Německo podniká kroky k omezení výstavby větrných farem, podle našeho západního souseda je to jediná možnost jak zabránit revoluci obnovitelných zdrojů energie (OZE) od ohrožení úspěchů samotné země. Uniklé plány ukazují, že Německo omezí svůj cíl výstavby větrných farem na severu země na polovinu. Podle kritiků bude tento krok ranou pro pověst Německa jako lídra v oblasti nízkouhlíkové energetiky.

Podle uniklých plánů německé federální agentury, které v úterý zveřejnil německý deník Süddeutsche Zeitung, je vláda kvůli zpožděním v rozšiřování linek přenosové soustavy vedoucích ze severu na jih nucena svůj cíl na rozšiřování počtu větrných farem na severu snížit na polovinu.

Přebytky výkonu stály spotřebitele půl miliardy euro

Když Angela Merkelová v květnu roku 2011 oznámila, že země hodlá odstavit veškeré jaderné elektrárny do roku 2022, vyvstala otázka, zda země dokáže tento úbytek výkonu pokrýt. O pět let později větrné elektrárny na severu země produkují v některých okamžicích tolik energie, že země musí platit provozovatelům OZE platit za to, že své elektrárny ve špičkách odstaví.

Tuto energii by mohly využívat především průmyslové oblasti na jihu země. Ovšem plánované dokončení výstavby páteřní linky německé přenosové soustavy SuedLink spojující sever s jižními spolkovými zeměmi, Bavorskem a Šlesvickem-Holštýnskem, je kvůli místním protestům německých občanů proti výstavbě elektrických stožárů zpožděno.

Revidované plány na výstavbu vedení pomocí výrazně dražších podzemních kabelů byly schváleny v loňském říjnu. Současný plán počítá s dokončením tohoto vedení v roce 2025, což představuje oproti původním předpokladům tříleté zpoždění.

SuedLink,
Zpožděné vedení SuedLink a odstavování jaderných elektráren v Německu

V roce 2015 sever Německa vyprodukoval 4,1 TWh přebytečné energie, která nemohla být přenesena na jih. To je zhruba polovina prozatímní letošní výroby jaderné elektrárny Dukovany. Celkem spotřebitelé elektřiny v Německu za rok 2015 uhradily 478 milionů euro jako odškodnění provozovatelům elektráren za to, že z důvodu omezení v síti nemohli svoji elektřinu do sítě dodat.

Nestálost výroby elektrické energie v obnovitelných zdrojích navíc neřeší potřeby průmyslových oblastí, které vyžadují energii za jakýchkoliv podmínek. I přes přebytek větrných farem na severu Německa byla v loňském roce spuštěna elektrárna Moorburg se dvěma 827MW bloky, která dodává elektřinu průmyslovým podnikům Hamburku. Jen ocelárny ArcelorMittal a Trimet, závod Aurubis zpracovávající měď a výrobce letadel Airbus potřebují nepřetržitě takové množství energie, jež spotřebuje malé město.

Diplomatický bolehlav

Kvůli nedostatečnému rozvoji německé přenosové soustavy navíc trpí sousední státy Německa. Přebytečná energie často proudí soustavami České republiky a Polska. Obě země se proto rozhodly k instalaci ochranných PST (Phase Shifting Transformers) transformátorů, které omezí přetěžování jednotlivých prvků přenosových sítí.

Nedostatečná přenosová kapacita ve směru sever-jih rovněž vyvolala debaty žádající rozdělení německo-rakouské obchodní zóny, která nepodléhá koordinovanému systému výpočtu přeshraničních kapacit regionu střední a východní Evropy (CEE).

Zatímco německá vláda připouští, že přeměna energetické infrastruktury je složitější úkol, než se původně předpokládalo, představitelé trvají na tom, že Německo je stále na cestě ke splnění ambiciózních cílů, včetně 50% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny do roku 2030. V první polovině letošního roku podíl OZE na výrobě elektřiny v Německu dosáhl 36,5 %.

Úvodní fotografie: Offshore větrný park Alpha Ventus, Německo. Zdroj: ENERGY.GOV

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *