Infografika: Elektrifikace jako prostředek dekarbonizace

Elektrifikace dopravy a sektoru vytápění a chlazení představuje podle organizace Eurelectric světlé zítřky pro Evropu při naplňování její snahy o dekarbonizaci energetiky. Pro úspěšný přechod energetiky k vyššímu využívání elektrické energie je však dle Eurelectricu nutné provedení několika regulatorních změn na úrovni EU.  

Koncept elektrifikace spočívá v myšlence rozšíření využívání elektřiny k uspokojení rostoucího podílu konečné spotřeby energie. Měl by vést k nahrazení fosilních paliv nízkouhlíkovou elektřinou v sektorech, jejichž energetické potřeby jsou dnes uspokojovány elektřinou pouze v omezené míře.

Elektřina byla vždy hnací silou pokroku a inovací a stejně by tomu mělo být i do budoucna. Při rostoucím podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) při výrobě elektřiny přináší navíc elektrifikace další benefity jako například zlepšení energetické bezpečnosti EU či značné snížení emisí CO2 v dopravě.

Hodnota elektřiny

Hodnota elektřiny

I přes nezpochybnitelnou hodnotu elektřiny existuje několik oblastí, ve kterých bude třeba provést změny vedoucí k jejímu zlepšení. Mezi tyto změny patří podle Eurelectricu například aktualizace faktoru primární energie, tedy koeficient, kterým se násobí složky dodané energie po jednotlivých energonositelích k získání odpovídajícího množství celkové primární energie. Současná metodika totiž nerozlišuje mezi zdroji použitými k výrobě elektřiny.

Nová metodika výpočtu faktoru primární energie by měla zohledňovat skutečnost, že stále větší množství elektřiny pochází z OZE a nízkouhlíkových zdrojů.

Eurelectric upozorňuje také na potřebnou revizi Evropského systému emisního obchodování (EU ETS) či na nezbytný redesign společného evropského trhu s elektřinou, který by měl vhodně oceňovat nejen energii, ale také flexibilitu a výkon ve všech časových úsecích.

Zlepšení hodnoty elektřiny

Zlepšení hodnoty elektřiny

Eurelectric ve svém reportu upozorňuje, že se doprava aktuálně podílí zhruba 25 % na tvorbě emisí skleníkových plynů v Evropě. Kromě emisí skleníkových plynů má však doprava na svědomí také značné množství emisí škodlivin. Jako příklad uvádí Londýn, ve kterém je 80 % emisí prachu a 46 % emisí NOx způsobeno právě silniční dopravou.

Kromě snížení emisí skleníkových plynů a škodlivin povede elektrifikace dopravy ke snížení závislosti na dovozu ropy. Podle Eurelectricu je aktuálně 94 % evropské dopravy závislé na ropě.

Dekarbonizace dopravy

Dekarbonizace dopravy

Také elektrifikace vytápění a chlazení povede ke snížení závislosti na importu paliv do EU. Eurelectric uvádí, že vytápění a chlazení představuje 13 % evropské spotřeby ropy a dokonce 59 % evropské spotřeby zemního plynu.

Jako další benefit elektrifikace sektoru vytápění a chlazení jmenuje report například zlepšení kvality ovzduší díky snížení množství emisí prachu, NOx a SO2 vypouštěných rezidenčními a komerčními systémy vytápění.

Elektrifikace vytápění a chlazení v kombinaci s rozvojem chytrých měřidel, flexibilních tarifů a akumulačních technologií navíc představuje přístup k dalším benefitům pro evropskou elektrizační soustavu, jako je například možnost regulace spotřeby.

Dekarbonizace vytápění a chlazení

Dekarbonizace vytápění a chlazení

Celá infografika zobrazující výše popsané oblasti je zobrazena na následujícím obrázku.

Dekarbonizace - infografika

Dekarbonizace – infografika

Autor:

36 odpovědí na Infografika: Elektrifikace jako prostředek dekarbonizace

  1. Martin Hájek napsal:

    Elekritifkace a sověty… Nejvyšší sovět v Bruselu už máme, tak teď ještě ta elektrifikace a budeme v ráji komunismu. Pár škaredých čísel z dílny Eurostatu:

    Až do roku 2008 spotřeba elektřiny v EU skutečně trvale rostla. Od té doby však klesá nebo stagnuje (nepočítám zásadní propad v roce 2009 způsobený krizí a následný nárůst 2010). Mezi lety 2010 a 2015 spotřeba elektřiny v EU klesla o 3,5 %.

    Dnes všichni mluví o elektrických autech a elektrifikaci vytápění. Paradox je, že ke skutečné elektrifikaci konečné spotřeby energie docházelo v 90tých letech a v posledních 4 letech se v podstatě zastavila.
    Mezi lety 1990 a 2000 stoupl podíl elektřiny na konečné spotřebě energie ze 17,1 na 19, 2 %. Do roku 2010 pak dále stoupl na 20,96 %. Tempo elektrifikace bylo tedy 20 let přibližně konstantní kolem 2 p.b. na dekádu. Nic oslnivého… Při pokračování tohoto tempa bychom se do roku 2050 rozhodně nikam nedostali.

    Jenomže v roce 2011 přišel zlom. Podíl elektřiny na konečné spotřebě sice skokově vzrostl na 21,6 %, ale od té doby víceméně stagnuje, v roce 2015 byl 21,7 %. Minimálně do roku 2020 se tedy dlouhodobé pravidlo nárůstu podílu elektřiny na konečné spotřebě o 2 p.b. za dekádu nespíš zásadně zvýšit nepodaří.

    Jistěže tempo elektrifikace může do budoucna zrychlit, ale je také potřeba vnímat, z jakého startujeme základu a že ani ztrojnásobení stávajícího tempa žádnou rychlou elektrifikaci nepřinese.

    • C napsal:

      A jak se mění celková spotřeba energie? Myslím že by roli mohl hrát trend úspornějších spotřebičů což může vést na stagnaci růstu spotřeby a jednak růst spotřeby v jiných sektorech, dopravě a podobně.

      • Martin Hájek napsal:

        Konečná spotřeba energie do roku 2006 v EU rostla, od té doby setrvale klesá samozřejmě s výkyvy danými klimatickými podmínkami daného roku. Mezi rokem 2006 a 2015 klesla konečná spotřeba energie v EU o 9 %. Rok 2015 byl ovšem teplotně velmi nadprůměrný, takže po očištění o vliv klimatických podmínek to může být reálně mezi 5-6 %.

        Tady je zajímavý i ten postřeh, že elektrifikace vůbec nemusí znamenat růst spotřeby elektřiny. Stačí, když bude spotřeba elektřiny stagnovat a zbytek konečné spotřeby bude klesat a podíl elektřiny na konečné spotřebě poroste. To je v zásadě scénář, který v EU jako celku probíhá, samozřejmě různě v různých zemích.

    • Martin Pácalt napsal:

      Stagnaci bych připisoval výše zmíněným úsporným spotřebičům. Můj osobní případ: domácnost v tarifu D02d spotřeba elektrické energie za poslední tři roky 2484kWh(2014), 2368kWh (2015) a 2288kWh(2016) . pokles se kryje s metou téměř 100% náhrady osvětlení LEDkami. Spotřebiče horší A++ nemám.

      • Martin Hájek napsal:

        Rozhodně to nemůže být jediné vysvětlení, spotřeba domácností nebude ani třetina celkové spotřeby v EU.

      • Petr napsal:

        I kdyby.
        Tak to spíš celkově naznačuje, že se v EU příliš draze předčasně investovalo do LED osvětlení s byrokratickým zákazem žárovek a podobných předražených ideologických akcí, čímž nezvykle stagnoval podíl elektřiny na celkové spotřebované energii, protože nezbyli peníze na daleko efektivnější investice do zateplení a snížení spotřeby individuální dopravy.

        • Martin Pácalt napsal:

          V Česku se zákaz wolframových žárovek obešel popiskou na krabičce“pro průmyslové použití“ a kdo chce, používá je nadále 😉 . O drahém předčasném investování bych ani tak nemluvil, podívejte se jen na to, jak dlouho trvá obměna veřejného osvětlení. Rozumná městská zastupitelstva půjdou časem do dražších LED pouličních lamp (doufejme, že nepoužijí nic teplejšího než 2700K) a začnou šetřit peníze. Než tak ale nastane u 100% českých obcí a měst (dtto evropských), zabere to tři čtyři volební období. Překotnost bych určitě nečekal 🙂 .

          • C napsal:

            Je nutné aby se veřejné osvětlení zároveň navrhlo znova a LED svítidla nesmí mít vyšší příkon než současná sodíková, ta sice mají vyšší účinnost, ale je otázka jak se spektrum podepisuje na naší schopnosti vidět.

  2. Jan Veselý Jan Veselý napsal:

    Možnosti elektrifikace podle mě:
    Vaření na indukci – skvělá věc, vaření je pohodlné, údržba suprová, cena velmi dobrá, doporučuji pouze propagaci.
    Produkce tepla pomocí tepelných čerpadel – skvělá věc, do nové výstavby „no-brainer“, pro stát mají přidanou hodnotu v tom, že mohou dost výrazně pomoci se snižováním znečištění v ovzduší na menších městech a na vesnicích, považoval bych za slušnost to zohlednit nějakým státním příspěvkem založeným na transparentní a férové kalkulaci.
    Elektrifikace dopravy:
    – je ostuda, že se výrazně nepokračuje v elektrifikaci železniční dopravy na tratích regionálního významu. Třeba trasy Praha-Liberec nebo Hradec Králové – Liberec už měly být elektrifikované dávno.
    – Měla by se podpořit další elektrifikace městské a příměstské hromadné dopravy, tj. trolejbusy, elektrobusy, tramvaje, …
    – Měla by se podpořit elektrifikace „lehké“ mobility – elektrokola, elektrické skútry, apod.
    – Smysl má i rozumná podpora elektromobilů a plug-in hybdridů. Už jsou segmenty, kde mají ekonomický smysl (užitkové vozy do měst, „manažerské“ limuzíny, taxislužba, …), tam by stačila propagace, možnost si vyzkoušet, daňové úlevy, apod. Pak to chce jen sledovat vývoj cen a tlačit elektrifikaci do dalších segmentů dopravy, jak bude pokračovat vývoj cen.
    Dobrým oříškem budou průmyslové procesy, tam to bude záviset na konkrétních podmínkách různých technologií. Ale proč třeba nevyužít „neměckou blbost“ a nepodpořit chemické podniky, aby si uměly udělat energeticky náročné a skladovatelné polotovary do výroby (etylén, amoniak, …) z elektřiny, kterou dávají zadarmo.

    • Martin Pácalt napsal:

      V minulém programovém období 2007-2013 byly k dispozici nevyčerpané prostředky na elektrifikaci MHD a těmi pár městy, které po ní mohly sáhnout prostřednictvím MS kraje, byly Ostrava a Opava (první jmenované provozuje tramvaje a trolejbusy, druhá trolejbusy). Nějak to neklaplo, po Opavě stále jezdí cca třetina „trolišů“ z 80tých let .

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Ostrava pořídila za miliardu autobusy na CNG a tramvajová linka směr Poruba-sever pořád v nedohlednu. Asi fakt všichni čekali na elektrobusy. Snad to konečně příklad Třince prošťouchne. Busy mají mnohem větší trh.

        • Martin Hájek napsal:

          Elektrobusy jsou zatím stále drahý nesmysl. Příklad Plzně to „prošťouchl“ poměrně jednoznačně.

        • Martin Pácalt napsal:

          To CNG není špatný nápad, rozhodně to prospěje v rychlé náhradě nafty. Navíc plničky MHD můžou stimulovat i výstavbu plniček pro osobní vozy, samostatná CNG stanice pro osobní vozy mi přijde pořád jako velké riziko pro menšího podnikatele, větší dopravní podniky to umějí lépe rozpustit v nákladech.

        • Petr napsal:

          Tramvajové tratě se dnes v podstatě nadají rozšiřovat, protože teď máme nejhorší stavební zákon v dějinách.
          Městští politici mají mandát na 4 roky, dotace se dají natahovat maximálně 8 let, a byrokracie povolení stavby by trvala minimálně 10 let.

          • Martin Hájek napsal:

            Prezident už minulé pondělí podepsal poměrně zásadní novelu SZ, která skutečně ledacos urychlí.

    • Martin Pácalt napsal:

      Možná že by rychlejší cestou „elektrifikace“ tratí bylo použití vodíkových vlaků s tím, že výroba vodíku by pocházela z nízkoemisních zdrojů, ono přece jen trolejové vedení může znamenat odběr v době špiček a tyto špičky zhoršovat, kdežto vodíková nádrž je „plnitelná nočními a větrnými přebytky“. 🙂

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Zatím jezdí jeden pilotní někde v Německu. To znamená pro ČR první soupravy tak za 20 let. Troleje jsou 100 let ověřená technologie.

        • Martin Pácalt napsal:

          To máte pravdu, ale na druhou stranu troleje věčně ohrožuje větev, poryv větru, apod., nehledě na tempo výstavby a kolik toho ještě bude třeba udělat v jiných sektorech stavebnictví (dálniční síť, vysokorychlostní kontinentální železnice, další elektrárenské bloky, tak bych na ukrutné tempo ve výstavbě elektrifikace bočních tratí neočekával.

          • C napsal:

            On ten objem vodíku se kterým byste musel ve vlaku pracovat je dost značný, sice mají velmi nízké tření, ale hmotnost vlaku je prostě obrovská, taková moderní elektrická lokomotiva si řekne o 6MW některé možná i o 8 či 10.

            Elektrifikace se provádí většinou zároveň s rekonstrukcí tratě, takže je to na dlouho a nevyplatí se to všude. Navíc u nás máte problém v tom že máte dva elektrizační systémy, což se bude muset co nejdřív začít řešit, ale nikdo se do toho nehrne protože počet výlukohodin je prostě astronomický a jednodušší bude postupně přestavovat jednosystémové stejnosměrné lokomotivy na vícesystémové.

            Nikdo nejspíš nebude stavět transkontinentální VRT tak jako se stavěl Transsib, spíše se tato síť transkontinentální železnice bude skládat z ekonomicky opodstatněných segmentů VRT a segmentů konvenční železnice které je budou spojovat. U nás má smysl třeba propojení Praha-Ostrava a Praha-Brno, bohužel současný plán to může cenově i kilometricky pohřbít, v Rakousku by to zase mělo být Vídeň-Štýrský Hradec atd. mezi těmito úseky pak nejspíš bude provozována železnice s rychlostí do 200km/h. Ale nějaké takové úvahy myslím nemají moc smysl když nejsou v provozu v podstatě žádné transevropské vlaky bez přestupů. Chtě nechtě je VRT velmi drahou záležitostí.

    • Martin Hájek napsal:

      To, co jste vyjmenoval, je v podstatě scénář BAU, tedy pokračování stávajícího trendu, který ovšem nepřinese elektrifikaci ani za 100 let.

      Jinak samozřejmě podpora tepelných čerpadel v domácnostech v rámci křížové dotace tarifů za distribuci je stále značná a k tomu jsou ještě k dispozici značné investiční dotace, pokud to nestačí, tak asi bude problém někde jinde.

      Jinak ovšem zhruba třetina novostaveb rodinných domků v ČR si dnes dává elektrický přímotop, tepelné čerpadlo je až daleko za tím, takže „no-brainer“ to asi nebude. Oni totiž v novém nízkoenergetickém domě už nejsou výhody tepelného čerpadla nijak oslnivé.

      • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

        Máte k dispozici nějaké statistiky? Moc bych je ocenil. Já to mám okolo TČ „jen“ na základě osobní zkušenosti a na základě sdílené zkušeností mých přátel a známých, kteří stavěli. Já jsem velice spokojen s TČ voda-voda se zemním kolektorem v nízkoenergetickém domě. Většina lidí okolo mě dala přednost systému vzduch-voda a pár extrémistů si postavilo pasivní dům a pár přímotopy.
        Proč nejsou TČ populárnější, i když se dnes fakticky díky kotlíkovým dotacím rozdávají zadarmo je mi záhadou. Že by strach z neznáma? Nedostatečná propagace? Lenost ČEZu a jim pdoobných? Atavismy okolo ohně jako zdroje tepla?

        • Petr napsal:

          Tepelné čerpadlo, je pro dobře zateptený dům, který moc tepla vyrábět nepotřebuje (zvládne to sluncem, lidským teplem a vařením), zbytečně náročné a složité zařízení, takže do budoucna bude mít větší využití u novostaveb jen pokud bude zároveň moci v létě i chladit.

          • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

            To umí snad všechny, ne?

          • Martin Hájek napsal:

            No umí to zhruba stejně jako lednička umí topit…

            Pokud máte na TČ připojené podlahové vytápění, tak z něj například asi těžko uděláte „podlahové chlazení“. Fakticky to může fungovat jen v případě teplovzdušného vytápění a to si troufám tvrdit, že se u nás v RD téměř nepoužívá.

      • Martin Pácalt napsal:

        „zhruba třetina novostaveb rodinných domků v ČR si dnes dává elektrický přímotop“ je hodně odvážné tvrzení. Za rok 2015 bylo prodáno topidel do výkonu 50kW (tedy rodinná a bytová výstavba, obč. stavby apod.) : elektrokotle 15%, TČ 9%, zemní plyn 45%, 31% dřevo+uhlí.

        • Martin Hájek napsal:

          To ale hovoříte o celém trhu, nikoliv o novostavbách! Samozřejmě drtivou většinu instalací tvoří náhrady těch dřívějších ve stávajících budovách. V novostavbách rodinných domků se staví nějakých 12-15 tisíc bytů ročně, to se samozřejmě v globální statistice celého trhu topidel vůbec neprojeví a z globální statistiky tedy vůbec nic nevyčtete.

          • Martin Pácalt napsal:

            To máte pravdu, statistika tohle neodlišuje, ale upřímně řečeno, vzhledem k tomu, kolik mi za rok projde rukama projektů, moje zkušenost říká, že si lidé do NED a PD nejvíce dávají kondenzační plynové kotle, tepelná čerpadla (různé konfigurace) a kamna na dřevo s ohřevem otopné vody (s nezávislým přívodem vzduchu) pro vykrývání mrazů a na Vánoce. Naproti tomu do bytových domů se nejčastěji dávají plynové kondenzační kotle, protože je prakticky všude již natahán plyn, TČ země/voda je nemožné dohodnout se sousedy a TČ vzduch/voda je technický nesmysl. O přímotopech nemluvě.

        • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

          A kolik z těch elektrokotlů jsou bojlery na TUV?

          • Martin Pácalt napsal:

            Statistika neodlišuje topidla pro vytápění, pro vytápění+ohřev nebo pouze ohřev.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      Ještě dodám, že nejagresivněji by „elektrifikaci všeho možného“ měly tlačit ČEZ, E.On, EPH, PRE, apod. Co je lepší motivace, než ukradnout pořádný kus byznysu ropákům a plynařům?

      • Vláďa napsal:

        Na jedné straně je zářná elektrifikovaná budoucnost ale kde je popsáno čím bude příslušná energie vyrobená. Opravdu je to v řešených problémech nicota. FV bez akumulace to nevyřeší. Větrníky taky nejsou zrovna spolehlivé. Zbývá zatracovaná klasika. Uhlí / jádro, nebo máme ještě něco jiného? Plynovky jsou na úrovni klasiky.

    • astray napsal:

      V současnosti vařím na plynovém sporáku s elektrickou troubou. Mám v bytě 1 x 20 A. Pro indukční varnou desku bych potřeboval 2 x 25 A nebo až 3 x 25 A. Jelikož se v budoucnu bude platit měsíční paušál podle hodnoty hlavního jističe, do nahrazení plynu se nehrnu. Už v současné vyhlášce ERÚ je uveden paušál přibližně 23 Kč / A / měsíc, jen se neuplatňuje. Tak si to spočítejte. Kromě toho bych musel upravit elektrický rozvod v bytě.

      • energetik napsal:

        Máme hlavní jistič 16B/1 a dvouplotýnkovou indukční desku a není problém, jistič nikdy nevypadl. Většina indukčních desek i těch 4-plotýnkových lze zapojit i na jednu fázi při nastavení omezení výkonu na 3,6kW a v panelácích je také připojují na jednu fázi.

        • Martin Hájek napsal:

          Ano, ve skutečnosti téměř nikdy nezapnete všechny plotýnky naráz a na plný výkon a tepelná spoušť jističe má značnou setrvačnost, takže vybaví třeba až za 20 minut a to máte většinou uvařeno, respektive už zase nemáte puštěné plotýnky na plný výkon.

          Ale tato úvah je jedno z těch, které vedou k brutálnímu předimenzování hlavního jističe a tím také ke zbytečným nákladům v distribučních soustavách, které navíc platíme všichni solidárně místo aby je platili Ti, kteří si to neumí spočítat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *