Domů
Elektřina
Má uzavírání jaderných elektráren vliv na lidské zdraví?
JE Temelín; Zdroj: Archiv ETE

Má uzavírání jaderných elektráren vliv na lidské zdraví?

Způsob, jakým společnost získává elektrickou energii pro svoji spotřebu, přímo souvisí se zdravotním stavem občanů. Nová studie spojuje vyřazení dvou jaderných elektráren v Tennessee Valley v průběhu osmdesátých let minulého století s poklesem porodní váhy u dětí narozených v této oblasti a za vinu to dává zvýšenému znečištění ovzduší z rozšíření výroby v uhelných elektrárnách.

„Je zřejmé, že zde docházelo k růstu koncentrace znečišťujících látek ve vzduchu vlivem spalování uhlí, a tento fakt měl následně vliv na zdraví kojenců,“ tvrdí autor studie Edson R. Severnini, vysokoškolský pedagog pro ekonomii a veřejnou politiku z Heinz College při Univerzitě Carnegie Mellona v Pittsburghu.

Severnini ve vědeckém časopise Nature energy uvádí, že jaderné havárie často vedou k odklonu od tohoto typu elektráren. A právě na druhém reaktorovém bloku jaderné elektrárny Three Mile Island poblíž Harrisburgu v Pennsylvanii došlo v březnu 1979 k havárii s částečným roztavením paliva.

Opatření, která po tomto incidentu následovala, vedla k dlouhodobému odstavení některých jaderných elektráren na území celých Spojených států, včetně odstavení celkem 5 reaktorových bloků elektráren Browns Ferry a Sequoyah v roce 1985.

Jaderná elektrárna Browns Ferry; Zdroj: Tennessee Valley Authority
Jaderná elektrárna Browns Ferry; Zdroj: Tennessee Valley Authority

V oblastech, kde byly odstaveny zmíněné dvě jaderné elektrárny, došlo k navýšení výroby v uhelných elektrárnách, které musely nahradit přibližně 5500 MW vyřazeného výkonu. Pro novou studii využil Severnini několika zdrojů dat pro vyhodnocení situace v tomto období, aby stanovil, zda mělo zvýšené znečištění ovzduší negativní vliv na zdraví kojenců.

Zjistil, že znečištění ovzduší mikročásticemi se v okolí jedné uhelné elektrárny, která navýšila svou výrobu pro pokrytí výpadku výkonu, zvýšilo ze 40 mikrogramů na metr krychlový, na 50 mikrogramů na metr krychlový.

Děti narozené od března 1985 do září 1986, po uzavření jaderných elektráren, měly v průměru o 134 gramů nižší porodní váhu než děti narozené mezi zářím 1983 a březnem 1985, tedy před odstavením jaderných bloků.

Frank Gilliland z divize pracovního a enviromentálního zdraví z Lékařské univerzity Keck School v Jižní Karolíně vyjádřil znepokojení nad publikovanými výsledky studie, neboť účinek vzdušného znečištění na porodní hmotnost dětí může být větší, než se dříve předpokládalo.

Znečištění vzduchu bylo podle něj v této studii měřeno zastaralou metodou, která započítává všechny částice v ovzduší, tedy i ty, které jsou příliš velké, aby se dostaly do dýchacího ústrojí, řekl Gilliland.

Jaderná elektrárna Sequoyah; Zdroj: Tennessee Valley Authority
Jaderná elektrárna Sequoyah; Zdroj: Tennessee Valley Authority

Nicméně je existuje množství literatury, které ukazuje spojitost mezi zvýšeným znečištěním ovzduší a snížením porodní váhy, tvrdí Gilliland, který se na nové studii nepodílel.

„Volba vhodného modelu výroby elektrické energie je důležitá, neboť s ním mohou být spojeny konkrétní důsledky,“ řekl Frank Gilliland.

Severnini uvedl, že je zde řada způsobů, jak může znečištěné ovzduší působit na vývoj plodu. Patří sem například zvýšené množství zánětů v těle matky, narušená krevní srážlivost a krevní tlak. Nicméně přesné mechanismy působení jsou stále předmětem studií.

Gilliland říká, že zde mohou být další souvislosti s přihlédnutím na srdeční a respirační potíže obyvatelstva, spolu se zdravotními dopady změn klimatu.

„Myslím si, že budoucí výzkum v této oblasti pravděpodobně odhalí další rizika spojená s kompromisem mezi výrobou elektrické energie, která produkuje emise a zdroji, které neznečišťují okolní vzduch,“ dodává Gilliland.

Souvislost mezi znečištěným ovzduším a sníženou porodní vahou byla pozorována i v pánevní oblasti Severních Čech v osmdesátých letech minulého století.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(25)
Jan Veselý
4. květen 2017, 09:18

Ta studie nedokázala vůbec nic. Nedokázala totiž od sebe odlišit efekt zavření JE a efekt spuštění jiných elektráren. Takže zpět a hledat efekty nahrazování JE něčím jiným než uhlím a srovnávat a srovnávat.

Zatím jen dokázali, že emise ze spalování uhlí mají negativní vliv na lidské zdraví, což se člověk může dočíst v libovolné učebnici o ochraně ovzduší. V ČR se to bere ve třetí třídě ZŠ v Prvouce.

Pavel
4. květen 2017, 18:01

To, že odstavování JE a lití bilionů do kanálu oze parodií na elektrárny při předstírání, že JE jsou nahrazovány tzv. oze, ve skutečnosti vede k navyšování výroby elekřiny z uhlí prokázali Němci v experimentu zvaném energiewende.

C
4. květen 2017, 21:17

Vy abyste si do OZEnergetiky nekopl, že? Každý z vás totiž mluví o něčem jiném, částečnou vinu na tom nese autor jak studie, tak článku, protože titulek je poněkud zavádějící. Autor totiž vůbec neměřil vliv externalit jaderných elektráren, ale vliv provozu v tomto případě uhelných elektráren. Pokud by chtěl měřit vliv JE na zdraví obyvatel v regionu, pak by musel měřit dopady stavby a denního pohybu velkého množství lidí z a na elektrárnu, vliv podvědomé (i)racionální obavy z vážného selhání... a těchto vlivů, nikoliv korelace mezi hmotností novorozenců (mimochodem, co je správná hmotnost? Hmotnost v 50. letech? v 19. století? Nebo dnes, kdy mívají matky problém je pro samou hmotnost porodit? Kde máte referenční bod?) a množstvím částic škodlivin ve vzduchu.

O tomto pan Veselý píše, o tom že sice závěry jsou správné, ale zjistilo se něco jiného než se zjišťovat chtělo a je naprosto oprávněný požadavek na srovnání situace kdy se JE nahradí plynem, nebo vodou. Jen pro zajímavost USA mají rezervu několika desítek GW na přehradách, které prozatím slouží jen k regulaci toku a lze je využít pro energetické účely.

Co se týče Německa a jeho špinavého lignitu, nikdo jim u hlavy nedržel kvér a nenutil je JE nahradit uhlím a už vůbec ne hnědým. Mohli je nahradit plynem, klidně ještě mohou postavit u severního moře terminály na LNG a plynovky tam a dolů posílat proud po stejném vedení co proud z větrníků, až to vedení tedy bude. Stejně tak mohli postavit uhelné elektrárny s integrovaným zplyňovacím procesem, tzv. IGCC, jedna mimochodem stojí u Vřesové, účinnost je tam asi o 15% vyšší než v moderním bloku u Ledvic, pružností by se měly podobat plynovým.

Také se mohli rozhodnout dovážet kvalitní černí uhlí přes polovinu světa, nebo černé uhlí z Polska, nebo i od nás, když na to přijde v zemi je jej aktuálně mnohem více než kdy bylo hnědého, jen se musí otevřít nové doly. Mohli se dát, jako se to dělalo v 60. letech, na pálení surové ropy, případně derivátů jako mazut a pod.

Takže není pravidlem, že uzavření JE vede nutně k nárůstu produkce z uhlí, vést k tomu může, ale nemusí, záleží totiž na dalších rozhodnutích, která po rozhodnutí o uzavření JE nasledují.

Co se týče výroby jako kvanta, pak OZE, po součtu všech, takže tam je zahrnuta i voda, biomasa, eventuálně geotermální elektrárny, VtE, FVE, měly loni podíl na výrobě 33%, JE měly maximum 27% v roce 2004 (desetiny oříznuty). Pro dosažení podílu zdrojů s malými emisemi CO2 jako v loňském roce, po odstavení všech JE, musí podíl OZE vzrůst ještě o 14%, to může být již problematické, pokud nebudou nová vedení a akumulace.

Pavel
6. květen 2017, 20:51

Naučte se číst. Mluvím přesně o tom o čem veselý blábolí. Nějaké co by kdyby je úplně irelevantní. Veselý a vy nejste sto akceptovat zjevný fakt, že odstavované JE JSOU v Německu nahrazovány jen a pouze uhelnými elektrárnami. A ekonomické a technické faktory prostě nedovalí, žádnou jinou variantu, která by byla významná. Stačí se podívat po Evropě. V každé zemi, kde není jádro, nebo nemá extrémně příhodné přírodní podmínky (hory a dostatek vody) je dominantním zdrojem uhlí, s podílem na energetickém mixu podstatně větším než u zemí s JE, a to včetně toho přechváleného oze Dánska.

Jan Veselý
7. květen 2017, 07:20

Tohle je důvod, proč to odmítám akceptovat. Odmítám akceptovat věci v rozporu s realitou. A všechna ostatní tvrzení jsou podobné nesmysly, mýty nezakládající se na realitě.

Pavel
6. květen 2017, 21:00

Ad biomasa ) Ta má ještě horší dopady než uhlí, nemluvě o tom, že se stromy dovážejí přes Balt nebo Atlantik třeba do Dánska (Německo to plánuje) , aby mohli tamní oze pokrytci předstírat jak jsou ekologičtí.

O tom, že vodní zdroje jsou v Evropě jsou vyčerpány už pár desetiletí a není šance na jejich navýšení, nemluvě.

Milan Vaněček
6. květen 2017, 21:39

No a do roku 2050 doslouží všechny postavené jaderné elektrárny a co pak bude Evropa dělat??? Budeme svítit svíčkama ?

C
6. květen 2017, 23:32

Vy zjevně odmítáte připustit že dopad uzavírání JE může být jiný v situaci, pokud se nebudou nahrazovat uhlím. Dělat v situaci kdy se někde na světě JE nahradí uhelnou elektrárnou, navíc možná poněkud staršího data vzniku, tvrdit že: Uzavření JE implikuje pokles hmotnosti novorozenců, je zkratkovité a chybné. To totiž nezpůsobilo uzavření JE, ale spuštění elektrárny uhelné.

Vážně bych chtěl vidět ten nepřekonatelný technologický faktor, který nedovolí jinou náhradu než klasickou uhelnou elektrárnou, chtěl bych vidět ty technologické faktory, které brání nasazení IGCC, které brání dovozu plynu loděmi, trubkou z Ruska, nebo se podívat zda je možné nalézt a využít některá z nekonvenčních ložisek.

O ekonomických bychom se mohli bavit, na druhou stranu by to vyžadovalo zjištění všech nákladů, externalit a podobně u každého jednoho zdroje elektřiny, to už se dostáváme do stavu, kdy se musí rozpočítat historické dotace do klasické energetiky, musí se započítat nutné sanace těžebních prostorů, pokud není nařízeno odkládat do fondu, musí se započítat existující škody ročně vznikající provozem daného typu elektrárny. Například loni se u nás vyrobilo z uhlí asi 41TWh, jejich provozem vznikly škody za 51mld korun, to je zhruba 12430Kč navíc na každou MWh z uhelné elektrárny.

Podle reportu ExternE je externalita pro hnědouhelné elektrárny kolem 60€/MWh, pro černouhelné kolem 40€/MWh, plyn pak mezi 10 až 15€/MWh, OZE a JE mají tyto náklady v jednotkách euro. Takže u plynu máte minimálně 25€ náskok na cenu provozu a paliva proti černému uhlí a 45€ proti lignitu a hnědému uhlí.

Když vezmu spodní hranice LCOE v Německu, tak hnědé uhlí mělo 38€, po přičtení těch 60€ škody je to 98€, černé uhlí 63€ po přičtení škody 103€, paroplyn 75€ po započtení škod 90€. Takže to máme 98€ pro lignit, 103€ pro černé uhlí a 90€ pro plyn. Náklady na elektřinu jsou tedy ze všech zdrojů zhruba stejné. Rozdíl, podstatný, je ale v tom jakou část těch nákladů vidíme na účtu za elektřinu, zatímco u plynu se nám schová asi 15€, u hnědého uhlí se schová již kolem 60€. U jádra a OZE se nám neschová prakticky nic a požadované ceny za proud jsou u nich dobře známé.

Hnědé uhlí se jeví jako jediná alternativa jen pokud budeme ignorovat s ním spojené problémy a náklady. To by se ale ve státních koncepcích dělat nemělo, ty peníze se někde musí vzít.

Co se týče hydropotenciálu, ten by byl, jen není vůle jej využít. V Rakousku jen tak odepsali kolem 500MW na Dunaji,na Labi v Německu je minimálně 250MW, Odra je v podstatě nevyužitá přes existenci jezů...

Jan Veselý
7. květen 2017, 07:22

Pánové, nekrmte toho trola.

Milan Vaněček
7. květen 2017, 08:14

Ty mé dvě věty byla jen ironie, ale máte pravdu, nestojí ani za to dělat si z něj legraci.

Pavel
8. květen 2017, 11:57

Až vaněčku v Německu doslouží JE, což bude dřív než v roce 2050, tak budou buď pálit uhlí ve větším měřítku než dnes, nebo si budou část roku svítit svíčkama, podobně jako v Jižní Austrálii. :-)

ad C) Vy si odmítáte připustit zjevný fakt, že k nahrazování JE uhelnými reálně dochází. Ještě jste se ani vy ani místní zelení vylízanci vaněček a veselý neodhodlali jakkoli okomentovat nárůst počtu uhelných elektráren, spotřeby uhlí a nárůst emisí v energetice Německu spojených právě s tzv. energiewende. O tom, že v bezjaderných zemích jsou podstatně vyšší podíly uhlí na energetickém mixu než v zemích s jádrem nemluvě a o škodlivost využívání tzv. biomasy v energetice Dokonalým příkladem dnes neřešitelného problému tzv. oze (jak technického tak ekonomického) je akumulace.taktéž.

Tak fandové oze parodií na elektrárny už mnohokrát dokázali jak důsledně jsou sto ignorovat zjevné fakty. Dokonalým příkladem dnes neřešitelného problému tzv. oze (jak technického tak ekonomického) je akumulace. Nebo víte jakým způsobem snížit cenu akumulátorů na setinu dnešních cen, bez čehož je energetika založená čistě na tzv. oze nemyslitelná (pokud se tedy nesmíříme s dlouhodobými výpadky) nebo absurdně drahá. A tím myslím reálné řešení, nikoli nějaké hypotetické možnosti.

C
8. květen 2017, 15:17

Tak Vám stačí komentář k tomu uhlí? OK.

Plány na bloky vznikaly od nějakého roku 1998 do roku 2005, zhruba, říkal jsem to panu Wagnerovi, ten dokument se dnes blbě hledá, možná jej mám někde na záloze ale aktivně na disku není abych vám jej hodil třeba na uložto. Proč tehdy nikdo při schvalovacím procesu netrval na alespoň IGCC nevím, možná to brali jako nějakou pokusnou technologii.

Tou dobou nikdo vůbec netušil o tom co se stane s cenami černého uhlí a plynu, obě suroviny prodělávají od roku 2010 obrovské změny.

No a výstavba elektráren je obrovský kolos, který se jen tak nedá zastavit a nejspíš se jim zatím nepodařilo (možná není vůle pokud mají platná povolení) jej otočit směrem k modernějším technologiím.

Co se týče dlouhodobé akumulace, či akumulace obecně, tak nejlepší parametry mají PVE a stlačený vzduch, který je schopný nabídnou snadno kapacitu v desítkách až stovkách GWh na jednu instalaci, jestli si dobře pamatuji, z některých našich plynových zásobníků by šla udělat elektrárna s výkonem kolem 10GW a kapacitou na několik dní. (možná Vám to přepočítám znova). Tady je problém že se to ve velkém nezkoušelo (navíc expanze plynů má drobné tepelné problémy, což by mohlo při vysokých výkonech dělat problémy), ale dost odpadá problém s nalezením dostatku plochy a hlavně máme dostatečné geologické a technické znalosti na konstrukci akumulačního prostoru. Ovšem vyvstává nutnost řešit vlhkost a případná rezidua methanu(záleží na množství, desetiny procenta a méně by asi nevadily) a podobně, která by se mohla v zásobníku objevovat.

C
8. květen 2017, 15:24

P.S.

1m3 plynu o tlaku 9MPa (tlak v zásobníku plynu) obsahuje asi 4kWh energie, zásobník má snadno 1*10^9m3, takže tu máme něco kolem 4TWh, při účinnosti 1/4 je to 1TWh výkonu, při odběru 10GW je to na sto hodin provozu. Něco moc víc asi nemá ani cenu řešit. Už takto je to zařízení monstrem.

Vladimír Wagner
8. květen 2017, 17:34

Pane C, díky za potvrzení toho, co jsem psal. Tedy, že plány na stavbu uhelných (i dalších fosilních) bloků vznikaly přesně v době zahájení a startu Energiewende (ta začala v roce 2000 a její plány už se připravovaly předtím) a přesně reagovaly na to, že uhelné bloky mají nahradit ty jaderné. A jak jsem psal, stavěly se tak také v místech, kde se odstavily nebo budou jaderné bloky odstavovat. Jak už jsem v reakci na Vás psal, tak se to třeba týká Hamburku a uhelné elektrárny Moorburg. Takže, Vaše tvrzení, že výstavba uhelných bloků s Energiewende nesouvisí, je opravdu nesmysl. Prosím Vás, jak je to s reálným uplatněním IGCC ve světě a v Evropě? Zdá se mi, že je to pořád spíše na úrovni pokusů, než nějaké masivnější realizace.

Máte pravdu, že jádro v principu můžou nahradit plynovky, pak to má emise škodlivin nízké. Ovšem, jak je vidět, ani bohaté Německo či Dánsko to nezvládá a tak Německo zůstává u uhlí a Dánsko spaluje dovážené pelety.

Milan Vaněček
8. květen 2017, 19:48

Zkouška z logiky pro pana Wagnera: V Německu uhelné elektrárny vyrábí plus minus stejně již mnoho let (jen se ty hodně špinavé nahradily modernějšími, "čistšími"). Jádro vyrábí už jen polovinu toho co dříve. Výroba ve slunečních a větrných elektrárnách silně vzrostla až na současných více než 30% německé spotřeby. Otázka: co nahradilo nevyrobené TWh v jaderných elektrárnách: uhlí či OZE?

Já odpovídám: OZE. Pan Wagner odpovídá: uhlí (protože je 24/7) a OZE jen občasně, nepravidelně nahražují uhlí.

Já odpovídám: tak je to vlastně dobře, OZE nahrazují část uhlí v roční produkci potřebných TWh elektřiny.

Kvantitativně v Německu už slunce a vítr dává ročně víc TWh než jádro.

Vladimír Wagner
8. květen 2017, 20:37

Ano pane Vaněčku, tady není žádný rozpor. Německo dalo obrovské finance do dotací a výstavby OZE, přesto, jak sám píšete, !!! produkce !!! uhelné elektřiny je pořad plus mínus stejná. A to ještě jádro pořád produkuje zhruba 14 % elektřiny. Energiewende musela počítat s tím, že nemůže počítat s tím, že by staré uhelné bloky mohly nahradit třeba OZE a tak musely stavět nové uhelné bloky a navíc už teď musí mít dokončenu náhradu v brzké době odstavovaných jaderných bloků a tedy i v místech, kde tyto byly. Takže opravdu je budování uhelných bloků v záměnu jaderných součástí Energiewende. Takže intenzivní finančně náročná "zelená" cesta vede k tomu, že se uhlí pálí zatím alespoň zhruba stejně jako před začátkem Energiewende.

Milan Vaněček
8. květen 2017, 21:18

Pane Wagner, ale Němci se nejdřív chtěli zbavit nebezpečných jaderných elektráren, to je Vám snad už jasné. Po Černobylu a 3 miles island si mohli říkat: je to nebezpečné ale vyspělé USA havarii zvládli na rozdíl od zaostalého CCCP. Ale po Fukušimě už každý viděl, že havarie při výpadku odvodu tepla z reaktoru je nevyhnutelná a následky havarie nebyly zvládnuty ani za 6 let a problém stále pokračuje.

Němci tento problém odstraní v roce 2022 (o tom snad už dnes nepochybujete) a budou řešit druhý problém, který zatím odsouvali, protože nepropadli CO2 hysterii. A to bude zavírání hnědouhelných elektráren. Odhaduji že to zvládnou do roku 2040.

Snažte se to pochopit stejně jako já se snažím pochopit Vaše úvahy.

C
8. květen 2017, 21:39

Pane Wagnere, dal jsem si práci, oprášil notně rezavou němčinu a našel ten dokument. duh. de/fileadmin/user_upload/download/Projektinformation/Kohlekraftwerke/DUH-Liste_Kohlekraftwerke_Uebersicht_2013.pdf (a zase jsem si ty roky pamatoval špatně, 2005 onward)

Má to jedinou vadu na kráse, plánovali skoro 40GW, jaderných se odstaví asi 20GW. Většin těch plánů se ale zrušila. Takže to spíš vypadalo na plán komplexní obnovy

starší dokument o IGCC je tady, je to tedy z roku 2006, ale třeba to pomůže: bine. info/fileadmin/content/Publikationen/Englische_Infos/projekt_0906_engl_internetx.pdf

Z rychlého hledání je tady o tom stránka: netl. doe .gov/research/coal/energy-systems/gasification/gasifipedia/igcc

V USA byly tak před deseti lety rozsáhlé plány na IGCC elektrárny, jenže... Došlo k ekonomické krizi a pak k nové plynové horečce, projekty se buď zrušily, nebo se neosadila gasifikační část. (ale je to z trochu zvláštního a nevím nakolik důvěryhodného zdroje, na druhou hádám že kominovazači by seznam míst a výkony zhruba správně sourcewatch. org/index.php/Integrated_Gasification_Combined_Cycle_(IGCC) )

Jinak bych měl ještě mírné podezření, že se Němci i Poláci báli/bojí svých horníků, u nás se na ně jde dlouhodobě salámovou metodou, ale představte si co by se dělo kdyby Polský premiér přišel s tím že uhlí nahrazuje plyn nebo i jádro (mimochodem jedna ze skupin proti němu jsou či byli horníci)

Když ale zmiňujete ten Moorburg, tak ten by měl mít účinnost kolem 46% a při dodávkách tepla využije kolem 60% energie v palivu. powerplants. vattenfall.com/moorburg A má ideální polohu z pohledu možnosti zpracovat uhlí importované na lodích,

Vladimír Wagner
8. květen 2017, 21:46

No, ale ony ty uhelné elektrárny neprodukují jen CO2, a o tom tady byla řeč. Takže i Vy potvrzujete, že prostě si Němci vybrali uhlí místo jádra se všemi dopady. Já jsem nikdy nepochyboval a nikdy se s Vámi nepřel o tom, že by Němci nechtěli a nezrušili jádro. Ovšem důsledkem je, že intenzivně využívají a budou využívat uhlí s příslušnými ekologickými dopady, jak tady i Vy přiznáváte. Jestli to vyřeší do roku 2040 se nemá cenu přít, to je akademická debata. Vy si myslíte, že ano, já si myslím, že ne. Počkáme a uvidíme.

Vladimír Wagner
8. květen 2017, 22:21

Pane C, pochopitelně, že kromě jaderek musí nové uhelky nahrazovat i staré uhelky. Navíc pochopitelně byla konkurence projektů a také z ekonomických důvodů některé staré uhelky fungují déle, než se počítalo. Ten Váš seznam ani neukazuje reálnou historii a průběh plánování a realizace fosilních projektů v Německu. Jinak jen krásně ukazujete, že házíte čísla a data, která si nepamatujete a bez zasazení do kontextu :-) A stejně je to s Vašim tvrzením, že Energiewende začala v roce 2011 a postavené uhelné bloky s ní mají jen náhodnou souvislost. Prosím, příště si ty nesmysly odpusťte.

Těmi svými odkazy na IGCC jen plně potvrzujete, že vůbec nejde o zavedenou technologii.

Milan Vaněček
8. květen 2017, 23:36

Pane Wagner, nechápu jednu věc: proč nejste v čele boje za zavírání nadbytečných českých uhelných elektráren. Vždyť když jsme postavili Temelín tak jsme jich mohli několik uzavřít. Vždyť my vyvážíme přibližně stejně elektřiny jako 8 krát početnější Němci. A největší zdroj naší elektřiny jsou hnědouhelné elektrárny.

Vláďa
9. květen 2017, 07:47

Proč bojovat za uzavření českých elektráren když jejich životnost to už má skoro za sebou. Průměrná elektrárny vydrží cca 35 let a když se vhodným způsobem mění tepelně namáhané komponenty tak je to o něco déle. Spalovací turbíny jsou na tom ještě hůře. V Německu dokážou myslet v delším časovém úseku než je doba mandátu politika. Na druhé straně jsme svědky velkého poklesu spotřeby el. energie díky zavádění různých nových technologií. Tento trend se bude v dohledné době obracet s nárůstem elektromobility. Nový zdroj se nepostaví ze dne na den. Je nutné začít stavět včas a to nejen zdroje ale i infrastrukturu. Použití systému IGCC je o ničem protože v celkovém důsledku po celkovém spálení vyjde CO2 do atmosféry. Výsledný plyn může být sice vyčištěný ale výhřevnost nic moc.

C
9. květen 2017, 00:02

Pane Wagnere,

už před nějakou dobou jsem Vám psal že dělím na energiewende do 2011 a po, do 2011 to bylo takové hraní, pak se to rozhodli významně urychlit, měli končit uzavírání JE až v roce 2036, urychlili jej o 14 let, no a to samozřejmě bude působit problémy, jak jak rychle postavit ty výkony, tak jak je transportovat a jak zajistit síť. Na úplnou náhradu JE měli mít ještě 17 let, pokud počítám správně, teď na to mají 5, tak je samozřejmé že to nemusí jít tak snadno a dobře.

Ten dokument jsem do dneška viděl naposled asi tak před rokem, jestli si vážně pamatujete tabulky doslova a do písmene tak dlouho, pak máte můj obdiv, já ne. Spousta lidí by si nepamatovala ani jak ten dokument vypadá.

Co berete zavedenou technologií? To že to sekají jako Baťa cvičky? Pokud nechcete uvažovat s IGCC, pak se tedy nesluší počítat ani s množivými reaktory a podobně. Možná tu je jen pár těch zařízení, ale dost dlouho se vyráběl plyn z uhlí, i u nás, takže si dovolím tvrdit, že s tím jakési zkušenosti jsou, že to v USA stopl plyn a v Evropě o tom raději nikdo moc nepřemýšlel je jiná věc.

Vladimír Wagner
9. květen 2017, 07:20

Pane C, jestli Vy historii a realitu ohýbáte tak, jak to teď předvádíte, tak to opravdu nemá cenu s Vámi diskutovat. Energiewende začala v plné síle v roce 2000 a s nastavením uzavřít první velkou část jaderných bloků už v letech 2010 a 2011. Na to se Němci připravovali a i pro tuto situaci plánovali a stavěli uhelné bloky. Jedině proto, že jejich představy o možnostech a hlavně ceně OZE se ukázaly být nereálné se v roce 2010 !! dohodlo, že zavírání jaderných bloků pozdrží v duchu, jaký popisujete. Ovšem už za pár měsíců toto rozhodnutí zrušili a vrátili se k původní variantě Energiewende. To mohli právě jenom proto, že měli už dokončené nebo rozestavěné ty potřebné fosilní bloky. Podrobně to popisuji v článku, který jsem napsal právě po tom rozhodnutí v březnu 2011: http://www.osel.cz/5700-jak-ovlivni-fukusima-elektroenergetiku-v-evrope.html . Tedy Němci se nerzhodli v roce 2011 Energiewende významně urychlit, ale naopak v roce 2010 se rozhodli ji významně zpomalit, ovšem téměř okamžitě se vrátili k původní variantě. Tak krátká epizoda v řádu pár měsíců neměla na reálný průběh téměř žádný vliv.

Pane C, prosím, alespoň trochu uvažujte o tom, co píšete. Kdyby někdo napsal při diskuzi o energetice, cituji Vaše slova o IGCC jen s těmi množivými reaktory: "Proč tehdy nikdo při schvalovacím procesu (v letech 1998 - 2005) netrval na alespoň množivých reaktorech nevím.", tak bych mu také napsal stejný komentář, jaký jsem uvedl k Vašemu IGCC. Prostě, ani IGCC a ani množivé reaktory zatím nejsou zavedenými technologiemi, se kterými by se dalo v horizontu pár let (jak to činíte Vy) počítat. Vy opravdu v řadě svých diskuzních příspěvků absolutně neodlišujete, v jakém stádiu je příslušná technologie a v jakém reálném horizontu se dá do standardní energetiky zavést. Ano, dá se počítat s IGCC a dá se počítat i s množivými reaktory, ale v reálných časových horizontech, ne, jak to činíte Vy. Pak je s Vámi jakákoliv realistická a přínosná diskuze nemožná.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se