JE dukovany

Drábová: Dukovany budou čelit evropskému tlaku pro dřívější uzavření

Čeští politici budou muset v příštím desetiletí řešit evropský tlak na dřívější odstavení bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Na dnešním energetickém Žofínském fóru v Praze to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Podle ní totiž existuje obecná evropská tendence, aby byly jaderné bloky v provozu optimálně pouze po dobu 40 let. V případě Dukovan by to znamenalo odstavení bloků o deset let dřív, než je nyní plánováno. S odstavením bloků se v současné době počítá zhruba v letech 2035 až 2037.

„Vzniká velký tlak na to, aby byla provozní životnost elektráren na tuto dobu (40 let) omezena. Znamená to, že naší politickou reprezentaci, ať už bude jakákoliv, čeká někdy kolem roku 2023 bitva o dalších deset let v Dukovanech,“ uvedla dnes Drábová.

Dukovanský blok číslo jedna slouží od roku 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan od roku 1987. Podle dřívějších vyjádření firmy ČEZ by mohly být v provozu ještě přibližně 20 let, s odstavením bloků se tak počítá zhruba v letech 2035 až 2037. Elektrárna s instalovaným výkonem 2040 megawattů (MW) pokrývá asi pětinu tuzemské spotřeby elektřiny.

Odstavení jaderných elektráren Německo

Ilustrační foto

SÚJB loni a předloni postupně vydal povolení pro provoz všech dukovanských bloků na dobu neurčitou poté, co jim končily dřívější desetileté licence. Odstavené bloky v Dukovanech byl mohl nahradit nový jaderný zdroj tamtéž. Rozhodnutí o jeho stavbě ale dlouhodobě brzdí nejasnosti o způsobu financování.

Současný premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) ještě jako ministr financí v Sobotkově vládě několikrát uvedl, že výstavbu bloku by měl financovat sám ČEZ. To by ale mohlo být mimo jiné nevýhodné pro minoritní akcionáře. Ve hře je proto i rozdělení firmy.

Babiš na začátku února uvedl, že vláda ve spolupráci s ministerstvy průmyslu a financí navrhne tým expertů, který bude s vedením ČEZ právě o návrzích na rozdělení firmy hovořit. Řádově by měl mít pět až deset lidí. Majoritním akcionářem největší tuzemské energetické firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.

jaderné palivo

Ilustrační foto

ČEZ v nedávné prezentaci určené členům hospodářského výboru Sněmovny uvedl, že z variant transformace ČEZ je nejlépe hodnocená možnost, kdy by se jaderné a konvenční zdroje oddělily od distribuce a takzvané nové energetiky.

Rozdělení firmy však není jedinou variantou, nad kterou se při rozhodování o financování případného bloku uvažuje. Ve hře je také možnost, že by stavbu nového bloku zajistila dceřiná společnost ČEZ, i varianta, že by tuto dceřinou společnost ČEZ odkoupil stát a poté by firma realizovala stavbu.

ČEZ celkem zkoumal šest možných alternativ rozdělení. Nejpreferovanější variantou je ta, že by stát plně vlastnil jadernou, uhelnou, těžební a obchodní část.

Stavba nového jaderného zdroje by tak neměla žádný dopad na minoritní akcionáře, kterých má nyní ČEZ asi 30 procent. „Nový ČEZ“, ve kterém by si měl stát v první fázi ponechat 51 procent, by zahrnoval distribuci, prodej, obnovitelné zdroje a energetické služby ESCO. Podíl státu v této firmě by se postupně mohl snížit na 25 procent.

Autor:



19 odpovědí na Drábová: Dukovany budou čelit evropskému tlaku pro dřívější uzavření

  1. energetik napsal:

    „Stavba nového jaderného zdroje by tak neměla žádný dopad na minoritní akcionáře“
    To je lež, každý daňový poplatník ČR je nedobrovolný minoritní akcionář ČEZu, a pokud bude ze 100% státu tak o to bude ten negativní dopad ještě vyšší.

  2. Jan Veselý napsal:

    Nejhorší tlak na uzavření Dukovan bude ten ekonomický. Zatím jsou, zdá se, v dobrém technickém stavu, ale to nepotrvá navěky a pak může lehce nastat varianta „Diablo Canyon“, kdy velký upgrade zabije celou ekonomiku provozu. Obzvláště když bude dál klesat cena nových VtE a FVE a Němci je hodlají stavět dál jako zběsilí.

    • Martin Pácalt napsal:

      Zase jsme u té ekonomie. Kdybych posuzoval vše čistě ekonomicky, tak si nepořídím ani druhý zdroj tepla pro vytápění bytu, protože mi kamna na dřevo pojedou jen o Vánocích a „nevydělají si na sebe“. Já si ale říkám, že není dobré zůstat bez tepla, až zase SSSR zavře kohouty a třeba zrovna v době jako je tato s mrazy i přes den. Junák sice nejsem, ale jejich heslo „buď připraven“ mi nepřijde pitomé. 😀
      Před časem jste tady napsal pro mě zajímavou myšlenku, že by se přebytky z VtE ze severního Německa měly spotřebovávat na severu Čech v chemickém průmyslu nebo jednou možná i několikrát zde na webu zmíněné ukládání do syntetického CH4. Jenže jako tomu bývalo vždy, když šlo do tuhého, Němci se postarají především o své Němce (+připrchlíky) a akumulaci si podobného rázu jednou vytvoří sami a žádné přetoky k nám ani nemusejí nastat, protože si vše uloží u sebe „na zimu“.
      Staré Dukovany do 19let skončí, ale rozhodně to vůbec nemusí být dříve a to z ekonomických důvodů.

      • C napsal:

        Vaše kamna jsou něco jiného než jaderná elektrárny, nebo jiné elektrárny, tady je totiž problém že pro malou část doby kdy by mohly být problémy by se po zbytek provozoval velmi drahý zdroj. JE mají bohužel to nevýhodu že jsou velmi drahé. A proud z nich je drahý bez ohledu na to jestli jsou to zdroje záložní nebo normální.

        PPE, Uhelka, to stojí desetinu ceny JE, drahé je tam palivo, takže to že stojí nečinně není zase taková pálka.

        Pokud budou ceny OZE klesat a to i takových, které lze levně stavět u nás, tak, by se P2L dalo nasadit i u nás, eventuálně pokud se výrazně pokročí s mořskými větrníky na otevřeném moři, tak by se nabízelo že se bude na vhodných místech vyrábět E-diesel a takto energie přepravovat po světě, tím padá jakákoliv politická moc ropu a plyn produkujících států, pokud budou FOSILNÍ paliva příslušně zatížena daní a clem, tak geopolitické problémy v podstatě mizí. Proto je třeba aby se tato technologie dostala do průmyslového měřítka a cena proudu z OZE ještě klesla.

        • Martin Pácalt napsal:

          Z pohledu využití v průběhu roku moje srovnání s kamny kulhá, protože to je přesně naopak. Princip v obecně rovině je ale shodný – myslet na to, že svět nemusí být vždy obchodně přívětivý a že s nedostatkem roste i cena.
          Mimochodem, osobně by se mi líbilo, kdyby v Krušných horách, na Vysočině a v Nízkém Jeseníku byly oblasti s dánskými větrníky a poblíže nich provozy na zpracování EE v době, kdy není třeba. Jen si myslím, že nejrychlejší cesta k provozní nezávislosti vede mimo jiné zdroje přes ty jaderné.

      • Jan Veselý napsal:

        Už jsem to psal jinde panu Wagnerovi. Je samozřejmě dobré být připraven na nejhorší. Ale dotovat kvůli tomu trvale vyrábějící (uhelný, jaderný) zdroj mi přijde jako pitomost. Je totiž třeba být připraven na situaci, která se vlastně posledních min 50 let nestala. Pokud není možné mít domácí zdroje, které se uživí samy, třeba s mírnou investiční podporou (levnější peníze na investice), tak jsou, dle mně, řešením zdroje levné na výstavbu, kde vůbec nevadí provoz třeba jen pár hodin za rok. Tyhle ať si klidně dostávají kapacitní platby, ale osobně bych trval na několika podmínkách. Kapacitní platby se budou oceňovat v aukcích, aukce budou minimálně 1x za rok, příjemci kapacitních plateb přestávají být účastníky trhu a jsou z nich dispečersky (ČEPS?, OTE?, ERÚ?) řízené zdroje, které budou nasazovány podle potřeby v (ekonomicky, technicky, politicky) kritických situacích.
        A samozřejmě je MOC užitečné mít velké zásoby paliv všeho druhu, ty naštěstí máme. Myslím, že jsem to před časem odhadl na cca 50 TWh v zemním plynu, 50 TWh v ropě a neurčité množství v hromadách uhlí už dnes a skladech plných pelet. Vůbec by mi nevadilo navyšování.

        • Martin Pácalt napsal:

          Vidíte a mi by takové zdroje (mezi které ale FVT a VTE nepočítám) vadily. Ony by totiž byly hodně prostorově náročné na krajinu, takže by k platbám došlo „ve zcela jiné měně“. Ale ekonomicky vyčíslit to nejde, to je společenská volba.
          A propos, není těch 50TWh v zemním plynu málo? Dle loňské spotřeby mi vychází sezóna na 89,99TWh/rok. Tedy 8,53mld. m3 x 10,55 = 89,99TWh. A mám za to, že Česko již nyní má v zásobnících minimálně „jednu topnou sezónu“. S tou ropou to není tak jednoduché, protože časem ztrácí kalorickou hodnotu“, což u plynu nenastává. Syntetická by ale vydržet mohla, už jen z podstaty výroby se nemusí kazit.

  3. Milan Vaněček napsal:

    Jedna havarie jaderné elektrárny v EU nebo zvýšený tlak na bezpečnost v EU mohou způsobit, že si některé JE neušetří na svoji likvidaci. Proto stavbu JE nemůže žádná nestátní banka financovat, na rozdíl od bezproblémového financování FVE či VtE. Takže to nakonec dospěje k tomu, že jen atomové velmoci s jadernými zbraněmi budou financovat stavbu JE stejně jako si financují svoje jaderné vyzbrojování.

  4. Dušan Král napsal:

    V americe se uvažuje o provozu nad 60 let a my se tu budeme bavit, jestli prodloužíme provoz o 10 nebo 20 let, aby náhodou rakušákům a němcům nepraskla žilka…

    • Milan Vaněček napsal:

      Něco jiného jsou elektrárny „model 2010 či 2020“ a staré elektrárny „model 1960 či 1970“. A taky bezpečnostní předpisy se zpřísňují, jako u aut.

    • Jan Veselý napsal:

      Můžu se zeptat kdo je ten SE? Já se zatím dočetl jen o tom, že majitelé JE ve státech New York a Illinois si vyžebrali provozní dotaci, jinak by ty své postarší elektrárny z ekonomických důvodů zavírali, údržba se na nich dost prodražuje.

  5. Petr napsal:

    2023 je v klídku, tou dobou už budou mít „progresivní“ státy EU dávno jiné starosti, jak teď řekla jedna eurokomisařka, jestli velmi rychle nezvládnou integraci muslimských band (neexistuje žádný v praxi úspěšný návod), tak to mnohá jejich města poškodí jak atomový výbuch.

  6. Milan Vaněček napsal:

    Pro doplnění: v USA je provozováno 104 reaktorů, již odstaveno 24 reaktorů. Takže asi všechny licence nebudou prodlouženy z 40 na 60 let (většina ano).

    • Petr Závodský napsal:

      V USA je v provozu 99 bloků (2 ve výstavbě, 2 on hold).
      86 reaktorů již získalo licenci na prodloužení provozu ze 40 na 60 let
      1 žádá o prodloužení na 80let

      • Milan Vaněček napsal:

        Měl jsem starší data z proatom webu. Tak už vidím že v USA klesl počet provozovaných reaktorů pod stovku (a bude dále pozvolna klesat).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *