Domů
Elektřina
Německý síťový regulátor žádá změnu společné obchodní zóny s Rakouskem
Venkovní elektrické vedení

Německý síťový regulátor žádá změnu společné obchodní zóny s Rakouskem

Německý orgán Bundesnetzagentur, jež má na starost i regulaci energetických sítí, včera vyzval všechny německé provozovatele přenosové sítě, aby připravili návrh řízení přenosových kapacit na německo-rakouské hranici. Změna systému přiřazování přenosových kapacit by tak de facto znamenala konec současné podoby společné obchodní zóny, která je předmětem sporu mezi evropskými provozovateli soustav již dlouhou dobu.

Podle Bundesnetzagentur je zavedení systému řízení přetížení na hranici Německa s Rakouskem nevyhnutelné, jelikož přenosové soustavy v Německu, Rakousku, Polsku a České republice nejsou technicky schopné přenášet veškerou zobchodovanou elektřinu a přes veškerá rozšíření si s toky elektřiny dlouhodobě neporadí. Systém, jenž by měl být zaveden do léta 2018, má pokrýt vnitrodenní trh i jednodenní a dlouhodobé kontrakty.

 „Až do teď pocházela potřeba pro redispečink z velké části z naší neschopnosti řídit přenosové kapacity na hranici s Rakouskem. Zvláštní zacházení s Rakouskou hranicí se stává větším rizikem pro bezpečný provoz sítě. Potřeba redispečinku výrazně klesne, až budou zavedena opatření na řízení přetížení zaručující, že obchodování s elektřinou bude probíhat na základě přenosové kapacity, která je technicky dostupná.“

Jochen Homann, prezident Bundesnetzagentur

Evropská Agentura pro spolupráci energetických regulačních o (ACER) přitom rozdělení obchodní zóny doporučovala již loni v září. V lednu letošního roku se nicméně ředitelka oddělení pro energetickou politiku direktorátu Evropské komise Mechthilda Wörsdörferová vyjádřila, že komise je proti přímému rozdělení společné obchodní zóny, jelikož tento krok odporuje myšlence propojování evropských energetických trhů.

Úprava systému, kdy obchodování mezi Německem a Rakouskem bude probíhat na základě skutečných přenosových kapacit, je dle německého regulátora v souladu s evropským právem. Nadměrný obchod mezi zeměmi rovněž ohrožuje bezpečnost sítí v několika zemích a omezuje další účastníky v přeshraničním obchodu s elektřinou, uvádí Bundesnetzagentur.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(9)
Josef
30. říjen 2016, 00:37

No myslím že až spustíme impedanční transformátory , pak nás názor evropské komise nebude příliš zajímat , prostě co si kdo neobjedná to přes nás neproteče a konečně zaplatí účet za tu svojí revoluci.

Jan Veselý
30. říjen 2016, 07:33

Možná taky dojde k tomu nejjednoduššímu řešení problému s přenosem elektřiny ze severu Německa na jih Německa, země se rozdělí na dvě úzce spolupracující obchodní zóny.

C
30. říjen 2016, 12:55

Jsou oblasti, kde se dá vysokého podílu OZE dosáhnout snadno a pak kde to jde hůř. Bohužel Německo má v sobě ono rozhraní, na rozdíl třeba od nás nebo Egypta či Austrálie. Což je poněkud problém, samozřejmě řešila by to nová vedení, ale ta jen tak nebudou, spíš bych řekl že po uzavírání JE a některých jiných elektráren bude nutné aby se nad celou sítí zamysleli a provedli její racionalizaci.

Aby bylo možné dále pokračovat v zapojování VtE, současný stav neznám, data celoevropské síti jsou dostupná se zpožděním, bude třeba aby byl maximálně propojen baltský region včetně podmořských spojek Německa a pobaltských republik. Pak bude třeba možné využít plně potenciál baltských elektráren, na toto by se mělo soustředit prvně.

Prozatím bych viděl jako dost reálné že v severní části se poběží na velmi čistou energii a oblast Bavorska a Rakouska může být dlouhodobě napájena z našich elektráren, ostatně máme dost značné rezervy výkonu, tedy pokud zrovna nestávkují jaderné elektrárny, ale i pak by problém být nemusel. Nejspíš se bude muset trochu překreslit mapa elektrizačních regionů a cíle stanovit na základě této a ne pro jednotlivé země, sice plánovací komplikace, ale asi jediné možné řešení.

Do vybudování evropské supersítě, které je stále v nedohlednu, je jediná možnost propojit co propojit jde podmořskými kabely, v regionech kde to jde urychlit přechod na OZE a v regionech kde jsou problémy na tento přechod tak moc netlačit. Neumím si představit že by se v dohledné době podařilo stavět onu supersíť, která se navrhovala pro DESERTEC. Jediné z toho co může vzniknout jsou právě podmořské kabely ale k nám se ani jedno vedení nedostane. Přestože by to nejspíše bylo dost žádoucí, stejně jako stáhnout co k nám rychlostní železnice. Pro toto máme celkem dobré podmínky. Jen se to musí lépe naplánovat. V dnešní době stavět vedení na pevnině, když se nemusí, je hloupost.

Ideální by bylo asi vytvořit okružní spoje od Bosporu po Helsinky, a to s nějakou zajímavou kapacitou v desítkách GW, kde by samozřejmě na tomto vedení byly přípojné stanice, které by mohly do sítě proud dodávat nebo jej odebírat.

Jan Veselý
30. říjen 2016, 17:28

Souhlas, to rozhraní v Německu reálně existuje. Právě přechod na OZE odhalil chybu plánovačů před nějakými 30-50 lety. Náprava se děje a bude se dít, jen je to pomalé, pomalejší a složitější než výstavba VtE a FVE. Lepší propojení severu Německa se zónou NORDEX už se rozjíždí. Zájem je oboustranný, je tam přeci jen pár desítek GW pružného výkonu vodních elektráren a tahat HVDC linky po dně mělkého Baltu není až takový problém.

Při vší úctě, "naše" elektrárny a jejich výkon jsou proti jihu Německa trpajzlíci.

Evropská supersíť vlastně už dnes vzniká, ale jinak než byly představy spojené s DESERTECem. Tehdy to byl grandiózní "master plan", dnes se staví supesíť po kouscích a zdaleka ne s takovými fanfárami. Staví se tak, aby každý úsek měl svoje odůvodnění a logiku, pracuje se na eliminaci úzkých míst. Jenom dle toho, co vím se staví nebo má stavět velké kapacitní spojení: Francie-Španělsko, Skotsko-Norsko, Německo-Norsko, Švédsko-Pobaltí, Holandsko-Německo (2GW->6GW), Belgie-Německo, Anglie-Francie, Anglie-Španělsko, Südlink v Německu, ...

Je to taková tichá práce, která má potenciál úplně přepsat pravidla obchodu s elektřinou, stejně jako obdobné úsilí za posledních 10 let úplně překopalo staré pořádky v plynárenství. ČR by potřebovala lepší propojení deficitního a špatně napojeného Ostravsko-karvinského regionu se zbytkem ČR a dále pokračovat do Polska, ještě jednu linku ČR-PL někudy v ose Mladá Boleslav-Liberec-Jelenia Góra a propojku z jižních Čech do Dolních Bavor nebo Horních Rakous. EU by na to klidně dala prachy, ale u nás se vyvádí výkon z hnědouhelných elektráren do středních Čech a propojuje Temelín s Dukovany.

nikdo
15. listopad 2016, 20:59

"Právě přechod na OZE odhalil chybu plánovačů před nějakými 30-50 lety. "

Po bitve je kazdy general. V te dobe byla snaha vyrabet energii bud u zdroje (uhelny dul, prehradni nadrz) a nebo tam kde jste potreboval tou elektrarnou vyrovnat nedostatek energie v regionu, i proto byly Dukovany a Temelin vybudovany v oblastech kde nejsou uhelne doly.

C
15. listopad 2016, 21:36

Pletete se, částečně, v oblastech jsou uhelná ložiska a do 90. roku i slušně pracovaly doly. Obě oblasti, jak jižní Morava tak jižní Čechy doly měly, Čechy lignitové a jižní Morava lignit a černé uhlí. Rezervy byly minimálně, do roku 2050-2100. Těžba zvýšit šla, šla by i dnes, značná část ložisek je dodnes netknutá, dalo se to dělat jako v Polsku, ale zjevně jaderné touhy po elektrárně A1 byly silnější.

Ta snaha vyrábět proud u zdroje byla kontraproduktivní, bylo třeba spočítáno že dopravit proud z elektráren severních Čechách na jih Moravy a na Slovensko se nevyplácí a že je lepší jej vozit přes Třebovou vlakem do Hodonína (tehdy ještě s párou).

O tom že plánovači na obou stranách opony ignorovali jiná paradigmata než uhelně-jaderné asi mluvit netřeba. Sice se to týká více USA, ale to neznamená že zde jsme z obliga. Do jižních krajin jsme také exportovali nejednu elektrárnu.

C
31. říjen 2016, 12:05

Nemůžu si hned nějak vzpomenout kde by bylo možné udělat propojky na 220 nebo 400kV poměrně jednoduše. Jediné co si tak nějak vybavuji jsou spojky na 110kV, ale ty by i při propojení všech možných daly nejvýše nějakých 300MW.

Zajímalo by mne jak dlouho ještě budeme muset snášet chyby minulosti, které dělají problémy do dnešních dnů, je to vidět myslím na celém regionu, na jednu stranu děláme ze sebe nejchytřejší, na druhou si musíme pořád nechávat diktovat.

Místo toho abychom hledali jak na současných změnách vydělat, někdo by tu nejraději utopil stovky miliard v projektu, který možná bude nutné dříve nebo později ukončit pro tlak zvenčí, což je myslím dost reálné.

Martin Hájek
30. říjen 2016, 19:50

Z pohledu ekonomiky/energetiky by to bylo jistě správné řešení, ovšem politicky je to zcela nepřijatelné. Je potřeba vnímat, že na OZE přispívají všichni občané Německa stejně, teď by najednou někteří měli díky OZE i levnější elektřinu a jiní naopak podstatně dražší. To jim nikdo nebude schopen vysvětlit a nikdo se o to ani nepokusí.

Martin Hájek
30. říjen 2016, 19:48

Jak jsem psal již dříve, Německo bude ekonomicky donuceno zavést na hranici s Rakouskem standardní pravidla. Hloupé je jenom to, že ho k tomu donutila ekonomika a nikoliv Evropská komise, která by měla prosazovat Evropské právo, se kterým je jednotná Německo-Rakouská obchodní zóna jednoznačně v rozporu. Kdyby to dělala včas, tak jsme si mohli ušetřit investici do transformátorů. Holt taková je dnešní EU, kde Evropská komise řeší kávovary a neřeší základní dodržování legislativy ohledně fungování jednotného trhu s elektřinou.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se