Elektromobily by v Británii mohly zvýšit poptávku po elektřině ve špičce až o desítky procent

Podle analýzy britského provozovatele přenosové soustavy by nástup elektromobility mohl v následujících desetiletích vést ke značnému růstu zatížení tamní sítě. Některé z uvažovaných scénářů ukazují nárůst špičkového zatížení sítě do roku 2050 až o 18 GW.

Britský provozovatel přenosové sítě National Grid ve své analýze Future Energy Scenarios představil celkem čtyři cesty, kterými by se mohl v budoucích letech ubírat elektroenergetický sektor ve Spojeném království. Zajímavý je zejména vliv elektromobility, který by podle jednotlivých scénářů mohl mít různý dopad na tamní síť.

Celkově by špičková poptávka po elektrické energii mohla v zemi do roku 2050 vzrůst ze současných až 60 GW na 85 GW. Největší podíl na tomto nárůstu by měla elektrická vozidla a vyšší míra využívání tepelných čerpadel či klimatizací.

National Grid ve své analýze představil celkem 4 scénáře:

• Spotřebitelská síla – svět, který je relativně bohatý a hnací silou je trh
• 2° – hlavní prioritou je udržitelnost životního prostředí
• Ustálený stav – svět zaměřený na bezpečnost dodávek a krátkodobé uvažování
• Pomalá progrese – svět zaměřený na dlouhodobou environmentální strategii

Jednotlivé scénáře tak počítají s různou měrou ekonomického růstu a pozornosti věnované ochraně životního prostředí. Pro budoucí růst zatížení sítě bude důležité, jak moc budou lidé ochotni dobíjet svá elektrická vozidla mimo špičku.

„Pokud nebude řízena, špičková poptávka po elektřině by v prosperující ekonomice mohla po roce 2030 růst až o 1 GW ročně,“ uvádí National Grid v reportu.

V případě silného ekonomického růstu by počet elektromobilů v zemi měl dosáhnout do roku 2020 jednoho milionu, o deset let později již 9 milionů. V roce 2050 by poté vozidla s elektrickým pohonem tvořila 90 % všech prodejů. Při tomto scénáři by spotřebitelé nemuseli brát ohled na finančně zvýhodněné dobíjení mimo špičkové zatížení, a poptávka by tak mohla vzrůst do roku 2050 až o 18 GW.

V případě vývoje zaměřeného na ochranu životního prostředí by naopak růst měl ve stejném období dosáhnout pouze 6 GW, a to zejména vzhledem k nižšímu počtu vozidel díky jejich sdílení a ochotě majitelů dobíjet je mimo špičku.

Jasný není ani vývoj na straně výroby

Uvedené scénáře rovněž počítají s různým vývojem v případě výroby elektrické energie. Například v případě výstavby nových jaderných bloků se odhad jejich výkonu pro rok 2035 pohybuje od 3,3 GW (ustálený stav) do 14,5 GW (2° scénář). Zbylé dva scénáře naopak počítají se stabilnější výstavbou po roce 2040 díky rozvoji malých modulárních reaktorů.

V případě plynových zdrojů počítají všechny scénáře kromě ustáleného stavu s poklesem jejich celkového výkonu.

S vyšším růstem výkonu obnovitelných zdrojů počítají zejména scénáře 2° a spotřebitelské síly. K největšímu nárůstu výkonu ve fotovoltaických elektrárnách by došlo při naplnění scénáře spotřebitelské síly, a to na 44 GW (přibližně čtyřnásobek současné hodnoty). 2° scénář s 38 GW nicméně nezůstává příliš pozadu.