Domů
Elektřina
Německo přizpůsobí trh s podpůrnými službami obnovitelným zdrojům energie
Větrné a fotovoltaické elektrárny.
Zdroj: National Grid

Německo přizpůsobí trh s podpůrnými službami obnovitelným zdrojům energie

Německý energetický regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) změnil pravidla pro trh s podpůrnými službami, aby umožnil vyšší účast elektráren využívajících obnovitelné zdroje energie na tomto trhu. Jedním z opatření je zavedení denních aukcí na sekundární a terciární (minutovou) regulaci výkonu. 

Zahraniční server Platts informoval, že BNetzA učinil opatření, která mají umožnit vyšší zapojení obnovitelných zdrojů energie do trhu s podpůrnými službami. Mezi hlavní změny v pravidlech pro podpůrné služby patří zavedení denních aukcí pro sekundární a terciární regulaci výkonu či umožnění nabídek výkonu pod 5 MW.

„Obnovitelné zdroje by kvůli růstu jejich významu měly být schopny více se účastnit trhu s podpůrnými službami,“ řekl president BNetzA Jochen Homann.

Homman dodal, že nová pravidla ulehčí účast na trhu s podpůrnými službami také dalším poskytovatelům flexibility, jako jsou akumulace energie a tzv. odezva strany spotřeby (Demand Side Response).

Růst významu vnitrodenního trhu

Podle jednoho ze čtyř německých provozovatelů přenosových soustav 50Hertz zůstal v posledních šesti letech výkon nabízený na trhu s podpůrnými službami víceméně stejný. Zvýšená volatilita na straně výroby elektřiny způsobená intermitentními obnovitelnými zdroji (fotovoltaickévětrné elektrárny) však vedla ke zvýšení objemu elektřiny obchodované na vnitrodenním trhu.

{„country“:“GER“,“type“:“AREA“,“from“:“2017-06-01″,“to“:“2017-06-29″,“caption“:“Solární a větrné elektrárny způsobují volatilitu na straně výroby elektřiny.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-06-01″,“end_date“:“2017-06-29″}

„Dobře navržený a likvidní vnitrodenní trh bude evropskou budoucností,“ řekl v březnu Sebastian Ziegler z 50Hertz na Platts Power Summit, kde dodal, že takový trh by snížil potřebu podpůrných služeb.

Německé větrné a solární elektrárny by měly v příštím roce přesáhnout celkový instalovaný výkon 100 GW, přičemž růst výkonu těchto zdrojů vede obecně ke snižování velkoobchodních cen elektřiny. Výsledná zhoršená ekonomika konvenčních zdrojů způsobuje zvyšující se koncentraci těchto zdrojů na poskytování podpůrných služeb, jakožto zdroj dodatečného příjmu.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(13)
Petr
1. červenec 2017, 12:30

Zajímavé grafy.

Ještě jsem nikde nečet vysvětlení té dnes měřené tak velké denní flexibility německých černouhelných elektráren.

Skoro to vypadá jako by do budoucna na to ani nepotřebovali tolik plynu, a šla regulace dělat i s dnešními starými tepelnými elektrárnami.

C
1. červenec 2017, 13:46

Jenom je otázka v jakém stavu a v jaké regulaci ty elektrárny jsou, jestli jedou i kotel na minimum, nebo dokonce stojí, nebo jestli mají kotel třeba na 50% a jenom odstavenou turbínu.

Zajímavé bude kam a za jakou cenu se jim takto podaří jít, pružná výroba je totiž v současné fázi Energiewende žádanější a otázka jak se situace pohne po zmizení elektráren jaderných, které výkon v období neměnily. Pokud by seji jim podařilo s touto kombinací dostat OZE na 50%, řekněme, došlo by nejspíše k podstatné redukci emisí i proti době kdy JE produkovaly své maximu.

Vláďa
2. červenec 2017, 07:15

Kapacita kotle pro najetí turbíny je velmi rozdílná. U klasických elektráren to je při provozu na by-passy do cca 40% jmenovitého výkonu. Problém je s udržením parametrů. Po odstavení turbíny klesají sledované teploty teplotního namáhání velmi pomalu. Nejčastěji je sledována teplota ve vnitřní ucpávce. Kotel po snížení výkonu pod cca 50% jmenovitého výkonu nedokáže udržet konstantní parametry a pomalu chladne. To znamená problém při opětovném startu turbíny. Turbín po startu je skokem zatížená na základní zatížení. Na základním zatížení je prodleva dle najížděcího diagramu a následně se dle stejného diagramu zatěžuje na výkon odpovídající regulačnímu rozsahu. Jdou zde proti sobě dva parametry a to omezení nárůstu výkonu od omezení daného možnostmi nárůstu teplot těles a nutnost zatížení na takový průtok aby nevznikaly místní ventilační ztráty. Tyto ztráty mohou při průtoku menším než minimálním způsobit místní přehřátí a tím až deformaci.

Petr
2. červenec 2017, 10:52

Naopak je divné, že na regulaci nepoužívají biomasu.

Já jsem myslel, že minimálně bioplynky na to budou moci být používány docela dobře skoro jako normální plynovky .

Vláďa
2. červenec 2017, 11:01

Realita je někde jinde. Změna výkonu dle výkonu sítě je vždy dána celkovým výkonem sítě. To znamená že pro bioplynky zde není podstatné místo. Síť 10000 MW potřebuje při požadavku na změnu výkonu o 1% výkon 100 MW. Síť 10000 MW je opravdu malá v dnešních měřítcích.

Jan Veselý
3. červenec 2017, 20:36

To je naprosto jednoduché, je to popsáno i v tom článku. Pokud nemáte dost MW instalovaného výkonu, nemáte právo se účastnit regulace sítě. Tahle výroba je pod rozlišovací schopnosti regulačních orgánů. Proto majitelé BPS, typicky o instalovaném výkonu 0.5 nebo 1 MW optimalizují své chování vůči jiným parametrům, konkrétně maximalizují objem výroby, za tu jsou placení.

Martin Hájek
4. červenec 2017, 11:14

Ano, a navíc je jim jedno, že je cena na trhu třeba i záporná, protože jich se to netýká... Takže se v klidu vykašlou i na nějaký vnitrodenní trh, protože je ekonomicky vůbec netankuje a pojedou si dál svoje.

Petr
2. červenec 2017, 11:02

U hnědouhelných elektráren se podle mě ty krátkodobé krizové poklesy nemůžou vyplatit.

Zajímalo by mě jestli to tak skutečně je, kvůli šílené nemožnosti zastavit větrníky, nebo se jen majitelé nejlevnějších hnědouhelek účetně domluvili na záměně výkazů s majiteli větrníků, a ve skutečnosti při větrné krizi se zastavují ty větrníky.

Petr
2. červenec 2017, 11:20

I když teda jestli černouhelné zvládnou jít skoro až na nulu, tak u hnědouhelných jít na polovinu, když už se to zavede do normálního provozu, taky pak nakonec běžně na požádání půjde.

Pěkný dotační marasmus. Větrníky budou brát dotace na výrobu, a v době kdy budou vyrábět a brát nejvíc, začnou brát uhelky o trochu nižší dotace na nevýrobu (flexibilitu).

Vláďa
2. červenec 2017, 12:22

Ani černouhelná elektrárna není schopná provozu na "skoro nule". Minimální výkon je okolo 40-50% výkonu jmenovitého. Nižšího výkonu je možné dosáhnout provozem na přepouštěcí stanice (by-passy). Výkon kotle již neklesá (konstantní spotřeba paliva). To znamená výrazný pokles účinnosti a tomu odpovídající cena vyrobené energie.

Petr
3. červenec 2017, 10:52

Na těch grafech černouhené elektrárny v podstatě na nule dodávané elektřiny často opakovaně jsou.

Vláďa
3. červenec 2017, 11:15

Co brání provozovateli elektrárnu odstavit? Není zájem tak proč se trápit? Že opětovné najetí trvá nějakou dobu není problém pro elektrárnu ale pro dispečera který elektrárně zadává výkon.

Martin Hájek
4. červenec 2017, 11:18

A co ušlá výroba a tím i ušlý zisk? To je pro majitele elektrárny docela problém, nemyslíte? To nemluvím o zkracování životnosti kvůli tepelnému namáhání. Materiály snesou jen omezené množství cyklů.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se