Eurostat: Nejdražší elektřinu mají Němci a Dánové. Ceny v ČR jsou pod průměrem

Evropská statistická agentura Eurostat po půl roce opět zveřejnila srovnání průměrných cen elektřiny v Evropě pro domácnosti. Nejvíce za elektřinu platí naši západní sousedi, naopak nejlevnější proud mají na Ukrajině a na Balkáně.

Podle Eurostatu je typická domácnost charakterizována ročním odběrem elektřiny v rozmezí 2500 až 5000 kWh. V minulých dnech byla zveřejněna data za první pololetí letošního roku 2017. Nejvyšší ceny jsou již tradičně v Německu a Dánsku, kde v prvním letošním pololetí německé ceny dohnaly dánské a nyní domácnosti v těchto zemích platí 0,305€ (cca 7,8 Kč) za odebranou kWh.

Tento výsledek není nečekaný s ohledem na energetickou politiku obou zemí, které se odvrací od konvenčních zdrojů a masivně podporují OZE. Třetí nejdražší cenu elektřiny v Evropě platí Belgičané a to 0,28 €/kWh. Ti sice v konečné ceně neplatí tolik na daních a poplatcích, ale zbylé složky ceny elektřiny jsou jedněmi z nejvyšších v Evropě.

Naopak nejnižší ceny v rámci Evropské unie platí obyvatelé Bulharska a to 0,096 €/kWh (zhruba 2,5 Kč/kWh), dále následuje Litva (0,112 €/kWh) a Maďarsko (0,113 €/kWh). Průměrná cena elektřiny, přesněji vážený průměr, činí v EU 0,204 €/kWh.

Česká republika se řadí mezi země, kde je elektřina tradičně levnější než ve většině Evropy. Cena elektřiny je u nás 9. nejnižší v rámci EU a v průměru česká domácnost zaplatí 0,144 €/kWh, tedy přibližně 3,7 Kč/kWh. Zajímavostí zůstává, že bez započtení DPH a jiných daní (zpravidla poplatky na OZE), by například v Dánsku byla nižší cena elektřiny než u nás a ve většině evropských států.

Autor:



26 odpovědí na Eurostat: Nejdražší elektřinu mají Němci a Dánové. Ceny v ČR jsou pod průměrem

  1. Alex napsal:

    Uvedené srovnání je sice hezké, ale jeho vypovídací schopnost je velmi omezená, protože nezohledňuje kupní sílu obyvatelstva v různých zemích, resp. podíl plateb za elektřinu na jejich příjmech – v tomto případě už si ČR zdaleka nestojí tak dobře.
    Celé to na mne dělá dojem, že se nás někdo snaží přesvědčit, že je u nás elektřina levná a že je možné ji v pohodě zdražit – resp. navýšit platby za její distribuci nebo za rezervovaný příkon.

    • KarelK napsal:

      Tomu nějak nerozumím. Z čeho a jak se vyrábí elektřina?
      Uhlí, plyn stejné kvality má snad jinou cenu v ČR a v Německu?
      Pokud se však věci související s kupní sílou (mzdy atd.) promítají do ceny elektřiny velmi významnou měrou, prosím o odkaz, kde je toto podrobněji rozebráno – to by pro mne byl zajímavý poznatek.

      • Jan Veselý napsal:

        No, plyn mají Němci od Rusů levnější.

      • Rastislav napsal:

        KarelK – Vy píšete – „Tomu nějak nerozumím“ – myslím, že máte pravdu.
        A len taká drobnosť na záver – ak chcete nejakéké info – ako píšete, nežiadajte o link niekoho druhého – pohľadajte si ho prosím sám.

        • KarelK napsal:

          Zjevně jsem asi naivní, když si myslím, že diskuse má sloužit ke vzájemnému obohacení…
          Možná jsem se měl řídit jedním z pravidel internetu a napsat nějaký nesmysl a on už by někdo odkaz rád poskytl.
          Silovkou to asi nebude, že. Poplatky za distribuci, rezervovaný příkon, OZE ty jsou snad úměrné kupní síle? Na paritu kupní síly to pro Německo stále nevypadá dobře, co si vybavuji.
          Stále tudíž nechápu, v čem mi přepočet na kupní sílu poskytne lepší informační hodnotu? Naopak věc ještě více zamlží.

          • Milan Vaněček napsal:

            Souhlas. Význam má skutečná cena silové elektřiny, tu německé OZE v regionu Německa a okolí snížily na méně než polovinu. Ale to neustálé navyšování ceny pro spotřebitele (podívejte se na svoje staré účty) za to mohou politikové, zvlášte ti „všehoschopní“ kteří realizovali solární tunel a chystají ještě dražší a časově delší tunel jaderný.

          • Martin Hájek napsal:

            Pane Vaněčku,

            zase bájíte. OZE v regionu Německa rozhodně nesnížily cenu silové elektřiny na polovinu. Jistě, dotovaný rozvoj OZE byl jedním z významných faktorů, který se promítl do ceny silové elektřiny, ale ani zdaleka ne jediný. Daleko podstatnějším faktorem byla krize a pak také úspory a nové technologie zejména v Německu, které pomohly snížit poptávku po elektřině v této zemi. Dnes tu OZE stále máme, dokonce s pořád ještě slušným tempem rozvíjí. A co dělají ceny silové elektřiny? Letí nahoru, pan Vaněčku. Takže, prosím, napříště nás ušetřete svých demagogií.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, píšete zde nesmysly. To, že Němci mají nízkou cenu silové elektřiny z burzy je dáno tím, že značnou část elektřiny hradí z dotovaných cen přes poplatky za obnovitelné zdroje. Absurdita Vašeho tvrzení je vidět z takového příkladu. Pokud je v daném období třeba v Dánsku elektřina pouze z obnovitelných zdrojů, je cena silové elektřiny nulová. Ovšem pochopitelně náklady na tuto elektřinu se musí uhradit a to v poplatcích za obnovitelné zdroje. A ty jsou hodně vysoké. A to je přesně důvod, proč je sice cena silové elektřiny v Německu a Dánsku nízká, ale cena elektřiny pro průmysl a obyvatele nejvyšší v Evropě. Prostě velká část nákladů na elektřinu je zde hrazena přes poplatky za obnovitelné zdroje a menší část formou ceny za silovou elektřinu. Je také třeba připomenout, že velký podíl fluktuujících na počasí závislých zdrojů a nutnost transportu velkého výkonu na velké vzdálenosti (třeba od moře na jih do vnitrozemí) zvyšuje finanční nároky na distribuci a regulaci sítě. A to se také projeví v konečné ceně pro spotřebitele.

          • Milan Vaněček napsal:

            Je vidět že nechcete vidět realitu. Slunce a vítr mají prakticky nulové provozní náklady a v určitých obdobích způsobují silnou nadprodukci elektřiny. To jsou v reálném světě důvody proč cena padá dolů.
            Když někdo tyto investice zadotuje (němci, dánové) tak to dělá kvůli tomu že na tom jeho průmysl vydělá a že to občané chtějí.
            Toto ovšem neplatí o ČR (Čezsku). Tam lobysté a všehoschopní dosáhli toho, že OZE silně dotujeme i když jsou občané proti tomu a náš průmysl z toho nic nemá. Zamyslete se nad tím.

          • KarelK napsal:

            Pánové, děkuji za odpovědi, nicméně to je řekněme stará dobrá tak trochu ohraná písnička 🙂
            Mířil jsem spíš i na ty ostatní složky ceny – resp. na míru toho, jak moc závisí na kupní síle v dané zemi. Když porovnám cenu elektřiny v absolutních číslech s cenou přepočtenou na paritu kupní síly v jednotlivých zemích, tak tam nevidím zcela jednoznačný klíč.
            Šlo-li by jen o silovku a cenu surovin tak by byla v podstatě stejná dle mixu. Naopak byla-li by to typická služba (hlavní náklad mzdy odpovídající dané zemi) tak by přepočtená cena dopadla stejně.
            Realita je někde mezi, ale jednoznačný klíč nevidím, takže mi není jasné co z přepočtené ceny můžu dobre vyčíst. To už bych pak asi musel porovnávat podrobné strukturu nákladů v jednotlivých zemích.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Pane Vaněčku, myslím, že realitu nevidíte spíše Vy. To, co tady s Martinem Hájkem popisujeme je, že situace na energetickém trhu hlavně v Dánsku a Německu spěje k tomu, že v době, kdy hodně fouká a svítí slunce bude velká nadprodukce a ceny na silové burze nulové nebo záporné. Cena pro spotřebitele a průmysl v té době bude dána vysokými poplatky za OZE. V době, kdy naopak foukat a svítit nebude, bude cena na silové burze velmi vysoká a ta bude udávat cenu pro spotřebitele a průmysl. Navíc bude Německo a Dánsko v době přebytku větrné elektřiny ji stále více vyvážet a to za nulovou cenu. Náklady na její výrobu tak zaplatí její spotřebitelé a průmysl v poplatcích za OZE. Cena elektřiny pro spotřebitele v Dánsku a v Německu se tak bude stále více zvyšovat a vzdalovat cenám v státech, které mají jinou energetickou koncepci. Máte pravdu, že Němci a Dánové jsou hodně bohatí a ještě nějakou dobu takový vývoj vydrží. Ovšem, nejsem si jistý, jak dlouho ještě. Jinak je jasné, že energetickou koncepci, která vede ke zdražení elektřiny pro spotřebitele, snáší jinak ekonomicky slabší a ekonomicky silný stát. V Bulharsku vedlo napodobování Německa k lidovým bouřím a politické nestabilitě. U nás to vedlo k téměř úplnému zrušení podpory OZE. V Německu to zatím podporu této finančně velmi náročné cesty zatím nezměnilo. Uvidíme, jak tato zkouška, jak vysokou cenu elektřiny Němci unesou nakonec dopadne. Bude to hodně záviset na tom, jaký bude nakonec postoj v Německu k uhelné energetice a provozu uhelných bloků, které zde zatím drží cenu elektřiny dole.

          • Vladimír Wagner napsal:

            Ještě pro doplnění. V tomto roce by měla být podpora OZE (EEG) v Německu ve výši 24,2 miliardy EUR (přes 600 miliard Kč) (zdroj: http://www.spiegel.de/wirtschaft/soziales/deutschland-energiewende-verpasst-alle-effizienzziele-studie-a-1181839.html ).

          • Milan Vaněček napsal:

            Pane Wagner, tak počítejte se mnou a nezaměňujte situaci v Německu a u nás:
            1) Co dostali Němci za 600 miliard Kč/rok které platí: 40GW fotovoltaiky a přes 50 GW větrných elektráren. Siemens je lídr ve větrných elektrárnách a Wacker je č. 1 ve výrobě polysilikonu pro fotovoltaiku.
            2) Na druhou stranu co dostáváme my za 45 miliard Kč/rok (to odpovídá německým 360 miliardám Kč/rok, němců je 8x více): 2 GW fotovoltaiky, prakticky žádné VtE. Žádný OZE průmysl.
            VIDÍTE TEN OBROVSKÝ NEPOMĚR ??
            To aby jste viděl, kam nás zavedly Státní energetické koncepce na kterých jste se podílel.
            3)To co píšete že bude (záporné ceny) to už je.
            4) Neklamte čtenáře, cena elektřiny pro velký německý exportní průmysl je mnohem nižší než cena kterou musí platit průmysl v ČR. Cítíte Vaši spoluvinu??
            5) Když Bulharsko napodobuje Německo tak to dobře dopadnout nemůže. A když se ČEZ snažil v Bulharsku investovat-jak dopadl?? Katastrofa.
            6) Ano souhlasím, že uvidíme jak to v Německu s Energiewende dopadne. Já Vám to mohu prozradit. Dobře a u nás se Státní energetickou koncepcí špatně. Němci si na rozdíl od nás nenechají od EU vnutit něco co by jim nevyhovovalo, co by ohrozilo jejich vynikající stabilitu sítě (lepší než u nás, viz statistiky výpadků sítě) a co by ohrozilo jejich obrovský export. Naopak, oni vnutí EU to co chtějí.
            Prosím Vás, začněte už konečně přemýšlet o tom, co by mohlo být dobré pro Českou Republiku.

          • Petr Hariprasad Hajič napsal:

            Pane Vaněčku máte pravdu. energetický koncepce v ČR je zastaralá a špatná, protože je založená chybných předpokladech. Kolem roku 2020 se nůžky začnou zavírat. Jakmile Němci přestanou platit vysoce dotované zdroje a začnou akumulovat a stabilizovat síť tak, aby si udrřeli dobrou cenu, začneme mít potíře s cenou my.

      • Petr Hariprasad Hajič napsal:

        Ta poznámka nerelativizuje cenu elektřiny jako takovou, ale to, že pokud přepočítáme poměrně cenu elektřinu s průměrnou výší platu v Nemecku a u nás, dostaneme se na dost jiná čísla. Nehledě na cenu surovin. Tady bych se přikláněl k názoru, v Německu bude trochu vyšší, ale nemusí to být pravda.

  2. Milan Vaněček napsal:

    Vypovídací hodnotu mají průměrné ceny silové elektřiny, pro spotřebitele pak kolik kWh si můžete koupit za hodinu práce (či za důchod). To ostatní je jen politika.
    No a v obou kriteriích jsme na to dost mizerně.
    Ale raději mám český důchod a českou drahou elektřinu než bulharský či ukrajinský důchod a jejich nejlevnější elektřinu. Pochopitelně bych chtěl německý či dánský důchod a s tím bych rád platil pohodlně i tu nejvyšší cenu elektřiny pro domácnost.

    • Ondra napsal:

      V něčem se dá do jistý míry souhlasit, ale s jinejma věcma je to trochu jinak. Máte pravdu, že pro spotřebitele je důležitý, kolik elektřina stojí poměrově k příjmům – v tomhle se Němci maj o trochu líp, ale že by to u nás bylo výrazně horší, to si nemyslím.
      K silovce – v ČR máme téměř stejný ceny jako v Německu, tak nevím, jak na to můžem bejt mizerně??
      Pak už zbejvá jenom průmysl, kde Němci podle Eurostatu maj taky nejvyšší ceny elektřiny ze srovnávánejch zemí a tam už poměr k příjmům není tak důležitej. Hlavní je výsledná cena, kterou platí (nejen silovka, ale i zbylý poplatky a daně), protože to se promítá do nákladů na produkci a služby a výrazně vyšší ceny ohrožují konkurenceschopnost. Proto taky nikdo nechtěl ustoupit zelenejm a uzavřít X GW v uhlí.

    • Martin Hájek napsal:

      Tak třeba já bych chtěl Norskou cenu elektřiny a k tomu Norský plat.

      • energetik napsal:

        A já Norský plat a elektřinu vlastní nebo za zápornou cenu 😉

        • Petr Závodský napsal:

          Životní poučka „nic není zadarmo“.
          Dnes sice mluvíte o záporných cenách, ty si ale zaplatíte v dotacích …. nebo jdete do obchodu a tam za to, že nakoupíte dostanete zaplaceno?

          • energetik napsal:

            Na OZE bych velmi rád dobrovolně dále přispíval a klidně i více a to i kdybych nebyl připojen k síti. Ale tyto peníze a jejich přerozdělování a absurdní několikanásobné danění a rozkrádání by nesměl dostávat do rukou ČEZký stát. Ideálně kdyby to dostal na starosti někdo nezávislý a méně zkorumpovatelný, například někdo ze zahraničí, např. Německo nebo evropská komise atd…. Tady těm šmejdům nevěřím.

            Jinak veškeré softwarové vybavení počítače doma i v práci mám za dobrovolné příspěvky (nejen finanční) a většina je open-source. Takže „nic není zadarmo“ až tak neplatí a stačí se také podívat na burzu a občasné záporné ceny, což je přirozené v tržním prostředí ve kterém jsou přebytky zboží a některým výrobcům se nevyplatí snižovat produkci.

        • energetik napsal:

          Já ale nepsal že by vlastní elektřina byla zadarmo. Cena v tomto případě není promne rohodující, rozhodující je mne je to, že jsem investoval do něčeho dobrého a perspektivního z pozitivním vlivem pro další generace a život na této planetě.
          Pro mne je kobliha nebo klobása s pivem s hromadou slibů a nesmyslů dost málo na výběr toho správného volebního lístku. A zásadně volím (a to i svými penězi) podle jiných hodnot než dle aktuální ceny a nesmyslných slibů.

    • Petr Závodský napsal:

      „Vypovídací hodnotu mají průměrné ceny silové elektřiny“
      Pro zákazníka je důležitá celková cena. V domácnosti je to kolik si musíte našetřit a v průmyslu jaké máte náklady. Cena silové elektřiny je jen jedna složka celkové ceny.
      Jinými slovy, zajímá vás cena mouky nebo cena rohlíku, když si jdete koupit rohlík?
      Přepočítávání kupní síly .. OK, ale to máte u všeho, u potravin, elektroniky, aut, … jak je to důležité u tohoto článku?

  3. Václav napsal:

    Chybí přepočet na medián platu, proto nemá srovnání žádnou vypovídající hodnotu. Navíc cena el. energie třeba ve státě Washington je 8,53¢/kWh, tedy zhruba 1,75 Kč/kWh. Myslím si, že se Česko řadí mezi země, kde je elektřina tradičně drahá. Kdyby rozpočet na dotace ztrátových solárních elektráren nebyl skoro stejně tak velký, jako rozpočet na českou armádu, a peníze by se investovaly do jaderné energetiky, uděláme lépe pro český průmysl, životní prostředí i přenosovou soustavu.

  4. Petr napsal:

    Pěknej graf.
    Vyplývá z něj, že ČR potřebuje hlavně taky více zdanit elektřinu, nejlíp nějakej pořádně mastnej poplatek za export do zahraničí.
    Jinak poctivou minimální cenu ukazuje Turecko, protože na rozdíl od těch vymírajících včetně členů EU za nimi, při tom i neustále investuje do budoucna a pořádně roste.

  5. Peter Kochjar napsal:

    Priemerna cista mzda pedagoga v DK je 25281 dk. Elektrina je 2,2 dk.
    Ziaden kolega nehovori ze elektrina je draha. Drahe su sluzby praca a auta. Kadernik 300-500 dk , skoda fabia 150000-200000. 1 dk = 3,45
    Nasa rodina da mesacne na 10000 dk mesacne na auta a 600 dk na elektriku v lete. ked prikurujem klimou 800 dk.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *