na řece Caroni a jejím provozovatelem a vlastníkem je společnost CVG Electrification del Caroni.

Výstavba začala v roce 1963 a byla rozdělena do dvou fází, které byly dokončeny v letech 1978 a 1986. O výrobu elektřiny se stará 20 soustrojí s různým výkonem pohybujícím se od 130 MW do 770 MW.

Ročně tato elektrárna dodá do sítě okolo 12,9 TWh elektřiny.

Tucuruí (Brazílie)

Zdroj: www.power-technology.com

Zdroj: www.power-technology.com

Vodní dílo Tucuruí bylo vybudováno na toku řeky Tocantins v brazilském Tucuruí. Elektrárna má instalovaný výkon 8 370 MW a její provoz byl zahájen v roce 1984.

Výstavba byla rozdělena do dvou fází, přičemž první z nich probíhala v letech 1975 až 1984 a byla při ní vybudována 78 m vysoká a 12,5 km dlouhá hráz. Při této fýzi bylo instalováno 12 výrobních jednotek po 330 MW a dvě podůrné 25MW jednotky.

Ve druhé fázi, která probíhala v letech 1998 až 2010, bylo instalováno dalších 11 soustrojí po 370 MW. O výstavbu se postaralo konsorcium společností Alstom, GE Hydro, Inepar-Fem a Odebrecht.

Grand Coulee (USA)

Instalovaný výkon 6 795 MW dělá z vodní elektrárny Grand Coulee vybudované na řece Columbia ve státě Washington šestou největší vodní elektrárnu na světě. Elektrárna dodá ročně do sítě kolem 24 TWh elektřiny.

Výstavba začala v roce 1933 probíhala ve třech etapách. Nejdříve byla vybudována 168 m vysoká a 1 592 m dlouhá hráz. Vodní dílo obsahuje tři elektrárny, přičemž první dvě, ve kterých je instalováno celkem 18 Francisových turbín původně s výkonem 125 MW (po modernizaci 140 MW) a tři podpůrné turbíny, zahájily provoz v roce 1950.

Třetí elektrárna obsahuje tři 805MW a tři 600MW jednotky. Její výstavba byla zahájena v roce 1967 a postupně instalovaných 6 jednotek bylo uvedeno do provozu mezi roky 1975 a 1980.

Longtan (Čína)

Sedmá největší vodní elektrárna na světě se nachází na čínské řece Hongshui. Instalovaný výkon elektrárny 6 426 MW je rovnoměrně rozložen na děvět generátorů poháněných Francisovými turbínami.

Výška hráze je 216,2 m a délka 849 m. Vlastníkem a provozovatelem elektrárny je společnost Longtan Hydropower Development.

Výstavba elektrárny byla zahájena v roce 2001, první jednotka byla uvedena do provozu v roce 2007 a poslední potom v roce 2009. Elektrárna vznikla jako součást tzv. Velkého plánu rozvoje západu a jako strategický projekt přesunu výroby elektřiny na západ Číny.

Xiangjiaba (Čína)

Na děleném osmém místě je v desítce největších vodních elektráren na světě elektrárna Xiangjiaba. Plně uvedena do provozu byla stejně jako výše zmíněná elektrárna Xiluodu až v létě loňského roku. Výstavba elektrárny začala v roce 2005 na toku řeky Jinsha. Vlastníkem elektrárny je společnost Three Gorges Corporation.

O výrobu elektřiny se stará osm 800MW jednotek s Francisovou turbínou, což znamená celkový instalovaný výkon 6 400 MW. Očekávaná roční výroba elektrárny je téměř 31 TWh.

Elektrárna je demonstrací rozvoje elektroenergetiky. Výkon je z generátorů, které jsou chlazené vzduchem a jejichž výstupní napětí je 23 kV, přenášen stejnosměrným vedením na napětí 800 kV. Jedná se o vůbec nejdelší stejnosměrné vedení na světě pracující na této napěťové hladině.

Sajano-Šušenskaja (Rusko)

Zdroj: www.boston.com

Zdroj: www.boston.com

Vodní elektrárna Sajano-Šušenskaja s instalovaným výkonem 6 400 MW byla vybudována na řece Jenisej v Rusku. Je provozována společností RusHydro.

Výstavba byla zahájena v roce 1963 a dokončena v roce 1978. Voda je zadržována hrází s výškou 245 m a délkou 1 074 m. O výrobu elektřiny se stará 10 Francisových turbín o kapacitě 640 MW při průměrné roční výrobě kolem 23,5 Twh.

V roce 2009 byla elektrárna po tragické nehodě, při které pronikla voda do strojovny a následně došlo k explozi dvou generátorů uzavřena. Znovu otevřena byla částečně v roce 2009. V roce 2011 se začalo s postupným uvádením do provozu nových jednotek a k úplnému znovuotevření došlo na podzim roku 2014.

Krasnojarsk (Rusko)

krasnojarsk

Desátá největší vodní elektrárna na světě má instalovaný výkon 6 000 MW a byla postavena na toku řeky Jenisej. Provozovatelem elektrárny je společnost JSC Krasnoyarsk HPS.

Výstavba elektrárny probíhala v letech 1956 až 1972. Vodu v horní nádrži zadržuje 124 metrů vysoká a 1 065 metrů dlouhá hráz.

Elektřina je generována dvanácti soustrojími s jednotkovým výkonem 500 MW. Ročně tato elektrárna vyprodukuje okolo 18,4 TWh elektrické energie.

Zdroj úvodní fotografie: eoi.es

Autor:



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *