Německé větrné elektrárny s přenosovým vedením

Německý regulátor zahájil konzultační proces k plánu rozvoje tamní soustavy za 50 miliard eur

Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) v pátek spustil konzultační proces k plánovanému rozvoji německé elektroenergetické soustavy mezi lety 2017 a 2030. Více než stovka opatření navrhovaných tamními provozovateli přenosových soustav by mohla vyjít až na 50 miliard eur (1,3 bilionů korun).

Podle dosavadních zjištění regulátora je nutné realizovat všech 60 opatření navrhovaných provozovateli přenosových soustav, jež jsou zahrnuty do federálního plánu pro rozvoj sítí. Z dalších 160 navržených opatření je dle regulátora prozatím považováno za nutných 90. Ve srovnání s poslední verzí plánu se tak jedná o 30 nových opatření, z čehož se pouhá dvě týkají nových tras vedení.

„Posuzujeme, která nová přenosová vedení jsou do roku 2030 potřebná. Naše předběžná zjištění ukazují, že všechny projekty v rámci federálního plánu rozvoje sítí jsou nezbytné. Nyní je důležité zvážit, jak se vyrovnat s dalšími výzvami týkajících se přenosové sítě.“

Jochen Homann, prezident německého regulátora BNetzA

Ve srovnání se stávajícím plánem němečtí provozovatelé přenosových soustav nenavrhli žádné další projekty výstavby stejnosměrných přenosových vedení (HVDC). V případě střídavých vedení má naopak dojít k posílení stávajících linek či výstavbě nových.

Do roku 2030 tak mají být realizována všechna kabelová HVDC vedení o celkové délce 2150 km, zatímco 2250 z 5750 km navrhovaných střídavých vedení prozatím nebylo schváleno.

Rozvoj střídavých síti bude podle BNetzA závislý na budoucí výstavbě stejnosměrných vedení a rozvoji technologií, které by mohly do roku 2030 snížit požadavky na další rozvoj soustavy. Německý regulátor tak prozatím potvrdil pouze ty projekty, které budou nezbytné nezávisle na dalším technologickém vývoji.

Potřeba přenosu poroste

Německý plán rozvoje sítí pro rok 2030 (NEP 2030) je založen na celkem čtyřech možných scénářích schválených německým regulátorem. Provedené simulace ukazují další nárůst výkonové nerovnováhy mezi severem a jihem země, kdy by deficit v jižní části, který může v budoucnu dosáhnout až poloviny roční poptávky, měl vyrovnat přebytkový sever.

Německou přenosovou síť se však zatím na rozdíl od obnovitelných zdrojů nedaří rozšiřovat dostatečně rychle. Pomoci má i poslední reforma zákona pro obnovitelné zdroje, který má omezit další výstavbu onshore větrných elektráren, zejména v již saturovaných oblastech u německého pobřeží.

Výstavba nových vedení v Německu často naráží na odpor místních obyvatel, čímž dochází ke značným zpožděním. V prvním čtvrtletí letošního roku tak bylo podle dvou zákonů obsahujících nejdůležitější vedení postaveno pouze 6 km přenosových linek.

Autor úvodní fotografie: WILL POWER @flickr



14 odpovědí na Německý regulátor zahájil konzultační proces k plánu rozvoje tamní soustavy za 50 miliard eur

  1. Martin Hájek napsal:

    Účet za Energiewende nabírá konkrétnější obrysy. Spotřeba elektřiny v Německu bude do roku 2030 víceméně stagnovat. Veškeré investice do nových vedení jsou tudíž vyvolány změnou zdrojové základny v rámci Energiewende. Věřím, že i pan Vaněček jako důchodce pochopí, že něco takového by v ČR platit nechtěl.

    • Jan Veselý Jan Veselý napsal:

      My v ČEZku pořád ještě platíme a budeme platit za výstavbu vedení na vyvedení výkonu z hnědouhelných elektráren v SZ Čechách a z Temelína. V poměru k velikosti území a počtu obyvatel, to vychází +- nastejno.
      A nepochybuji, že v těch 50 miliardách EUR jsou i investice, které by se dělaly stejně, i kdyby žádná Energiewende nebyla.

      • Pavel napsal:

        To máte tak veselý, němci si nejdřív zaplatili vedení k jaderným a tepelným elektrárnám. To opravdu v poměru k velikosti, počtu obyvatel, atd. může vycházet +- nastejno s ČR.
        Ovšem, když se pak agent schroder rozhodl prodat německou energetiku za teplé místečko v gazpromu a němečtí zelení vylízanci mu na to skočili a rozhodli se odstavit veškeré již zaplacené JE a nahradit je oze parodiemi na elektrárny, což bylo jak se ukázalo, nerealizovatelné, takže si to vyžádalo stavbu řady nových uhelných elektráren, znamenalo to a stále to znamená, že bude nutno postavit stovky kilometrů nových vedení. Což už samozřejmě s ČR nastejno nevychází.
        Dále z článku jasně plyne (a každému kdo nemá palici zadělanou zelenou ideologií, je to jasné už dávno), že důsledkem výstavby nových vedení jsou rušené JE v Bavorsku (kde je spotřeba) a nové vte parodie na severu (kde žádná spotřeba není). Ergo tvrdit, že těch 50 miliard na nová vedení s energiewende nesouvisí, může tak akorát analfabet.

        • C napsal:

          Uvědomujete si doufám že ty JE by šly dříve či později do šrotu, stejně tak elektrárny tepelné a další, že to vedení by se muselo dříve či později předělávat protože ta lana korodují, izolátory praskají a podobně? Vzhledem k tomu že se jich dost postavilo v nějakém období, tak se zhruba stejná část bude muset po X desítkách let opravovat/nahrazovat, takže je otázka kolik z těch 50 mld se opravdu musí investovat z důvodu Energiewende a kolik se jich musí investovat protože je třeba vedení po desetiletích rekonstruovat, k čemuž může být Energiewende dobrou příležitostí. A pak samozřejmě by případná stavba nových bloků jako náhrad za dosluhující nebyla bez nutnosti stavět nová vedení, nebo je rekonstruovat. Ono je asi celkem šumák, jestli se do toho půjde teď s Energiewende, nebo by se do toho šlo za +-20 let při již nutné náhradě jaderných bloků novými. Přičemž možná nejstarší by se nahrazovaly už kolem roku 2030.

          • Martin Hájek napsal:

            Jste trošičku mimo. Bavíme se tu o ROZVOJOVÝCH PLÁNECH a NOVÝCH vedeních, nikoliv o běžné údržbě a obnově existujících vedení, tu samozřejmě německý regulátor provozovatelům přenosových soustav v Německu jednotlivě neschvaluje, nová vedení ano. Takže povídání o tom, že by se něco muselo obnovit, jsou úplně mimo mísu.
            Za druhé obnova jaderných nebo uhelných bloků samozřejmě nevyvolává nutnost stavby nového vedení a pokud, tak rozhodně ne v délce tisíců kilometrů.
            Samozřejmě nelze vyloučit, že nějaká část těch investic by se dělala stejně, ale je to evidentně zanedbatelný zlomek čísla, které v přepočtu na počet obyvatel ČR dělá bratru 160 miliard Kč. A to pořád není konečný účet!!! Je to jen do roku 2030.

          • Milan Vaněček napsal:

            Když to přepočítáte na HDP (=na peníze) tak dostanete cifru 3-4 krát menší, podobnou tomu co chce investovat ČEPS.

          • Martin Hájek napsal:

            Porovnáváte neporovnatelné. Investiční čísla ČEPSu jsou z větší části obnova stávajících vedení a rozvoden, nových vedení je poměrně málo. Navíc v ČR na rozdíl od Německa lze očekávat poměrně významný růst spotřeby elektřiny, takže část rozvojových investic např. do posílení transformace je vyvolána tímto faktem. Dále je část investic v ČR vyvolána také Německou Energiewende – viz PST transformátory v rozvodně Hradec.

          • Martin Hájek napsal:

            A ještě samozřejmě nemáte pravdu ani s tím přepočtem. Těch 160 miliard je už přepočetné přes obyvatele, takže relevantní číslo může být HDP na hlavu. I kdybychom brali nominální HDP (tedy bez přepočtu na paritu kupní síly), tak aktuální koeficient je zhruba 2 a nikoliv 3-4.
            Prostě Energiewende se v sítích pořádně prodraží a to bohužel nejen Německu, ale i jeho sousedům, to je fakt, z něhož se nevylžete.

          • C napsal:

            Píše se o opatřeních a několika tisících km, otázka je jaké má být rozložení prostředků do jednotlivých investičních akcí, kolik se má týkat rozvoden, kolik vedení…, cca 5750km by mohlo, teoreticky být vybudováno i kdyby se Němci rozhodli jít jadernou cestou, záleželo by jestli a kde by se nové JE byly, kolik by jich bylo, ale pokud by se na každý 1GW muselo postavit 100km vedení, mohli by se k těmto číslům přiblížit. To samozřejmě platí pokud by nechtěli udržet jen výchozí stav a dali se do přestavby energetiky.

            Je otázka jak to se spotřebou proudu z dálkové sítě u nás bude, máme tu totiž povícero vlivů, které jsou s ní schopny hýbat na obě strany.

          • Milan Vaněček napsal:

            Ano, aktuální koeficient je 2,4.

          • Martin Hájek napsal:

            To jako že by Německo najednou začalo stavět jaderné a uhelné elektrárny v nových lokalitách? A proč jako? Aby to bylo co nejdražší?

          • Pavel napsal:

            Moje babička, C, občas říká, cituji: Kdyby byly v řiti ryby, nebylo by třeba rybníků. Když se tedy oprostíme od co by kdyby, a soustředíme se na fakta, tak zjistíme, že za A) nejvíce elektřiny potřebuje průmyslový jih Německa, proto řada německých JE vznikla tam, za B) většina tzv. oze vznikla a vzniká na severu a jimi vyprodukovanou elektřinu tam nemá kdo spotřebovávat (nemluvě o tom, že z toho plyne že zelenými proklamovaná decentralizace jaksi nenastala), a za C) německo nemá jak dopravit elektřinu na jih a využívá k tomu Polsko a ČR.
            To jsou jasná fakta, které nelze popřít, a plynou i z článku.

          • C napsal:

            Pane Háku,
            prvně, váš komentář jsem přehlédl když jste jej napsal, takže odpovídám až teď.

            Vycházím ze dvou předpokladů:
            1) Německo by tak jako tak bylo vázáno klimatickou dohodou a i vlastními zákony, tedy uhelné elektrárny by v takovém případě nejspíše byly dočasným řešením, tedy by muselo hledat další lepší zdroj. Tedy ve finále by skončilo při hypotetické jaderné cestě u nutnosti postavit asi 4-5x tolik JE než měli a samozřejmě nahradit stávající.

            2) „Každý“ stát je vázán nějakými podmínkami pro stavbu JE, jak vnějšími ze strany MAAE tak vnitřními, místa pro možnou výstavbu nových JE by nejspíše byla zcela jiná než jsou místa současných uhelných elektráren. I kdyby třeba Isar rozšířili na trojnásobek, tak bude stejně třeba tento výkon vyvést nejen do příslušné rozvodny ale i dále tak, by byly nahrazeny elektrárny uhelné. Problém s dráty by nejspíš nebyl takový, ale byl by.

            Navíc musíme uvažovat problémy s obyvatelstvem, takže by se nejspíše jen rozšiřovaly současná JE, tak jako u nás, což by tedy v dlouhodobém horizontu znamenalo 2600MW v Dukovanech a 4600-5200MW v Temelíně (po náhradě současných bloků někdy po r. 2050/60). Rozvedení výkonu by si žádalo do jisté míry přestavět elektrizační soustavu. Nějaké desítky procent lze asi bez problému dostat na současných linkách, ale ne změnu o 100-200 %. Takže proto předpokládám že by se výstavbě nových vedení nevyhnuli.

          • C napsal:

            Pardon, vypadlo mi písmenko.
            Pane Hájku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *