Dukovany a Temelín: Vrátí se Francouzi? Možná s Asiaty v zádech

Poškodili jste naši pověst. Taková byla reakce francouzské Arevy, když ji tuzemská energetická jednička ČEZ před necelými čtyřmi lety vyřadila z tendru na rozšíření jihočeské jaderné elektrárny v Temelíně.

Z dnešního pohledu je tato epizoda úsměvná. Areva od té doby čelila tolika skandálům, potížím při výstavbě nových reaktorů a finančním problémům, že temelínská příhoda připomíná pouhou kapku v moři.

Ani tyto zmíněné potíže Arevy na druhé straně nemění nic na skutečnosti, že Francie zůstává zemí, která se svým know-how stále patří do světové špičky. Francouzi jsou navíc jediným možným dodavatelem nových reaktorů ze zemí Evropské unie. Je tedy logické, že je Praha přizve k účasti v nové soutěži o rozšíření Dukovan či Temelína.

Ponechme nyní stranou otázku, zda se Česko opravdu odhodlá stavět nové bloky atomových elektráren. Zcela si tím není jist ani nový zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller.

Zatím vyčkávání

Může se vrátit doba, kdy mnozí Francouze považovali za hlavního favorita nakonec zrušeného temelínského tendru? Ministr průmyslu Jan Mládek nedávno naznačil, že komunikace s francouzskými firmami se zatím pořádně nerozběhla. Souvisí to s transformací a rozdělením celé společnosti Areva. Výstavbu nových reaktorů totiž od ní převezme jiná tamní společnost – Électricité de France (EDF).

Celou operaci umožní skutečnost, že jak v Arevě, tak v EDF drží většinový podíl francouzský stát. A ten se rozhodl přispěchat svým firmám na pomoc. EDF na tom sice je podstatně lépe než Areva, ale ani této společnosti se v kritické době – z hlediska výstavby nových jaderných zdrojů v Evropě a nízkých cen elektřiny – nedaří nejlépe.

Jisté je, že Francouzi to nevzdávají a chtějí stavět další reaktory nejen v Evropě, ale také v jiných částech světa. „Francie bude pokračovat v investicích do jaderné energetiky,“ prohlásil ministr hospodářství Emmanuel Macron.

Tristní zkušenost

Nyní ovšem Francouzi stojí před zásadním rozhodnutím, zda investovat do nových reaktorů EPR (původně European Pressurized Reactor) v anglické elektrárně Hinkley Point. Společnost EDF sice potvrzuje, že se do tohoto klíčového projektu pro nejbližší budoucnost pustí, na finální verdikt se ale ještě čeká.

Faktem je, že dosavadní zkušenost s výstavbou reaktorů EPR v Evropě je tristní. Projekt ve finském Olkiluotu nazval list Libération „průmyslovou a finanční katastrofou“ – má zhruba desetileté zpoždění a celkový rozpočet už byl překročen o téměř 5 miliard eur.

O mnoho lépe na tom není ani projekt ve francouzském Flamanville. A právě tam se také provalil skandál ohledně vadné reaktorové nádoby, který vzbudil pochybnosti Britů ohledně budování reaktorů stejného typu ve Spojeném království.

jaderná elektrárna flamanville

Jaderná elektrárna Flamanville

Stejná nabídka v Temelíně

A připomeňme, že právě reaktory EPR nabízela Areva také v temelínském tendru. Mimo jiné se tehdy objevily pochybnosti, zda se tak velké reaktory o výkonu 1650 megawattů vůbec na jih Čech hodí. Francouzi ale vcelku věrohodně argumentovali, že dva reaktory typu EPR, jež by Areva postavila v Temelíně, by fakticky svým výkonem 3300 megawattů vydaly za tři, a odpadla by potřeba stavět další blok v Dukovanech.

Stále závažnější se ale stávala jiná pochybnost, kterou postupně začala sdílet řada jaderných odborníků: Sofistikovaný reaktor EPR s mnoha bezpečnostními prvky sice mohl představovat naprostou světovou špičku, jenže se ukázalo, že je možná „až moc špičkový“. Jeho složitost totiž vede právě k navyšování nákladů a časovým průtahům.

Na druhé straně je nutné brát v potaz i argument, že ve Flamanville a Olkiluotu šlo o úplný start nové technologie. A díky zkušenostem z Francie a Finska už bude možné další projekty realizovat mnohem lépe…

Vizualizace nových bloků JE Temelín. Zdroj: ČEZ

Vizualizace nových bloků JE Temelín. Zdroj: ČEZ

Moc velký na Dukovany?

I tak je ale sporné, zda by pak Češi považovali právě reaktor EPR za ten nejlepší „nákup“. Od zrušení temelínského tendru se také situace v Česku poměrně zásadně změnila. Stále častěji se mluví o tom, že příští nový reaktor – pokud vůbec – vyroste spíše v Dukovanech než v Temelíně.

A jestliže „obří reaktor“ EPR by se ještě snesl na jihu Čech, v Dukovanech by byla jeho instalace mnohem komplikovanější – i vzhledem k tamním omezeným možnostem chlazení vodou.

Možná by ani to nebyl neřešitelný problém. Přesto se může jako nadějnější mnohým jevit jiné „francouzské řešení“.

Vzhledem k temelínskému tendru si mnozí Češi zatím „francouzský atom“ spojovali s firmou Areva a reaktorem EPR. Už si pomalu začínají zvykat, že jednání se do budoucna povedou s jinou firmou, tedy s EDF. Ale nemohl by být ve hře také jiný francouzský reaktor?

Faktem je, že mezi zvažovanými možnostmi se objevuje menší reaktor Atmea 1 o výkonu 1 100 – 1 200 megawattů. Není čistě francouzský, protože jde o společně vyvíjené dílo francouzské Arevy a japonské společnosti Mitsubishi Heavy Industries, které kombinuje technologické přednosti obou firem.

Dostavba bloku v JE Dukovany

EDF láká Japonce

Také v případě Atmey se už stále více zapojuje do hry EDF – výkonný šéf této společnosti Jean-Bernard Lévy podepsal na konci června memorandum o porozumění s prezidentem Mitsubishi Šuniči Mijanagou. Jde o širší spolupráci, jejíž součástí je také podpora výstavby reaktorů Atmea – v první fázi v Turecku a ve Vietnamu.

Otázkou samozřejmě je, zda by Francouzi souhlasili s „nasazením“ Atmey v Evropě – tento reaktor zatím směřovali zvláště na rozvíjející se trhy mimo starý kontinent. Pravděpodobně k tomu přispěla i porážka sofistikovaného, ale drahého reaktoru EPR v konkurenci s Korejci ve Spojených arabských emirátech v roce 2009.

Jinak ale platí, že na spolupráci s Asiaty sázejí Francouzi po problémech ve vlastním jaderném průmyslu stále více. Zatímco v případě Japonců směřují k propojení know-how, v případě Číňanů sázejí zvláště na jejich kapitálovou sílu. Čínské společnosti se mají finančně podílet na projektu Hinkley Point, ve hře je i jejich majetkový vstup do francouzských firem.

Tanec mezi Asiaty

Také v případě Mitsubishi se ale uvažuje, že by tato japonská firma mohla kapitálově vstoupit do dosavadního reaktorového byznysu Arevy, v němž má od příštího roku převzít většinový podíl zmiňovaná EDF.

Právě asijské námluvy nicméně Francouzům způsobily ještě jeden bolehlav. Jejich rozhovory s Číňany totiž loni podle japonských zdrojů vyvolaly značné obavy v Tokiu. Tím spíše, že původní dohoda o společném podniku Atmea mezi Arevou a Mitsubishi je mnohem staršího data – už z roku 2007. A Japonci se obávali, aby třístranné tance mezi Paříží, Tokiem a Pekingem nakonec nevedly k tomu, že Číňané za výhodných podmínek získají know-how od svých partnerů.

Také v Česku se pak objevily dohady, podle nichž nakonec do Dukovan či Temelína dorazí s francouzskou technologií Číňané.

Česko a Francie: Nový start?

Mnohé podobné nejasnosti bude možné vyjasnit během příštích francouzsko-českých jednání, kterých snad může vzhledem ke stále podobným „jaderným“ zájmům obou zemí v Evropské unii přibývat. Ministr průmyslu Jan Mládek pak dal také najevo, že kromě aktivit zahraničních společností v Dukovanech či Temelíně od nich očekává zapojení českých firem do projektů v zahraničí. Činit nyní jakékoliv závěry v tomto ohledu by bylo předčasné.

Autor pracuje jako konzultant a specialista pro energetické projekty agentury HATcom.

Autor:



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *