Domů
Elektřina
Domácnosti se soláry si v Belgii připlatí, o poplatcích se jedná i v ČR
Střešní solární elektrárna
Zdroj: Flickr @Taylor Boger https://www.flickr.com/photos/taylorboger/4689639549/

Domácnosti se soláry si v Belgii připlatí, o poplatcích se jedná i v ČR

Energetický regulační úřad belgické územní části Valonsko oficiálně schválil poplatky pro domácnosti se střešními fotovoltaikami. Ročně si tyto domácnosti připlatí v rozmezí od 330 EUR do 560 EUR (8 580 Kč až 14 560 Kč). Nad dodatečnými poplatky pro domácnosti se soláry přemýšlí i český Energetický regulační úřad.

Na provozovatele střešních domácích fotovoltaik již došlo v Belgii. Místní regulační úřad po období konzultací vyhlásil nové poplatky pro domácí střešní instalace, jejichž výše závisí na instalovaném výkonu a geografické poloze domu.

Cena těchto poplatků je přitom poměrně vysoká, ročně může jít až o 15 000 Kč, což ve výsledku ovlivní návratnost investice do zakoupeného systému. V Belgii přesáhl instalovaný výkon v solárních elektrárnách ke konci loňského roku 3,4 GW, z čehož 916 MW se nachází právě ve Valonsku.

Poplatek vstoupí v platnost v roce 2020, regulátor tudíž platnost o rok posunul, jelikož prvotní plán byl, že tento poplatek bude placen již v roce 2019. Podle údajů místní asociace, která sdružuje malé samovýrobce elektřiny, bude tímto poplatkem zasaženo přibližně 133 000 domácností.

Domácnosti jsou sice například v sousedním Německu tahounem výroby ze solárů, nicméně pro provozovatele distribuční soustavy je velké množství těchto samovýrobců problémem.

Poplatky za distribuci se totiž platí jako regulovaná složka ceny elektřiny a tudíž při nižší spotřebě elektřiny přispívají samovýrobci méně na provoz distribuční soustavy. Často se proto uvažuje nad zavedením dodatečných poplatků, které by měly kompenzovat náklady na provoz a rozvoj distribuční soustavy.

Specifické tarify pro samovýrobce budou zřejmě i v ČR

Již v loňském roce Energetický regulační úřad představil novou podobu tarifní struktury, která ale nakonec byla odložena. Podle navrženého způsobu by totiž na poplatcích více zaplatili i sezónní spotřebitelé, kteří se změnami pochopitelně nesouhlasili.

V současné době se o nové podobě tarifů pro samovýrobce opět vyjednává. Podle zpravodajského webu iHned by měly změny v prvé řadě dopadnout právě na samovýrobce, tedy zejména na domácnosti, které mají na střechách solární panely.

Představení nových tarifů by pak mělo proběhnout zřejmě do konce tohoto roku a změny by měly být účinné od roku 2019.

Zdroj úvodního obrázku: Flickr @Taylor Boger

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(76)
Vinkler
1. srpen 2017, 06:23

Nechci se opakovat, ale veškerá energie je opravdu zdarma, vždy se tedy platí za výrobní prostředek a zejména za distribuci = náklady téměř celé fixní (u vody i za odpadní), kdy si to přiznáme (přiznáte).

Milan Vaněček
1. srpen 2017, 08:16

Obchodník promluvil. Takže podle Vás když jdete do hypermarketu, tak cena potravin=cena distribuce. Inu tak by to kšeftsmani chtěli, o to se snaží.

Vinkler
1. srpen 2017, 08:43

Míchání hrušek s jablky.

a-Jsem z energetiky, ale vím, že:

b- cena potravin a spotřebního zboží je naopak z větší části cena práce = variabilní, proměnné, nikoli fixní výdaje viz Wiki:

Členění nákladů podle jejich vztahu k objemu výroby

1. fixní náklady - část nákladů, která se v rámci dané kapacity nemění s objemem výroby (odpisy strojů, nájemné,......)

2. variabilní náklady - náklady, které se mění se změnou objemu výroby.

Martin Hájek
1. srpen 2017, 09:02

Pane Vaněčku,

srovnání s hypermarketem je zkrátka úplně mimo mísu, tak se s tím smiřte. Základní rozdíl je v tom, že nejste povinen odebírat zboží z konkrétního hypermarketu. V elektřině jste připojen k nějaké distribuční soustavě a nemáte žádnou možnost to měnit. Navíc si zboží odeberete, kdy se vám zamane a hypermarket distribuční soustava to musí unést. V hypermarketu Vám klidně řeknou, že jogurty zrovna došly, protože je chtělo moc lidí. Okamžitý počet zákazníků nijak neovlivní kvalitu zboží, ani to v elektřině neplatí a mohl bych pokračovat ještě dlouhu. Těch zásadních rozdílů je velká hromada a kdo je nechce vnímat je ten, kdo chce dál skrytě dotovat fotovoltaické nesmysly a provozovat svojí pyramidovou hru na obnovitelné zdroje.

Milan Vaněček
1. srpen 2017, 09:17

Samozřejmě, hypermarket je trh, sice trochu deformovaný ale trh. Monopol ( třeba distributora vody či elektřiny není trh, je to monopol se všemi zákonitostmi danými kapitalismem).

To snad nechcete zpochybňovat.

Dotace, to je zase monopol parlamentu tvořit zákony (třeba tak zločinné jako byl ten o výkupních cenách fotovoltaiky).

Takže máme spor, ovlivňovaný lobysty, o monopol. S trhem to nemá nic společného.

Martin Hájek
1. srpen 2017, 12:31

Ano, řešíme tu nastavení tarifů u přirozeného monopolu, které by mělo reflektovat spravedlivě náklady, které souvisí s daným uživatelem. Proto příklad supermarketu, který funguje v plus minus tržním prostředí je úplně mimo mísu, takže se shodujeme.

energetik
1. srpen 2017, 18:59

Ve skutečnosti je to tržní deformace a další hřebík do rakve distributorům a distribuční síti a otočí se to velmi rychle proti distributorům. Protože kdo chce moc za nic, bude mít to nic.

Postihovat někoho za to že snížil spotřebu energie ať už úsporami nebo vlastním zdrojem (ve výsledku je to stejné) je zrůdnost která by v nezávislém tržním prostředí neměla být tolerována a deformátorům se to několikanásobně vymstí.

Provedl jsem výpočet a vyšlo mi to k fotovoltaické elektrárně s akumulací na jednu plynovou LPG/NG centrálu (např. HERON LPGG 22, nebo kteroukoliv jinou benzínovou upravenou na plyn) s výměníkem spaliny/voda (malá kogenerace) a 8 kusů 10kg lahví propan-butan ročně a tím získám v zimě chybějící část energie 131 kWh

kterou nedodá FVE a k tomu ještě 884 kWh tepelné energie. A jako bonus větší nezávislost a spolehlivost dodávky energie.

Plynový centrála HERON LPGG 22 cca 20 tisíc Kč a 8 kusů 10kg lahví propan-butan za cca 2500Kč/rok s DPH.

V domě rodičů to vyhází ještě lépe protože mají plynovou přípojku, takže centrála (kogeneračka) by běžela na zemní plyn. Jen jsme nedávno uvažovali o tom, že v budoucnu plynovou přípojku rodiče zruší a tak vypadá že budou rušit spíše elektro přípojku.

Martin Hájek
1. srpen 2017, 20:03

Není to žádný postih za snížení spotřeby, v tom jste na omylu. Distributorovi elektřiny neplatíte za elektřinu, ale za schopnost ji doručit k vám domů kdykoliv si usmyslíte, že otočíte vypínačem. Tato schopnost je zcela nezávislá na tom, jestli si v létě nějakou elektřinu vyrobíte sám, protože je dána vaší maximální spotřebou v zimě v kontextu soudobosti s ostatní spotřebou. Takže je naopak zcela amorální, pokud někdo díky vlastní výrobě "šetří" společné náklady na provoz sítě, protože ty náklady samozřejmě jeho samovýrobou nezmizely ani se nezmenšily, jen je přehodil na svého souseda.

Ohledně domácí kogeneračky vám přeji hodně štěstí a pevné nervy.

energetik
2. srpen 2017, 08:21

Ale tyto poplatky doručení energie do domu na údržbu a rozvoj distribuční sítě atd.. se již platí v regulačních tarifech dle hodnoty jističe (rezervovaná kapacity) vyhlašovaných ERÚ. To co se zde řeší je další extra poplatek pro vybranou skupinu zákazníků jen proto že mají nižší spotřebu než je nějaký průměr nebo mají na střeše nějakou skleněnou desku s drátky. A to je diskriminační. V tom případě by měla být stejně postihována i výměna přímotopu za tepelné čerpadlo, protože tato změna způsobí cca 4 násobný pokles spotřeby na vytápění.

ERÚ prosazování nové tarifního systém zdůvodňoval tím že lidé mají zbytečně velkou rezervovanou kapacitu a já s tím souhlasím. V ČR je často na rodinných domech jistič 3x25A to je 17,25kW, ale například v USA nemají maloodběratelé nárok na 3 fáze a mají například jen 2x25A (130V, pračky na 230V atd. si zapojují mezi dvě fáze) a to je jen 6,5kW a také s tím žijí.

Máme doma hlavní jistič 16B/1 a tedy jen 3,68kW a nemáme s tím žádný problém i indukční vařič a eklektickou troubu máme. Napsal jsem tedy ERÚ jak je možné že platím stejně jako bych měl jistič 25B/1 a že je to nespravedlivé. Že požadují po lidech aby si snižovali jističe ale jejich navrhované tarify to neumožňují a že chci aby tarify byly definované jako cena za Ampéru (nebo cena za kW) a tedy pro všechny možné jističe. ERÚ mi odpovědělo že to považuje za dostatečně spravedlivé a ať si jistič změním na 25B/1 ať se necítím ukřivděný a nestěžuji si.

Takže tady nejde vůbec o nějakou distribuční síť, ale sprosté okradení a znevýhodnění vybrané části občanů připojených k veřejné distribuční síti pod záminkou nějakých lží a domněnek o tom že jejich nižší spotřeba nebo skleněná deska z drátky na střeše má nějaký neblahý vliv na technický provoz sítě. Přitom distributoři tyto zdroje zneužívají pro regulaci sítě povinnými regulačními funkcemi P(U), P(f), P(Q) a někteří i chtějí zákazníkům dálkově vypínat vlastní zdroje aby vyvolali spotřebu energie z distribuční sítě pro regulaci a to bez náhrady způsobené škody. Z technického hlediska proti tomu nic nemám, je to správné, ale proč za to jiní dostávají bohatě zaplaceno a jiní to musí dělat zdarma a ještě z toho mají škodu a navíc se o nich šíří lži jak škodí síti. Také by mělo nové vedení ERÚ už konečně řešit, jak je možné že v ČR jako v jediném státě na světě je vyhláškou 82/2011 v §6, odst.6. legalizován podvod s měřením energie u některých vybraných samovýrobců chybným vyhodnocením energetických toků v distributory přeprogramovaných elektroměrech a jak se na tom distributoři bezdůvodně obohacují a také jim díky tomuto podvodu roste účinnost distribuce, v některých místech a určitých časových intervalech jsou už nad 100% a překonali tak supravodiče.

Martin Hájek
2. srpen 2017, 12:49

Vaše první věta není pravdivá. Potíž je v tom, že reálně je zhruba 90 % nákladů distribuce fixních a jen 10 % je proměnných. Jenomže poplatek "za jistič" tvoří pro běžného spotřebitele jen něco ke 20 % platby za distribuci, takže je nastavený úplně špatně - měl by být mnohem vyšší, zatímco poplatek za spotřebovanou kWh by měl být naopak mnohem nižší. Když to bývalá předsedkyně zkusila změnit, tak poměrně dost narazila, ale bylo to z ekonomického hlediska zcela správné. Jenom nebylo rozumné chtít takovou zásadní změnu udělat "přes noc". Rozumný by byl posun správným směrem v několika krocích, jenomže to zase údajně nechtěly distribuční společnosti, pro které to znamená zase různé jiné komplikace.

Souhlasím s Vámi, že extra poplatek pro samovýrobce pro řešení výše zmíněného problému férové distribuce nákladů není správná cesta a mnohem lepší by byla úprava tarifů pro všechny.

To ovšem neznamená, že by neměl být zvláštní poplatek pro samovýrobce, který by případně zohlednil jejich zvýšený vliv na síť a s tím související náklady ve smyslu např. jalového výkonu, vyšších harmonických apod., ale měl by být transparentně odvozen od těchto nákladů a ne dorovnávat špatné nastavení základních tarifů.

energetik
2. srpen 2017, 16:46

Pravda, Vitásková narazila hlavně na povolené šrouby ve výtahu a přetlačovanou na dálnici a z ohlašovaného zlevnění předražené distribuce bylo najedou zdražení.

To že mají špatně nastavený obchodní model je jejich problém a ERÚ už neví jak by dále distributory ještě podpořil a udržel jejich veřejností nekontrolovatelné zisky i v době krize. To je ale neospravedlňuje v tom uvalit sankce na vybranou skupinu obyvatel která se rozhodla snížit spotřebu energie z distribuční sítě.

Martin Hájek
2. srpen 2017, 17:07

Tak už asi posté a snad naposledy - tarify za elektřinu určuje ERÚ, jde o pevnou cenu. Takže distributor nemá žádný svůj obchodní model.

Také nevím, o jaké krizi hovoříte, ČR má momentálně jeden z nejvyšších růstů v EU a vůbec nejnižší míru nezaměstnanosti.

Nicméně pokud máte nějaké konkrétní poznatky o tom, jak a proč je cena distribuce v CŘ předražená, tak nám je sdělte. Nebo je můžete napsat nové Radě ERÚ, jistě je to bude zajímat. Tedy pokud to bude nějak konkrétně odůvodněné a nebude to jen Váš pocit.

energetik
2. srpen 2017, 17:18

Výrobci a samovýrobci energie v OZE kteří musí povinně kompenzovat jalovinu v distribuční síti dle přání distributora za to žádnou kompenzaci a odměnu od distributora nedostávají, tudíž žádné zvýšené náklady z jaloviny nejsou, spíše naopak.

Navíc distributoři požadují:

Prioritně se využívá podpora napětí pomocí jalového výkonu dle části 9.4. PPDS příloha č.4 Pokud není dostatečná využije se podpora napětí pomocí přizpůsobení činného výkonu.

A také podporu napětí pomocí jalového výkonu (funkce Q(U)).

Takže distributoři požadují po samovýrobcích dodávku jalového výkonu pro regulaci napětí, takže píšete nesmysly kterým nerozumíte. A na vyšší harmonické se používají filtry tak, aby zdroj vyhovoval normám a požadavkům PDS a o toho jsou normy a zkušebny které zhodnotí jestli zdroj vyhovuje nebo ne, vaše hodnocení a domněnky o vlivu harmonických není pro nikoho podstatné a jsou to jen spekulace.

Martin Hájek
2. srpen 2017, 18:08

Povinná kompenzace jalového výkonu se, pokud vím, např. malých výroben netýká, ale byly to jen příklady s tím, že by se musely ukázat konkrétní náklady.

Jinak hovoříte o návrhu PPDS, nikoliv o finálním znění. :-)

energetik
3. srpen 2017, 09:06

Povinná dodávka jaloviny do sítě se týká od 1.4.2017 všech nových zdrojů v distribučním uzení ČEZ distribuce. To že to její není schválené v PPDS nikoho nezajímá ani ERÚ který na vše jen odpovídá že jestli se mi něco nelíbí tak ať zahájím správní řízení nebo se soudím.

Cituji s technických podmínek smlouvy k připojení zdroje o instalovaném výkonu 6kW:

"Výrobnu je možno připojit za podmínky vybavení výrobny funkcemi Q(U), P(U) a P (f) dle přílohy 4 Pravidel provozování

distribuční soustavy, kapitola Chování výroben v síti (dále P4 PPDS) a tyto funkce musí být při uvedení do provozu

prokazatelně aktivovány s nastavením:

- Q(U) dle P4 PPDS kapitola 9.4, obr. 8, body charakteristiky Q(U): X1 = 0,94; X2 = 0,97; X3 = 1,05; X4 = 1,08. Doporučená

časová konstanta 5s.

- Přizpůsobení činného výkonu dle P4 PPDS - body charakteristiky P(U) dle kapitoly 9.3.2 obr. 6.: U1/Un = 109%;

U2/Un=110%; U3/Un =111%; doporučená časová konstanta 5s.

- Snížení činného výkonu při nadfrekvenci P(f) dle P4 PPDS - výrobny připojené do DS, které se automaticky neodpojí, musí

být schopné při kmitočtu nad 50,2 Hz snižovat okamžitý činný výkon gradientem 40 % na Hz.

- Žadatel předloží v rámci projektové dokumentace prohlášení výrobce střídače, že toto zařízení má implementovány

funkce Q(U), P(U) a P(f).

- Provozovatel/majitel výrobny má povinnost toto nastavení na výzvu PDS na své náklady změnit a to do 30 dnů

od obdržení výzvy od PDS."

Tedy od 1.4.2017 se všechny nové zdroje musí podílet na primární regulaci sítě a její stabilizaci. Což je správné a u většiny elektráren jsem tyto funkce aktivoval už asi od roku 2012, protože na některých místech mizerně spravované distribuční sítě to ani nešlo jinak provozovat a distributor chybu nikdy nepřiznal aby nemusel hladit škodu. A když bylo přepětí v síti trvale i když byly všechny zdroje v okolí odpojené přepěťovými ochranami, tak tajně přehodil odbočku na vynutí v trafostanici a dělal že se to "samo" opravilo nebo jsme si za to moli samy.

energetik
2. srpen 2017, 08:42

Podobná elektrocentrála kterou upravila VŠB na malou plynovou kogenerčku pracuje ve výzkumném a monitorovacím centru (SVMC) při spolku TRIANON a společně s FVE napájí i veřejnou nabíječku elektromobilů v ulici na Na Horkách v Českém Těšíně www.ostrianon.cz takže to reálné je.

Martin Hájek
2. srpen 2017, 12:51

A kolik lidí v tom výzkumném a monitorovacím centru bydlí?

energetik
3. srpen 2017, 09:15

K čemu je to dobré vědět? Mne by spíše zajímalo kolik vyrobí kWh elektřiny a tepla za rok a kolik spotřebuje plynu, ale to s počtem bydlících lidí vůbec nesouvisí zvláště když ten areál neslouží k bydlení ale k podnikání.

energetik
1. srpen 2017, 21:10

Když si jako spotřebitel postavím vlastní zdroj energie tak je ze mne samovýrobce a chystají se na mne sankce. Ale když si jako výrobce elektřiny postavím v areálu elektrárny spotřebič (např. datové centrum) tak samovýrobce nejsem a nechystají se na mne sankce. V tom případe je vhodnější první postavit elektrárnu a následně až dům (spotřebu).

Co firmy s vlastními elektrárnami např. ŠKODA AUTO a.s. budou mít stejné sankce za samovýrobu?

Jan Veselý
2. srpen 2017, 06:41

Už staří Římané věděli, že: "Quod licet Iovi, non licet bovi." Svou spravedlnost si lidi musí vybojovat.

Martin Hájek
2. srpen 2017, 12:59

Je to trochu jinak. Na úrovni VN a VVN je valná většina nákladů soustředěna do fixní složky tarifu založené na maximálním odběru, tedy MW (vedou s diskuse, zda to má být odběr objednaný nebo skutečně naměřený). Tarify jsou tedy na této úrovni nastavené správně a odpovídají reálnému charakteru nákladů v distribuční soustavě. Proto není potřeba vytvářet žádný zvláštní tarif pro samovýrobce. Protože pokud samovýroba není řiditelná, tak samovýrobce na úrovni VN nic na fixní složce tarifu neušetří (musí si objednat stále stejnou výši MW). I v případě, že řiditelná je, tak musí dobře vážit, co si objedná, protože pokud mu jeho zdroj vypadne a on své sjednané maximum přešvihne, tak za to zaplatí nemalou pokutu.

Na úrovni nízkého napětí je rozdělení složek tarifů nastaveno úplně nesmyslně a protože nebyla odvaha to změnit, tak se vymýšlí náhradní řešení v podobě zvláštního tarifu pro samovýrobce, se kterým já osobně nesouhlasím, protože je to z mého pohledu vytloukání klínu klínem. Tarify na úrovni nízkého napětí je třeba vytvořit podobným způsobem, jako jsou tvořené na vn a pak nebude potřeba zavádět pro samovýrobce žádný zvláštní poplatek. Ale jen vás chci upozornit, že výsledek bude z pohledu samovýrobce velmi podobný - samovýroba se bez masivní dotace nevyplatí ani náhodou.

energetik
2. srpen 2017, 16:33

Nemáte pravdu protože, ceny za distribuční služby v České republice patří ve srovnání s ostatními evropskými státy k těm nejvyšším.

V roce 2013 prohlašovala Vitásková že jsou distribuční poplatky značně vysoké a že je oseká:

solarhome.cz/zatoci-eru-konecne-s-predrazenymi-poplatky-za-distribuci-elektriny/

potom se přetlačovala s autem na dálnici našla povolené šrouby ve výtahu a pak evidentně pochopila situaci a zaměřila svou pozornost na malé samovýrobce a distributoři dostali překvapivě přidáno a z útoků obvinila solárníky.

Fakta o distribučních poplatcích a ceně elektřiny:

cena za distribuci je v sousedním Německu podstatně nižší – pouhých 26 procent konečné ceny elektřiny;

Rakousko - cca 20%

Bulharsko - cca 10%

ČR - 50%

Martin Hájek
2. srpen 2017, 17:01

Snažíte se převést diskusi na úplně jiné téma. Jestli je správně nastavená výše celkových nákladů na distribuci nemá nic společného s tím, jestli je ekonomicky racionálně a férově nastaven klíč pro jejich rozdělení mezi jednotlivé zákazníky.

Pokud máte na mysli celkové náklady na elektřinu v domácnostech, pak z uváděných údajů nelze dospět k závěru o tom, že je distribuce v ČR předražená. Výše nákladů na elektřinu je zásadně ovlivněna výší zdanění a také příspěvkem na obnovitelné zdroje energie. Například Německo má díky Energiwende pro domácnosti druhou nejvyšší celkovou cenu elektřiny v EU, jenomže rozhodující podíl té ceny tvoří příspěvek na OZE. Procento nákladů na distribuci se pak samozřejmě snižuje, což ale nevypovídá vůbec nic o tom, jestli jsou ty náklady v ČR vyšší nebo nižší.

Milan Vaněček
25. červenec 2017, 12:09

Frankofonní Belgie je stejně jako Francie a ČR pod silným vlivem jaderné loby. Takže je třeba co nejvíce bojovat proti drobné fotovoltaice na střechách, to je největší nepřítel. Naopak předražené velké instalace (jako v ČR) to je to pravé pro velkou energetiku.

Zkrátka na chudý lid (u nás i jinde) musí být přísnost....

Takže budeme platit nejen za pitnou vodu, ale i za slunce (a brzy i za čistý vzduch). Řešení (pro toho kdo může): svoje studna, ostrovní fotovoltaika a domek za městem, daleko od silnice.

Martin Pácalt
25. červenec 2017, 13:03

Obecně posilovat malá lokální zdroje je dobré pro větší počet zůčastněných. Nedávno jsem zachytil zprávu o tom, že se vodné bude nově počítat jako součet SKUTEČNÁ SPOTŘEBAxJEDNOTKOVÁ CENA + STÁLÝ MĚSÍČNÍ PAUŠÁL ať je odběr jaký chce. Má to být reakce na stále se snižující spotřebu nejen domácností ale i průmyslu. Nedivím se, že s něčím takovým přicházejí i v energetice. Jen je diskutabilní výše poplatku, která by obecně řečeno měla regulovat, ale nikoliv lámat záda. Je rozdíl, pokud malé město bez baterií v domech pošle nazdařbůh přebytek do sítě a "děj se vůle..." a nebo jestli distributor může počítat v dané oblasti s menšími špičkovými odběry, protože si obytná zástavba vyrobí část proudu sama a případné přebytky si uloží a nebo znehodnotí ve vlastní režii.

Nejde o nijak jednoduché rozhodování, ale velcí výrobci (což samozřejmě není totéž co distributor) by mohli jít i cestou "tuhle starou uhelnou elektrárnu už opravovat nebudeme", protože v oblasti roste počet samovýrobců ". Přece jen se panely na střechách neobjeví ze dne na den, ale bude to mít svůj víceméně linerární vývoj, takže nedojde k překvapení a lá polní instalace v megawatových lokálních výkonech.

Jsem zvědavý, jestli se časem objeví systém "vzájemně si jít na ruku a nebo "klacky pod nohy kdykoliv to jde."

energetik
1. srpen 2017, 19:16

Jenže u vody to platí pro všechny dle tarifu, (nezohledňuje se jestli někdo splachuje záchod dešťovou vodu nebo z domovní čistírny), ale u elektřiny chtějí sankce za sníženou spotřebu udělat jen pro vybrané (jen pro ty kdo budou mít na střeše nějakou skleněnou desku s drátky) a to je diskriminační a nespravedlivé.

Martin Hájek
1. srpen 2017, 20:18

No právě proto, že se nezohledňuji, čím kdo splachuje záchod, je jeden z důvodů, proč máme vodu dražší než v Izraeli. Opět, vodárenská infrastruktura musí být dimenzována na maximální odběr, tuto kapacitu splachováním záchodu jinou vodou moc nesnížíte. 90 % nákladů je fixních. Naopak je velmi diskriminační a nespravedlivé, že někdo může tyto fixní náklady snížením své spotřeby přehodit na souseda jen proto, že má např. vlastní studnu, zatímco jeho soused ji nemá. Každý, kdo je připojen, by se měl podílet na fixních nákladech systému a to podle míry, jakou využívá maximální kapacitu toho systému. Je-li tento ekonomický zákon narušen, vznikají deformace a absurdní výsledky. Vodárenství je učebnicový příklad, kam až to může zajít.

C
1. srpen 2017, 22:25

Sám víte že u systémů pracujících s vodou a teplem jsou dány poměrně velké tolerance, takže dimenzování na 100 % není zcela pravda. Vlastně ono to dimenzování nemusí být pravda ani u elektráren, jak jsme viděli letos ve Francii kde se minimálně uvažovalo o mírném snížení napětí což obratem uvolnilo asi 5GW výkonu.

Už jsem Vám to nicméně psal, pokud by se měl každý podílet spravedlivě, tak rozpočítáte náklady na síť na každého podle rezervovaného výkonu, bez jediného připočtení k ceně samotné elektřiny. Jedno jestli je to chalupa, nebo dům s FVE, na tomto to právě naposledy ztroskotalo, protože by to přece zasáhlo hromadu důchodců, chalupářů a lidí co vlastně proud moc neodebírají. Že ale na síť mají stejné výkonové požadavky jako lidé s FVE už nikdo neřekne, nehodilo se to do krámu.

Martin Pácalt
25. červenec 2017, 13:05

pardon, lineární.

Martin Hájek
25. červenec 2017, 14:16

No to je zase demagogie plná stodola, že pane Vaněčku.

Především Belgie není frankofonní, frankofonní je Valonsko. Pokud byste snad chtěl tvrdit, že Valonsko je projaderné a proto potírá fotovoltaiku, tak bych Vás chtěl upozornit, že v Belgii jsou celkem dvě funkční jaderné elektrárny, z toho jedna (Doel) je ve Vlámsku a druhá (Tihange) je ve Valonsku.

A pak samozřejmě legrační povídačka o chudém lidu. Chudý lid v Belgii si fotovoltaickou elektrárnu opravdu nepořídí ani náhodou a cílem toho tarifu je zjevně to, aby právě ti chudí, co na fotovoltaiku nemají, na ní nepřispívali těm bohatým.

Milan Vaněček
25. červenec 2017, 16:53

Pane Hájek o Belgii mě poučovat nemusíte. Valonsko je frankofoní část na druhou stranu Flámsko, kam jsem jezdil cca 15 let, chce být součástí Nizozemí. V Hasseltu, kde jsme před 22 lety založili úspěšný workshop, nyní již celosvětovou konferenci vždy obdivovali Československo, jak jsme se dokázali v míru rozdělit.

Vždy mě fascinovalo jak tam všude svítí na dálnicích (asi mají velké noční přebytky z JE, dávají jim přes 50% elektřiny).

Jinak Flámsko je mnohem bohatší než Valonsko, proto ty snahy o oddělení.

Martin Hájek
25. červenec 2017, 17:49

Žádné Flámsko v češtině neexistuje, leda byste měl na mysli oblast, kam se chodíte odreagovat po psaní svých příspěvků. V češtině máme Vlámsko, popřípadě Flandry. Ale je zajímavé, že Vám to doma 15 let procházelo, jezdit do země, která neexistuje. To mě by asi doma neprošlo :-).

Kolemjdouci
25. červenec 2017, 18:17

Pane Vaněček (omlouvam se, ze opet pisu z klavesnice bez diakritiky): Rika se "Vlámsko" (ne "Flámsko"). Pokud Belgii dobre znate, jiste vite, ze to silene osvetleni mnoha dalnic tady, viditelne i z vesmiru, uz bylo davno zruseno (z rozpoctovych duvodu), jen ty stozary tam jeste zustaly, a par osvetlenych useku v nekolika dulezitych dalnicnich uzlech.

S temi 2 starymi JE tady maji prakticky neustale provozni problemy (vic stoji nez jedou), a uz jen kvuli zvetsujicim se mikrotrhlinam to museli nechat extra nekolikrat zkoumat, a zatim to regulator nechava jet dal (kdyz to zrovna samo nestoji...), do planovane zivotnosti, co bude potom tady radsi zatim moc prakticky neresi. Letos meli velke stesti na celkem mirnou zimu. Kdyz pak jeste zminim handrkovani provozovatele s vladou o v case se menici dan z jadernych elektraren...a v preshranicnim Nemecku pred par tydny lidsky retez proti jim nejblizsi belgicke jaderce, tak bych tady nechtel byt ve vladni kuzi...P.S. No a dnes si jeste prisadila UK, ze taky uz v budoucnu nemusi prepracovavat vyhorele palivo, mj. i z Belgie, pokud jim nebude umozneno v podstate pokracovani Euroatomu, ale jaksi tak po anglicku, ze...

Na jedne strane prinejmensim Vlámsko tady domaci FVE financne podporovalo, na druhou stranu, pokud ty belgicke FVE uz dosahly tak velke produkce, jak se pise v clanku (V Belgii přesáhl instalovaný výkon v solárních elektrárnách ke konci loňského roku 3,4 GW ), tak chapu, ze distributor(-i) uz s tim maji celkem velke provozni (a i investicni naklady), ktere chce regulator selektivne prenest jen na ty, co se takto skutecne pripojuji...Ale bude to politicky tezke to tem lidem vysvetlit...prakticky to pochopi jako novou a necekanou dan, kratce po prave cerpane dotaci...

C
25. červenec 2017, 19:25

Není třeba hned popotahovat pana Vaněčka za mizerný překlep o řádek na klávesnici. :)

Takové poplatky, podle mne, spíš než pomoci s rozvojem sítě, mají lidi odradit od toho aby se do FVE a alespoň částečné nezávislosti pouštěli, zvláště pokud první nevyčerpáte veškerá technologická opatření, takto si distributoři přijdou klidně i na 1-2mld korun, v podstatě za nic a dalších X stovek milionů v platbách lidí kteří si pro tento poplatek FVE nepořídí a zůstanou u 100% elektřiny ze sítě. Pokud jim jde jen o stabilitu sítě, pak by jim mělo stačit aby se zavedla povinnost regulace na nulu a baterie rovnající se třeba 2 h produkce FVE. To musí být dost na to aby síť udrželi.

Takto bych je spíš podezíral ze snahy získat si prostředky na opravu běžně zanedbané infrastruktury spíš než na problémy s OZE, které se staly jen dobrou záminkou kde sehnat další peníze aniž by to vyvolalo nějaké plošné protesty, ono je to sice při přepočtu na nějaké 3 780 000 domácností při nejhorším 500Kč ročně, tedy asi nějakých 20€, na MWh ještě mnohem míň, ale pořád by si se to mohlo na mínění většiny populace dost neblaze projevit.

Milan Vaněček
25. červenec 2017, 21:18

Omlouvám se za Flámsko, když jsem se s nimi (anglicky) bavil při pivu tak to bylo vždy Flemish (my známe flámovat).

K věci: fotovoltaiku na střechách zpočátku nejvíc podpoříte pomocí net mettering (když je malý počet instalací), když máte už jich hodně pak můžete

použít programy jako v Německu na obchodování s přebytky (už jsem o tom psal). Teď se u nás objevila reklama na SolarCloud. Nabízejí Vaší sluneční elektrárně na střeše virtuální úložiště kam můžete posílat přebytky a zase je čerpat. Chtějí za to 199-349 Kč měsíčně, podle druhu služby. To je ale podle mého mínění cena přemrštěná (i když proti Valonům mírná).

Martin Hájek
25. červenec 2017, 22:55

Pane Vaněčku, už je tolik zkušeností, kam vede net-metering, že opravdu jen někdo, kde nechce vidět a slyšet ho můžete doporučovat. Ostatně právě Valonsko je jen dalším příkladem v dlouhé řadě, že tato cesta masivní skryté dotační podpory fotovoltaiky funguje na principu pyramidové hry zvané letadlo nebo odborně Ponziho schématu, který se vždy nutně musí dříve či později zhroutit, jakmile se počet účastníků hry dostatečně rozroste.

Milan Vaněček
26. červenec 2017, 09:48

Vždyť Vám to stále píši: net mettering výborně funguje na rozjezd fotovoltaiky na střechách, když už máte nainstalované GW tak musíte skončit a nasadit obchodní modely přes chytrou síť, už jsem o nich psal.

Kolemjdouci
25. červenec 2017, 12:29

V cestine slovo "Wallonie" neexistuje, zkuste zavedeny vyraz "Valonsko".

Pekny clanek, dekuji.

Martin Voříšek
25. červenec 2017, 14:38

Díky za připomínku, již je to v textu upraveno :)

Jan Veselý
26. červenec 2017, 12:35

Fakt mě štve ten pitomý argument, že majitelé FVE se kvůli samospotřebě "spravedlivě" nepodílejí na nákladech na síť. A proč by měli, není to jejich povinnost, je to chyba obchodního modelu distributora. To je jako by váš oblíbený super/hypermarket chtěl, abyste mu platili za rajčata, která jste si v potu tváře vypěstovali doma sami (a zvláštní poplatek by byl i pro ty darebáky, co rajčata nejí nebo jedí jen málo).

S tímhle přístupem si sice krátkodobě distributoři pomohou, ale teď budou mít 130 000 naštvaných klientů, kteří se začnou poohlížet po tom, jak se odpojit úplně.

Martin Hájek
26. červenec 2017, 12:55

Pane Veselý, rajčata jsou opravdu hloupý příklad, který kulhá na obě nohy. Rajčata jsou skladovatelná a nemají žádný distribuční kanál vedoucí až do vašeho domu, který by musel někdo udržovat. Bylo by to srovnatelné s případem, kdyby distributor elektřiny řekl - támhle za městem je trafačka a všichni se tam nějak připojte. Čili s rajčaty jste úplně mimo.

Samozřejmě s Vámi souhlasím, že problém je v "obchodním modelu distributora". Potíž je ovšem v tom, že distributor si ten obchodní model sám nevybírá, je mu od A do Z vnucen Energetickým regulačním úřadem.

No a když regulační orgán prozře - zpravidla na základě velkého průšvihu, a umožní distributorovi změnit obchodní model, notak je kolem toho spousta kvikotu.

Úplné odpojení je zatím jen planá výhrůžka. A o to jde. Kdyby se ti samovýrobci odpojili úplně, tak nikdo nemůže nic říct, jenomže oni jsou stále připojení a jejich maximální požadavek na odběr elektřiny z veřejné sítě se instalací fotovoltaiky vůbec nijak nezmění. Tak proč by měli něco ušetřit? Náklady se samozřejmě jen přesunou na bedra jiných spotřebitelů, protože suma je regulovaná za základě nákladů a přiměřeného zisku z aktiv a instalací fotovoltaiky se nijak nemění (snad kromě určitého poklesu ztrát).

Milan Vaněček
26. červenec 2017, 13:29

To snad nemyslíte vážně, pane Hájek, říkáte: proč by měli (samovýrobci elektřiny) něco ušetřit?

Já tvrdím: vyrobili přece na svém high tech zařízení elektřinu. A stou by měli svobodně obchodovat, regulátor (ERÚ) by to měl umožnit. V Německu mají pro fotovoltaiku na střechách obchodní platformy jako Lumenaza (už jsem o nich psal is odkazem). U nás je teď platforma SolarCloud ( na internetu to najdete, zatím se mi to zdá předražené, ale s větším počtem zákazníků by cena měla jít hodně dolů.

Takže jediná realita v ČR je: fotovoltaika je sprosté slovo protože si partička všehoschopných nakradla(nejdražší 2 GW na světě) a bude v tom dalších 13 let pokračovat, ERÚ a loby velkých utilit bude proti samovýrobě na střechách bojovat .....

Martin Hájek
26. červenec 2017, 15:43

Samozřejmě jsem myslel ušetřit na distribučním tarifu. Že ušetří na ceně silové elektřiny je jasné, to samovýrobcům nikdo nebere a klidně ať se svými přebytky obchodují do zmrtvění -- ale musí zaplatit férově svůj podíl na distribuci, který se ve skutečnosti nijak neliší od kteréhokoliv jiného spotřebitele.

Vtip je v tom, že bez úspory na distribučním tarifu, která je zcela virtuální a vzniká jen přehozením nákladů na souseda, nemá fotovoltaika na střeše vůbec žádnou návratnost. Takže není potřeba vůbec proti ničemu bojovat, stačí férově přiřadit náklady a je posekáno.

Milan Vaněček
26. červenec 2017, 17:49

Jak je to s "férovostí" distribučních nákladů jsme všichni viděli v případu vodárenství a teď to vypadá že ani ČEPS nebude chtít zůstat pozadu.

Ale až se významné procento lidí v rodinných domech odpojí od těchto "férových" distribucí, tak teprve zbytku skutečně vzrostou distribuční náklady. A bude "posekáno" jak píšete.

Milan Vaněček
26. červenec 2017, 17:52

opravuji: ČEPS, ČEZDistribuce, ....

Martin Hájek
26. červenec 2017, 18:22

No až se odpojí, tak samozřejmě. Jenomže oni se neodpojí, protože by museli trávit zimu v teplých krajích. Ta výhrůžka je se ohledem na realitu poněkud směšná.

Jinak když už jste nakousl do vodárenství, tak to je opravdu podobný případ. Řada lidí je připojená na vodovod, protože má např. mělkou studnu, která v létě vysychá, nebo v ní nemá dost kvalitní vodu. Ovšem velkou část své spotřeby kryje z této studny. Vodovodní systém sice musí být dimenzován na jejich maximální odběr a měli by tudíž platit stejně jako ostatní, kteří vlastní studnu nemají, ale protože náklady na vodu jsou nesmyslně jen na m3, tak platí mnohem méně. To je úplně stejný princip jako s fotovoltaikou a víme, kam to vodárenství dovedlo. Pokud nechceme v elektřině skončit stejně, je potřeba udělat rychle reformu tarifů a černým pasažérům přistřihnout křídla.

Mikeš
26. červenec 2017, 18:41

Ja si už delší dobu říkám proč se to neoddělí úplně. Budu platit dvě částky, jednu za přípojku asi podle průměrné vzdálenosti od trafostanice a velikosti jističe (ale šlo by to napočítat i přesněji). A druhou a odebranou elektřinu. A kdo může cokoliv říct. Jenže to by asi přišlo velmi draho všechny a FV by zůstala jen na držících..

Milan Vaněček
26. červenec 2017, 19:51

Tak už jsem podle pana Hajka pochopil, proč mam vodu 90 krat dražši než jsem ji měl v roce 1990. To je kvuli těm co mají mělké studny. To jsem byl blbej že jsem si to dřív neuvědomil.

C
26. červenec 2017, 22:32

Vaše představa férovosti je poněkud zvláštní, aby to dávalo nějakou konzistenci, a smysl, pak by se musely veškeré distribuční poplatky dát do položky rezervovaného příkonu, to jak víme neprojde (ovšem selektivní trestání zjevně ano). Z hlediska dimenzování infrastruktury, kterým se tu oháníte, je jedno jestli na drátě sedí milionářská vilka 90. let s elektrotopením, klimou, bazénem a kdoví čím ještě, nebo jestli je tam domek s FVE, nebo garáž, pokud si všichni tři rezervují 3x30A/400V, z hlediska dimenzování sítě je to jedno. (Pokud se nepoužívají nějaké chytristiky a nebo se nespoléhá na pokles napětí v tolerancích a tedy na jisté přetížení) Dále byste musel do férovostních poplatků zahrnout kohokoliv s jednofází, protože to zatěžuje síť asymetricky. (Bylo by zajímavé zjistit o kolik by po těchto zohledněních vzrostly náklady střídavých železnic.)

Co se týče oné vody, tak vzhledem ke staří mnohých vodovodních systémů o tom že by za to mohly studny dost vážně pochybuji, to je zase někdo na koho se to snadno svede. Stavte se na hlavu, ale to zdražení od 90. let ani inflací ani ničím prostě neuhádáte. 10x klidně, 20x by asi také šlo, ale ne 90x. A ani tomu neodpovídá kvalita infrastruktury, která je mnohdy původní (U plynu je to i 100 let) a teď se do ní bude muset investovat, stejně jako do elektráren a to budou ještě dost velké sumy. Na to přirozeně nějak nejsou fondy a všichni se toho bojí, tak se bude hledat na koho to svést?

Takže pokud by se udělaly reformy tarifů tak aby byly opravdu férové tak můžete polovičku elektrické sítě vyvézt do šrotu a druhou ještě zmenšit, z vodáren vám také pak zbude troška. Plyn je otázka, ten ti si tak po straně jedou svou hru mimo zájem veřejnosti. Ale kdo by z té reformy nejvíce získal? Dopravci, zejména silniční, velmi rychle by vzrostl objem obchodu s vodou v cisternách a velkými bateriemi a eventuálně i palivy. Ono by k tomu mohlo dojít i pokud by se to vyplatilo jen nějaké skupině, tam bude totiž záležet na tom, jak rychle se pohnou technologie a jak na to bude kdo reagovat. Pokud se ostrovy dostanou srovnatelně na cenu ze sítě a nebo ještě lépe pod a přinesou i nějaké benefity, pak se elektrická síť začne rozpadat stejně jako sítě CZT.

Martin Pácalt
27. červenec 2017, 09:35

Průměrná cena vodného+stočného byla v roce 1991 3,00Kč, nyní je to průměrně 86,17Kč, nejvyšší mez je 102,1Kč v Hradci Králové (pro rok 2017). Cena tedy poskočila maximálně 34krát, 90krát je mimo.

Martin Hájek
27. červenec 2017, 10:55

Ad C

Já jsem se ale vůbec nesnažil uhádat zdražení vodného inflací, to je Váš výmysl. Inflace k němu samozřejmě přispěla, ale druhý daleko větší příspěvek jsou úspory a také nahrazování vody z veřejných vodovodů soukromými zdroji.

Obojí je ve skutečnosti ekonomický nesmysl hnaný chybnou konstrukcí tarifu za vodné. Valná většina nákladů dodávky vody z veřejného vodovodu je fixní. Náklady na vlastní vodu (proměnné) budou tak do 10 %. Pokud ovšem u síťového odvětví s takto vysokým podílem fixních nákladů uděláte celý tarif jako variabilní cenu, tak dojdete přesně k té absurditě, kde dnes jsme.

V elektřině je to velmi podobné. Rozdíl je v tom, že donedávna lidé nebyli schopni si ji doma vyrobit. Pokud se nepoučíme z vodárenství, dopadne elektroenergetika brzy úplně stejně.

C
27. červenec 2017, 12:01

Já jsem jen poukazoval na to že zdražení vodného a stočného nemůže být čistě důsledkem toho že někteří lidé částečně či zcela využívají vodu z vlastní studny. Tam hraje roli X dalších věcí, mimo jiné, jak říkáte chybná konstrukce tarifů. Jenže pokud cenu infrastruktury více zohledníte, tedy řekněme že by se výrazně v obou případech zvýšila fixní cena za sítě, tak riskujete že se vám začne síť rozpadat.

Podle mne, pokud máme zohlednit náklady na sítě, musí být "potrestán" kdokoliv kdo si rezervuje příliš velkou kapacitu a tu nevyužívá, jedno jestli protože si pořídí FVE, nebo protože je to chata kde propálíte ročně 300kWh, ale rezervujete si výkon jako rozvojový stát, to je tak nějak černopasažérismus v obou případech a nelze mezi nimi dělat rozdíly. Ano na ceně proudu to možné je, ať si pro chalupy je cena proudu třeba 50 haléřů v nízkém a 1 koruna ve vysokém tarifu, ale prosím není možné se tvářit že chalupa s jističem 3x30A je na na údržbu infrastruktury méně náročná než dům s FVE a jističem 3x30A, nutno podotknout že opět regulujeme na nulu, tedy bez přetoků do sítě.

Ano, elektrárny, ale i teplárny, které už nyní trpí rozpadem soustav CZT a poklesem odběru, se musí měnící se situaci přizpůsobit, ne situaci zkoušet přizpůsobovat. Žijeme totiž v poněkud bezprecedentní době, snad se dá trochu srovnat s přelomem minulého a předminulého století a nástupem elektřiny, kdy se všechno propojuje, ale zároveň roste individualismus a technologického optimismu (byť zakaleného představou konce světa). Ono může stačit pár let a ti kdo se budou smát budou (syntetičtí)plynárníci. Co k tomu stačí? Pokrok ve třech odvětvích: Palivových článků, baterií a syntézy methanu.

Pokud se Vám podaří dostat nákladově v kombinaci PČ, BAT a FVE na 100-150€/MWh, tak je to srovnatelné, ne-li levnější než MWh z centrální elektrárny a máte tam ještě úsporu platy za jistič. V ten moment může centrální síť začít pomalu erodovat a rozpadat se. Samozřejmě to první "odnesou" různé přípojky na samoty, ale dít se to bude.

Milan Vaněček
27. červenec 2017, 12:08

Pane Pácalt, uvádě jsem období 1990-2016, tehdejší cena za kubík 1 Kč, nyní 81,1 Kč (bydlím v Praze). Takže růst cca 80 krát, z toho inflace (tu měřím cenou plzeňského v mé hospodě v místě bydlište) cca 10 krát ( ze 4 na 40 Kč), jen u Plzně mám jistotu že se jedná o zhruba stejné zboží.

A ten osminásobek, to je důsledek Veolie (pár lidí dostalo pár milionů a Veolie si posílá domů miliardy).

Jakmile utility přestane být veřejnou službou, pak to tak musí dopadnout, ať se jedná o vodu, elektřinu nebo teplo.

Jedná se totiž o lokální monopol a pravidla trhu (nesvobodného, monopolního) jsou jasná.

Martin Pácalt
27. červenec 2017, 12:36

P. Vaněčkovi: Beru zpět, máte pravdu, od 1990 to skutečně zdražili z 1Kč na 3Kč :-) . Pak to ty 90tinásobné poměry dává.

Martin Pácalt
27. červenec 2017, 12:40

P. Vaněčovi: Máte pravdu, od roku 1990 tam skutečně byl skok z cca 0,8ha - 1Kč na 3Kč. Pak ty poměry vycházejí na cca 90tinásobek. Mimochodem od revoluce spotřeba klesla z cca 120litrů na asi 85litrů na osobu a den. Celkem dobrý výsledek , v západní Evropě se spotřebovává o dost více.

Jan Veselý
26. červenec 2017, 21:14

Elektřina je normální průmyslově vyráběná komodita a rajčata jsou výborný příklad, ty lze taky ekonomicky smysluplně produkovat doma, ale jen část roku. To, že existuje distribuční kanál až ke mě domů je technologická volba učiněná energetiky, ne mnou. Já "jen" před 5 lety za přípojku (1 m od sousedovy, přímo pod vedením NN) ČEZu zaplatil 30 000 Kč.

Nekecejte, že by jedny z největších firem v zemi nedokázaly vyjednat úpravu tarifních struktur, pokud to samozřejmě zvládnou korektně a tak, aby to zákazníci nevnímali jako óbrsviňárnu.

Při poplatku 560 EUR/rok, mi už baterka na denní spotřebu domácnosti za 3000 EUR tak drahá nepřipadá. Stejně jako agregát a sud paliva na "posledních 10-20%" (nebo jiné řešení).

Na závěr, pokud firmě klesá obrat a tudíž rozpouští fixní náklady v menším množství komodity, nemůže začít zvyšovat cenu, akorát se tak sama zažene do "spirály smrti". Jediné dvě smysluplné možnosti jsou pro ni snižování fixních nákladů a snaha o zvýšení obratu.

C
26. červenec 2017, 22:35

Nebo tak, pěkně řečeno. Jenže k tomu že se elektrárny dostanou do spirály smrti asi stejně dojde. Což pak bude dost zajímavé sledovat.

Martin Hájek
27. červenec 2017, 11:07

Pane Veselý, jste úplně mimo a pletete rajčata s meruňkami.

1. Bavíme se tu o distribuci elektřiny a distribučních společnostech. To přece není žádná komodita!!! Distribuční společnost provozuje a udržuje dopravní cestu, která musí být dimenzovaná na maximální spotřebu elektřiny - shodneme se na tom? Pokud ne tak nemá smysl dál diskutovat.

2. Vy si jako spotřebitel připojený k té distribuční síti můžete vybrat, jestli si elektřinu koupíte na trhu a necháte si jí to sítí dopravit a nebo si ji vyrobíte sám. To je samozřejmě naprosto legitimní. Jenom musí platit, že váš podíl na úhradě nákladů té distribuční sítě se při Vaší samovýrobě elektřiny nijak nezmění, protože ta samovýroba nijak nesnižuje dimenzování té sítě, nezměnily se celkové náklady té sítě a pokud Vy byste platil méně, tak logicky někdo musí platit více a jen přehazujete náklady na souseda.

3. Nikdo vás samozřejmě nemůže nutit abyste byl připojený na distribuční síť. Pokud se odpojíte a budete si vyrábět elektřinu úplně sám tak je to také legitimní. Pak totiž také zmizí nutnost, aby byla ta síť dimenzovaná na Váš odběr a všichni v té síti ušetří. V dnešní době je to samozřejmě absolutní ekonomický nesmysl. Ovšem pokud necháme roztočit spirálu vodárenského efektu a přehazování nákladů na souseda, tak distribuční tarify zdraží natolik, že to může být časem realita.

energetik
2. srpen 2017, 10:03

Martin Hájek napsal: 27. července 2017 (15:05)

"Ad 1) Není to totéž. Zásadní rozdíl je v tom, že jste k danému distributorovi pevně připojen a nemůžete ho změnit, zatímco pro rajčata si můžete dojet do jiného Kafulandu nebo Lidlu, tak elektřinu musíte brát pouze přes daného distributora, který má v daném území monopol na distribuci elektřiny, to mění mnohé, zkuste se nad tím zamyslet. Například když klesne v daném místě poptávka po rajčatech a daná prodejna se zavře, tak se tolik nestane, lidé si dojedou do jiné (třeba o něco vzdálenější), tohle ovšem v distribuční soustavě nefunguje."

Proč to tedy takto v naší distribuční soustavě takto blbě funguje a zákazníci nemohou změnit distributora? Protože to tak chtějí distributoři nebo zákazníci, aby to tak blbě a netržně fungovalo?

Proč je stále v ČR brzděná skutečná liberalizace a to co tu je teď (psedoliberalizace jen některých částí energetického trhu které se hodí vybraným a zvýhodňovaným subjektům) je označována za liberalizovaný trh?

Licence na distribuci přece může být časově omezená na cca 5 let. Pokud se v dané oblasti najde lepší distributor a nabídne lidem výhodnější podmínky a sepíše s nimi více jak 50% předběžných smluv co má stávající distributor, proč by nemohl tuto část distribuční sítě převzít? Proč stát nepronajímá části veřejné distribuční sítě těm co nabízejí výhodnější podmínky? Kdo tu liberalizaci energetiky zastavil a brzdí už více jak 10 let?

Martin Hájek
2. srpen 2017, 12:34

Protože liberalizace ve smyslu volby distributora by znamenala nutnost postavit paralelní distribuční soustavu. To jednak ani není možné, protože prostor v komunikacích ve městech je omezený (další kabely by ani mnohde už nebylo kam dát), ale hlavně by to bylo nesmírně nákladné. Je to ekonomický nesmysl.

energetik
2. srpen 2017, 17:48

Martin Hájek

to je nesmysl. V zahraničí to jde a nemusí se budovat paralelní sítě. Stát uděluje licenci a stanoví podmínky správy distribuční sítě.

Jan Veselý
27. červenec 2017, 12:33

ad 1) Nepletu, obchoďák taky stejná distribuční společnost. Tak jako E.On, ČEZ Distribuce a PRE distribuují komoditu - elektřinu, tak třeba Kaufland distribuuje jinou komoditu - např. rajčata.

Taky na rozdíl od Vás znám trochu statistiky a zákon velkých čísel, takže vím, že třeba 1000 domácností má úplně jinou charakteristiku spotřeby než jedna domácnost x 1000. Distributoři to ví také, Vy ne.

ad 2) Jo fajn, tak ať idioti plošně změní obchodní model PRO VŠECHNY, aby lépe odrážel skutečnost. Jenže to musí udělat správně, aby nenaštvali klienty, ne tak idiotsky jako tlačili platby podle jističe a ne jako ve Valonsku přes nějaký úředně stanovený poplatek jen pro někoho.

Já bych třeba klidně souhlasil s pevným měsíčním paušálem za připojení, jen bych jako zákazník musel mít z nabídky distributora pocit, že mě nebere na hůl.

ad 3) Opakuji, já kupuji zboží, nejsem zodpovědný za chybná rozhodnutí obchodních společností a nemám jako zákazník žádnou povinnost "férově" přispívat na chod jakéhosi soukromého podniku.

Milan Vaněček
27. červenec 2017, 13:36

Pan Hájek obhajuje neobhajitelné. A některé jeho argumenty jsou úsměvné. Ale chápu ho, má to ve svém popisu práce, není svobodný důchodce jako já.

Martin Hájek
27. červenec 2017, 14:51

Ad 1) Přečtěte si ještě jednou, co jsem napsal. Není tam nic o tom, že maximální zatížení je zatížení jedné domácnosti x 1000. Samozřejmě existuje nějaká nesoudobost, to s tím ale nijak nesouvisí, protože příspěvek fotovoltaiky v době maxima systému je nula. Takže domácnosti vybavené fotovolatikou mají úplně stejný příspěvek k maximálnímu zatížení sítě jako domácnosti bez fotovoltaiky a o to jde. Příklad s Kauflandem samozřejmě opět kulhá. Analogie by byla, kdybyste měl dlouhodobou smlouvu, že vám ty rajčata bude Kaufland vozit domů.

Ad2) a 3) Tady si odporujete. Buď platí, že nemáte povinnost na něco férově přispívat a je to věc obchodní politiky distributorů - pak je ale trochu zvláštní, že jim radíte, jak to mají správně/férově udělat (asi nemá smysl opakovat, že tarify za distribuci nastavuje regulátor a ne distribuční společnost).

Můj názor je, že ve skutečnosti je potřeba zohlednit obojí, tedy jak paušál za odběrné místo, tak paušál za velikost jističe a do těchto dvou položek rozdělit férový podíl na fixních nákladech distribuce a do proměnné složky tarifu dát pouze náklady na ztráty, které jako jediné v distribuční soustavě nějak souvisí s odebraným množstvím elektřiny.

Martin Hájek
27. červenec 2017, 15:05

Ad 1) Není to totéž. Zásadní rozdíl je v tom, že jste k danému distributorovi pevně připojen a nemůžete ho změnit, zatímco pro rajčata si můžete dojet do jiného Kafulandu nebo Lidlu, tak elektřinu musíte brát pouze přes daného distributora, který má v daném území monopol na distribuci elektřiny, to mění mnohé, zkuste se nad tím zamyslet. Například když klesne v daném místě poptávka po rajčatech a daná prodejna se zavře, tak se tolik nestane, lidé si dojedou do jiné (třeba o něco vzdálenější), tohle ovšem v distribuční soustavě nefunguje. A to je samozřejmě jen jeden příklad.

Zákon velkých čísel jistě platí, nesoudobost odběru také, ovšem když si přečtete moje vyjádření výše, tak zjistíte, že tam není nic o tom, že by tyto věci neplatily. Podstata je v tom, že domácnost za jinak stejných podmínek (stejné spotřebiče, chování atd.) se podílí na maximu distribuční soustavy úplně stejně bez ohledu na to, jestli fotovoltaiku má nebo ne, protože v době maxima zatížení je výroba z FVE čistá nula a je velmi nízká i v okolí tohoto termínu takže ani akumulace nepomůže.

Ad 2) a 3) Tady si trošku odporujete, buď to má být správně/férově a nebo je to obchodní model distributora do kterého Vám nic není. Můj názor je, že to má být správně/férově, protože se bavíme o monopolu. Ve skutečnosti by měla být fixní platba jak za odběrné místo a měsíc, tak za velikost jističe s tím, že do těchto položek by se měly rozdělit fixní náklady distribuce a v proměnné složce tarifu by měly být jen náklady na ztráty, což je fakticky jediný proměnný náklad distribuce elektřiny. Souhlasím s tím, že tuto zásadní změnu nejde udělat naráz, měla by proběhnout postupně (klidně během 10 let), aby měli spotřebitelé možnost se přizpůsobit. Ale měl by být jasný signál, že k takové změně dojde a jak proběhne v čase.

Josef
26. červenec 2017, 16:24

Zajímalo by mne, jak to chtějí provést. U nás není třeba si FVE registrovat, respektive lidé, kteří ji provozují v ostrovním či hybridním galvanicky odpojeném režimu. To jako napaříte poplatek i ostrovníkům? Chápu poplatek u lidí, kteří dodávají do sítě. Ti využívají síť a neplatí. To je v pořádku. Ale u lidí, kteří mají prostě nějaký tarif a jsou připojeni k síti, ale nic do ní nedodávají to prostě ospravedlnit nelze. To je totiž stejné, jako by měli obrovské částky platit chalupáři.

Martin Hájek
26. červenec 2017, 16:45

To samozřejmě nemáte pravdu. Provozování fotovoltaické elektrárny jste povinen distribuční společnosti nahlásit stejně jako významné spotřebiče. Pokud to neuděláte, porušujete smlouvu o připojení.

"Mají prostě nějaký tarif" - no ano, budou mít tarif pro samovýrobce z FVE, je to velmi jednoduché. Stejně jako je tarif pro přímotopy nebo tepelná čerpadla.

energetik
2. srpen 2017, 09:28

A tady narážíme na další hlavní, diskriminační a netržní problém. Tarify pro přímotopy ani tepelné čerpadla nejsou povinné! Jejich instalaci do výkonu 3kW nemusíte hlásit a i když je nahlásíte (třeba v případě většího výkonu) tak o změnu tarifu musíte dobrovolně požádat, distributor vám tarif sám povinně nemění. Klidně můžete používat přímotop nebo tepelné čerpadlo na tarifu D01. Čím chtějí distributoři nalákat samovýrobce na extra tarif, vyšší cenou :-)))) Absurdní nesmysl.

energetik
2. srpen 2017, 09:32

Možná by mohli distributoři nalákat samovýrobce na speciální tarif vhodně nastaveným netmeteringem :-)))))

Martin Hájek
2. srpen 2017, 12:39

Souhlasím s Vámi v tom, že je velmi problematické určovat tarif podle druhu spotřebiče povinně. Jsem zastáncem toho, že volba tarifů by měla být zcela dobrovolná a každý by si měl vybrat ten, který se mu nejvíce hodí. Ovšem podmínkou takového přístupu je správné přiřazení nákladů, tj. fixní náklady ve fixní složce tarifu. To je čisté řešení. Není-li ovšem takové řešení z nějakého důvodu průchodné, pak nezbývá, než nechat samovýrobce doplatit náklady. Nikdy to samozřejmě nebude pořádně fungovat, protože se vždy bude minimálně část z nich snažit před tím uniknout. Stejně tak jako dnes řada spotřebitelů nepochybně "zneužívá" tarify, které jim nepřísluší.

energetik
2. srpen 2017, 17:36

Jednou jsem se pokusil ohlásit distributorovi ostrovní FVE cca 2km od posledního sloupu distribuční sítě. V horské osadě do které už cca třicet let distributor slibuje přivést energii. Potom se mi distributor ozval že tam nemám vyplněné zákaznické číslo, číslo elektroměru atd... Když jsem mu odpověděl že je to 2 km k jejich distribuční sítě tak mi odpověděl ať je s tím neotravuji.

Takže 2km od distribuční sítě je to bez sankcí, protože si to distributor ani nezaevidoval. V jednom domě už to bude zřejmě se sankcemi, jaká tedy bude minimální vzdálenost ostrovní FVE od distribuční sítě aby to bylo bez sankcí? Když mám přípojku elektřiny doma, můžu mít potom na zahradní chatce FVE aniž bych doma dostal sankce? A co když je zahradní chatka vedle domu? Kde bude ta hranice za kterou se distribuční mafie a "nezávislé" ERÚ hodlá zastavit?

Martin Hájek
2. srpen 2017, 18:12

Ostrovního systému, který není nijak galvanicky propojen s distribuční soustavou, se to samozřejmě týkat nemůže. A je celkem úplně jedno, jaká je vzdálenost "od posledního sloupu" distribuční sítě, jestli 2 m nebo 2 km.

C
26. červenec 2017, 21:46

To by bylo zajímavé se na to podívat a zeptat se na to právníků a úředníků, jestli když bude krmit měnič přes usměrňovač paralelně k FVE, samozřejmě se snižujícím trafem, je to pořád nutno hlásit, nebo jestli je nutné to hlásit pokud je tam nutnost fyzicky to přepojit atp. Ono totiž dohnáno ad absurdum by se možná musela hlásit hybridní nabíječka autobaterií, nebo upravené solární zahradní lampičky které v nepříznivých podmínkách dobijí rozvod napojený na nabíječku od staré Nokie? Kde je ta hranice?

Toto je zrovna případ části zákona která se dá považovat za účelově psanou ve prospěch energetických společností, ním by mohlo být jedno jestli najede nebo odpadne takový poloostrov napojený přes usměrňovač nebo domácnost s mechanickým přepinačem, nebo jestli někdo zapne pilu, čerpadlo nebo si nahodí spadlý jistič. Jediný rozdíl je tu v tom že FVE jim poměrně dost mohou při masivním rozšíření snížit zisky. Z pohledu toho jak velkou infrastrukturu musíte držet je jedno jestli tam máte jenom vyblokovaný výkon a nulový odběr, nebo tam máte blokovaný výkon a FVE.

Co budou dělat elektrárny v momentě kdy klesne cena palivových článků na zemní plyn? Až spadne ještě o kousek cena baterií? Prosadí si totální zákaz samovýroby? A elektrárny by se před tím co dělají měly mít sakra na pozoru a neudělat blbost, protože pří n= 0.5 je cena domácí elektřiny z plynu 2.92Kč, při n=0.3 je to 4.38Kč, ale pozor, pořád máte ještě ty 2kWh tepla, a v létě máte EE z FVE s bateriemi také někde kolem2-4Kč. Stačí aby někdo přišel s integrovaným řešením velikosti mrazáku (takový ten velký co občas lidi mívají) a lidi to odpojení se od elektráren začnou zvažovat.

Ono to co píše pan Josef ohledně chalupářů má jistou logiku, pokud to že má někdo FVE a k tomu jistič třeba 3x30A je tak hrozné pro síť nepodílí se tak na nákladech a kdesi cosi, pak by měl naprosto stejně obrovskou sumu platit i chalupář který má ročně ještě menší odběr než dům s FVE, kde si ještě navíc přičtěte další peníze na desítky kilometrů VN vedení, což také nebude nejlevnější záležitost.

Mimochodem formulace o významném spotřebiči je dost vágní, jako kde co u nás, Je významný spotřebič 500W ventilátor běžící celoročně, někde ve sklepě, ten si klidně vezme sám přes 4MWh, nebo je to 10kW pila kterou pustíte za rok dohromady na deset hodin? Nebo co je to?

L
29. červenec 2017, 21:09

Máš hodně bujnou fantazii ohledně odpojování lidí od elektráren. Pro tvojí představu samotný palivový článek o výkonu 1 kW bez regulace stojí 4300 USD. Achillovou patou palivových článků je jejich životnost. Teď k tomu potřebujeme baterie. Jejich životnost je kolem 5 let a mají cenu 110 000 Kč/ 6,7 kWh. Dále potřebujeme inteligentní měnič, který bude respektovat voltampérovou charakteristiku palivového článku a bude dobíjet baterku. Další měnič pro přeměnu napětí baterky na 230 Vac. Když to shrnu, tak za 300 000 Kč mám dům napájený z vlastního zdroje. Teď už jen platit faktury za plyn. A co tím vlastně získám? Získám systém, který má omezenou životnost. Systém, který je hodně obtížně rozšířitelný, když si manželka vzpomene a bude chtít např. sušičku na prádlo nebo jiný velký spotřebič. Získám systém, který potřebuje zemní plyn/vodík, tedy neřeší ten hlavní problém: omezení užívání fosilních paliv. Podívám li se na to z dlouhodobého hlediska, tak v případě masivnějšího rozšíření elektromobilů se jeví nějaké odpojování domácností od rozvodné soustavy jako zbožné přání některých snílků. Dalším aspektem je, že domácnosti spotřebují jen asi 20% z celkové spotřeby el. energie. Polovina lidí v tomto státě bydlí v bytech v panelácích. A ty si určitě pořídí takovou aparaturu, která jim bude akorát zabírat místo.

Jan Jezek
30. září 2017, 21:34

Je to depresivni cteni tahle diskuze.

Diskutuje vicemene intelektualni a moralni spicka spolecnosti - to nemyslim vubec ironicky, uz to, ze nekoho toto tema zajima a zajima ho i spolecenska stranka veci, radi dotycneho mezi horni procento (a kdybychom vyber dale zprisnili pozadavkem rozlisovani kilowattu a kilowatthodiny, dostaneme horni jedno promile :-) )

Jenze kazdy pod uzivanymi pojmy rozumi neco jineho.

Uz pojem "fair". Bez dostatecne dlouhe historie neni v pojmu jednota a evidentne ho zde nekteri nahrazuji (vycislitelnym) ekonomickym pojmem.

Ale treba v nazorech na zdravi zcela evidentne pojem fair nekoresponduje s ekonomickym pojmem. Podle mineni vetsiny (i meho) je zcela fair, pokud nekdo narozeny s hendikepem se na cene servisu, ktery je mu poskytovan, nepodili vubec, zatimco ja, ktery jsem mel to stesti se narodit zdravy, necerpam sluzby zadne a platim hodne.

Podle me je treba nasledujici:

1) vysvetlovat problematiku

vysvetlovat jen pro sdileni radosti z mysleni, ne z touhy presvedcit o sve pravde

2) hledat reseni s dostatecnym souhlasem ve spolecnosti, aby tech, co se jim zda, ze je vuci nim nespravedlive, bylo co nejmene

Pamatuju se, kdyz jsme chodili s detmi do prazske zoo, vzdycky jsme koupili rodinnou rocni permanentku. Ceny vstupneho a provoz Zoo jsou nastavene tak, ze prijmy ze vstupneho nepokryje ani 50%.

Takze moji nadprumerne bohate rodine s dvema detmi chudsi cast spolecnosti dotovala zabavu, pouceni, relax.

Podobne vyska stale platby za jistic. Ja to chapu, ze ekonomicky to dava smysl, ale to davalo vzdycky. Jenze dokud CEZ vydelaval miliardy, dokud z techto miliard v pohodicce ubiral Martin Roman a distribuoval je politikum a kamaradum, tak nikomu nevadilo, ze to neni fair.

Takze me zas neprijde fair, ze driv nefairovost nevadila a ted najednou vadi :-)

A krome toho myslim, ze Kartago musi byt zniceno (zas to myslim vazne, Kartagem myslim CEZ).

Jan Jezek
30. září 2017, 23:36

Jsem zapomnel zminit, ze vstupne do prazske zoo je dost vysoke na to, aby do ni kvuli tomu spousta rodin sla jednou za deset let.

Osobne se domnivam (a tady si dovolim tlacit svoji pravdu), ze spojovani eraru a privatu je zlo ohrozujici existenci svobodneho politickeho rezimu.

U elektricke soustavy ma erar na svych bedrech nejen samotnou infrastukturu (hardware) ale i kvalitu.

To znamena udrzovat v garantovanych mezich napeti, frekvenci, ucinik. To je strasne moc.

Kdyz to srovname s dopravou, tak stat sice provozuje silnice a koleje, ale uz ne samotnou dopravu (krome dopisu a malych baliku).

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se