Jaderná energetika v ČR a její budoucnost
Otázka dostavby jaderných elektráren v ČR je energetickou otázkou číslo jedna již několik let. Plány se neustále mění a od roku 2004, kdy byla ve státní energetické koncepci prezentována myšlenka dostavby Temelína, již uběhlo přes deset let. V průběhu deseti let se začalo hovořit i o výstavbě nového bloku v JE Dukovany, neúspěšně proběhl tendr na dostavbu Temelína, byla odmítnuta nabídka společnosti Areva a mnoho dalšího.
Otázkou zůstává, zda je v současné době ekonomicky výhodné jadernou elektrárnu stavět. S ohledem na decentralizaci, výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a klesající cenu silové elektřiny je návratnost investice poměrně nejistá. Při současných cenách, které se dnes pohybují kolem 35 € za MWh, je situace finančně velice obtížná.
Dostavba JE Temelín – 3 a 4 blok
Státní energetická koncepce z roku 2004 předpokládala stavbu dvou nebo i více jaderných reaktorů, nejpravděpodobněji v oblasti JE Temelín, případně v Dukovanech. Tato koncepce, která je definována v zákoně o hospodaření energií, je „pouze“ dokument o směřování energetiky v ČR. Hlavní rozhodnutí spadá pod společnost ČEZ (i přes to, že majoritním akcionářem je ČR).
Čtyři roky poté, v červenci 2008 představil ČEZ plán výstavby dvou nových reaktorů v Temelíně, které mohly dosahovat výkonu až 3400 MWe. Výstavba dle původních plánů měla začít v roce 2013 a první z nově budovaných bloků měl být spuštěn v roce 2020. V polovině roku 2008 požádal ČEZ o udělení EIA na dva nové bloky. Dalším krokem byl veřejný tendr, který byl vyhlášen v srpnu 2009. V té době byla podle průzkumu mezi obyvateli ČR podpora dostavby 77 %, v roce 2014 to bylo již 68%.
Vyjednávání se společnostmi, které měly dostat zakázku na dostavbu, začalo v březnu 2010 a týkalo se třech kandidátů:
- Konsorcium Westinghouse – Reaktory AP1000 o čistém výkonu 1140 MWe
- Škoda JS/Atomstroyexport/OKB Gidropress – AES-2006/MIR-1200 s čistým výkonem 1078 MWe
- Areva – Reaktor EPR o výkonu 1750 MWe
O podání nabídek na dva kompletní reaktory ČEZ oficiálně požádal v říjnu 2011. V nabídce měla být zahrnuta i dodávka jaderného paliva na 9 let provozu. Navrhovaný způsob řešení reaktoru musel být licencován v zemi kandidáta nebo v některé zemi Evropské Unie a musí odpovídat českým a evropským požadavkům na bezpečnost podle parametrů IAEA a Asociace evropských jaderných regulátorů.
Nabídky byly oficiálně podány v červenci 2012 a kontrakt měl být podepsán na konci roku 2013, ale nakonce bylo finální rozhodnutí odloženo o 18 měsíců na polovinu roku 2015, kdy již měla být jasná energetická strategie nové vlády. Mezitím Rosatom nabídl kompletní financování projektu. Přitom Westinghouse ani Areva neměly zpočátku zájem na jakémkoliv financování dostavby. Změna nastala v polovině roku 2013, kdy americká banka nabídla společnosti ČEZ, že jí půjčí polovinu potřebných finančních prostředků. To se ale vztahovalo pouze na případ, že použijí technologii od americké společnosti Westinghouse. Úvěr měl být poskytnut na 25 let o úrokové sazbě o procento vyšší, než měly americké státní desetileté dluhopisy. ČEZ se již dříve vyjádřil k tomu, že hledá strategického partnera, s kterými by sdílel finanční riziko projektu.
Jedním z výrazných okamžiků celého tendru bylo vyloučení francouzské společnosti Areva. Podle společnosti ČEZ byla Areva diskvalifikována proto, že nesplnila veškeré požadavky podle zákona ČR o veřejných zakázkách a nesplnila ani některé významné požadavky definované v zadání tendru. Areva dané rozhodnutí napadla, ale návrh byl odmítnut Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
V listopadu 2012 požádal ČEZ Státní úřad pro jadernou bezpečnost o povolení ke stavbě dvou nových jaderných reaktorů v Temelíně a v lednu 2013 bylo novým dvěma blokům uděleno kladné stanovisko EIA (celkem se jednalo o 5000 stran textu, které byly podány vládě v květnu 2010).
Contract for difference pro Temelín?
Předchozí vláda plánovala uzákonit pro třetí a čtvrtý temelínský blok contract for difference na vyrobenou elektřinu, aby byla zajištěna ekonomická návratnost projektu. Díky tomu měl ČEZ zajištěno, že ceny budou kopírovat potřebné náklady na výstavbu jaderné elektrárny a sníží se tak závislost výnosů projektu na aktuálních cenách elektřiny na burze. Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo pro to, aby toto schéma podpory projektu dostavby bylo zaneseno přímo do státní energetické koncepce, s čímž ale nesouhlasilo Ministerstvo Financí. MPO navrhovalo cenu ve výši 60 euro za MWh, někteří odhadovali, že bude potřeba až 90 euro. Samotná společnost požadovala 70 €, aby byl projekt výnosný (v té době se cena elektřiny na burze pohybovala kolem 40 €, tudíž by pro společnost výstavba bez podpory nebyla pravděpodobně výhodná).
Pomocí contract for difference má být dotována např. jaderná elektrárna Hinkley Point C ve Velké Británii.
Postoj nové vlády k podpoře Temelína
Nová vláda se postavila k problematice dostavby Temelína jednoznačně. Na úkor spotřebitelů nebude poskytovat státní záruky, zejména díky zkušenostem se státní podporou obnovitelných zdrojů energie (hlavně solárních panelů), na které se ročně doplácí přes 40 mld. Kč. ČEZ k této situaci zaujal jasné stanovisko. K dostavbě Temelína potřebuje dlouhodobé finanční záruky, nebo ukončí projekt a po roce 2020 nechá spotřebitele elektřiny v nejistotě.
V březnu 2014 bylo dokonce v plánu, že JE Temelín dostaví nově vzniklá státní firma. Následně by byly bloky společnosti ČEZ pronajímány. Dle některých názorů se jedná o více praktické schéma dostavby, než poskytování contract for difference. Problém je v tom, že risk je přenášen na stát.
Po potvrzení rozhodnutí vlády, podle kterého stát nebude poskytovat státní dotace ČEZ k financování dostavby Temelína se ČEZ rozhodl projekt zastavit a zároveň to oznámil všem účastníkům výběrového řízení (Areva, Westinghouse, Rosatom). Počátkem roku 2015 byly zveřejněny tři způsoby financování dostavby Temelína v návrhu aktualizované státní energetické koncepce.
Dostavba Temelína – Současná situace
První a nejpravděpodobnější způsob financování stále počítá s tím, že Temelín zaplatí z vlastních finančních zdrojů ČEZ. Jako druhá možnost je uvedeno financování prostřednictvím sdružení soukromých investorů. Třetí možností je dostavba pomocí státního podniku, která je ale velice nepravděpodobná z důvodu značné zátěže státního rozpočtu.
Přesto se v koncepci počítá s dostavbami jednoho reaktoru v Temelíně a jednoho v Dukovanech s možností dostavby ještě jednoho reaktoru v každé z lokalit.
Dle informací společnosti ČEZ z března roku 2015 má začít nový tendr na výstavbu jaderných bloků do dvou let. ČEZ pravděpodobně využije model, kdy založí novou dceřinou společnost, do které bude moci případný partner vstoupit a i se podílet na jejím zisku. V současnosti je 5 zájemců o dostavbu:
- Areva
- Rosatom ve spojení s Škoda JS
- Westinghouse
- KEPCO (pozn. autora: korejská společnost)
- Tendru by se dle vicepremiéra Číny měly zúčastnit i čínské společnosti
Již dříve ČEZ oznámil, že kontrakt by měl obsahovat opci na objednání až třech dalších reaktorů pro jiné lokality v ČR nebo jinou evropskou zemi.
Studie proveditelnosti na nový reaktor v Dukovanech se již zpracovává a ČEZ hodlá podat žádost o EIA jakmile bude studie proveditelnosti hotová.
Mohlo by vás zajímat:
Díky za zajímavé shrnutí. Měl bych ale pár otázek: píšete, cituji, že "ČEZ k této situaci zaujal jasné stanovisko. K dostavbě Temelína potřebuje dlouhodobé finanční záruky, nebo ukončí projekt a po roce 2020 nechá spotřebitele elektřiny v nejistotě." Co to tedy znamená? Buď je ČEZ jednou státní firma a jako taková by přece měla sdílet odpovědnost státu za vypracování spolehlivé strategie energetické bezpečnosti ne na deset, nebo dvacet, ale třeba na 50 nebo více let dopředu, jak je to ostatně běžné u všech sousedních států. Anebo státní firmou není, což ale znamená, že by neměla požívat monopolních výhod jako dosud. Osobně se domnívám, že bez jaderné energetiky, byť co nejlépe "namíchané" s dalšími druhy ekologické výroby energie, se v budoucnu neobejdeme. Nebo si myslíte, že ano?
Zdravím Vás Pavle,
díky za otázku. Když se o společnosti ČEZ mluví jako o státní firmě, má se na mysli, že v ČEZu vlastní většinu akcií Česká Republika (69,78 % k 31. 6. 2014 dle údajů na webu ČEZ). Díky této většině může ČR přehlasovat ostatní akcionáře na valné hromadě společnosti, která rozhoduje o volbě a odvolání členů představenstva. Z toho vyplývá, že stát prakticky rozhoduje o složení představenstva společnosti ČEZ.
Dle zákona spadá do působnosti představenstva obchodní vedení společnosti, proto představenstvo rozhoduje ve věcech obchodních, tzn. i o výstavbě nových zdrojů včetně těch jaderných.
To je důvod, proč se může názor vlády, reps. minstra financí nebo průmyslu a obchodu lišit od názoru, který má představenstvo společnosti ČEZ.
MV
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se