Domů
Elektřina
Jaderná elektrárna Temelín testovala, jak dokáže zabránit blackoutu
jaderná elektrárna temelín v noci

Jaderná elektrárna Temelín testovala, jak dokáže zabránit blackoutu

Elektřina
16 komentářů
15. září 2017, 12:10
ČTK

Při problémech v přenosové soustavě a jejím rozpadu na několik takzvaných ostrovních oblastí dokáže jaderná elektrárna Temelín během několika vteřin snížit výkon a zabránit masivnímu výpadku elektrického proudu, tedy blackoutu. Tak zní závěr ostré zkoušky, kterou v noci na dnešek provedli temelínští energetici a odborníci České energetické přenosové soustavy (ČEPS) na druhém bloku. ČTK to řekl temelínský mluvčí Marek Sviták. Zkouška, do níž se zapojilo 20 lidí, skončila krátce před půlnocí, nyní již blok pracuje na plném výkonu.

Při testu, který Temelín dělal naposledy v roce 2003, blok 18 minut nedodával elektřinu do sítě a ani z ní proud nevyužíval.

„V takzvaném ostrovním režimu vyráběl elektřinu pouze pro své důležité systémy. Energetici si tak naostro vyzkoušeli, jak se chová turbína v jednom z nejsložitějších provozních stavů,“ řekl mluvčí.

JE Temelín
Ilustrační foto

Temelín letos dvakrát pomohl udržet stabilitu v přenosové soustavě. V závěru března snížil na pět hodin první blok výkon o deset procent, začátkem srpna pracovaly 18 hodin na nižším výkonu oba bloky.

„Důvodem byl problém v rozvodně Čechy střed ve Středočeském kraji,“ řekl mluvčí.

Dispečeři ČEPS vypnuli 14. září ve 23:08 elektrické vedení mezi druhým blokem elektrárny a dva kilometry vzdálenou rozvodnou stanicí Kočín. Tato manipulace simulovala problémy v přenosové soustavě.

Virtuálně hrozilo, že velká část Česka zůstane bez elektřiny. Řídicí systémy bloku snížily za několik vteřin výkon turbogenerátoru na pět procent (50 megawatthodin).

Energetici si tak otestovali provoz bloku v situacích, které mohou nastat při problémech v přenosové soustavě, například když se rozpadne na několik malých částí.

Letecký pohled na JE Temelín.
Ilustrační foto

Jak řekl ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek, schopnost napájet izolované části soustavy a chránit Česko před blackoutem má i elektrárna Dukovany a některé klasické elektrárny.

„Pro Temelín jde o velmi náročnou provozní operaci. Udržet blok na minimálním výkonu je o dost složitější než jet naplno nebo standardně odstavit. Při rychlé změně zatížení jsou velké turbíny vystaveny velkým tlakovým a teplotním změnám,“ řekl Sviták.

Temelínská elektrárna je největším výrobcem elektřiny v Česku, její produkce pokryje pětinu domácí spotřeby. První elektřinu vyrobil Temelín v prosinci 2000. Loni vyrobil 12,1 TWh elektřiny, téměř o dvě TWh méně než v roce 2015. Nižší produkci způsobily odstávky.

Václav Koblenc dr

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(16)
Milan Vaněček
15. září 2017, 20:08

20 let do nás demagogové hustili že budou blackouty z nedostatku elektřiny když se budou prosazovat OZE a bude málo jádra. A nyní Temelín se připravuje na pravý opak: bude se učit rychle snížit výrobu (asi kvůli vysoké výrobě OZE v Německu).

Jo časy se mění .....

Martin Hájek
15. září 2017, 23:28

Pane Vaněčku, nic jste nepochopil... ale zato se k tomu jako vždy vyjadřujete s hloupostí sobě vlastní. Zkuste si ten článek přečíst ještě tak pětkrát, zhluboka se nad ním zamyslet a třeba Vám ta pitomost, kterou jste napsal, dojde.

Milan Vaněček
16. září 2017, 04:34

Je těžké pochopit žvásty o blackoutech, už jsem jich slyšel moc. Jen vidím že ty řeči o "pružnosti" výroby JE jsou další žvást. Přes distribuci elektřimy se rád poučím od odborníků snad mi to nějaký vysvětlí, já jsem v tom laik.

Vláďa
16. září 2017, 06:13

Součástí zkoušek při uvádění energetického zařízení je "sjetí na vlastní spotřebu". Tato zkouška se provádí ve dvou režimech. Poprvé odpojením výkonového vypínače ve vlastní rozvodně kdy změna polohy výkonového vypínače vstupuje do regulačních systémů a druhá zkouška je odpojení vzdáleným vypínačem. Při odpojení vzdáleným vypínačem vstupuje do funkce přeběhový regulátor který musí umět tento jev vyhodnotit a odpovídajícím způsobem zasáhnout. Jestli skutečný blackout skutečně přijde je věc jiná, ale zařízení na něj musí být připraveno. To znamená že se tato zkouška musí v pravidelných intervalech opakovat.

energetik
16. září 2017, 09:05

A kam odvedou v Temelíně náraz přebytečného výkonu z turbíny při odpojení od sítě ? Následně přebytek páry vypouštějí ven? Pára se totiž skladuje a akumuluje ještě hůře než elektřina. Regulaci odfukem páry ven jsem zažil několikrát a okolí Hodonína i Dětmarovic a vždy o tom věděl celý okres jaký to byl hukot, tak se to pro svoji hlučnost a neefektivitu (vypuštění energie ven) používá jen jako nouzové řešení těsně před výbuchem kotle. To muselo být pro daleké okolí Temelína "úžasné" jestli vypouštěli před půlnocí tlakovou páru ven.

Temelín má dvě přípojky, při tomto testu se vypínají obě naráz?

Takže Temelín už zvládá primární regulaci jak je definována pro všechny zdroje které mají být připojeny do sítě v PPDS 2017 příloha č.4 nebo má stále nějaké vyjímky? V tom případě bych chtěl vědět jak Temelín ze 100% výkon během 0,02S od vzniku regulační odchylky sjede třeba na 0% výkonu a v tomto stavu může být libovolně dlouho a následně se vrátí během 0,02s zpět na 100%. Počítat tuto regulaci na sekundy (pro "odborníky" v Temelíně ještě vteřiny, nebo tam dokáží měřit čas v jednotkách úhlu? ) je nesmysl, to žádnému blackoutu nezabrání. Zabránit blackoutu se dá s regulací která reaguje na úrovni sinusovky (případně ji dokáže i opravovat) a reaguje v setinách sekund (vteřin pro Temelín). U zdrojů které jsou připojeny přes frekvenční měniče a střídače to není žádný velký problém. Jen takové zdroje dokáží smutečně zabránit blackoutu. Myslím že v Temelíně mají ještě velký kus cesty před sebou než budou zvládat to co musí umět konkurence, měli by tam otevřít oči a rozhlédnout se po okolí a také do kalendáře a jako první doporučuji sladit jednotky času už je dávno po roce 1980.

Milan Vaněček
16. září 2017, 09:06

Vládˇo děkuji. To jste mi potvrdil co jsem si myslel. A mohu zopakovat, ten titulek článku je naprostý žvást, nejde o zabránění blackout ale o to aby ten jinde generovaný blackout neudělal paseku v Temelíně. Souhlasím, je to velmi potřebné, to měli zkoušet i ve Fukušimě. Teď aby to pochopil pan Hájek.

Vláďa
16. září 2017, 09:56

Je nutné znát základní schéma zapojení elektrárny. Po výpadku jde přebytečná pára do přepouštěcích stanic. Bez nich není možno ani najetí bloku.

Miloslav Maršík
17. září 2017, 13:40

Uvědomte si prosím, že blackout, nebo-li rozpad sítě může nastat i při přebytku výroby el. energie ne jen při jejím nedostatku. Síť je třeba neustále udržovat v mezích 49,8 - 50,2 Hz (ideálně 50Hz) což v případě neustále rostoucího objemu výroby z OZE zajišťuje regulační energie resp. služby (primární, sekundární a případně terciální regulace) poskytované právě konvenčními elektrárnami. Pokud vím OZE zatím nedisponuje těmito službami.

U p. energetika jsme si myslel, že alespoň zná základní schéma parovodního cyklu KE nebo JE. Každá elektrárna s parní turbínou většího výkonu >55MW v blokovém uspořádání musí být vybavena přepouštěcí stanicí/stanicemi (VT+NT), která umožní plynulé najetí TG z protáčecích otáček a zároveň bezpečné odstavení v případě poruchy TG či plán. odstavení. Výbuch kotle? To jste mne pobavil !!! Pára se nikdy řízeně nevypouští do okolí a pokud k tomu dojde, tak je to jen v důsledku působení bezpečnostní výstroje - pojistný ventil na tlakovém celku kotle, bránící poškození tlakového celku kotle např. prasknutím trubek, atd...

Žádný točivý stroj - pro vás turbogenerátor, ať je v Temelíně nebo Dukovanech, Mělníce, Počeradech ani nikde na světě neumí během zlomku vteřin změnu výkonu ze 100% na 0% a zpět na 100% - to není fyzicky pro zařízení možné, už jen proto, že opětovný nájezd TG zpět na výkon se děje určitým trendem typicky 4-7 MW/min. Také zde při odstavení působí značné dynamické síly a mnoho dalších faktorů. Navíc by to bylo nevhodné i pro přenosovou soustavu - více na primární regulace energie (princip solidarity).

Předpokládám, že v Temelíně probíhal test na vlastní spotřebu bloku cca 50MW s reaktorem na nominálním tepelném výkonu a zbytek energie byl mařen v přepouštěcích stanicích a po nafázování bloku k síti vypínačem v rozvodně Kočín bylo zahájeno s "vyjížděním" TG na výkon.

Martin Hájek
17. září 2017, 22:15

Pane Vaněčku, zjevně je pro Vás mnohem snazší psát další nesmysly, než se snažit trochu číst a malinko zapnout mozek.

O pružnosti JE tam není vůbec nic. Zkoušel se havarijní režim přechodu na vlastní spotřebu, který se používá při rozpadu sítě lidově zvaném blackout. JE se pak vyrábí elektřinu potřebnou pro dochlazení reaktoru.

Je to standardní příprava, žádné strašení. Pokud proti něčemu takovému protestujete, tak se laskavě označte sám, já už pro Vás publikovatelné označení nemám.

Milan Vaněček
18. září 2017, 08:45

Pane Hájek já jsem jen narážel na nesmyslný název článku (pod kterým jsou Vaše zbytečné osobní útoky). Chápete to? Další zbytečnou diskusi můžeme ukončit, já jsem rád že jsem se od diskutujících co tomu rozumí něčemu přiučil.

Martin Hájek
18. září 2017, 21:00

Tak to jsem rád. Jenom tu Fukušimu jste si mohl ušetřit. Tam totiž samozřejmě odstavení bloků a přechod na vlastní spotřebu při zemětřesení zafungovalo zcela bezchybně. Bohužel pak přišla vlna tsunami, která vyřadila chlazení z provozu.

energetik
17. září 2017, 16:08

Miloslav Maršík

"Pokud vím OZE zatím nedisponuje těmito službami."

Tak to nevíte základní věci. Primární regulace je v PPDS předepsaná i pro OZE někdy od roku 2014, (některé zdroje ji provádějí už někdy od roku 2012, protože na mnoha místech mizerně spravované distribuční sítě to ani jinak nejde) konkretně jde o funkce P(f), P(U) a Q(U). Tento rok dokonce distributoři požadují tuto regulaci i pro zdroje které nedodávají energii do distribuční sítě, tedy zdroje které pokrývají vlastní spotřebu. Provozovatel musí zajistit že v případě přebytku energie (nadfrekvence, přepětí) odstaví svůj zdroj a spotřebu pokryje ze sítě. Za tuto regulační energii mu nenáleží žádná kompenzace ale paradoxně za ni ještě zaplatí jako za odebranou energii.

Vím že to některé točivé stroje neumí, a je to jejich nevýhoda která značně omezuje jejich regulační schopnosti a proto také ani nemohou zabránit blackoutu, protože (už jsou v síti daleko rychlejší zdroje s neomezeným pracovním rozsahem) jejich regulační reakce proběhne až po tom co daleko rychlejší zdroje (převážně OZE se střídači) velmi rychle sníží svoji výrobu na libovolnou hodnotu, tak aby frekvence dále nerostla.

Vláďa
17. září 2017, 21:14

Jak je zabráněno tomu aby se rychlé FM nepřetahovaly? Primární regulace točivých strojů pracuje s nerovnoměrností 5%.

C
18. září 2017, 22:31

Osobní sázka je na lokální "pípnutí" dat na síť, když tam nejsou překážky jako Transformátory a pod, tak to po nějakém tom kilometru drátů chodit může, ale nevím Ono je už dneska možné tam dát celkem schopné procesory, snímače, udělat z toho chytré krabičky, takže se asi tahat jen tak nebudou. Navzorkovat si stav sítě s 48kHz nebo i více není zase takový problém, dát tam nějaké tolerance a asi se to nebude navzájem přetahovat. Když to zaokrouhlím tak si můžete síť navzorkovat 1000x rychleji než je její základní frekvence. Kolik je pak takt lepších jednočipů? 10MHz? A kdyby se každé instrukce děla na deseti taktech (ale to je asi i moc), tak za jednu periodu uděláte 200k instrukcí.

Navíc síť asi nebude z pohledu parametrů, jiných než frekvence, úplně homogenní, roli hraje délka vedení, průřez vodičů, blízké zátěže...

Takže asi to bude kouzlem moderní techniky.

C
18. září 2017, 22:36

* pardon oprava, něco mi vlezlo do kalkulačky navíc. 1M instrukcí. Navíc asi ani přístupů do paměti, které jsou na procesoru bez cache a bez separátních obvodů pro práci s pamětí drahé, nebude moc.

Vláďa
19. září 2017, 06:45

Obdivuji možnosti moderního vybavení. Vycházím z toho že frekvence je všude stejná. Ale jak střídač pozná ža momentální výkon sítě ke které je připojen je 1000 MW nebo 10000 MW. Když jsem připojen do malé sítě je odezva jiná než do velké.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se