Elektromobily

Studie: Probíhající změny v dopravě a jejich vliv na využívání energie v osobní dopravě – 2. část

Výzkumný institut Oxford Institute for Energy Studies vydal studii o dopadech nyní probíhajících změn v dopravě na využívání energie v osobní dopravě. Studie vznikla na základě workshopu, který think tank pořádal a kterého se účastnili experti z oblasti energetiky, automobilového průmyslu, experti na mobilitu a různé technologie. Studie popisuje osm klíčových poznatků.

Řízení sítě je klíčové pro rozvoj elektromobility

Do roku 2030 zřejmě nebude představovat problém, aby přírůstky instalovaného výkonu pokryly poptávku po elektřině vytvořenou rozvojem elektromobility. Mnohem důležitější než celkový výkon bude řízení rozvodné sítě. Rozvoj elektromobility totiž bude kompatibilní se stávajícím elektroenergetickým systémem do té doby, dokud bude možné předvídat tempo rozvoje a infrastruktura bude budována předem.

Úspěšné řízení rozvodné sítě zahrnuje optimalizaci skladby elektroenergetického mixu, respektive rozložení elektráren. Elektroenergetický průmysl také musí zjistit, jak pracovat s nejistotami spojenými s elektromobilitou – předpovídat kde budou „nabíjecí hotspoty“ a plánovat řízení zatížení a rovněž rozvoj infrastruktury kolem těchto míst.

Řízení rozvodné sítě s sebou ale přináší i příležitosti. Například rychlé nabíjení je jednou z momentálně diskutovaných technologií. Problémem je, že snížení nabíjení na méně než hodinu prozatím kvůli absenci požadované infrastruktury není možné. Dále je zde kupříkladu technologie bezdrátového nabíjení. V současnosti je již stacionární bezdrátové nabíjení v omezeném množství využíváno v některých modelech elektromobilů.

Výrobci automobilů budou muset restrukturalizovat své byznys modely

Prodej elektromobilů ve světě je čím dál tím vyšší. S tímto rozvojem elektromobility je ale spojeno mnoho nejistot, se kterými se automobilový průmysl bude muset vypořádat. Od odhadů na jaké spotřebitele s elektromobily cílit až po otázky jako, zda elektromobilita, například ve spojení s automatizací řízení, povede k nižšímu vlastnictví automobilů a tedy nižším prodejům.

Prodej elektromobilů po celém světě. Zdroj: OIES Disruptive Change in the Transport Sector:
Eight Key Takeaways

Náklady nejsou jediným faktorem ovlivňujícím rozšiřování technologií

Náklady (či cena) nejsou jedinou proměnnou, která ovlivňuje spotřebitele při přijímání nových technologií. Rozšiřování elektromobilů je ve své podstatě „bojem“ proti celému existujícímu ekosystému, jež je vybudován kolem spalovacích motorů. Jsou zde tedy zahrnuty i politické a kulturní faktory.

Cykly tzv. nadšení a zklamání (hype-disappointment cycles) jsou užitečným způsobem, jak porozumět chování spotřebitelům při pronikání technologií elektromobilů i automatizovaných vozidel. Nejdříve je zde rychlý nárůst pozornosti věnované konkrétní technologii, očekávání jsou zpočátku velmi vysoká, ale časem klesají a věnovaná pozornost se také začíná snižovat. Někdy je technologie přijata a rozšířena, jindy ne (například ethanol a zemní plyn jako alternativní paliva v USA). Proces rozšiřování a přijímání různých technologií není možné zobecnit.

Pozornost médií věnovaná technologiím alternativních paliv vozidel v letech 1980 – 2013. Zdroj: OIES Disruptive Change in the Transport Sector:
Eight Key Takeaways

Rostoucí ekonomiky elektromobily také přijmou, ale výsledky se budou lišit

Čína, největší, a Indie, pátý největší automobilový trh na světě, společně budou podle odhadů tvořit 50 % světové poptávky po ropě v roce 2035. Největší podíl poptávky po ropě přitom tvoří sektor dopravy. Oba trhy jsou ale stále charakteristické nízkým podílem vlastnictví automobilů, nízkou motorizací a vysokým podílem využívání veřejné dopravy. Tyto vlastnosti tamějších trhů by mohly přechod na elektromobilitu usnadnit.

Obě země chtějí elektromobilitu využít jako prostředek ke zvýšení energetické bezpečnosti, čili snížení závislosti na importech ropy. Zároveň jako podporu vnitrostátní mobility a vylepšení kvality vzduchu ve městech.

Tamější vlády rozvoj elektromobility intenzivně podporují. Indie má ambici dosáhnout elektrifikace vozidel do roku 2030 a Čína chce, aby do roku 2020 „nová energetická vozidla“ tvořila 5 % prodejů a v roce 2025 20 %.

Zároveň tyto státy ale čelí velmi mnohým překážkám v rozvoji elektromobility. Obchodní politika a pracovní příležitosti budou klíčové. Čínská strategie rozšiřování elektromobilů se například silně soustřeďuje na podporu domácí výroby. Od roku 2019 všechny automobilové společnosti v Číně musí vyrábět určitý podíl elektromobilů. V Indii je podpora domácí výroby spíše slabá. Další výzvou pro oba trhy je podoba podpory elektromobilů a dotačních systémů. Odhaduje se, že Čína na dotace elektromobility vydala 3 miliardy USD. Dále bude v obou zemích nutné vytvořit potřebné regulace a kvalitativní standardy a bude nutné adresovat problém sociální spravedlnosti, aby bylo zabráněno znevýhodňování bohatších obyvatel.

Budoucnost je nejistá

Různé kombinace automatizace dopravy, elektrifikace a sdílené mobility představují různé možné dopady na podobu dopravy a tedy na využívání energie v dopravě. Existuje mnoho scénářů o podobě dopravy a s tím související spotřebou energie, nicméně každý scénář je postaven na určitých předpokladech. Tyto předpoklady se liší a samy o sobě mohou být nejisté.

Studie ovšem zmiňuje, že je jisté, že dopad změn v dopravě na spotřebu energie nebude ovlivňován například absolutním počtem elektromobilů, ale ujetými kilometry vozidel. Všechny tři fenomény totiž mohou mít dopad na podobu cestování. Například automatizace může sama o sobě snížit náklady cestování, ale to se ve výsledku může stát natolik levným, že se sdílená mobilita nevyplatí. To v součtu povede k více ujetým kilometrům, tedy větší spotřebě energie a emisím.

Podobně elektromobilita v kombinaci s automatizací může vyústit v nižší spotřebu energie, která dokonce může být ještě snížena sdílenou mobilitou. Otázkou tedy zůstává, jak rychle proběhnou tyto „tři revoluce“, případně jakým způsobem, tedy v jaké kombinaci těchto tří trendů.

Spotřeba energie dle různých scénářů a kombinací tzv. revolucí. BAU = „business as usual“, 1R = automatizace dopravy, 2R = automatizace a elektrifikace, 3R = automatizace, elektrifikace a sdílená mobilita. Zdroj: OIES Disruptive Change in the Transport Sector: Eight Key Takeaways



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *