Domů
Elektřina
ENTSO-E: Rizika v zabezpečení dodávek elektřiny v Evropě nejsou pro tuto zimu vyloučena
Přenosová soustava ČR. Zdroj: ČEPS
Zdroj: ČEPS

ENTSO-E: Rizika v zabezpečení dodávek elektřiny v Evropě nejsou pro tuto zimu vyloučena

Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) ve středu zveřejnilo svůj výhled bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě na následující zimu. Z analýzy plyne, že za normálních podmínek by neměla v zabezpečení dodávek elektřiny nastat žádná rizika. Ovšem v případě studených vln a nízké dostupnosti výrobních zdrojů upozorňuje sdružení, že dodávky nemusí být zabezpečeny v několika zemích zejména v druhém lednovém týdnu.

Za extrémních podmínek se očekává, že zejména ve Velké Británii, Francii, Belgii, Polsku a Itálii mohou nastat problémy se zabezpečením dodávek elektřiny. Tyto výsledky jsou založeny na pravděpodobnostní simulaci.

ENTSO-E ve své letošní studii upravilo použitou metodiku na základě zkušeností z loňské zimy, kdy problémy nastaly zejména kombinací studených vln a nízké dostupnosti jaderných zdrojů ve Francii. Francie je vlivem vysoké elektrifikace vytápění důležitou proměnnou v provedené simulaci. Pro letošní zimu předpokládá ENTSO-E ve Francii nárůst spotřeby o 2,3 GW na každý stupeň Celsia, o který poklesne teplota.

Analýza nyní zahrnuje worst-case scénář, který uvažuje situace nastávající v průměru jednou za 20 let, namísto předchozí studie uvažující situace nastávající jednou za 10 let. ENTSO-E analyzovalo situaci, pokud by extrémní situace nastaly současně v celé Evropě.

Dle odpovědí jednotlivých TSO jsou nejpravděpodobnějším rizikem silné větry a bouře. Nejzávažnějším rizikem jsou však studené vlny v celoevropském rozsahu. Sněhové laviny a námrazy jsou rovněž považovány za rizika, která mohou způsobit vážné následky. Toto zjištění zdůrazňuje význam hodnocení více výpadků výrobních zdrojů a přenosových vedení najednou za využití pravděpodobnostní simulace.

Vnímání jednotlivých rizik dle provozovatelů přenosových soustav jednotlivých zemí. Rizika byla rozřazena do 3. škál dle této metodiky. Zdroj: ENTSO-E 2017/2018 Winter Outlook

Za rok 2017 dle ENTSO-E klesla čistá výrobní kapacita řiditelných zdrojů, zejména tepelných elektráren, o 16,2 GW. Tento pokles je pouze částečně kompenzován nárůstem výrobní kapacity obnovitelných zdrojů energie. Ta sice vzrostla o srovnatelných 16,4 GW, ale z toho 13,8 GW zaujímají větrné a fotovoltaické elektrárny, které jsou schopny tohoto výkonu dosáhnout pouze za ideálních podmínek.

Vývoj čistých výrobních kapacit v Evropě – 1. sloupec – konec roku 2016 ve srovnání s koncem roku 2015, 2. sloupec – konec roku 2017 ve srovnání s koncem roku 2016. Zdroj: ENTSO-E 2017/2018 Winter Outlook

Výkonová přiměřenost v nadcházející zimě

Jak znázorňuje následující grafika, výrobní kapacity a tržně dostupná odezva na straně spotřeby jsou za normálních podmínek (první sloupec) dostatečné k pokrytí špičkové poptávky po elektřině v jednotlivých týdnech pro jednotlivé země Evropy s výjimkou několika zemí, které vyžadují import elektřiny.

Ovšem v případě extrémních podmínek (druhý sloupec) doprovázených zvýšenou poptávkou po elektřině a potenciálně nižšími dostupnými výrobními kapacitami roste počet zemí vyžadujících dovoz elektřiny pro pokrytí vlastní spotřeby. Ve 2. a 3. lednovém týdnu roku 2018 část spotřeby v Belgii, Finsku, Francii a části Itálie není možné pokrýt ani dostupným importem elektřiny. Červené šipky v mapě znázorňují oblasti ve kterých dochází k přetížení přeshraničních přenosových vedení.

V případě využití strategických rezerv (třetí sloupec) dochází k vyřešení problémů s dodávkami elektřiny a problematické země jsou schopné poptávku po elektřině pokrýt za využití importu elektřiny.

ENTSO-E výhled pro zimu 2018/2019 – výrobní přiměřenost. 1. sloupec – normální podmínky, 2. sloupec – extrémní podmínky (červené šipky na mapě znázorňují přetížená přeshraniční vedení), 3. sloupec – extrémní podmínky při využití rezervních kapacit. Zdroj: ENTSO-E 2017/2018 Winter Outlook

ČR se tradičně nemusí obávat

Česká republika je zemí s výraznou výrobní nadkapacitou. ČEPS v nadcházejícím zimním období tak neočekává žádné problémy s výrobou ani systémovou přiměřeností.

Čistá výrobní kapacita mírně klesla kvůli vyřazení jednoho bloku hnědouhelné elektrárny Prunéřov 2. Do provozu však bude uveden nový moderní nadkritický blok v Ledvicích. Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie i nadále stagnuje.

Ve srovnání s minulou zimou očekává ENTSO-E mírně nižší špičkové zatížení. Díky provozu transformátorů s posuvem fáze na přeshraničním vedení s Německem je tzv. čistá přenosová kapacita pro přeshraniční přenos elektřiny ve sledovaném období výrazně vyšší a stabilnější.

Záporná flexibilita výrobních kapacit

Jak bylo v loňské zimě patrné na příkladu Německa, důležitým parametrem výrobních zdrojů v soustavě je také schopnost snížit výrobu v období nízké poptávky po elektřině – tedy poskytnout zápornou flexibilitu.

Problém nastává v Německu tradičně v období vysoké výroby obnovitelných zdrojů energie a nízké poptávky po elektřině v období vánočních a velikonočních prázdnin. Dodávka elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je dle merit order upřednostňována před zdroji s vyššími marginálními náklady, konvenční elektrárny tak musí reagovat snížením svého výkonu na úroveň aktuální poptávky po elektřině. Ne všechny zdroje jsou však schopny nákladově efektivního snížení svého výkonu, ceny elektřiny z tohoto důvodu mnohdy klesají do záporných hodnot.

Z následující grafiky je patrné, že za normálních podmínek (levý sloupec) se s tímto problémem bude v nočních hodinách opět potýkat Německo i další země v Evropě. Nejhorší situace je v částech Itálie, a také v Německu, které nebude schopné v 8-12 týdnu roku 2018 nadbytečnou výrobu exportovat do zahraničí.

Při extrémních podmínkách se situace příliš nezmění a k oběma zmiňovaným zemím se přidá Irsko vlivem noční výroby větrných elektráren. Oproti nedostatku výrobních kapacit je řešení této situace poměrně snadné a omezuje se na omezení výroby obnovitelných zdrojů energie, ty je ovšem při těchto omezeních nezbytné finančně odškodnit za „nevyrobenou“ elektřinu.

ENTSO-E výhled pro zimu 2018/2019 – záporná flexibilita. 1. sloupec – normální podmínky, 2. sloupec – extrémní podmínky. Zdroj: ENTSO-E 2017/2018 Winter Outlook

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(22)
Martin Hájek
1. prosinec 2017, 18:35

A to je jen začátek. Zima roku 2021, kdy Německo odstaví první vlnu jaderek, Francie, Švédsko a Portugalsko svoje uhelné elektrárny a ve východní Evropě odpadnou kapacity kvůli zpřísnění emisních limitů - to bude teprve jízda!

Kupodivu všeználek pan Vaněček se zapomněl přihlásit s nějakou chytrou radou, jak to vyřešit.

Řešení pochopitelně existuje, vypne se část evropského průmyslu. V Pekingu a Washingtonu bude bouchat šampaňské.

Jan Veselý
2. prosinec 2017, 07:14

Český jazyk je velmi bohatý, takže dokáže Váš text popsat mnoha různými obraty. Například, že sýčkujete, malujete čerta na zeď, jste předposraný, ...

Já podobných bububu řečí slyšel za svou profesionální kariéru od Vám podobných už tolik, že už jim dávno nevěřím.

Osobně dávám přednost lidem, kteří problémy řeší, před lidmi, kteří problémy nafukují.

Milan Vaněček
2. prosinec 2017, 09:19

Pan Hájek musí být pesimistický, jeho obor-teplárenství má a bude mít dlouhodobé problémy za příčiněné velkými úsporami (zateplování, nové technologie v průmyslu) a pokrokem techniky (kogenerace, tepelná čerpadla, ...).

Ale výroba elektřiny ta v ohrožení není. ta bude potřebná a v našem regionu (Německo, Česko, Slovensko, Rakousko) jí máme dostatek (nadbytek, Němci a my jsme silní exportéři).

U nás analýza uvedená v článku vidí správně největší riziko v lidském faktoru. Jinak všimněte si jak riziko pro Francii "strong winds" je bezvadně vykrýváno Německými (a za nějakou dobu bude i Francouzskými) větrnými elektrárnami.

Co se týče mého sluníčka, ještě si tak 10-20 let počkáme než se naučíme budoucí obrovské letní přebytky ukládat na zimu (jako teplo pod budovy, nebo do chemické energie) s vyšší účinností a menší

cenou.

Jan Veselý
2. prosinec 2017, 10:04

Moc se mi líbila prezentace Michaela Liebreicha na summitu BNEF. Říkal, že posledních cca 15 let se hledaly nové, lepší zdroje energie. Ty se ve formě větrné energie a fotovoltaice našly. Úkolem na příštích 15 let je pracovat na co nejlepší integraci těchto zdrojů do systému, aby šel maximálně využít jejich potenciál.

Milan Vaněček
2. prosinec 2017, 20:34

Taky jsem si to vygůgloval a přehrál, doporučil bych to každému málo informovanému zastánci "tradiční energetiky".

Pro budoucí vývoj jsou ovšem velmi důležité "černé labutě", viz klasická kniha N. N. Taleba. Liebreich uvádí 3: frakování, Fukušima a Elon Musk. Já bych přidal ještě jednu: "dieselgate".

A kdyby se povedly ještě další"černé labutě" jako například umělá fotosyntéza s desetinásobnou účinností vůči rostlinám nebo mnohem levnější tenkovrstvé fotovoltaické panely by měly vyšší účinnost než ty nejlepší z krystalického křemíku tak by vývoj předpokládaný BNEF ( 1/3 elektřiny z větru a slunce, 1/3 elektromobilů a 1/3 energetických úspor, vše okolo roku 2040) ještě více urychlil.

Petr Závodský
3. prosinec 2017, 21:47

pěkná prezentace velkého solárníka...

https://www.youtube.com/watch?v=v1f4BKsFrCA&feature=youtu.be

Martin Hájek
3. prosinec 2017, 19:50

Pane Vaněčku, asi neumíte číst nebo nechcete vnímat. Já jsem psal o ROCE 2021. V té době už Německo rozhodně nebude výrazně exportní, protože odstaví jaderky. ČR také ne, protože odstaví přes 2000 MW uhelných elektráren. Slovensko je importní už dnes a sice postaví Mochovce, ale odstaví Vojany a Nováky a Rakousko nejspíš odstaví svoje uhlí s výkonem rovně 2000 MW. V situaci nízké výroby z větru a fotovoltaiky, což je shodou okolností obvykle také doba maxima spotřeby elektřiny, bude region střední Evropy v roce 2021 poměrně silně deficitní. Výrazně deficitní bude také Francie.

Vaše pohádky o akumulaci elektřiny z fotovoltaiky na zimu jsou jaksi v horizontu 2021 úplně mimo realitu, když to řeknu velmi diplomaticky.

Milan Vaněček
3. prosinec 2017, 20:59

Pane Hájek zklidněte se. Německo už odstavilo více než polovinu JE a výsledek je že exportuje stále více elektřiny a více než 1/3 vyrobí z OZE. To před Fukušimou nebylo.

A do roku 2022 bude dál plynule odstavovat JE (i když nová vláda může harmonogram klidně změnit).

Bez proudu nezůstanou, všimněte si laskavě že nejen odstavují elektrárny ale i nové neustále budují.

C
3. prosinec 2017, 21:02

To máte nějaké zákulisní info o těch 2GW odstavených u nás do roku 2021, nikde jsem nic oficiálního zatím neviděl. Leda jednu lamentaci majitelů uhelek na zlou EU a nové normy.

Vladimír Wagner
3. prosinec 2017, 22:21

Mezi léty 2016 - 2023 hrozí kvůli nesplnění ekologických limitů odstavení až téměř 40 % výkonu v uhelných blocích v Česku dostupného v roce 2015. Česko v té době přestane být exportérem elektřiny. Dokáže nejspíše pořád ještě zajistit celkovou potřebu elektřiny, ale nedokáže už nejspíše pokrývat denní a sezónní diagram spotřeby. To platí, pokud se spotřeba elektřiny nezvýší. Pokud dojde k nějakému radikálnějšímu nárůstu spotřeby nebo výpadku nějakého dalšího zdroje, budeme mít dost velký problém. Jak už popsal pan Hájek, v době malého větru a slunečního svitu bude nedostatek i u našich sousedů. Jak už bylo zmíněno, je to za chvíli, takže brzy uvidíme, jestli se optimismus pana Vaněčka vzhledem k situaci v Německu naplní.

Milan Vaněček
3. prosinec 2017, 22:44

Pane Wagner nepřepsal jste se náhodou? Vždyť už bude končit rok 2017 a Vy píšete, cituji: Mezi léty 2016-......hrozí.... Česko v té době přestane.....

Že jste sem pejstnul nějaký Váš starý text s předpovědí která tak nějak nesedí .....

A že přestaneme být exportérem elektřiny a bude nouze, už se před 20 lety psalo, byl to argument pro stavbu Temelína

Vladimír Wagner
3. prosinec 2017, 23:24

Pane Vaněčku, přesný průběh odstavování závisí na tom, jak budou přesně probíhat náběh a zkušenost s provozem třeba nadkritického bloku nových Ledvic. A také některé další okolnosti. Co však je celkem jisté je, které bloky nebudou plnit limity požadované schválenými evropskými pravidly. Opravdu se nemá cenu přít, realitu uvidíme za pár let.

Martin Hájek
4. prosinec 2017, 00:01

Ohledně oněch 2 GW se o žádné zákulisní informace nejedná. Jde o veřejně dostupnou informaci z poměrně důvěryhodného zdroje zde:

https://www.mpo.cz/cz/energetika/elektroenergetika/hodnoceni-vyrobni-primerenosti-es-cr-do-roku-2030--233193/

Reálně bude podle mého názoru odpadlý výkon v ČR ještě podstatně větší.

C
4. prosinec 2017, 00:32

Ovšem jednu věc můžeme říct zcela jistě, do situace v kritickém období po roce 2020 jen stěží stihnou zasáhnout nové jaderné elektrárny, naopak je možné že se narychlo vybudují elektrárny plynové a nutnost stavby jaderných zdrojů bude odsunuta do roviny politického zadání.

Pokud budou k dispozici i u nás PPE protože se budou muset jiné nahrazovat, nic nebude bránit tomu aby se i u nás rozjel přechod na OZE protože odpadne zásadní problém - nepružné zdroje, nebo spíš neochota k pružnosti zdrojů. Pokud se podaří postavit dostatek PPE před tím než se vůbec na JE kopne do země, možná se s nimi ani nezačne. Nákladnost, vnitřní a vnější tlaky je učiní politicky neprůchodnými.

Petr Závodský
4. prosinec 2017, 09:40

Pane C, teď jste udeřil hřebíček .... ano postavit jaderku v termínu už bude obtížné a o to tu celou dobu jde. Najet na PLYN. Zelení/OZE lobby (plynová lobby):

- zvýšení cen elektřiny

- zvýšení produkce CO2 a dalších škodlivin

- zvýšení dovozní závislosti

Naše vnoučata nás budou považovat za totálně neschopné... Co jim necháme?

Milan Vaněček
4. prosinec 2017, 15:52

Ne pane Závodský,

postavit novou jaderku v termínu nikdo v Evropě nedokázal,

Nová JE bude znamenat v ČR zvýšení ceny elektřiny (cca dvojnásobek vůči větru)

zvýšení produkce CO2 během 10-15 let výstavby a po sobě zanechá nebezpečný odpad který nikdo nechce

zvýšení závislosti na dovozu (jaderné palivo musíme dovést, vítr ne).

Je to tedy zcela opačně neź Vy tvrdíte. Ale i když to budete stále opakovat, lež se pravdou nestane.

Petr Závodský
4. prosinec 2017, 16:47

Pane Vaněčku, já mluvím o plynu a to není to stejné jako vítr. Chápete?

A ano když se v ČR bude vyrábět nějakých 30TWh z větru (plus baterie) tak se budeme mít skvěle.

Jen napište kde ty větrné farmy postavíte. Děkuji

Milan Vaněček
4. prosinec 2017, 18:40

Pane Závodský, já mluvil o JE Dukovany a o její náhradě novými levnějšími zdroji z domácí provenience a bez zanechání nebezpečného odpahu pro naše vnoučata. Stačí nahradit 15 TWh (Dukovany víc nevyrobí) a Temelín poběží do roku 2052 (či podle jaderných optimistů do 2062). To už bude energetická transformace dokončena ve většině světa.

Jinak větrníků co vyrobí celkem 15 TWh bude u nás dost (v místech kde to fouká, kde stejně stojí spousta ošklivých stožárů vysokého napětí a kde místní komunity budou mít podil na zisku).

Martin Hájek
3. prosinec 2017, 19:45

Pane Veselý,

uvidíme, rok 2021 není zase až tak daleko. A do té doby se kromě dalších mračen větrníků, která ovšem s ohledem na v článku zmíněný problém nic neřeší, nepostaví vůbec nic a značný zabezpečený výkon odpadne. To je fakt, který zřejmě neumíte vyvrátit, tak vytahujete silná slova.

Jan Veselý
4. prosinec 2017, 06:06

ad Wagner: To, že provozovatelé českých uhelných elektráren dojíždějí na své chytračení ohledně BREF, mě nechává chladným. Sami sebe dostali do průseru. Taky očekávám, že jim MPO vyjedná odklad účinnosti nových BREF o 5 let, stejně jako tomu bylo posledně. Koupí pak už ověřenou a levnější technologii čištění spalin, kterou jim svými investicemi zajistí majitelé uhelných elektráren v západní Evropě.

Přesně podle intencí chování té paní z MPO, co byla členem odborné komise vyjednávající o nových BREF, jako v Hlavě 22, "co je dobré pro ČEZ a EPH, to je dobré pro ČR".

Martin Hájek
4. prosinec 2017, 09:39

Pane Veselý, to by určitě nemělo. Pokud totiž topíte tepelným čerpadlem, jak se tu pořád holedbáte. Tak se věru pořádně prohnete.

Jinak proti přijetí BREFu v přijaté podobě byly všechny země EU s významným podílem uhlí včetně Německa, s výjimkou Řecka, které Evropská komise uplatila zvláštní výjimkou v jiné oblasti.

Slavné BREFy nakonec vůbec nemusí platit, u Evropského soudního dvora se na ně sešla pěkná hromádka žalob.

Navíc to, o čem se tu bavíme, není žádný katastrofický scénář daný BREFy, je to realita vyplývající už ze směrnice o průmyslových emisích, jejíž limity nikdo nezpochybňuje, ale řada uhelných elektráren je zkrátka nesplní, do jejich rekonstrukce nemá smysl investovat a tudíž zavřou. V ČR se bavíme o více než 2000 MW. To není žádný černý scénář, to je jisté minimum.

C
4. prosinec 2017, 22:32

Pane Závodský,

nevím z hlavy kolik stojí elektřina z uhelek, zejména těch starších, sad 30€/MWh, snad 40€/MWh, pokud budeme muset přestavět v krátkém časovém období větší část flotily elektráren, pak nám cena poskočí nahoru pokaždé, jenom záleží na tom o kolik.

Minimálně do emisí CO2 budeme zhruba nastejno ať už s NJZ, nebo při výstavbě 4GW PPE a uzavření 2GE uhelek a 2GW v Dukovanech. Přitom na Moravě by se asi měla energetika řešit prioritněji, pokud se uzavřou Dětmarovice a Dukovany, tak v podstatě polovina republiky zůstane bez výkonného zdroje. Já vím že je to asi tajné, ale nechystá se přestavba Hodonína na PPE a přidání (suchých) chladicích věží? (Morava na to uchladit velkou elektrárnu nemá už dost vody) Je to v oblasti s poměrně velký množstvím zásobníků plynu. Problém by ale mohly být nové emise methanu z plynárenského průmyslu.

Kde z globálního hlediska vidím obrovskou rezervu je obnova lesu v suchých subtropech starého světa, obnova lesů po kácení atd. Když člověk vidí fotky ještě z 50. let kde se vozí stromy o průměru návěsu a dnešní kdy už jsou jenom takoví normální "chcípáčci" ze Šumavy, tak tak mu to přijde líto. Toto by mohlo začít dost okusovat emise.

Dovozí závislost může být zásadní problém, ale je větší než naše vývozní závislost? I když to je asi nesrovnatelné. Myslím že bychom se měli, nejenom jako ČR, ale jako EU, pokud tedy předpokládáme nějaké pokračování projektu společné Evropy, na maximální diverzifikování zdrojů. Bezpečnost plynu bude myslím záležet od toho jak se podaří rozhýbat světový trh s LNG. Ale máte samozřejmě pravdu, budeme v takovém případě platit za dovoz plynu více.

Otázka ale je jak by to bylo ve srovnání s finančními toky v případě stavby JE. Tak nějak počítám, že si na ně bude daná firma muset vzít úvěr, jedno jestli to bude ČEZ, KEPCO, nebo Jaderné Elektrárny n.p., nikdo z nich asi nebude mít na stole dost peněz aby se tomu vyhnul.

Nechci sýčkovat, ale obávám se že moc vnoučat už na některé lidi nečeká, z jistého hlediska jsme se dostali už pře lety na šikmou plochu která bude stále příkřejší. Nehledě na to asi se posledních 200 let odevzdává krajina v stále horším stavu, ale nechci se o tom moc hádat, je to spíš subjektivní pocit. Sice se daří snižovat emise škodlivin, ale nedaří se zvrátit některé zcela zbytečné zásahy z minulosti (např. regulace toků kde nemají jak koho ohrozit) a dále pokračuje parcelování a betonování krajiny. V globálním měřítku je to ještě horší protože nám mizí i druhová rozmanitost. V USA bude třeba dělat něco s lesy, které se zdaleka nevzpamatovaly a přinejlepším mají kolem 80-90 let.

V podstatě nejsme ani schopní dát dohromady věci co tu fungovaly třeba 300 let. Ještě staré mapy na seznamu ukazují přes 1000 celkem velkých rybníků, které byly zrušeny protože řepa nebo mechanizace a dnes nemáme vodu. Pokud bylo zalesnění v 17. století nic moc, tak vodu chytali asi tam, dneska sice lesy máme,ale je zase dost betonu, vodu není kde chytat.

Ale to jsem hodně odbočil.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se