Plynovod

Energetická unie – Energy Union

Vysoce postavení úředníci z celé Evropy se potkali v Rize, hlavním městě Lotyšska, aby prodiskutovali vznik nové Energetické unie pod Evropskou Unií. Nápad na vytvoření Energetické unie se zrodil v loňském roce z iniciaticy polského premiéra Donalda Tuska jako důsledek obavy o bezpečnost dodávek energií a odpověď na Ruskou anexi Krymského poloostrova. V současné době je v projednávání, co všechno bude mít unie v působnosti, přičemž názory na toto téma se rozcházejí. Za hlavní oblasti, které by mohly do působnosti spadat, se řadí zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny, energetická účinnost a omezení emisí oxidu uhličítého. Oficiální návrh strategie by měl Evropskou komisí publikován 25. února 2015.

Počátky vzniku Energetické unie

V dubnu 2014 předseda Evropské Rady Donald Tusk zvěřejnil svoji myšlenku Energetické unie v článku napsaném pro Financial Times, kde zmiňuje možné ekonomické problémy, do kterých se Evropa může dostat v důsledku závislosti na ruských dodávkách plynu (odkaz na původní článek zveřejněný ve FT je zde). Jak již bylo řečeno, snaha o integraci formou Energetické unie byla eskalována zejména díky ukrajinské krizi a vývoji na Krymském poloostrově.

Návrhem bylo, aby se Energetická unie zaměřovala především na bezpečnost dodávek energií. S tím souvisel návrh na plošné nákupy zemního plynu, propojení jednotlivých energetických trhů, posilování energetické infrastruktury a plné využívání rezerv fosilního bohatství, včetně uhlí a břidlicového plynu.

Od té doby se myšlenka Energetické unie neustále vyvíjí do ucelenější podoby, jejíž průběžnou podobu je možné najít v dnes již všeobecně přístupném dokumentu z jednání představitelů EU (odkaz na kompletní návrh v anglické verzi najdete zde). Vypracování konkrétního návrhu se předpokladá od Lotyšškého půlročního předsednictví EU.

Než Komise 25. února zveřejní rámec strategie, bude na pořadu dne aktivní lobbing zainteresovaných subjektů a jednotlivých členských států. Jednotliví účastníci vyjednávání se budou snažit prosadit svůj vliv takovým způsobem, aby byl výsledek projednávání pro ně co nejvýhodnější. Je zde tedy stále určitá variabilita výsledné podoby Energetické unie.

Návrh energetické strategie EU

Návrh energetické strategie EU, který byl zveřejněn, obsahuje pět základních témat, která jsou pro Energetickou unii stěžejní. Každé z těchto témat má ještě další podbody, které často odkazují na již platné závazky EU. Jsou zde ale i nové závazky, které se již značně vzdalují od původního návrhu, který publikoval Donald Tusk ve Financial Times.

Základní témata, kterým se Energetická unie věnuje jsou následující:

  • Bezpečnost dodávek energií
  • Propojení vnitřního trhu
  • Energetická účinnost
  • Snižování emisí oxidu uhličitého
  • Výzkum a vývoj v oblasti energetiky

Bezpečnost dodávek energií

Původní myšlenkou bylo vytvoření Energetické unie především za účelem zabezpečení dodávek energií, zejména zemního plynu. V současné strategii se jedná pouze o jeden z pěti hlavních cílů a působnost unie se tak značně rozrostla. Oproti původnímu návrhu Donalda Tuska se zaměřuje i na obnovitelné zdroje energie, energetickou účinnost nebo omezování závislosti na dodávkách ropy a zemního plynu.

Původní záměr na koordinaci společného nákupu zemního plynu se z návrhu prakticky vytratil. V aktuální verzi je zahrnut pouze návrh na dobrovolné sdružování poptávky za účelem získání lepší vyjednávací pozice. Zejména Německo se proti společným nákupům brání a uvádí, že je v rozporu se zajištěním liberalizace trhu s plynem.

Návrh Evropské komise dále uvádí, že by EU měla nadále upevňovat strategické vztahy s dodavateli energií nebo s těmi, kdo vlastní plynovody, případně se zeměmi, na jejichž území se plynovody nacházejí (například Turecko, Ázerbajdžán). Návrh komise neopomíná ani zajištění bezpečnosti dodávek elektrické energie, kterých by se měly legislativní procesy také dotýkat.

Konkrétně návrh zmiňuje (neoficiální překlad):

„Dokončení společného vnitřního trhu, rozvoj obnovitelných a jiných zdrojů energie společně se zvyšováním energetické účinnosti povede ve výsledku k vyšší energetické bezpečnosti.“

Některé členské státy budou usilovat o vyšší využívání domácích fosilních paliv. Postoj Velké Británie je takový, že je potřeba využít veškeré nízko uhlíkové zdroje energie, které máme k dispozici (tím je v tomto smyslu břidlicový plyn, který chce Británie ve velké míře využívat).

Propojení vnitřního trhu

Integrovaný vnitřní energetický trh lze chápat jako jeden z prostředků, který zajistí efektivnější a volnější přeshraniční obchodování s energiemi. Díky tomu je možné zajistit bezpečnost dodávek, nižší ceny pro konečné zákazníky a tržní integraci obnovitelných zdrojů.

Některé evropské státy myšlenku komplexního vnitřního trhu vítají zejména kvůli tomu, že dostanou možnost opatřit si levnější elektřinu z jiných regionálních trhů. Takovým případem může být např. Velká Británie, kde jsou ceny elektřiny výrazně vyšší než v jiných evropských regionech. Integrace vnitřního trhu EU je složitá a nese s sebou i změny regulace a obchodování, které musí být přizpůsobeno přeshraničnímu obchodování.

Z návrhu dále vyplývá, že Energetická strategie unie bude více zaměřena na aktivní účastníky trhu, kteří jsou schopni vyrábět svoji vlastní elektřinu a přizpůsobit její využívání změnám ceny elektřiny. Tento koncept do jisté míry koresponduje s německou koncepcí Energiewende, která zdůrazňuje vliv odběratelů na energetické trhy.

Vlajka Evrospké Unie

Energetická účinnost

Jedním z cílů Energetické unie EU je stát se regionem s nejvyšší energeticky účinnou ekonomikou a v tomto ohledu se zavázaly podněcovat členské státy k tomu, aby energetické účinnosti přiřadily nejvyšší prioritu v národních energetických předpisech.

Evropská komise v otázkách energetické účinnosti přezkoumá své dosavadní směrnice v ohledu účinnosti jednotlivých výrobků a budov a bude usilovat o nové způsoby, jak finančně podporovat zvyšování účinnosti.

Nejlevnější, nejbezpečnější a nejspolehlivější energie je taková, která není spotřebovaná.

Ve spojitosti s energetickou účinností se v návrhu objevují i cíle v dopravě, které se týkají zejména její elektrifikace a širšího využívání biopaliv. V souladu se současnými plány bude spotřeba paliv v dopravě tlačena níže a nově se bude vztahovat i na nákladní vozidla a autobusy.

Omezování emisí oxidu uhličitého

Čtvrtou prioritou v pořadí je omezování škodlivých emisí oxidu uhličitého. Z návrhu plyne, že se Evropa i nadále bude zasazovat o další snižování emisí oxidu uhličitého takovým způsobem, aby oteplení planety nepřesáhlo dva stupně ve srovnání s pre-indrustriálním obdobím.

Hlavním nástrojem pro dosažení tohoto cíle dle návrhu jsou:

  • EU ETS – systém obchodování s emisními povolenkami
  • Rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny

Hlavním cílem EU ETS má být vytvoření tržního mechanismu, krerý bude věrně odrážet potřebu snižování produkce oxidu uhličitého a dále bude motivovat účastníky trhu, aby své emise snižovaly a investovaly do čistších prostředků výroby. Tím má být docíleno klimatických cílů, které jsou stanoveny do roku 2050 (pokles o 80% vzhledem k produkci z roku 1990).

EU i nadále usiluje o to, aby se stala světovou jedničkou ve využívání obnovitelných zdrojů. K tomu je potřeba, aby jejich cena klesala, protože jen tehdy se může elektřina z obnovitelných zdrojů stát skutečné výhodnou. I nadále bude EU podporovat oblast výzkumu a propagace obnovitelných zdrojů, aby byly přijatelné jak ze strany spotřebitelů tak investorů. Zvýšené pozornosti EU se dočká i přeshraniční spolupráce členských států, která umožní elektřinu z obnovitelných zdrojů efektivněji využívat, s čímž souvisí i další rozvoj energetické infrastruktury, který je již delší dobu Evropskou Unií podporován (např. projekty ve společném zájmu).

Výzkum a vývoj

Podpora výzkumu a vývoje je v návrhu strategie plánována jak pomocí rámcové koordinace, tak pomocí dotačních programů. Hlavní snaha by měla být zaměřena na oblast obnovitelnyćh zdrojů a energetickou účinnost, ale podporovány budou i snahy o výstavbu nových jaderných zdrojů a systém zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CCS). Rozvoj CCS nebyl ze strany EU úspěsný, protože se prozatím ve větší míře nepodařilo systém CCS aplikovat. V návaznosti na CCS bude přezkoumání podrobena směrnice o geologickém ukládání oxidu uhličitého.

„Energetická Unie nevyhnutelně potřebuje oproštění se od starých technologií, starých ekonomických modelů a  zaběhnutých zvyků a chování.

Další vývoj Energetické Unie

Otevřenou otázkou zůstává, jak zajistit, že se členské státy budou politikou Energetické unie řídít. Střetává se zde názor Německa, který podporuje pevné a spolehlivé vedení nezbytné k prosazení klimatických a energetických cílů stanvených do roka 2030. Naproti tomu existují tendence, které podporují transparentní řízení bez výraznějších pravomocí, což se setkalo s veřejnou kritikou.

Nejčerstvější diskuze probíhala 6. února 2015 v Rize, kde se potkali nejvyšší úředníci zodpovědní za energetickou politiku EU. Výsledný návrh by měl být publikován 25. 2. 2015 a jeho projednání bude na pořadu koncem března.

V následujícím videu se o Energetické unii dozvíte ještě více.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *