Domů
Elektřina
Evropské ceny elektřiny vyskočily vzhůru jako mrazy, které svírají Evropu od Paříže po Varšavu
Zdroj: Flickr.com
Autor: frankieleon
Zdroj: Flickr.comAutor: frankieleon

Evropské ceny elektřiny vyskočily vzhůru jako mrazy, které svírají Evropu od Paříže po Varšavu

Evropské ceny silové elektřiny se vyšplhaly k nejvyšším hodnotám za posledních 10 let, stejně jako neobvykle chladné počasí. Dodávky elektřiny totiž v současnosti poklesly kvůli odstaveným elektrárnám a nepříznivému počasí.

Německé a belgické ceny elektřiny vyskočily v posledních dnech na nejvyšší úroveň od roku 2008, zatímco ty francouzské vzrostly na šestitýdenní maxima. Teploty v severozápadní Evropě podle meteorologů budou tento týden o 4 °C nižší, než je průměr tohoto období za posledních 30 let.

Situaci také znepříjemňuje nízká výroba ve vodních zdrojích, kdy letošní prosinec byl tím nejsušším od roku 1959. Mrazivé počasí také zapříčinilo zrušení několika letů z Frankfurtu nad Mohanem, způsobilo několik malých výpadků dodávek ve Švýcarsku a přerušilo námořní dopravu na zamrzlých řekách.

Takto chladnou zimu čekal málokdo

„Málokdo byl připraven na tento průběh zimy, protože v posledních letech byly zimy mírné,“ říká Elchin Mammadov, odborný analytik agentury Bloomberg v Londýně. „Tuto zimu si myslím, že uvidíme poměrně vysokou volatilitu silové elektřiny, obzvlášť v případě, když se navíc v průběhu zimy něco pokazí,“ jako například neplánovaná odstávka jaderného reaktoru.

Cena německé elektřiny minulé úterý vzrostla na 90,50 euro za MWh, což je nejvyšší cena na denním trhu (day-ahead market) od prosince 2008. Belgické ceny se vyhouply na svá maxima, hodnotou 110 euro/MWh od května 2008. Rekordy trhaly i české a německé spotové ceny elektřiny. Například v České republice se při středečním obchodování (18. ledna) dosahovalo na denním trhu cenové úrovně až 130,20 euro/MWh. Pro dnešní den se nejvyšší cena za 1 MWh vyšplhala na 115 euro (Zdroj: OTE ČR).

Provozovaným jaderným blokům se díky mrazivému počasí daří a vyrábí více elektrické energie; Zdroj: Archiv EDU
Provozovaným jaderným blokům se díky mrazivému počasí daří a vyrábí více elektrické energie; Zdroj: Archiv EDU

Polární vzduch proudící ze Skandinávie přinesl do některých částí Německa mráz, který minulý týden způsobil pokles teploty až na – 20 °C. Obdobně nízké teploty bylo možné naměřit i u nás. Předpovědi pro zbytek tohoto týdne jsou již optimističtější a uvádějí teploty pohybující se okolo 0 °C (zdroj: Wetter.de).

Průměrné teploty za minulý týden jsou oproti průměru za stejné období v posledních 10 letech nižší o 4,2 °C.

Výroba v německých větrných elektrárnách se kvůli počasí znatelně snížila. Předpověď průměrné denní výroby pro tento týden je 3,9 GW, což je oproti měsíčnímu průměru denní výroby, který činí 15 GW, nezanedbatelný pokles. Například minulé pondělí výroba byla po většinu dne oproti předpokladům o 10 GW nižší.

horns rev 3
Větrná farma Horns Rev 2; Zdroj: Vattenfall

„Situace bude kvůli nízké produkci větrných zdrojů napjatá po celý tento týden,“ uvedl v pondělí německý obchodník na trhu s elektřinou Ricardo Klimaschka ze společnosti Energieunion GmbH. „To se ale v následujícím týdnu může změnit, neboť se má oteplit a bude více větrno.“ Největší produkci z větrných elektráren očekává společnost Weather Co. 25. ledna, kdy může výroba nárazově vzrůst až na 23 GW.

Zaměstnanecké stávky

Počátkem tohoto týdne se ve Francii uskutečnila 24hodinová stávka zaměstnanců energetické společnosti EDF, při které mělo dojít k omezení výroby elektrické energie. Podle dostupných zdrojů však k výraznému omezení výroby nedošlo. Úterní stávkou vyhrožovali i zaměstnanci německých uhelných elektráren společnosti Uniper.

Momentálně je 6 z celkového počtu 58 francouzských jaderných reaktorů společnosti EDF odstaveno. Společnost EDF dostala kvůli chladnému počasí od francouzského státního dozoru dvoutýdenní odklad zahájení bezpečnostních kontrol na jaderném reaktoru Tricastin 2. Zároveň EDF usiluje o odložení odstávky dalšího jaderného bloku. Provozovatel francouzské elektrizační soustavy, společnost RTE, již v listopadu varoval před možností blackoutů vlivem nedostatečné výroby a vybízel k přijetí opatření pro snížení spotřeby elektrické energie.

Německo kvůli ledu omezuje na některých částech Dunaje maximální délku plavidel, zatímco rumunský ministr energetiky Toma Petcu minulý týden varoval, že dva největší producenti uhlí v zemi mají při stávajícím objemu spotřeby elektřiny zásoby pouze na několik dní.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(20)
C
19. leden 2017, 20:38

Je opravdu nutné přiznat, že takovouto zimu nikdo nečekal a zima 2016/2017 je opravdu poněkud extrémní díky narušenému proudění, ovšem stále nedosahuje úrovně z roku 1928/1929, ovšem co není může být. Pak by myslím celé elektrické soustavě mohly hrozit vážné problémy. Pokud již nyní začíná váznout doprava na Dunaji a v Rumunsku dochází uhlí, měli by se všichni mít na pozoru.

Důležité bude aby nedošlo k nečekanému výpadku některého z důležitých evropských vedení, které by mohlo odstartovat dominový efekt.

Martin Hájek
19. leden 2017, 22:31

Zima jak celek zatím ve srovnání s dlouhodobým normálem nijak extrémní není. Jenom oproti minulosti daleko více spoléháme na vítr a světe div se, ono nefouká a mrzne. Skvělé větrné elektrárny s instalovaným výkonem téměř 50 GW mají očekávanou průměrnou výrobu 3,9 GW. Jinými slovy je zřejmé, že na každý GW věterné elektrárny musí být v provozu více než 0,9 GW v klasické elektrárně na fosilní palivo jako záloha! O fotovoltaice raději vůbec nemluvím. Tak jen aby to třeba pan Veselý a další započítal, až zase bude psát, jak jsou OZE levné a stále levnější...

Vladimír Wagner
20. leden 2017, 08:55

A zároveň je poučný pohled na mapu produkce emisí CO2 na jednotku vyrobené energie pro jednotlivé země. On line mapa je na https://electricitymap.tmrow.co/. Pro současné počasí je Německo po Polsku nejtemnější a státy jako Francie a Švédsko jsou stále zelené s produkcí CO2 mnohonásobně až o řád nižší. Podrobný popis, co nám různé datové servery o vlastnostech současné energetiky a vlivu Energiewende říkají, jsou zde: http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-co-lze-vycist-ze-serveru-s-daty-o-vyrobe-elektriny-o-nemecke-energiewende

Peppa
20. leden 2017, 10:56

Zajímavá je Makedonie, 18. ledna byla úplně černá, na prvním místě (820 gCO2eq/kWh) a dnes je jedna z nejzelenějších...

Vladimír Wagner
20. leden 2017, 11:54

Ona to není Makedonie, ale Černá hora. A na tyto státy bych se nedíval. u nich to hodně závisí, jestli dodávají data a právě tyto malé státy mimo EU je nedodávají dostatečně komplexně . Navíc u Černé hory je to malá energetika závisící na fosilních a vodních a může zde docházet podle podmínek k velmi rychlým a dramatickým změnám.

C
20. leden 2017, 12:13

Myslím že zrovna v případě Rumunska není o nějakém velkém spoléhání se na vítr zrovna vhodné mluvit, co mne ale zaráží je že dle mapy na electricitymap.tmrow. co Rumunsko, které má prý uhlí jen na pár dní, elektřinu v 10:58 20.1.2017, exportuje. To mi přijde trochu zvláštní.

Ale pokud je tato zima stále v dlouhodobém průměru, byť z pohledu posledního desetiletí bych řekl že je o něco chladnější než většina, pak je otázka jak může měsíc chladu začít narušovat situaci v zásobování uhlím, které je stále páteří elektroenergetiky.

Co se týče OZE, klasické energetiky a ceny zálohy, myslím že současný problém je zatím neexistence dostatečných akumulačních kapacit, které by, netvrdím že v zimním období, umožnily lépe využít přebytky produkce a umožnily jejich akumulaci na večer a noc. To by ale vyžadovalo novou akumulaci.

Samotné elektrárny na fosilní paliva jsou poměrně levou záležitostí, u PPE se jedná asi o 14mld Kč/GW. Větší náklady by představovala jejich údržba a palivo. Jaká by byla celková roční produkce emisí z takového systému se nedá hádat, ale dalo by se to odsimulovat.

Peter
20. leden 2017, 17:11

Ja sedim vo svojej obyvacke ( Tørring Dansko) . Vonku takmer nefuka (teplota 5 C, vietor 5m/s ). Som stasty ze nemusim dychat vzduch oko v Polsku. Som stastny ze 30-40% elektiky je z vetra. Toto sa stava v Dansku 10 krat do roka. Cakam kedy vyrobia 140% spotreby.

Over si udaje na http://energinet.dk/DA/El/Sider/Elsystemet-lige-nu.aspx

Vladimír Wagner
20. leden 2017, 19:06

Problém je, že není příliš mnoho území, která jsou polostrovem ve větrném moři. I tak by nyní Dánsko muselo mít ještě více uhelné elektřiny, kdyby nedováželo elektřinu ze Švédska a Norska. No, a pokud se podíváme na Francii i Švédsko, ty dokáží mít daleko nižší emise a bez toho, aby byly malým poloostrovem uprostřed větrného moře.

Jan Veselý
20. leden 2017, 21:21

Myslíte tu Francii, která během prvního týdne v lednu dovážela 8 GW elektřiny z pološpičkových a špičkových (uhelných a plynových) zdrojů ze zahraničí? Přímotopy to je svinstvo. Ale špatní jsou ti Němci a jiní cizinci, co to pro ně vyráběli, co?

Vladimír Wagner
20. leden 2017, 22:03

Pane Veselý, prosím Vás podívejte se na data, než něco začnete hlásat. Francie v v prvním lednovém týdnu z Německa dovážela okolo 1 GW, ale Rakousko až okolo 5 GW. Tím, kdo je závislý na německých fosilních zdrojích je Rakousko, Francie už tolik ne.

Vladimír Wagner
20. leden 2017, 22:10

Pane Veselý, také se stačí podívat na ten obrázek emisí na začátku roku. A i tehdy byla Francie zelená (pochopitelně ty emise s dovozu se ji přičítají) a Německo pěkně hnědé. Ono už naštěstí lze nyní velice lehce data získat a sledovat, takže si prosím ověřujte, jaká je reálná situace.

Jan Veselý
21. leden 2017, 06:35

Děláte, pro Vás typickou, chybu, když reagujete na něco jiného než jsem psal. Jen se opravím, abych byl přesnější Francie měla v prvním lednovém týdnu zápornou exportní bilanci až 8 GW (6.1. 8:00). Typický průběh exportní bilance byl v tomto týdnu 0 GW v noci, 4-8 GW během ranní a večerní špičky a 2-4 GW mezi nimi.

Když píšu o Francii, používám data o Francii, ne, pro tyto účely, nedostatečné údaje z Agorameteru.

Klidně si to může kdokoliv ověřit: http://www.rte-france.com/en/eco2mix/eco2mix-mix-energetique-en

Frank
20. leden 2017, 10:27

Krásná fotka,docela názorný příklad neexistujícího vlivu větrných elektráren na blízké a vzdálené okolí .

Jasně vidíme, že prostřednictvím nijak nenarušených " odvěkých" větrných proudů a nijaké změny vzdušné vlhkosti za polem vrtulí nemůže dojít k ovlivnění počasí, tedy tak jak se to říká o velkých chladících věží elektráren nebo v případě městských ostrovů. Ostrovy horečnatě budovaných větrných elektráren s desítkami GW výkonu prostě žádný vliv na počasí nemají a ta fotka to jasně říká . Důležité je hlavně zapomenout na odvěký zelený argument o vlivu " motýlího křídla" na druhou stranu planety, natož se zabývat nějakým větrnými parčíky na obvyklých trasách vzdušných front Evropy ....

Jan Veselý
20. leden 2017, 19:31

To jsou jenom moc elegantně zachycené turbulence v přízemní vrstvě atmosféry, věc zde běžná.

Jan Veselý
20. leden 2017, 19:28

Já sice nejsem slovutný analytik od Bloombergů, ale díval jsem se na data na Energy-Charts a situace je vcelku jasná. Ta několikahodinová špice v ceně vznikla kvůli tomu, že Polsko, Česko, Rakousko, Švýcarsko a Nizozemsko v ten okamžik kupovali elektřinu z Německa jako zběsilí, Německo v tu dobu mělo exportní bilanci ~ +10 GW (exportovalo cca +1/8 vlastní produkce elektřiny) za situace, kdy nebyl moc velký vítr (9 GW).

Jinými slovy německé elektrárny teď vydělávají dlouhé prachy na kapacitní nedostatečnosti výroby u svých sousedů.

Vladimír Wagner
20. leden 2017, 21:53

Pane Veselý, když si zobrazíte na Agorametru export a import Německa za poslední týden, kdy dochází k těm vysokým cenám, tak vidíte, že Německo importuje z Polska, Švédska a Dánska (to je zase převážně to, co si odebere Dánsko ze Švédska). S Českem je to tak, že občas exportuje a občas importuje. Ale spíše je to v rámci transferu dále. Trochu exportuje do Švýcarska Francie. Ale v podstatě téměř celý čistý export jde do Rakouska. Rakousko prostě dlouhodobě a zvláště nyní není schopno zajistit své potřeby elektřiny. Pokud by Německo zrušilo své obrovské fosilní kapacity, tak první bude mít problém Rakousko.

Jan Veselý
21. leden 2017, 06:02

Ještě jednou a pomalu. Ty špice cen jsou vyvolané tím, že státy okolo Německa od něj ve velkém kupují elektřinu.

Vladimír Wagner
21. leden 2017, 08:15

Při nastavení trhu, který teď je, jsou ty vysoké ceny přes 60 EURO/MWH nastávající v pracovní dny přes den, kdy je největší spotřeba , dány tím, že v té době musí pracovat i ty nejdražší zdroje a dominantně Rakousko má v té době (a obecně) hodně velký nedostatek zdrojů. Podívejte se třeba na Agorametr a údaje o exportu a importu tam.

A opravdu se nikdo nepře s tím, že Německo má největší instalovaný výkon ve fosilních zdrojích a největší přebytek výkonu. To je dáno jeho energetickou koncepcí.

Martin Hájek
22. leden 2017, 18:06

Než aktuální polemika nad tím, kdo kam co vyváží, je otázka, co bude za pár let. V Německu do roku 2022 zmizí 2,7 GW uhelných elektráren a dalších 11 GW uhelných elektráren, takže v podobné situaci už Německo nebude prakticky schopné exportovat vůbec nic, respektive bude samo potřebovat dovážet, otázka je, odkud. V ČR zmizí možná až 2 GW uhelných elektráren a v Polsku zřejmě také výkonu ubude. Takže podobná epizoda bude z pohledu střední Evropy už za pár let mnohem zajímavější. Ale třeba nás zachrání další příděl off-shore větrníků :-).

Martin Hájek
22. leden 2017, 18:07

Pardon, samozřejmě 11 GW jaderných elektráren...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se